Reklama

červenání

Návštěvník (St, 6. 6. 2001 - 00:06)

Taky se červenám a taky mi to vadí. kdy je to však úplně nejhorší, jsou situace, kdy se v kolektivu něco stane, třeba někdo něco ukradne a hledá se viník a já začnu mít šílený strach, že se začnu červenat a všichni budou myslet, že jsem to udělala a tím strachem opravdu rudnu...Nevíte někdo, jak z hlůavy dostat to pomyšlení na rudnutí, které vyvolá paniku a následné zrudnutí.Někdy stačí, že si na rudnutí vzpomenu, třeba v metru na eskalátorech a vtu ránu mne začíná polévat horko. A jakmile uvidím revizora, tak vždy šíleně zrudnu a on mne chytí, ale já mám lítačku a nemám se čeho bát. Poraďte, co s tím...

Návštěvník (So, 28. 4. 2001 - 20:04)

Drazi vsichni,tak me potesilo, ze nejsem sama. Rada bych k tomu neco rekla. Take se cervenam a mam uz z toho lepsi pocit nez drive. Cervenala jsem se pred svym partnerem a sama jsem nevedela proc. Tak mi to bylo neprijemne...Hlavne jsem mela obavy, aby si to nevylozil jinak. A pak jsem si najednou rekla. Kazdy na teto planete ma stejna prava a kazdy clovek je CLOVEK. Ceho se bat? Jsem preci takova jaka jsem, proc se necervenat? Samozrejme, ze je to v sebevedomi a v celkovem pohledu sama na sebe. Nejlepsi lek je legrace, proste si ze sbe udelat srandu, ale neponizovat se. V praci jsem byla cervena stale a jeden kluk mi rekl, ze se stale cervenam, tak jsem mu odvetila, ze to jsem ja a ze on je zas bily jak syr. Chapu, ze nektere chlapi to muze pritahovat, protoze cervenani je znakem nevinnosti-coz chlapy SAMOZREJME pritahuje :) Damy, udelejte si ze sebe legarci a divejte se na to z humorem. Vzdyt je to krasne.....Pokud mate pocit, ze je to tak vazne - snazte se premyslet o svem sebevedomi a jak uz jsem rekla, kazdy ma stejna prava. Ja jsem to prekonala, cervenam se stale, ale vubec mi to nevadi. Preji vsem mnoho uspechu a napiste, jak to zvladate. Alice

Návštěvník (So, 28. 4. 2001 - 11:04)

Myslela jsem, že tady na serveru doktorka najdu nějakou pomoc. Potřebovala bych se spojit s nějakým odborníkem, který by mi pomohl. Pravděpodobně se mi z nevinného červenání rozvinula sociální fobie. Už mám ze stresu dokonce i trhavé pohyby rukou, zakrývám si obličej, strašně se bojím jít někam do společnosti. Jsem úplně na dně a nejsem schopná jít k psychologovi. Prosím pomozte mi někdo. Já už nemám sílu dál existovat. Jen se někde zavřít a tam zůstat.

Návštěvník (Út, 24. 4. 2001 - 21:04)

Tenhle problém s červenáním mě hrozně trápí už dlouhá léta. Někdy je to horší, někdy lepší. Potřebovalaa bych na obličeji nosit nějakou masku, to by mi pomohlo! Existují nějaké prášky, nebo povzbudivé čaje, které člověka uvedou do jinší sféry a on pak zapomene na takové nervování? Vždyť já jakmile vlezu mezi lidi, už se stydím a trápím a nervuju. Já se snad zblázním! Zaměstnání nemám šanci sehnat, takovou ťunťu nikde nechtěji. Ach jo... a paní doktorka neporadí?

Návštěvník (Út, 24. 4. 2001 - 01:04)

Ahojky vsem!Mam stejny problem, proste rudnu ikdyz vim,ze to nemam zapotrebi!Jsem mlada zena o ktere si kazdy mysli,ze ma furu sebevedomi,ze by ho mohla rozdavat.Muj problem je ale v tom,ze kdyz mam jit treba do noveho zamestnani,musim si vzit nejake prasky na uklidneni,jinak zrudnu,zacnou se mi klepat a potit ruce a take je mam uplne ledove!Myslim si,ze je to prace nervu. Dalsi vec je ta,ze jak na me promluvi nejaky pekny muz,tak jsem hned ruda a ne a ne se toho zbavit.Rikam si:uklidni se,vzdyt je to obycejny chlap,ale nejde to.Nevim co s tim.Vzdy vypadam, jako kdybych prave dobehla nejaky maraton. Neni to nic prijemneho a to nema s tim nevinnym cervenanim vubec nic spolecneho.

