Reklama

Jak vztah vrátit zpátky...

Jelen (Čt, 8. 6. 2006 - 18:06)

Janino, ano, pořád jsem jí ustupoval, pořád jsem jí chtěl vyhovět, pomáhat ve všem. Vím to, a pracuji na sobě, přesto nebo právě proto, že se mě snažila zničit, a někdy to bylo z její strany úmyslně, prostě ji to bavilo si se mnou zahrávat. A k toleranci ji budu muset vychovat, snad to ještě půjde.
A právě teď je mi mnohem líp, protože jsem před chvílí zjistil, že mám doma podporu od dětí, ty jsou při mně, a dává mi to sílu. Zase věřím, no spíš doufám, že bude líp, nehodlám zahodit 15 let kvůli chvilkovému rozmaru, já ne.

Janina (Čt, 8. 6. 2006 - 12:06)

Jelene, nevzdávej to, prožíváš peklo na zemi, je to strašný někoho milovat a nechat si od něj ubližovat, popřemýšlej o tom, jestli jsi třeba nezašel moc daleko v sebeúctě, jestli po tobě tvoje žena nešlape kvůli tomu, že si tě pro něco přestala vážit, zeptej se jí na to a zkus si to přiznat a změnit to, co ji vadí. Fakt je pravda, že když je jeden z partnerů nevěrný, je to proto, že není spokojený,že mu není dobře a často ani neví proč mu není dobře.Hlavně se nelituj, ber to jako těžký životní období, ale věř, že bue líííp, taky věřím ...

222 (St, 7. 6. 2006 - 17:06)

Michale, si ještě mladý a fandím ti běž si vyrazit a třeba tvoje žena začně žárlit nebo dostane rozum.Pokud ne neházej flintu do žita, přeji ti,abys poznal opravdovou lásku.

yaya (St, 7. 6. 2006 - 11:06)

Ahoj, taky jsem řešila podobný problém. Můj muž si našel kolegyni, samozřejmě úplně jinou než jsem já - blondýna, která toho moc nepobrala (tím ji nechci urážet, prostě je to tak) a je poměrně nesobestačná (takže si o mém muži myslela, že je superman, když umí přitlouct hřebík). A v tom to přesně bylo! Já už jsem mu po šesti letech přestala dávat to, co muži potřebují - obdiv. On mě zároveň zahrnul do vybavení bytu a to byl začátek jeho nevěry.
Nebudu to tu celé popisovat, je to moc složité. Po třech měsících opíjení se, sebelitování, sebevražedných myšlenek a hlavně totálního zoufalství se ve mně najdenou něco přecvaklo. Začala jsem přemýšlet i o variantě, že se opravdu může stát, že mě opustí (jen podotknu, že zatím nemáme děti). To jsem za žádnou cenu nechtěla, ale taky jsem nechtěla být tou situací zaskočená. A tak jsem začala přemýšlet, co bych dělala, začala jsem si plánovat život bez něj. Najednou se vynořilo strašně moc věcí, kterých jsem se kvůli našemu vztahu vzdala a které bych mohla začít znovu dělat. Za čas jsem se podle toho začala i chovat. Chodila jsem mezi více mezi lidi, nečekala jsem na něj večer věrně doma s večeří. Z tohoto mého chování vyplynul ovšem nový vztah s mým kolegou, který jsem se do té doby snažila potlačit (spíš ho zadupat s myšlenkou "Já přece nemůžu být nevěrná"). Mému muži jsem o tom řekla s tím, že pokud se budeme rozcházet, stejně nemá cenu mu lhát, ale že ho přesto miluju a kdyby chtěl můžeme to zkusit znovu. Chvíli dělal, jako by mu to bylo jedno, ale asi po čtrnácti dnech přišla změna. Rozešel se s kolegyní a vrátil se ke mně domů.
Není to snadné. Pořád bojujeme a stojí to hodně sil, ale myslím si, že tu největší krizi našeho vztahu jsme ustáli se ctí.
Toto není návod ani zaručený recept, jen zkušenost, která vám třeba pomůže a dodá odvahu, protože ta je potřeba ze všeho nejvíc.
Hodně štěstí! :)

Jelen (St, 7. 6. 2006 - 06:06)

Proč? Protože jsem vůl, který ji má i přes to všechno pořád rád.
A mám za sebou teď těžký večer a ještě těžší noc, protože všechno, v co jsem bláhově a naivně věřil v uplynulých měsících, že se to zlepšuje, byl jenom klam a podvod. A já jsem byl ten pitomec, který na to skočil.

Janina (Út, 6. 6. 2006 - 20:06)

Omlouvám se za překlepy, je jich nějak moc.

