Chci rodit císařským řezem

Eva, nie som odbornicka, ale som matka dvoch deti. Prve som porodila cisarskym a druhe normalne.Moja skusenost - cisarsky je 1000 x horsi a do dnes/deti maju 13 a 14/ sme sa s toho nespamatali.1.Dcera bola pravdepodobne chvilocku tiez v narkoze, ma vyrazne znizenu imunitu /kazdy treti tyzden je chora/, psychicky je labilna - a ja si myslim, ze preto, ze nieco u nej bolo v psychike narzsene pocas porodu.Myslim, ze to co tu pisal Coronero nieje zas taka blbost.2. Ja som mala po cisarskom strasne depresie. Pocit, ze som nieco nezvladla a ze neviem ani dieta porodit. Naviac, rana sa hojila asi 3 mesiace a bolelo to.3. Druha dcera sa narodila 13 mesiacov po prvej. Normalne. Bol to uzasny zazitok.Asi najkrajsi, aky som kedy mala. O 3 dni som uz ani nevedela, ze som rodila. Dcera nema ziadne problemy co sa imunity tyka a je uplne ina ako ta starsia, myslim, ze zivotaschopnejsia.Lekari ma sice aj pri druhom porode chceli nahovorit na cisarsky,ale ja som sla do porodnice naschval na poslednu chvilu, aby to nestihli.Viem, ze to bolo riskantne, ale velmi som chcela zazit normalny porod.Tolko moje zazitky. Neviem ci ti pomozu, ale ja by som dnes- starsia a mudrejsia cisarsky odmietla.Maj sa pekne, vela stastia.

Dobrý den,přečetla jsem si všechny příspěvky, zkušenosti rodiček, a zajímal by mne názor samotných odborníků - lékařů porodníků. Jsou na těchto stránkách (nebo jiných) někde k nalezení?Děkuji,Eva

V porodnici vám dají vybrat?!

Souhlasím s Tebou,Niky.Moc hezky to píšeš.Já sama jsem rodila své první a poslední dítě v 37,myslela jsem,že už to nevyjde.V porodnici zjistili,že jde dítě po zadečku.Zachránil mne můj věk,kdybych byla mladší,tak bych si vytrpěla svoje,snažili by se dítě otočit.Takhle pan primář rozhodl,že to půjde císařem,bylo to naplánované a tak ani nevím,co jsou to porodní bolesti.Zato vím,co to aspoň pro mne bylo za hrůzu samotný císař.Začala jsem se probouzet,kdy ještě nebylo všechno dokončeno.Nesnáším narkózu,24 i více hodin zvracím i když není co,no prostě hrůza!A před tím jsem měla za sebou slepák a žlučník,takže mám celý břich rozpajzaný a znetvořený.Já jsem byla docela ráda,že to císařem bylo,měla jsem samozřejmě jako starší maminka strašný strach z porodu.Ale jak říkám,žádnej med to nebyl a měla jsem takové potíže,že holčičku mi dali až pátý den,vážila 3,70.Je to moje největší štěstí a žádná bolest by mne neodradila si to znovu zopakovat.Bohužel,přidaly se zdravotní problémy a o druhé dítě už jsme se nepokusili.