Návštěvník (St, 18. 4. 2001 - 11:04)

Ahoj lidičky, mám stejný problém, jako vy, červenám. Červenám ve společnosti lidí, když mě osloví muž, který se mi líbí, když udělám nějakou chybu např. v práci a šéf mi vynadá, když potkám někoho známého tak zčervenám ... a spousta dalších situací. Je mi 21 let a potýkám se s tím už od základní školy. Je to strašné a závidím lidem, kteří se nečervenají. Ale zjistila jsem, že mé červenání závisí i na mém sebevědomí. Jeden čas jsem hodně zhubla a cítila jsem se opravdu dobře a sebevědomí se zvýšilo a červenání se snížilo. Teď jsem zase trochu nabrala a sebevědomí šlo dolů a červenání je tu zpět. Nejhorší jsou takoví ti neandrtálci, kteří řeknou "jé ty jsi, ale rudá". V té chlvíli fakt nevím co mám dělat. Ještě víc zčervenám. Ale nejhorší je ten pocit, krve se mi nahrne do hlavy, mám v hlavě zatmění a nedokážu přemýšlet. Prostě v tom nevidím žádné klady, ale učím se s tím žít a spíše na to nemyslet. Četla jsem, že je dobré počítat do deseti. Přeji vám všem úsměv na tváři, dobrou náladu a krásný den, žádného červenání.

Návštěvník (St, 11. 4. 2001 - 13:04)

Ahoj vy vsichni. Tenhle problem me potkal taky. Ja to mam bohuzel jako reflex z predchoziho zamestnani kde na me sef rval a me vzdycky polejvalo horko a byla jsem ruda. Ted pracuju jako prodavacka a kdyz udelam neco blbe tak se cervenam (no nekdy i bez toho). Mam pocit ze od techto problemu by mohla pomoci kineziologie - kde se najde pricina. Zkuste to. Ahoj Janinka

Návštěvník (Ne, 25. 3. 2001 - 12:03)

Trpím stejným problémem jako vy. Už několik let, ale vystupňovalo se to tak, že jsem skoro nebyla schopná vystupovat mezi lidmi. Tak jsem se rozhodla to řešit. A to psychoterapií. Doma rzhodně sami nic nevyřešíte, protože se jedná o mnohem hlubší problém, který si pěstujete většinou velmi dlouho a týká se vaší osobnosti, náhledu na svět, vašeho sebevědomí, kterému možná někdo, velmi často v pubertě, dost ublížil. Člověk se s toho ne a ne dostat, když s tím nezačnete něco dělat, začnou se připojovat další nepříjemnosti, třeba pocit, že na vás všichni útočí, že vás pořád někdo sleduje, že jste ten nejhorší, může se připojit i agora fobie atd. Také partnerský vztah je velmi těžký, protože budete mít pořád strach že v něčem nedostačujete, že jste nedokonalá a tudíž nežádoucí, že všichni okolo jsou dospělejší krásnější a chytřejší než vy. I když si mnohdy budete uvědomovat, že to není tak úplně pravda, toho reflexu se budete sami jen velmi těžko zbavovat. Proto rozhodně navštivte odborníka, který vám doporučí nebo vy sami si vyberete individuální či skupinovou terapii. Také se často předepisují různé léky, které upraví "chemickou rovnováhu" v mozku. Nebojte se a jděte do toho, na začátku možná budete hrozně vynervovaní, spocení, budete brečet, ale potom zjistíte, že vás všichni ve skupině berou, že se vám nebudou posmívat, protože mnozí mají podobné problémy a navzájem si můžete velmi pomoci, postupně budete získávat sebevědomi, ale může to trvat i několik let, nenechte se ale odradit. A nesmí vás odradit ani případné neúspěchy, nic nejde hned. Mod držím palce, my se přece nedáme, njsme žádná béčka.

