Jak vztah vrátit zpátky...

Ahoj,
já to zažila v bledě modrém. Stalo se to,že manžela si vyhlídla kolegyně,kt.se vrátila po mateřské a šla po něm a šla po něm...až ho dostala. My mezitím měli dítě,on mě s ní seznámil,byli jsme jako přátelé,jenže oni za mými zády spolu spali a přes mou hlavu si posílali sms. Já pak došla na to,že ona nám vztah kazí, aniž bych věděla,že už došli tak daleko. Trvalo ještě rok,kdy já už si myslela,že je u nás vše ok a dokonce jsem přistoupila na druhé dítě,takže ještě rok,než jsem otevřela e-mail typu miluju tě,ovšem určený jí,ne mně. Byla jsem v sedmém měsíci,starší holčička měla dva roky... Pak ještě dva měsíce přechodné období a pak obrat...odpust,nevím,co jsem to dělal, ona mě úplně zmanipulovala,otrávila,gumovala mi mozek... To vše píšu proto,že to stejné může být u vás. Je zamilovaná a zamilovaní se chovají jako idioti,myslí si,že jsou úplně normální a že všechno skrývají a ty vidíš to,že se vymlouvají,lžou (očividně),podvádí,vymýšlí si...a u mimomanželského vztahu je to obzvlášť zjevné. Manželka samozřejmě poukazuje na to,jak jsi neschopný,zakopaný do země, pasivní, nezábavný... Ale tohle všechno způsobuje ona odčerpáváním společné intimity,důvěrnosti a energie do vedlejšího vztahu. Prober si to sám se sebou,jestli bys byl ochoten jí odpustit,když o to bude stát. Je to už půl roku,ale můj muž se pořád strašně trápí tím,co mi udělal,ji by nejradši zabil za to,jak mu zatemnila mozek. Já jsem mu odpustila (i když ta rána tam pořád je a není dne,kdy bych si to neuvědomovala)a ted se snažíme náš vztah dostat někam jinam. Přeju ti,aby ti vyšla ta cesta,pro kterou se rozhodneš.

Janina má pravdu, sám tohle mám doma, čím víc jsem tlačil, tím to bylo horší. Takže jsem se s tím smířil, všechno jí řekl, nechávám ji s ním randit, a možná se to zase spraví. A když ne, bud si už žít po svém. Je to zatím ještě čerstvé, jak to dopadne netuším

a ještě jsem chtěla dodat, věnuj se synoviužívej si čas strávený s ním, vše může být jen přechodné období a nejsi slaboch, jen se snžíš nebourat něco, co ti vyhovuje a co má smysl pro dítě, to není slabošství, snad jen, nauč se ženu nekontrolovat, nech jí svobodu, volnost, dej jí najevo, že víš, ale že rozhodnutí necháváš na ní, já vím, je to těžký, ale násilím ji jen popudíš proti sobě a možná natrvalo ztratíš. Takhle se chová můj muž, víš? Nedělej to, možná to není ztracený, jestli svou ženu miluješ, opravdu miluješ, záleží ti na dětech, zkus se ovládnout, buduj si vlastní život, nezávislý na manželce, nenavádím tě, aby sis hned sehnal milenku, ale vyjdi si s kamarády, běž sportovat,ber synka ven i bez manželky, pošli ji za oním kamarádem, na rovinu, ale trvej na zachování rodiny, dej najevo svou otcovskou lásku, ještě jednou se omlouvám, jestli píšu naléhavě, rozhodnout se musíš sám. Držím palce. Janina

Michale,
píšu ti z pozice ženy, která se chová podobně jako tvoje manželka. Taky mám přítele na mobilu, z přátelství se stala láska, k sexu ještě nedošlo, ale schyluje se, s manželem spím, ale on o příteli ví, není to ono, máme dvě děti, já neutíkám z prohraného manželství kvli nim, manžel by vše nejraději řešil rozvodem, má jistě stejné pocity jako ty. Proč ti tohle píšu? Souhlasím s Helenou, pokud žena udržuje dlouhodobý kamrádský vztah postavený na povídání s jiným mužem, něco jí v manželství katastrofálně schází a asi chce začít jinak a s jiným i za tu cenu, že si nabije ústa, promiň. Seber se, porozhlédni se kolem, třeba taky najdeš kamarádku, nemusíš odcházet od rodiny, třeba tvá žena ve chvíli, kdy zjistí, že existují i jiné ženy ve tvém životě, změní postoj k mladšímu příteli .... Hlavně nepadej do depresí a vzpomínek, jsi mladý, život máš před sebou ...

Michale,tak to je "bomba" a moc Ti to preji.Je videt,ze se brzy seberes a podle mne jdes spravnou cestou.Drzim palce a doufam,ze nekoho najdes.V dalsim vztahu se trosku drz zpatky a nedavej tolik najevo svoji lasku.Bohuzel my lidi jsme divni a naprosto milujiciho cloveka nas neco nuti zavrhnout.

