Dítě nebo vysoká?

Já bych ti doporučila poradit se s gynekologem,jaké vidí šance na otěhotnění,pokud máš vážné zd.problémy.Takto se nad tím budeš stále trápit.Musíš si také ujasnit,jestli chceš dál studovat,nemusí to být přece vysoká,můžeš jít jen na vyšší školu někde poblíž domova.Nejdůležitější je ujasnit si vztahy s partnerem,když už tak mladičká přemýšlíš,že bys mohla skončit jako samoživitelka.

A proč by už v 19 nemohla mít touhy po dítěti,když má zřejmě děti ráda..Některé ženské jsou mnohem starší,ale názory na děti a rodinu mají uplně odlišné né li debilní jako třeba jistě známá Ms. CF

Kde se to bere v devatenáctiletý holce, takovýhle touhy?

Já nemám potřebu si nějak více "užívat života" častými setkávání s kamarádkymi, večírky apod.
Čeho se bojím je, že už děti mít taky nikdy nemusím. Mám strach ale i z toho, že bych jednou mohla skončit jako matka samoživitelka bez vzdělání.
A moje rodina by to neakceptovala a nepomohla by mi.

Jasně že vysoká!Copak by mělo smysl bejt celej život nasraná,že ti pískle zpackalo život?A šoustat se musí,čímž oplodněné vejce musí občas opustit scénu,hnusně,ale pravdivě řečeno.

Maria,ja som to mala omnoho horšie.Otehotnela som v prvom ročníku na strednej škole a rozhodovala som sa,či dieta alebo škola.Rozhodla som sa pre dieta.V 16rokoch sa mi narodil syn,s jeho otcom sme sa vzali.Ked mal syn dva roky,začala som chodit dialkovo do školy a zmaturovala som.Taktiež som mala gyn. problémy,druhé dieta-dcérka sa mi narodila v 27 týždni tehotenstva,prežili sme si peklo-bol to doslova boj o život,ale prežila.Dnes má 8 rokov a je zdravá.Syn má už 15 rokov a ja sa v septembri chystám na vysoku školu.Chcem Ti len napísat,že všetko sa dá zvládnut a deti-to je ten najväčší poklad na svete.Držím palce,nech sa rozhodneš akokolvek.

anonim 15:59:29 : Já absolutně nechápu proč utočíš na Katku vždyť nic špatného neřekla. Uvedla svůj názor a to jak to cítí ona a Marii svůj názor vůbec nevnucuje tak o co ti jde?? Nebo že by sis se dvěma dětma neužívala tak jak říkáš???

Myslím, že je důležité, jakou VŠ "musí" Maria vystudovat. Pro kvalitní výchovu dítěte může být vysokoškolské vzdělání výhodou. Vzdělané matky jsou obvykle ve výchově úspěšnější než nevzdělané. Jestli se Maria rozhodne tak nebo tak... zda se rozhodla dobře ukáže jen čas a důsledky jejího rozhodnutí.

"Pro mě je prioritou užívat si dokud můžu" - no jo, katko, ale co to je uzivat si? Pro kazdeho neco jineho, ne pro vsechny to znamena vymetat vecirky a vyzirat rodice - zkratka vest tzv. bezstarostny zivot. Ja si taky uzivam - jsem doma s dvema detma.....
Ja bych zadavatelce radila udelat to, co coti. Vzdyt skolu si muze dodelat, az bude prcek starsi.... Pokud ma jen trosku dobre zazemi, tak to jde, ja uz takhle delam dalkove treti VS (teda vlastne druhou, prvni jsem delala klasicky)

mě je 21. A rozhodně ti radím školu! Sama mám gympl a vím že to je jako nic, nic pořádnýho neumíš. Udělej si aspoň bakaláře a na magistra můžeš jít dálkově. Je sice fakt, že když teď budeš mít dítě, tak ve 40 budeš vpodstatě svobodná a budeš si užívat. Ale jinak... Vysoká škola a studentský život je jedna z nejlepších věcí co mě potkaly, na vejšce jsem poznala super partu a spoustu lidí.
Pokud nejsi společenská tak jako já, tak pro tebe může být argumentem, že s VŠ budeš mít po mateřský lepší šanci získat práci, budeš moct dělat i něco lepšího z domova, budeš si moct líp vybrat.
Mě osobně teda přijde hodně brzy i na svatbu. Měla jsem ve třídě na gymplu dva páry, který spolu byly léta, vážný vztahy, a dneska spolu nejsou.
Pro mě je prioritou užívat si dokud můžu, je podle mě hloupost mít ve tvém věku už děti. Navíc kdo ti zaručí, že manželství vydrží, a ty zůstaneš sama s dítětem na krku a s maturitou z gymplu. Nic moc vyhlídka.

rozhodně bys měla jít studovat...řekla bych, že na dítě máš ještě dost času. Neboj nic ti neuteče. Mě je 25 a mám ročního prcka a i teď si občas někdy říkám, že jsem mohla ještě počkat..Samozřejmě nelituji toho, že ho mám miluji ho...ale určitě pochopíš co tím myslím..