Ahoj Milane a spol.,jsme mladá a zdravá ženská (27 let)poctivě jsem procvičovala pánevní dno, chodila na těhotenské cvičení i plavání, masírovala hráz a na dítě jsme se oba s manželem strašně moc těšili. Bohužel došlo k nesouladu mezi mým tělem a dítětem ( placenta "dodělávala", kdežto já nebyla připravená a otevřená), takže mi ve 42. týdnu porod vyvolali - trvalo to celé skoro 2 dny, nereagovala jsem, chyběl snad už jen šaman... nakonec na urychlení epidurál (který mi bolest spíše vyvolal, protože mě strašně rychle, nepřirozeně, otevřel)... ve finále děsné "překvápko" - dítě má zakloněnou hlavičku (proto netlačilo a já se nemohla otevřít), takže ho na poslední chvíli vytáhli kleštěma... jednoznačná indikace na císaře... mám asi 40 stehů. Myslela jsem, že umřu, bylo to příšerné. Přesto jsem se zotavila okamžitě (i proto, že jsem často kojila, v prvních dnech na úkor sebe, klidně po hodině, i v noci - kojím stále, dnes má kluk 7 měsíců). Takže někdy můžete cvičit do aleluja, pokud má dítě "špatnou" polohu, neovlivníte to (to je pro Milana:-) Nikdy bych ale tuto zkušenost nevyměnila za operaci. Mám zdravé a šťastné, šikovné dítě (byť trošku živější, což prý děti po těžších porodech bývají). NIcméně myslím, že pro něj tato zkušenost nebude zlá... je hodně mazlený, tím pádem začíná být stále odvážnější a samostatnější, ví, že jsem nablízku (ale zda nechat dítě "řvát" či ne je téma a jinou diskusi:-)Chápu ženy, které nechtějí rodit (to jsem v prvních měsících po porodu už nikdy nechtěla ani já), nicméně ženské tělo je lépe přizpůsobené i tomu nejtěžšímu porodu lépe, než pasivní operaci. Je to zážitek k nezaplacení, bolest pomine v tom okamžiku, kdy spatříte poprvé své dítě... ano, nechtěla bych, abych své další dítě rodila stejným způsobem jako první... ale to nikdy nevíte, a plánovat dopředu operaci mi přijde jako minimálně nerozum - ale kdo chce kam... :-)

pro coronera jseš kokot!!

Ahoj Emo,myslim, ze na takove "chytraky" jako je p. Milan nema vubec cenu reagovat. Zrejme je to provokater nebo primitiv (mozne je i oboje zaroven). Ctel jsem se zeptat, jak je to s jizvickami po cisarskem rezu. Znam nekolik zen, u kterych je dost videt, ale u nekterych je musim hledat vyslovene lupou tak pekne se zahojily. Souvisi to treba nejak se cvicenim, kosmetickymi pripravky (treba s colagenem) nebo vrozenych dispozicich pro hojeni ran?

Možno je už táto diskusia uzavretá, ale aj musím reagovať: Milan, ja som bola plavkyňa, trénujem ešte aj dnes. Plávala som, aj počas tehotenstva. Aj jkď nie s tréningovou záťažou. Počas pôrodu dieťaťu začali slabnúť ozvy a nasladoval cisársky. Potom mi povedali,že je to kvôli tvaru mojej panvy a netypickému postaveniu kostrče. Nikdy neporodím normálne. Tak sa zamysli nad tým, čo si napísal.

No jasně nevím jak se opravdu jmenuje ten dot.Milan ,ale musí to být ošklivý zakomplexovaný chudáček popřípadě s malým mužstvím a takhle si to kompenzuje je mě ho opravdu líto,ale budiž když mu to dělá dobře tak at si poslouží.

ako si dovolí takýto debil, ako je uvedený chlap napisať niečo podobné" si krava". tento chlap nie je nic iné aako úbohý debil a úchyl....

Ahoj,chci napsat z vlastní zkušenosti,že císařský řez není žádná legrace.Já čekala dvojčata a měli špatnou polohu,tak jsem musela na císaře.Byla jsem ráda,protože jsem se porodu bála a ještě dvojitého.Všechno dopadlo dobře,ale když jsem se měla poprvé postavit na nohy tak asi na poštvrté a byla to hrozná bolest,hned odpoledne po porodu.Potom jsem asi 3 dny jen ležela,dávali mě inijekce proti bolesti,jídlo až do postele a v porodnici jsem byla skoro 14 dní.Kdo rodil normálně přišel po porodu po svých,osprchovaly se,prospaly, a byli relativně v pohodě.Ono všechno má své pro a proti.

