Chci rodit císařským řezem

milan ty si uplny jebohlav!!!! neplet sa do cisto zenskej temy ty obicikovany mantak!!!!

Můj první porod byl přirozenou cestou.Žádná sranda to nebyla,ale po 13hodinách jsem porodila 4,5kg chlapečka/dnes již 15letého:))/.Po 12letech jsem rodila dcerku 3kg /dnes 3letou:))/ a to císařským řezem,kvůli příčné poloze miminka/důvodem byl myom ,jako překážka v porodních cestách/ a také pro stav po operaci páteře.Takže vím,jak "chutná"obojí.A můžu Vám říct,že raději rodit velké dítě spontánně,než císařským řezem malé!!!Obojí bolí.Pravdou ale je,že pokud je možný volný výběr: pro dítě je určitě bezpečnější císařský řez.A že je pak dítě bez mléka???Kojila jsem dcerku něco přes 2 roky!A že je stresované???Naopak!!!Slyšela jsem,že děti narozené císařským řezem,neprožijí "porodní stres"a jsou to tzv."vysmáté děti".Platí to i u mé malé princezny.Přeji všem,kdo čekají miminko,ať rodí jak chtějí/nebo musí?/,ale hlavně ať se jim rodí zdravé děti!!!

Omlouvám se za "tapetu", nějak to tu dneska kravne a přesto, že je 8.6., tak mi to hází příspěvky pod 23.5. :-/

Tak se musím podepsat pod to, co píše Kesonka1,mám starší dítě CS a mladší spontánním porodem a je to nebe a dudy. Porod císařským řezem rozhodně není lepší! Nedokážu posoudit, jak pro dítě, ale pro mě, jako pro matku určitě. A mlíčko jsem měla u obou holčiček přes dva roky, jen po porodu císařským řezem mi miminko první dny nosili, ale kojila jsem v pohodě :)

Tak se musím podepsat pod to, co píše Kesonka1,mám starší dítě CS a mladší spontánním porodem a je to nebe a dudy. Porod císařským řezem rozhodně není lepší! Nedokážu posoudit, jak pro dítě, ale pro mě, jako pro matku určitě. A mlíčko jsem měla u obou holčiček přes dva roky, jen po porodu císařským řezem mi miminko první dny nosili, ale kojila jsem v pohodě :)

Tak se musím podepsat pod to, co píše Kesonka1,mám starší dítě CS a mladší spontánním porodem a je to nebe a dudy. Porod císařským řezem rozhodně není lepší! Nedokážu posoudit, jak pro dítě, ale pro mě, jako pro matku určitě. A mlíčko jsem měla u obou holčiček přes dva roky, jen po porodu císařským řezem mi miminko první dny nosili, ale kojila jsem v pohodě :)

Tak se musím podepsat pod to, co píše Kesonka1,mám starší dítě CS a mladší spontánním porodem a je to nebe a dudy. Porod císařským řezem rozhodně není lepší! Nedokážu posoudit, jak pro dítě, ale pro mě, jako pro matku určitě. A mlíčko jsem měla u obou holčiček přes dva roky, jen po porodu císařským řezem mi miminko první dny nosili, ale kojila jsem v pohodě :)

Sava: tak to se nedivím, já jsem měla problém s první dobou porodní (porod nepostupoval), ale pak byla malá naštěstí za 5 minut venku, i když to byl pěkný macek...Dýl bych se asi zbláznila, i tak mi těch 5 min. stačilo:-)
hARI: Jo to máš pravdu. V tom mají děti po císaři nevýhodu a můžou se hůř adaptovat.

Mám vlastní zkušenost, i jsem četla, že dítě je po císaři delší dobu v poporodním stresu i proto, že není a (nemůže) být hned položeno na břicho matky a nesaje hned. Aspon u mě to tak bylo.