Návštěvník (Čt, 18. 1. 2001 - 12:01)

Dobrý den všichni,dám jen takovou malou radu pro ty, kteří se červenají při lichotkách příslušníka mužského pohlaví vyšší vrstvy, který si prostě myslí, že na to má. (Už jednou se mi to stalo. Bylo to nepříjemné a protějšek - šéf jedné společnosti, cca35 let, velice sebevědomý hejsek se mým zčervenáním jeho lichotkami nesmírně bavil.)Už vím, že pro příště si musím sama pro sebe říkat, že takový chudák na mě nemá a že by se musel mnohem a mnohem víc snažit!Zkrátka chce to SEBEVĚDOMÍ! A v takovýhle případech I PŘEHNANÉ SEBEVĚDOMÍ!A myslím si, že to platí pro všechny případy.Vždycky si řekněte v čem jste lepší, v čem super a i když třeba nemáte takové postavení jako on, jste žena svá, která má své priority a své já.V případě, že se budete chystat červenat, zkuste si představit, jak ten protějšek co teď nad vámi vyniká, jak by se choval v situacích kde vynikáte vy. Např. při nějakém sportu, zpěvu - kde by se na rozdíl od vás nesmírně ztrapnil.Typ č. 2 - představte si ho, jak před váma stojí nahý s čepicí Santa Klauze na hlavě - myšlenky Vám přejdou jinam a možná vás to i rozesměje (samozřejmě k překvapení vašeho protějšku)Zkrátka jste S K V Ě L Á a nenechte si namluvit nic jiného. Důležité je to, jak se cítíte Vy sama a ne co si myslí ostatní!Moc bych si přála, aby vám můj článek pomohl.Lucie

Návštěvník (Po, 11. 12. 2000 - 23:12)

No jo, nadměrné červenání skutečně sexy není. Je třeba najít příčinu, problém je většinou dobře skrytý v podvědomí. Můžu poradit jen jedno, začít s terapií u psychoterapeuta, který příčinu dokáže odhalit. Potřebujete získat čas zabývat se sama sebou, svým nitrem a poznat sama sebe. Říká se, že člověk se stane naprosto vyrovnaným a zdravě sebevědomím, až pozná sám sebe. Já sama sebe rozhodně neznám, vůbec se někdy nevyznám ve svých pocitech. Zkuste si půjčit nebo koupit nějakou literaturu zabývající se osobností člověka, která vám pomůže poznat lépe sebe sama. V tom to je. Velmi často se na takovém plachém chování podílí nějaká událost, která narušila naši psychiku v dětství nebo něco podobného. Je třeba se s tím vyrovnat a získat sebevědomí. Například jsem zjistila, že ten, kdo se ve škole špatně učil a nedosáhl toho na co opravdu měl, tak takový člověk pak skrytě trpí nedoceněním, pocitem méněcennosti a chybí mu zdravé sebevědomí!!! Tím jsem vám možná moc nepomohla, zkuste se oblékat nalehko, tak aby vám nebylo moc vedro a zkuste mít po ruce zrcátko a při každém červenání se na sebe podívat, jak vlastně opravdu vypadáte. Možná vám to pomůže! Hodně štěstíčka!!!

Návštěvník (Po, 11. 12. 2000 - 15:12)

já bych se také přidala k dotazu- ač mám třicítku za sebou, kdykoli bych měla lhát (což teda vůbec nemůžu), nebo kdykoli mě někdo z něčeho nespravedlivě obviní- třeba chybička v práci, tak jsem rudá jako rak!!! - zajímavé je, že když mi šéf vytkne chybu oprávněně, tak nezrudnu........CO S TÍM????- rozhodně to není sexy!!!!

Návštěvník (Pá, 8. 12. 2000 - 22:12)

To je moc milá a lichotivá odpověď, já jsem se se svým červenáním docela smířila. Je to opravdu citový projev, něco navíc. Není to přece nic ošklivého, to v žádném případě. Některé kluky červenání dokonce přítahuje, fakticky!!! Už pár mi jich to řeklo! Holky, hoďte to za hlavu a ukažte své přednosti, růžové tvářičky a milý úsměv, to je vážně krásný!!! Když vám nějaký člověk připomene, že se červenáte, je to obyčejný přiživovatel, prostě se na vás chce nažrat a zvýšit si své sebevědomí! Odpovězte mu: " a proč se červenáš ty???" uvidíte jak se lekne! HaaaaPápá a klid v srdíčku!