Já mám dvě děti přirozeně, při prvním jsme v půl desáté večer hráli s přáteli kanastu a ve třičtvrtě na 11 byla holka na světě. jediný na co jsem se zmohla byla otzka, to už je to hotový??? Bydlela jsem v těhotenství u babičky na venkově, voda ve studni dost jsem se namakala, praní jen v ruce, denně dvouhodinová procházka. Porod byl tak lehký že jsem pak měla pocit že jsem o něco přišla. Rodila jsem v CB. Za 5 let na to rizikové těhotenství, od 6 měsíce nechodící ve špitále. Rodila jsem 36 hodin na Bulovce a kdybych mohla volit, šla bych na císaře bez jediného zaváhání. Naštěstí byli lékaři a hlavně sestřičky skvělí, to je hrozně důležitý. Moje kamarádka měla pocit, že všechny v nemocnici svým porodem obtěžuje. Ale zase, holky nebojte se. On ten císařskej řez asi taky není žádná lahůdka, porod dobolí a je hotovo, ale po císařáku ženský chodily v předklonu a v bolestech 4-5 dní. To my jsme už byly druhej den úplně v pohodě. A co mě nadzvedlo jsou názory mužskejch chytráků, do toho se vůbec nepleťte. Jo a něco mezi náma holkama, elasticita pochvy je velká a to by ženská musela rodit aspoň jednou měsíčně aby se to nějak extra poškodilo :-D

Samozřejmě,že porod bolí(víc,či méně),s tím naprosto souhlasím.A doufám(viz. můj příspěvek),že si to tvrzení mohu po třech porodech dovolit...A trocha pro Milana...cvičila jsem,téměř ničemu jsem se nevyhýbala(to ovšem vyžaduje předpoklad,že se vše vyvíjí v pořádku!),den před porodem jsem ještě byla autem(přes půl Prahy) na kontrole.Jste chlap,porod jste na vlastní kůži nezažil a nikdy nezažijete.To,co tady plácáte je prostě kravina a váš slovník(mírně řečeno) ubohý.Najděte si jiné stránky,které vám budou bližší.Nemyslím si o vás,že jste buran,myslím si o vás něco absolutně jiného.Možná byste měl navštívit stránky s nadpisem "psychické problémy",jistě si tam vyberete téma vám bližší...

Milane, už jsem svůj názor napsala, teď reaguju na Tvůj. Máš pravdu, je potřeba v těhotenství něco dělat, ne jen sedět a cpát se. Ale i když se připravíš, tak porod bolí, víc nebo míň. Bolest snáším velice dobře, ale při porodu jsem chvílemi přestávala vnímat (a to nejsem žádná křehká slečinka), jak se intervaly mezi stahy zkracovaly. Poloha taky dokáže udělat hodně, ale žádný porod není bezbolestný, jedině že by Tě umrtvili. (Epidurál dávají snad už všude, tak se nebojte bolesti) A chlapi, pište svoje názory, ale neříkejte něco, co jste nikdy nezažili. Běžte rodit s manželkou, ať vidíte, že je to velká námaha, ale nikoho za jeho názor nekritizujte !!!

Jo, pěknej exot.

Co je to za kreténa, když tvrdí, že porod nebolí?! Nechápu.

Chlapi to přece věděj líp, to nevíte?

Boze vy jste rozmazlene. Nastesti nezijeme diky urozenym damam, ale diky chudine, ktere bylo nasobne vic a ti rodili casto ve spinave chysi a zeny druhy den museli na pole.

milanea kolikrát že jsi rodil? promiň přehlídla jsem to.

Ale teď vážně, ať mě nemáte za burana. Když celé těhotenství prosedíte na prdeli, je jasné že pak to bude bolet. Ne nadarmo se říká těžko na cvitišti, lehce na bojišti. Mám totiš dojem, že všechny ženy pro které byl porod hrozné utrpení a nebo chcou "rodit" císařem jsou natolik líné že, pro to zkrátka nic udělat nechcou. Slyšel jsem - a tato diskuze mě v tom pouze přesvědčila, že ženy, které poctivě prorocvičují svaly panevniho dna a nenechají vše na posledni chvili, tak rodí zcela bez bolestí nebo pouze s minimem. A když se k tomu přidá v některých modeních porodnicích možnost využití gravitace (vertikální porod), nechápu proč by se ho měla žena bát.