Rodila jsem 2-krat prirozenou cestou a pokud bych si mohla vybrat,tak rozhodne nikdy vice.
Nekdo tu pise,ze bolest pri porodu posune zenu dal..bla bla.Bolest je nezdrava a proto se leci.Mne porod posunul leda k odporu ho opakovat.Nikdo by mne jiz nedonutil,rodit prirozene.Tlaceni trvalo 35 minut a pro dite to jiste byl negativni prinos.

hARI- a máš s tím osobní zkušensti? Jako u svých dětí?
Přece jenom se mi to zdá hodně logické, že při spontánním porodu je dítě ve stresu a u císaře ne, ale že je dítě ve stresu z nového prostředí o tom žádná, to je vždycky, ať porod proběhne jakkoli, v pohodě nebo ve stresu.

Ten stres je u císaře taky. Přechod do nového prostředí je stres vždycky.

Psala jsem statistickou diplomovou práci na téma Prenatální vliv na povahu člověka a jedna celá kapitola byla věnována porodu - přirozený kontra císař. Děti narozené císařem jsou všeobecně bojácnější a méně průbojné. Samozřejmě ne všechny,ale jistý vliv je znát.

Mata: No tak určitě požádej o epidurál! Já sama si ho nemůžu vynachválit. Po všech těch dlouhých hodinách to bylo něco úžasného, sice účinkoval "jen" 45 minut, ale i tak, příště bych chtěla taky.
Mně je taky 24 let...Já se zase porodu vůbec nebála, těšila jsem se na něj, ale nakonec jsme byla taky tak strašně rozčarovaná, našvaná, smutná atd., i když vlastně nakonec ráda, že se to obešlo bez císaře (skoro jsem už jela na sál, na poslední chvíli se malé chtělo na svět normálně).
To, že děti při spontánním porodu zažívají stres a je to pro ně lepší jsem četla ve článku od jednoho porodníka, jak je to dál se stresem u dětí rozenými císařem netuším. Sám psal, že přijdnou na svět v "pohodě", jako že se nemusejí prodírat úzkými porodními cestami, zápasit o trochu kyslíku atd. ...O tom, že děti rozené císařem prožívají později stres jsem neslyšela, ale kdo ví.

Můj příběh je valmi podobný Liv. Taky by mě ve snu nenapadlo, že budu mít císaře´. Ale když jsem si vždy představovala svůj porod, tak jsem neviděla NIC. No, je to určitě i věc sugesce a psychiky. Porod vede vlastně dítě a když mu matka (já)celých 9 měsíců posílá myšlenky, že porod=hrůza, nic, tak se neumí ani narodit.
Byla jsem však po tom císaří hodně zklamaná a rozčarovaná, že jsem nerodila normálně. I ten vztah k dítěti je nějaký jiný.:(a unavená jsem byla asi 8 měsíců, ale to mohlo být i z kojení, tak nevím. Rozhodně bych si císaře dobrovolně nevybrala.
Není pravda, že císař je pro dítě menší stres než normální porod. Je to právě naopak. Spontánně je to větší zátěž, ale stres se rychle vyplavuje. Kdežto u císaře je dítě pod vlivem stresu delší dobu...

Ahoj.Samozdrejme mas pravdu.Pripadam si jako male dite.Vis je mi 24 a me dceri je 6.To znamena,ze jsem ten prvi porod skoro zapomela,ale ne to,ze byl hroznej.I kdyz oproti jinym to byla urcite hracka.Proste jsem asi prilis pohodlna nez abych chtela trpet.Radsi bych si to ulehcila.Ne cisarem,ale nejaka injekce by asi byla o.k.Uz od tohodle tydne zacinam chodit cvicit,tak snad ho pak alespon rychleji vytlacim.Zas tak hrozne se nebojim,jen hledam snadnejsi cesticku.

Ahoj Mato,

a proč máš strach, když už máš vlastně zkušenost s jedním porodem?
Já jsem rodila před čtyřmi měsíci, hodně mi pomohlo, jak píšeš, chodit cvičit a vůbec se o tom něco dozvědět (i když skutečnost je teda jiná:-)))
Jsem ráda, že císař není na přání, i když jsem po 15-ti hodinách myslela, že začnu prosit a raději umřu než abych porodila normálně:-) ALE DNESKA SJEM ROZHODNĚ RÁDA, ŽE JSEM PORODILA SPONTÁNNĚ! Císař není na požádání a je to dobře, musí k tomu být nějaká indikace. Při spontánním porodu je miminko vystavěno stresu-což je ale dobré pro jeho budoucí život, má to už zažité, při císaří přijde na svět, aniž by si jej vybojovalo.
Abych řekla pravdu, dneska by mě mrzelo, že jsem rodila císařem a třeba jsme nemusela. Je dobré si to prožít, od toho porod je. Navíc císař je 7x rizikovější než normální porod.
Určitě se neboj! Už to máš jednou za sebou, víš do čeho jdeš, druhé porody bývají zpravidla lepší než ty první.
Neboj se!