No nevím, nač spěchat mít dítě.Je Ti TEPRVE 19 let!!!!!!! Asi si neuvědomuješ, že s příchodem dítěte Ti skončí bezstarostný život,a celkově i to mládí bude v hajzlu, protože dítě tě donutí dospět.Vždyť sis nic neužila a s dítětem to lepší nebude......přemýšej!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Maria: Myslíš, že babičky budou mít tvoje děti rády, protože máš titul? To je trochu mimo, ne? Babičky milují děti pro je samé a protože jsou to děti jejich dětí. Nebo ti snad dovolili mít dítě až jako odměnu za titul?
Já osobně bych na VŠ šla, ale ne proto, že musím, ale že chci. Taky mám jen gympl, teď končím Mgr. a už uvažuju o dítěti. Okolí se k tomu ani tak nebude stavět moc příznivě, protože kariéra je přece přednější. No já to vyřeším kompromisem. Po škole si najdu práci a brzy na to se začneme snažit. Taky to můžeš vyřešit kompromisem a jít na bakaláře. Pokud tě bude bavit, ráda odložíš dítě o 3 roky, jsi ještě fakt mladá. Na druhou stranu, kdyby tě to nebavilo, a zdravotní problémy jsi měla velké, můžeš se přece poradit s lékařem, kdy je dobré mít dítě. Pokud ti doporučí brzké otěhotnění, ani rodina nebude moct říct půl slova.

Jana72, rict, ze jsi domaci putka, by mohl jen omezenec. je super, ze se ti podarilo naplnit svoje sny. Ja po rodine taky touzim, ale asi bych to nedokazala delat "na plny uvazek" :-) Akorat nemam rada, kdyz nekdo svuj styl zivota prosazuje jako jediny spravny. Mam kamardku, co je taky hodne pro rodinu, ale porad to vnucuje ostatnim..

Bez na VS, kdyz se ti tento zpusob zivota nebude zamlouvat, muzes ze skoly odejit a mit rodinu. Obracene to nejde!!

Já bych s dítětem počkala a šla rozhodně na školu. Když si pořídíš dítě a zůstaneš dlouhodobě v domácnosti, tak ti to rozhodně moc neprospěje. Však uvidíš, jak budeš vysokou zvládat. Kdybys dítě chtěla moc, můžeš studovat a mít dítě zároveň, spolužačky to tak mají a zvdádají oboje, děti vypadají spokojeně. A kdybys šla na bakaláře, tak ten trvá jen 3 roky, to není taková doba a dítě bys měla ve 22 - 23 letech, to není taková hrůza, ne? Pokud bych si mohla vybrat, šla bych studovat, ať máš rozhled a vždycky se Ti to bude hodit do budoucna!
Co bys chtěla dělat po mateřské jen s gymplem? Byla bys neuplatnitelná... A hlavně je ti pouhých 19, takže počkat klidně můžeš:-)

Mario, to je o povaze a prioritách. Já, osobně, bych šla do dítěte. Ale je to jen proto, že jsem od malička tak založená. Vždycky jsem se těšila až budu mít rodinu, manžela děti. Největším naplněním pro mě bylo mít děti, být s nima doma a manželovi udělat zázemí.
Vystudovala jsem VŠ eko, ale je mi na nic, protože se mi sen splnil. Jsem doma s třemi dětmi, starám se o všechno a připadám si užitečnější než v kanceláři. Takže, fakt nevím. Musíš si ujasnit, jestli je pro Tebe důležitější to dítě nebo studium, co by tě víc bavilo, naplňovalo. Já vím, že se tu dočtu, jaká jsem kráva a domácí puťka, ale já jsem šťastná, když vidím, že moji blízcí jsou šťastní. Je to jen na Tobě.

neblbni a studuj, deti muzes mit po skole habadej. vysoka hodne rozsiri obzory, a mozna i prehodnotis nektere nazory.. nebo aspon s vysokou zacni, a uvidis, jak se ti bude libit, odejit ze skoly muzes kdykoli

Mě teda na dítě přijdeš hodně a s gymplem nevím jakou seženeš práci ale zase na druhou stranu jestli chceš být dlouho v domácnosti tak na co studovat. Záleží co chceš ty, píšeš že musíš jít na vysokou ne, že chceš. Tohle je opravdu težký rozhodnutí jestli máš ještě nějaké zdravotní problémy. A jak se k tomu staví tvůj partner? Jak dlouho spolu jste??A kolik mu je?? Hodně otázek já vím ale já osobně bych do toho nešla ale zase na rozdíl od tebe mi děti nic moc neříkaj.

Dobrý den,
je mi 19 a velmi si přeji mít dítě.Žiji ve dlouhodobém vztahu se svým partnerem a v létě se chceme vzít. Oba si přejem mít děti co nejdříve.
Problém je, že musím jít na vysokou školu. Mám maturitu na gymnáziu, takže mi nezbývá jiná možnost. Moje rodina ani rodina mého budoucího manžela by neakceptovala, kdybych nezískala vysokoškolské vzdělání. Moje rodina by mé vytoužené dítě považovala za negativní vedlejší produkt, který mi zničil život.
Pořád si říkám, že pro mé dítě bude lepší mít vzdělanou matku, budeme mít také víc peněz. Chci, aby obě babičky mé dítě milovaly.
Až budu mít děti, zůstanu dlouho v domácnosti, protože jim chci dát všechnu svou péči a lásku.
Bojím se, že mé otěhotnění a těhotenství nebude snadné. Mám již několik gynekologické problémy.
Můj snoubenec to rozhodnutí nechává jen na mně.
Jak byste se zachovaly vy? Máte někdo zkušenosti s podobným rozhodnutím?