Van?kova Vaness (Pá, 1. 12. 2000 - 20:12)

ahojky Pivonky Maky Jahudky neblbnete a netrapte se cervenanim je moc krasny kdyz se cervenate protoze je to sexy. Kazdy vas partner to pociti jako vasi zvysenou sexy zadostivost!!!!!A ve skole, v zamestnani a jinde - cervenaji se lidi mladi stareckove rudnou jenom kdyz maji vysoky krevni tlak!!!!na cervenani si zvyknete kdyz jste holky zalezi to od vasich sexy hormonu v ruznych etapach vaseho mesicniho kalendare se vic nebo min cervenate a dale az budete v prechodu zase to zazijete jeste jednou ! pri navalech. Takze mili pratele prestante mit problem s vasima tvarickama jestli je na nich dobro laska a usmev cervenani je opravdu libezne. Vase Doktorka

Návštěvník (Čt, 16. 11. 2000 - 13:11)

Ahoj Májo,taky mám problémy s červenáním už od malička. Myslím, že je to dědičné. Mám špatný pocit, když se na mě ostatní dívají, tím hůř, když mám mluvit.To pak skoro koktám a navíc cítím, že jsem červená, a je mi trapně. Četla jsem, že lidé s tímto problémem by se měli umět takové situaci zasmát, Zkrátka, udělat si z toho srandu, že se červenají. Píšeš, že znáš příčinu a snažíš se to odstranit. Mohly bychom si napsat? Ráda bych si s někým o tom popovídala. Ahoj, Iva. amethyst"seznam.cz

Návštěvník (St, 15. 11. 2000 - 17:11)

Ajo, citim s Tebou. Mela jsem stejny problem, treba i pri vyvolani ve skole... u tabule, ac jsem umela, cervena jsem byla jak rak. Stale jsem bojovala sama se sebou. Moje napady nebyly az tak hloupe, jak jinych lidi. Tim jsem si dodavala sebevedomi, doufam, ze ne falesneho:). Dnes uz s tim ve svych 38 letech starosti nemam. Hlavne to nevzdavej a bojuj. Urcite to vyjde!!!0

Návštěvník (St, 15. 11. 2000 - 09:11)

Já to mam trochu jinak. Taky se červenám, a to v situacích, kdy sama nevím důvod. A hlavně si toho ani nevšimnu. Je to vždy při nějaké komunikaci s někým. Nechápu, proč se to děje a zjistím to, jen když mi to nějaký "dobrák" škodolibě řekne, s pocitem, že mě dostal. Jenže já pak začnu rudnout ještě víc, vědomě a bezdůvodně.

Návštěvník (Út, 14. 11. 2000 - 20:11)

Ahojky Ájo, plně s Tebou cítím, jsem na tom úplně stejně jako Ty!!! Jsem z toho opravdu zoufalá ale na léčení se neodvažuji, protože na to psychicky nemám. Jen vylezu mezi lidi, už úpěnlivě přemýšlím o tom, že se určitě červenám a že se červenám a že se budu červenat... mám život o tolik těžší než ostatní. Mám dokonce hrozný strach z červenání, ale rozhodla jsem se z toho dostat úplně sama. Zjistila jsem příčinu a snažím se to odstranit. Ájinko, nebuď smutná a klidně mi napiš na mail : zuzana.j"email.czDržím Ti palečky a ozvi se, společně to můžeme probrat! Papa

Návštěvník (Út, 14. 11. 2000 - 19:11)

Prosím, poradte mi někdo. Pokaždé, když jsem ve větší skupině lidi, ale třeba i blízkých přátel, a zapojim se do rozhovoru, okamžitě zrudnu jako rajče. V poslední době se mi to stává mnohem častěji. Připadám si hrozně trapně a zrudnu ještě víc. Existuje něco proti červenání. Děkuji.

Reklama

Přidat komentář