BOJÍM SE SAMA SEBE :-(

To je přesně ono, naučit se ovládat ty myšlenky, zadupat je do země :-( já to zatím neumím a tím, že si to stále přípomínám, abych si to nějakým způsobem ospravedlnila, tím spíš to nedokážu.

No myslím,že takovéhle věci občas napadnou dost lidí.I mě napadají podobné myšlenky,prostě se objeví,já je nechám proběhnout a pak se divím a říkám si,bože kde se to ve mě bere?Vždy si řeknu,to je pěkně ošklivý nápad,nechci takové mít.Fakt nejsem psycholog,píšu ti,co pomáhá mně.Snažím se pak představit si opak takové situace,něco pěkného..Umím si představit,jak se cítíš.Taky nechápu,proč takové představy máme,nejsem zlá,krom toho mám sama z dětství nepříjemnou zkušenost se sexuálním násilím,takže fakt nechápu.

Asi máš pravdu, neměla bych to tak prožívat. Hlavně to nijak neřešit a nerozebírat, protože to je to, co člověka ničí. Člověk jako by sám sebe musel přesvědčovat, že by to nedokázal, ale ono to nejde, to je to zničující. Buďme v pohodě a snažme se myslet jen na to hezké.

Ja mam nekdy taky takove predstavy. Treba me potrapila myslenka, ze svemu psovi uriznu hlavu. Nikdy bych to samozrejme neudelala. A taky nedovedu rict, proc me takova hruza napada. Ale myslim, ze to muze napadnout kazdeho. Rozdil je v tom, ze nekdo si rekne. Fuj co me to napada za blbosti a myslenku ukonci a nekdo se tim strasne trapi. Takze radim, netrap se tim. Proste te to napadlo a hotovo. Zase jdi delat neco jineho.

:-) Snad se srovnám sama a pokud ne, pak samozřejmě budu hledat odbornou pomoc.Strašně negativně na mě působí média, asi bych měla nějakou dobu vynechat a neposlouchat ty negativní zprávy, které nás neustále obklopují. Jsem poslední dobozu hodně zmatená, všechno se ve mě mísí (nebo mýsí) :-), ale přesto věřím se mě nic vážného nepotkalo. Polekalo mě to, což je pochopitelné. Díky :-)

Nemáš se zač omlouvat, deprese to není, na začátku jsem Tě nepochopila.Co návštěva odborníka? Lepší je psycholog, psychiatři Tě jen cpou práškama. Znám dobrou psycholožku v Otrokovicích, ale nevím, odkud jsi.

Omlouvám se :-(

Je mi u toho hrozně :-((( ale ok.Napíšu to. Včera jsem se dívala na TV, byla tam malá holčička, která měla poraněnou nohu, měla sukýnku a holé nožky :-) a teď ta odporná myšlenka :-(((( představila jsem si jak se na tu holčičku někdo dívá, někdo komu říkáme pedofil? :-( směšné, ale zároveň ..................... jsem si představila jak já ji ubližuji tím, že ...... ji v podstatě zasouvám nějaký předmět tam, stalo se mi to včera, ta představa mě ničí ... jak se mi může něco takového zrodit v mozku :-(( pak sedím v autobuse a vidím opět nějaké to malé děvčátko a snažím se znovu oživit tu myšlenku, ale jen z důvodů, abych byla schopná si oddůvodnit proč to všechno, ale já to nevím.Je mi z toho nanic.

Neboj se to napsat. Mas predstavy, ze bys nekoho mohla zabit? To uz tady tusim nekdo taky psal.

Co kdybys napsala nejakou svou myšlenku, pro lepší představu. Prosím.

Naopak. Věř, že bych se raději trápila těmi opodstatněnými myšlenkami, než tím co prožívám teď. Ale musím přiznat, že je ulevující o tom s někým mluvit.Je mi líp.Víš asi je to všechno poměrně zmatené, to co bylo, navíc menstruace, úplněk. Zítra bude líp a pokud ne, pak se opět vrátím a přečtu si alespoň těch pár řádku od Tebe, které mě povzbudí.

Těžko ti radit..odloučení od někoho moc milého je bolavé,znám to a prožívám něco podobného.Každá myšlenka má nějaký důvod..Souvisí to u tebe s tím odloučením?

nelekej se? :-)Ale já se bojím,těžko popsat to, co se mi honí v hlavě, stydím se to napsat, protože by bylo snadné mě odsoudit i já sama se za to odsuzuji. Je to pro mě nové a nepochopitelné.Mám trochu těžší období (odloučení od někoho mi moc blízkého - ne smrt. Taky tu bylo něco o tom, rozebrat tu myšlenku. Snažím se o to, ale tím je to ještě horší, nejsem schopná si vysvětlit, jak mě vůbec něco takového může napadnout.

Nemusí to být pouze psychické. Je možné, že trpíš stresem nebo depresí (t.j. chemická porucha organismu). Pokud je to lehčí forma, zkus si koupit BYLINNÝ ČAJ na nervy (jsou v lékárnách různé druhy, dobrý je, myslím, Homér - ale tím názvem si nejsem jistá). Ten čaj musíš pít prostě pořád, vař si jej doma i v práci (nebo do termosky). Předjaří je na podobné stavy jak dělané. Taky doporučuju přísun VITAMÍNŮ a přemluv se k procházkám v každém počasí. Doplňuj stravu o PIVOVARSKÉ KVASNICE (ve formě, která Ti bude vyhovovat - v lékárnách mají velký výběr). Mám s tím vlastní zkušenosti. Ozvi se, jak na tom jsi, není dobré zůstávat úplně bez kontaktu s lidma, kteří o Tvých problémech ví. Hodně štěstí.

Nelekej se.V každém se občas objeví špatné myšlenky.Velké plus je,že tu špatnou myšlenku vnímáš a víš,že je špatná.Pokus se rozebrat,proč tě napadá.Pokud se jedná o něco v souvislosti s určitým člověkem,prober si,jaký máš k němu vztah,jaký on k tobě,zda ti ubližuje,co porti tomu můžeš dělat.Ne násilím,ale činy.Nevím co konkrétně tě napadá..víš,že to co tě napadá nechceš! Takže zkus tu zlou myšlenku přetvořit na jinou.Co bys tím získala?Víš,že jsi dobrá,nechceš něco takového dopustit.Určitě tě ale něco tíží..popřemýšlej o své situaci.Hlavně nedělej,co nechceš.Jsi báječná bytost a máš sílu rozdávat lásku,jsi na dobré cestě,když o sobě tak přemýšlíš.

:-( jak začít? Asi tím co momentálně prožívám.Příšerná tíseň.Vybavím si jistou myšlenku, která příjde nevím odkud,je zlá,strašně zlá,bráním se,ale je to silnější.Nevyplývá z toho,že jsem schopná své myšlenky uskutečnit,to každopádně ne, ale už to, že mě něco takového napadne,je pro mě utrpením.Bojím se sama sebe, nevím kdo jsem, nevím jaká jsem.Co to je a proč to tak je?Ovlivňuje mě okolní svět,ve kterém je čím dál více násilí?Pak asi přichází ta myšlenka,v čem se od těch lidí,kteří ubližují, liším,co když máme každý v sobě tu samou dávku nenávisti :-( ach jo,co je to se mnou.