Ahoj L z 18.5. Je mi zle z toho, kam to dopracuje člověk, který se snaží udržet vztah. Vím , jak Ti je, protože tuhle debatu jsem rozpoutal právě já. Doma je to pořád stejné, vlastně možná horší, protože jsem si na to začal zvykat. Nikdy jsem netušil jaký dokážu být slaboch. Dělám jako, že nevidím a neslyším a přitom to tolik bolí. Osm let nedokážu zahodit mávnutím ruky. Odchodem bych neztratil ,,jen,, ženu svého srdce a částečně svého syna, ale taky vše kolem, co mi přijde jako zaběhnuté a i když stereotypní, tak přesto hezké. MOC VÁM VŠEM DĚKUJI za Vaše názory a rady. Jsem rád, že je někdo, kdo mi dokáže poradit a vyslechnout mě. Je mi 31 a mám čím dál tím častěji pocit, že už všechno končí a teď začnu žít jen ze vzpomínek, ale tomu se bráním. Začínám mít chuť žít a tak nejspíš opráším ošoupaný džíny a vyrazím zapařit na diskotéku:-), třeba někde objevím někoho, kdo mi ukáže, jaké to je skutečně milovat a že na lásku není nikdy pozdě.

Hani, Michal podle toho jak pise, tak pusobi trosku submisivnim dojmem, ze mu zena prerostla pres hlavu. Sebrat mobil neni reseni, ale je to signal k tomu, ze to bude muset jeho zena zacit resit. Zakladem je samozrejme komunikace a predpokladam, ze Michal je ochotny se o tom se zenou bavit, narozdil od tveho byvaleho pritele.

Je to hnusné,ale znám to,po 7 letech vztahu, kde jsme se topili ve stereotypu (neměli jsme dítě), jsem našla někoho, se kterým jsem si krásně povídala, pak psala sms -pořídila jsem si 2.mobil,protože 1.platil přítel.2.mobil byl stále vypnutý, ale stále se mnou.zapínala jsem ho jen v určený čas. Nechtěla jsem se, aby se náš vztah rozpadl, ale přítel neposlouchal,když jsem mu vše říkala na rovinu-necítila jsem se ve vztahu jako rovnocenný partner a ještě jsem se cítila znásilňovaná. s tím druhým to šlo přes povídání, sms k mileneckému vzahu, který mi dávál řešení jak mohu řešit svůj trvalý vztah.Nikdo mi nepřišel na druhý telefon ani na milence, který mě poslouchal a své problémy jsem s ním rozebírala, přesto jsem to nezvládla a vztah se rozpadl po 8letech a bylo to hlavně ve špatné komunikaci.Sebrat někomu mobil,přitvrdit nebo někoho sledovat není řešení

Souhlasim s Eliskou.V tomhle pripade,uz je tost daleko.Telefon bych ji sebral a HODNE bych pritvrdil.

Michale,když jsem četla tvoje řádky bylo mi a je mi do pláče.Mám úplně stejný problém.Problém řeším od března a situace je stále stejná.Mám pocit že to vzdám a taky se ptám stále proč se to stalo.Já z pozice ženy můžu říct,že s manželem spím,ale je to jen jeho chtíč a né jeho láska.Chápu tě a neumím ti poradit.Taky to nechci řešit rozchodem,neumím bez něj žít.

No hlavne to neres s tim kamaradem ,ale se zenou. Na rovinu bych se ji pak zeptala, co ji ve vztahu s tebou chybi, ze si nasla nekoho jineho.Druhy telefon bych na drsno zabavila, pokud neni sluzebni a ani ho nepouziva na hovory s rodinou, tak ho nepotrebuje. Dite bych dala na hlidani babicce pres vikend a nekam se zenou vyjela na vylet a poradne ji prohnala:-)

Michale,je mi to lito,ale podle meho nazoru to zaslo moc daleko.Jsi mlady a je skoda ztracet dalsi roky jen cekanim.pokud to s tim kamaradem Tvoje zena ukonci,stejne si casem asi nekoho najde.Musis se hlavne Ty sebrat a jit dal.Nemyslim nutne hned odejit z domu,nejdriv se s tim zkus pomalu vyrovnat.Hlavne kdyz ji budes stale sledovat,jeji mobily a tak,trapis jen sam sebe.Preji Ti,abys se mel lepe a zmuz se!Drzim palce.

Budes muset zjistit,proc k tobe neni uprimna a co ji vede k tomu,ze se styka s jinymi!!!

Se svou manželkou se znám osmý rok a z toho jsme pět let manželé.Máme dvacetiměsíčního syna, ale ani to jí nezabránilo...Minulý rok v červenci jsem s ní naposled spal a od té doby nic.Cca.v polovině listopadu jsem začal mít pocit, že se stýká s mým nejlepším kamarádem.Řekl jsem mu, že mu už nevěřím a chci, aby se s námi přestal stýkat.Souhlasil.Občas mi napsal, že mu moje žena psala a on jí neodpověděl. V lednu jsem náhodou získal podrobný výpis z manželčina telefonu...napsali si za měsíc /kdy už údajně ,,nic,, nebylo/přes 800sms. Opět jsem mu volal a on jen povídal nějaké nesmysly a opět řekl, že už na nás kašle...Je květen, stále spolu nespíme a já minulý týden zjistil, že má manželka druhý mobil s dalším telefonním číslem o kterém nevím,stále je vypnutý a přitom ho stále všude vozí sebou.Začínám dělat z komára velblouda, ale taky možná ne.Někdy mám pocit, že už se z toho zblázním.Pořád mě za něco kritizuje,hlavně za nesmysli.Ten kluk je o sedm let mladší než já a o šest než ona,mě je 31 jemu 24. Moc chci všechno vrátit zpátky, ale už nevím jak.Kdybych odešel, tak bych svého syna viděl , tak hrozně málo...vzhledem ke své práci.Poradíte mi někdo, co dál? Díky všem