Janina (Út, 6. 6. 2006 - 20:06)

Jelene,je to o trochu lepší, máš oči zelené? proč se necháváš trápit? Proč se na to nevykašleš? Kvůli dětem, to bych snad sama ve své situaci pochopila, protože tím v současné době omlouvám své setrvávání ve svazku, který je ani nevím jaký, nějak neplodný. Taky se někdy sejdou lidi, který se k sobě nehodí a vyleze to až po letech nebo lidi různých charakterových kvalit nebo lidi různých pohledů na život a i na manželství, pak asi nemá cenu setrvávat, ale lehce se to píše, sama vím, jak je těžký se rozhodnout a připravit se na pocit viny a hlavně jej unést bez konce v blázinci.
A vím, jak je to těžký, jednoho takovýhoi ztrápenýho a proto kolem sebe tlukoucího mám doma, ale já narozdíl od vašich žen bývám doma po nocích, zatím pravidelně nerandím a jsem hlídaná jak v tureckým harému ... To je paradox, kdo je tady blbej já, že jsem moc doma nebo vy, že jste moc tolerantní, ale výsledek je podobný, asi by se to dalo shrnout slovy - "Lidé jsou různé ...."

Jelen (dříve pa (Út, 6. 6. 2006 - 09:06)

Janino, tak mi říkej Jelene, to bude lepší?
:-))

paroháč (Út, 6. 6. 2006 - 08:06)

Janino, ne, neskáču z mostu pod vlak, ani neznásilňuju...
Ale víš kolik to stojí energie, chovat se slušně k někomu, kdo ti lže, neustále tě podráží a ponižuje? Víš jak to bolí, vidět ji, jak odchází na rande, ze kterého se vrátí až druhý den ráno? A ty máš dělat, že je ti to jedno a že ti to nevadí...někdo, komu dáváš celý život všechnu svoji lásku a něhu, a on ti oplácí naschvály... A to si pak někdy říkám, jestli mi to stojí za to, nechat se trápit.

Janina (Po, 5. 6. 2006 - 20:06)

. . . a ještě dodávám odpověd?na Michalovu otázku, svou odpověd?

Janina (Po, 5. 6. 2006 - 19:06)

Víš, paroháči, fuj, fakt se mi to blbě píše,hledat v ženským chování logiku je asi marný, jedna taková nelogická ti píše a někdy je to tím, že nevím, co sama chci, uvědomuju si odpovědnost za děti i za dlouholetý vztah, za toho člověka, kterého jsem k sobě připoutala, ale NĚCO mi nesmírně chybí, cítit se jako ženská, být vnímána jako ženská, být rozmazlována jako ženská, možná je problém v tom, že se po letech manželství opotřebuje, stáhne na uspokojování potřeb a péči o děti a ženská se cítí jako kus nábytku a pak se objeví někdo, kdo mě tak moc nezná, koho neznám já a naskočí to kouzlo touhy po novém, doufáš, že lepším .... a je jen otázka času, než zjistíš,a jsou dvě možnosti, buď, že po čase je to stejný - to je ta lepší, nebo že se s manželem k sobě katastrofálně nehodíte - to je ta horší možnost, a pak to řešíš, nelogicky, protože se potácíš mezi tím vším, co jsem vypsala výše. K tomu si připočti zátěž ze zaměsnání, výchovy dětí, hormonální výkyvy atd. a máš to před sebou, teda já spíš v sobě.A nedá se to vysvětlit, předat, snad ženský, co tím prošly ví, o čem je řeč, je to postavený na pocitech, frustraci, únavě, touze po něze, která nepřichází anebo přichází v pododbě, kterou nejsme schopny vidět, přijímat.

paroháč (Po, 5. 6. 2006 - 18:06)

Janino, díky, taky to tak nějak chápu, i když někdy se mi zdá, že ona jedná naprosto nelogicky-toho se bojím, že udělá naprostou pitomost :-) Nevím, jestli je to "chvilková" nevěra, to už trvá trochu déle...předpokládám víc než rok. A klidně mi říkej paroháči, já se neurazím, to že moji ženu šuká i někdo jiný, není na tom všem zdaleka to nejhorší :-))

mája (Po, 5. 6. 2006 - 18:06)

Michale, mně přijdeš jako příliš hodnej chlap, kterej do vztahu investoval až moc. Mám pocit, že takovým lidem jako ty se to zpravidla nevyplácí. Podle mě není řešením milenka, ale změnit svůj přístup a nebýt ten slabší, kdo se bojí, že o všechno přijde. O mnoho může přijít i tvá žena, takže jí dej najevo své odhodlání. Pokud cítí v tobě strach a závislost, pak si bude dělat co chce. Pokud v tobě ucítí někoho rovnocenného (což mám pocit že tak není), pak si takové věci nedovolí.