Alenka - zaujala mě ta druhá věta. Je to přesně můj případ. Často se mi stává, že si umím promítnout věci budoucí, nikdy zcela přesně a do detailů, spíš náznakově nebo v několika variantách. V dětství i později, vždy, když jsem si představila porod, viděla jsem tmu. Neuměla jsem si to vysvětlit:-), jasně, že jsem rodila císařem v celkové narkóze. Ne, že by to tehdy bylo moje přání, těhotenství jsem měla bez potíží, přála jsem si nekomplikovaný přirozený porod. Nebylo mi však dáno,syn neměl kyslík, musel se dělat narychlo císař. Dnes už vím, že některým událostem se člověk při nejlepší vůli nevyhne, ale kdo ví proč jsou v osudu napsány tak dlouho dopředu...

ja jsem rodila dvakrat a vzdycky cisarem. Fakt je ze jsem si nedokazala predstavit ze budu rodit...nejak jsem vzdcky vedela, ze nebudu.
Prvnimu se nechtelo se narodit, i kdyz jsem rodila cely den, ale bolesti rozhodne nebyky nesnesitelne. Spis jsem uz byla strasne unavena a intervaly se zacaly prodluzovat misto zkracovat. Tak mi rekli, ze but mi daji drogy abych usnula na noc a rano muzeme zkusit znovu, ale nic moc si od toho neslibovali. Tak jsem se rozhodla pro cisarak...hned. Pak jeste se ptali jestli pri vedomi nebo uspana. Chtela jsem byt uspana a tim padem u toho nemohl byt manzel. Bylo to zajimave..kdyz jsem usinala tak uz nade mnou vsichni stali pripraveni, aby dite se narodilo co nejrychleji, aby dostalo co nejmin narkozy ode mne. Jednalo se o vteriny. Dite bylo v pohode a bylo tak krasny, ze ho vsichni chodili obdivovat. Cisarske deti nejsou pomackane.
Druhej cisarak uz jsem mela naplanovany dopredu, protoze jsem byl hodne nemocna a dite se narodilo proti prani vsech lekaru. Takze jsem si mohla vybrat datum a tentokrat jsem chtela aby to manzel mohl videt, tak jsem se nenechala uspat. Takze jsem rodila jen s mistnim umrtvenim, navic se bali mi dat hodne umrtveni, ze bych se nemusela probudit kvuli problemu s plicemi, takze mi porad jezdili po brichu s kostkou ledu. Manzel rikal, ze to bylo stejne jako kdyz kucha medveda, akorat je obdivoval, ze to zvladaji malinkym otvorem:)
Osobne...rodit znovu...vybrala bych si celkovou narkozu.

U 1.porodu asistoval lékař. Od 2. už vždy jen sestry. Poslední porod jsem vnímala vpohodě, hlavně sestřičky, jejich znalosti, profesní přístup, připadalo mi, že toho vím pomalu víc. Když se ten 3. narodil, nerodila se placenta, sestry hloubaly, co udělat...já nesměle podotkla, že ať mi malého znovu přinesou a přiloží, že sání urychlí stahování dělohy a tím i možná napomohou vypuzení placenty...stalo se tak. Že 4.odrodím doma jen říkám, myslím si, že by to nejspíš problém nebyl, na 99procent bych to zvládla v pohodě, ale to 1 procento tu vždy je, může se něco zaseknout, prtě by nemělo kyslík apod...musel by přijít rychle císař...a proto si myslím, že porod i přes mé připomínky k personálu patří přeci jen do porodnic.