Duchovní cesta

presne tak Evelyn...
kdyz nekdo soudi, soudi sebe... mikoho jineho.
Proc bychom se pak meli necim takovym zabyvat. Ale muzeme cloveka pochopit.. ale to uz ho pak nemuzeme, nemuzem soudit.

Jenom kdyz jejich chovani k nam vychazi z iluze a nepochopeni nas samotnych, tak to obcas zaboli. Ta bolest je ale tak silna, jak silne je jejich utrpeni.

Hezký páteční večer, je mi u Vás hezky teploučko a opět na mě dýchá svěží atmosféra :-)

Pro zamyšlení:
"Mé mínění o tobě, neříká nic o tobě.
Mé mínění o tobě, říká vše o mně."
:)

JozeFínko,
úžasné!!! :) Jsem ráda, že jsi počáteční ostych překonala, moc se mi to líbí! Velmi lehounce, srozumitelně a přitom moudře je zde vyjádřen zákon karmy a reinkarnace. Tedy aspoň na mě to tak působí. Možná, že jiný čtenář v tom najde něco úplně jiného.

Hodně mě ještě zaujala slova

Zamyslime sa!

Rano som bol na prechadzke so psom a ked som isiel okolo kostola,
vsetci, co vychadzali von mali cervene opuchnute celo. Neslo mi to do hlavy, tak som
sa rozhodol, ze navstivim jednu omsu. trochu som meskal, omsa uz bezala a ja som
vkrocil do kostola. To som asi nemal robit, lebo cely kostol sa obratil, aby videl, kto
ich vyrusuje. Potom to prepuklo, farar prerusil omsu a ma dojebbal ako hada, ako si
to predstavujem prist neskoro. Stal som tam ako posledny kokkot, vsetci cumeli na mna,
akoby som prave spachal atentat na jezisa. Potom sa konecne ukludnil a pokracoval
v omsi. Nieco zablabotal a cely kostol mu nato odpovedal:

Po ullici ide mladý pankáč , vlasy poma?ované modro,červeno,žlto,zelené.
Díva sa naňho strýco, čo ide okolo
"No čo čumíš strýco, ty keď si bol mladý, nerobil si tiež nejaké voloviny?"
"Ale čo by nie, robil.... raz som len tak zo srandy pretiahol papagája a teraz sa na teba dívam, kua, nie si ty môj syn?"

nepripada vam to tady jako blazinec milackove?
Mne docela jo:)

Ale budiz - kdyz zavru oci a tlacim si vicka, vidim samy chuchvalce a svetla.
Aha, jo asi to bude mit souvislost s duchovni cestou, rozumim.

- slibte mi ze mne nebonznete, ze jsem tady byla. Oni by mne znovu zavreli...

Jo, když už je o tom řeč, tak já to Loko zažila se semafory, jen s odstupem času nevím, zda se to fakt stalo či zda to byla iluze, ale tehdy mi to přišlo reálné a byla jsem nějak přebita energií tehdy.

Tak tady to je, vypadlo to ze mne kdysi v něčem jako transu, teď mi to přijde takové

aha.. uz jsem na to prisel.. mam pomaly pomaloucky pripojeni a tak to ten kram radeji taha s temporary interne files a cookies, takze se to jenom nezobrazovalo, lec to bylo pridane. Omlouvam se za chaos.

Ale vubec nic... jak to?
Uz chapu proc vsichni mlcite.. ono to toiz nejde mluvit :o)

Tak ja vam sem lidi pisu a ono se to nejak nepridava.. asi mam mlcet :o)

To ja ti harry docela verim. Nelze jinak, protoze mam sam podobnou zkusenost. S tim, ze jsem rozsvecel a zhasinal lampy poulicniho osvetleni :o)
Jenom nevim, ma-li to nejaky prakticky vyznam.. jiny nez yrcity druh poznani :o)

To je zajimave Evelyn,
u mne se barvy spise nevyskytuji. Jsou to zprvu jakesi vyslehy svetla a energii ruzne se formujici. Prevlada zluta na cernem pozadi. Pak to spojite prechazelo ve skutecne rozpoznatelne veci s velmi dobre prokreslenymi detaily. Ale vim, ze jsem mival i barevne vemy. Je zajimave, jak je vnimani jednoho kazdeho z nas odlisne :o)

Co se mi stalo včera, júúú...!
Jdu si jen tak ulicí a co se nestane, neony začnou blikat a ja ctím že reagují přesně na rytmus mých pocitů. Vím že je ovládám.
Tento zážitek vám musím sdělit říkám si - to je věc.

(ale ne, byl jsem v kině a tam promítali Harry Potter a vězeň z Azkabanu... a tak, jsem se inspiroval...)

A jaj, samozřejmě tam mělo být JozeFínko!!! :)

Krásné odpoledne!

LozeFínko, těším se na Tvé psaní :)

Lokomotivo, svět "za víčky" mi zatím ukázal jen hru barev a jakýsi černý bod, kolem něhož se vlnil proužek světla. Přišlo mi zvláštní, že když jsem si víčka jemně přitiskla k očím, tak se "rozsvítilo", barvy byly světlé a jemné, když jsem tlak uvolnila, vše se ponořilo do tmy, aby po chvilce vystoupila fialová barva, která tam zůstávala dost dlouho. Nějaké konkrétní tvary či předměty jsem neviděla, ale určitě to ještě budu zkoušet, líbilo se mi to. Jen nevím, jestli mi nechybí to nejpodstatnější - těch 5 let.
:)

Omlouvám se za překlepy, spěchala jsem.
Připíšu sem později, co ze mne jednou trochu na tohle téma samo vypadlo. Hezký den

Niko, to je krásné, děkuju za ten popis zážitku a Evelýnce za ten dotaz, jež ho vyvolal. rozně moc souhlasím s tím, že Děti jsou malí bozi. Často se ale bojím, jak moc tenhle výrok možná málo chápeme a málo domýšlíme co to znamená. Souhlasím s Evelýnkou, že výchova to pak všechno kazí.
A vůbec netuším, zda všemožné naše snahy o hledání nás mohou vrátit právě tam, kde jsem asi všichni na začátku byli jako malí.
Kdyby děti měly svobodu, odmítly by většinu našeho "dospělého" světa ... myslím že je moc obtížné vrátit se tam kde byly na začátku ony. Ale možná je to i jediná možnost. Mějte se hezky :-) milé děti - je-li teda va našich silách aspoň maličko se jimi zas stát.

Ahoj všem,

Loko,ta pozice s chodidly na stehnech se nazývá padmaasana-pozice Lotosového Květu.
Myslím,že je málo lidí,kteří v ní dokáží "sedět". Je skvělé neznat názvy.Vše funguje i když neznáme názvy.
Ano, "promnutí víček" vyvolává různé barevné vjemy.

Ahoj Qellogathi! Přesně, Vědomí lze vrátit do stavu před dualitou. Dualita znamená roztříštěnost.Jak uvádíš, dualita je něco z čeho povstává diagram téměř všech náboženství a nauk.

Pakliže nejsi,(vím(e) jak to myslíš)nezažíváš ony průvodní jevy duálního světa a jsi svobodný (zatím jen na úrovni těla).

Subham Astu Sarvadžagatam!