Janina (Po, 5. 6. 2006 - 15:06)

Paroháči, raději bych tě oslovovala jinak, to mi věř, po určité době se dostaví vystřízlivění, a soudná manželka, kterou manžel neurážel nechutnými scénami, ocení, koho má vedle sebe a pokud ta tvoje neodešla, tak je soudná a váží si tvé spolehlivosti a bude třeba ochotná pokračovat dál v normálním manželství - a může to být lepší než předtím.Nech ji chvilku vydusit, nech ji v představě, že někoho taky máš, nemuč ji, ale zaslouží si zažít onu nejistotu .. a pak se uvidí ... lidský vztahy jsou někdy nepřehledná džungle ... a utíkat ze vztahu, ve kterém jsou děti, zbrkle a bez vážných důvodů - a chvilková nevěra není vážný důvod - se nevyplácí. Držím palce a přeju tu správnou míru a úspěch.

paroháč (Po, 5. 6. 2006 - 09:06)

Jak píše Ike:
"Je zamilovaná a zamilovaní se chovají jako idioti,myslí si,že jsou úplně normální a že všechno skrývají a ty vidíš to,že se vymlouvají,lžou (očividně),podvádí,vymýšlí si...a u mimomanželského vztahu je to obzvlášť zjevné. Manželka samozřejmě poukazuje na to,jak jsi neschopný,zakopaný do země, pasivní, nezábavný... Ale tohle všechno způsobuje ona odčerpáváním společné intimity,důvěrnosti a energie do vedlejšího vztahu."

To je úplně přesné, zrovna tak to bylo (a je) u nás. A to, že by chtěla nejraději udržovat OBA vztahy, tedy jeden "zábavný" s milencem, a druhý "spolehlivý", který se jí stará o domácnost, jí připadá naprosto "normální". Povinnosti a problémy doma, city a potěšení jinde. Ale najdenou se začíná starat o to, jestli taky nemám někoho jiného...

karmen (Ne, 4. 6. 2006 - 13:06)

Michale, toto prožívám také, vím,jak to bolí. Pokud mimomanželský vztah Tvá žena sama ukončit nechce asi ne, když ví, že vše víš a ještě si pořídí druhý mobil,asi by bylo dobré vše probrat, jak si dál představuje Váš vztah. Manžel si kvůli tomu, aby ho milenka neobtěžovala pořídil jiné číslo mobilu, změnil simku,ale za hodinu už milenka nové číslo měla, myslela jsem,že ho zabiju, nedala se vydržet ta bezmocnost, nejhorší, když ubližují a ví ,že už nemají co skrývat.

Janina (Pá, 2. 6. 2006 - 18:06)

Michale, díky za pochopení, jestli chceš psát víc, ozvi se na azynka47"seznam.cz.

Michal (Pá, 2. 6. 2006 - 15:06)

Janino, děkuji Ti, že semnou komunikuješ, ani nevíš, jak hrozně přijemné je vědět, že nejsem sám. Všechno jsem investoval do našeho vztahu, právě díky němu jsem zřejmě přišel o své přátele. To samozřejmě manželce nevyčítám, bylo to jen mé rozhodnutí. Vždy jsem chtěl být jenom s ní a teď i se synem. Veškerý volný čas jsem zredukoval do lidí, které nejvíce miluji. Je hrozně těžké znovu někde oživovat přátelství a přitom vím, že mi to ani nechybí. Poslední můj kamarád, kterého jsem měl přes šest let, udělal to co udělal, tak už se teď hrozně bojím si k sobě někoho pustit blíž. Celou dobu si říkám, že chyba je ve mě, kdybych támhleto...kdybych tohleto..tak by mě třeba neopustila. Jen se lituju a to už opravdu nechci.Vím, že mě nenávádíš najít si milenku, ale bohužel jinak to nepůjde. jsem hrozně vyčerpaný z představ, které se mi honí hlavou a hrozně toužím po pohlazení a hezkých slovech...

Janule (Pá, 2. 6. 2006 - 11:06)

Moje slova Pavlino...Zajimave, ze bere Ike manzelova slova vazne, ze ho opravdu vnima jako chudacka, kteremu nekdo se dostal do mozku. Ale je pravda, ze se to lehce soudi, Ike ma dve deti s nim a zenska vetsinou udela cokoli, pro zachovani rodiny a pocitu, ze ma sveho muze a sve zazemi. Ikdyz tak treba jen lze sama sobe...

Pavlina (Pá, 2. 6. 2006 - 10:06)

Ike, bacha na slova. "ji by nejradši zabil za to,jak mu zatemnila mozek" - za tohle mysleni by mela zabit ona jeho. Do vztahu musi byt dva a jesli mas doma chlapa, kterej ti vypravi, ze za nic nemohl a ona ho zmanipulovala, tak je to akorat srab a slaboch a az ji priste potka, pravdepodobne do toho spadne znovu.

Reklama

Přidat komentář