mam strach ze nebudu moct jit nekde na toaletu

ano, všechny tyto druhy léků předepisují po řadě a zkoušejí, co na koho zabere. Mně zabírá čaj žaludek, slinivka od Teekanne. Někdy je to lepší, někdy horší, ale v podstatě stejné, jako když jsem se ládovala lékama. Od jedněch, obsahujících velké množství vápníku, který zpomaluje činnost střev, se mi usadil vápník v kloubech a teď mě zlobí klouby. Určitě vyzkoušet jednoduchá, ne moc upravená jídla. Mně vadí konzervatny a upravovaná jídla - např. čerstvé mléko mi nevadí, upravené, které nezkysne a vydrží půl roku bez lednice, mi vadí moc. Nejhorší je, že nejde moc vypozorovat co vadí ve stravování, u každého je ta setrvačnost jiná.

Máte dráždivý tračník, podívejte se na diskuzi k tomuto tématu a zeptejte se dktora zda vám nenapíše léky, které pomáhají. Používají se antidepresiva, spasmolytika, léky na průjmy i zácpu podle obtíží.

Vím, o čem mluvíte. Já musím bohužel chodit do školy a taky se bojím že mě to chytne a všichni spolužáci to zjistí. Vůbec kvůli tomu nechci do školy chodit. Odpírám si i naprosto běžná jídla. Navštěvovala jsem psycholožku, která mi nepomohla.

...černý pepř???? to jsem teda ještě neslyšela, já jak dostanu průjem tak je ámen, pokud není WC někde poblíž

tak to musím taky vyzkoušet, nic nezabíra vyzkoušela jsem už spoustu medikamentu, ale nic nezabralo, jak jsem někde kde to neznám a začnu pociťovat nutkání na velkou je zle pokud se opravdu WC nenachází poblíž, končívá to ostudou

Černý pepř? To slyším poprvé, ale vyzkouším všechno, neb už jsem zoufalá. Ty kuličky podrtit nebo spolknout v celku?

které na tyto problémy používá kuličky černého pepře.Než jde z domu,tak si dvě nebo tři vezme a má na několik hodin pokoj od nutkání na velkou stolici.U ní to opravdu funguje.

mám taky fobii z toho, že nestihnu WC, psychiatr mi trochu pomohl- léky na uklidnění,ale více mi pomohl gastroenterolog, napsal mi kolitické prášky- je to míchaná směs v lékárně. určitě zastaví průjem a pokud mám i kolikovité bolesti, tak mám od něj i tyto léky od křečí.Dá se aspo? jít mezi lidi.

já mám kvůli tomuto strach z cesty autobusem

Dobrý den.Jsem po operaci tlustého střeva.Vše je v pořádku ale chci se zeptat.Mám stále tlak ve střevech a nutí mě to na stolici.Má někdo tento problém.Zda ano prosím poraďte co je vhodné užívat a jak dlouho to trvalo.Předem všem děkuji za radu.

Které léky na to berete?...Sonáto musím se smát, protože to stejné mám já. Přítel je ze mě na mrtvici, vždycky když máme někam jít, jsem zalezlá na wc, ikdyž se mi nechce..trpím tím už tři roky, moc nejím, když vím, že mám někam jít a mám pocit, že už mám kvůli tomu i lehkou agorafobii...já zkouším terapii EFT, mrkněte na to na netu,léky rozhodně nee, to sice potlačí příznaky, ale neléčí..jestli chcete vědět více, můžete mi napsat mejlík a písnu vám...

Které máte na mysli? Jsou nějaké speciální pro dospělé? Ty dětské asi nenatáhnu.

Já tedy nemám přímo tento problém, ale možná podobný a mám takový nápad... znáte ten případ s deštníkem? nevím jak vy, ale já když si ho náhodou ráno doma nezapomenu, tak nikdy neprší, ale jak si umyju vlasy, tak zákonitě :-) takže, co takhle zkusit hygienické pomůcky? dneska se dají koupit plenky pro dospělé v různých velikostech. Zní to sice trošku děsivě a ponižujícím způsobem, ale je to jen pomůcka, která při vhodně zvoleném oděvu není vidět. A nestálo by to za ten pocit jistoty, že i kdybych to náhodou nestihla, tak to zas takový průšvih nebude?

Spolkneš pilulku a do 10...nie je po probleme ja takto trpim uz sedem rokov liecila som sa u psychiatra brala som antidepresiva tri roky cely menabolizmus sa mi spomalil a som stale na tom istom teraz lieky neberiem lebo mi nezaberali a tak stale snorim kde je wc neviem si rady mzslite ze by pomohla nejaka psychoza teda hypnoza ?

Spolkneš pilulku a do 10 minut máš v kalhotách hovno v igelitovém pytlíku. To vyhodíš a je po problému.

Které léky na to berete? Já už jsem vyzkoušela všechno. když se mi nechce na velkou, chce se mi na malou. Prakticky vyjít z domu je pro mě utrpení. Když jsem sama, tak to jde, vrátím se na záchod třeba 6krát, ale jakmile jseme celá rodina- to mám hrůzu, co si pomyslí a je to v háji. Můl muž toho má už po krk. Když někam jdeme, od dveří se vracím a dřepím na hajzlu, promiňte. nevím, jak s tím budu žít dál.

ahoj, tak já jsem na tom stejně. jezdim vlakem, protože záchod je hned u ruky. metro je moje smrt. nakonec mam prášky od psychiatričky (objednala jsem se když jsem nedokázala vynést smetí před barák- co kdyby se mi najednou chtělo na záchod?) a je mi líp. nejsem tak nervózní že nemám záchod po ruce, ještě mě zbývá objednat se na kognitivně behavorální terapie a je to. diagnostikovali mi agorafobii a panickou úzkost...dá se s tim žít, jenom když se někam obrátíš. zu vlastní zkušenosti vim, že to není o tom říct si "musím tam dojet, musím to zvládnout". to de možná 4x, ale po pátý je to v háji.

Zdravím, jsem na tom zhruba stejně. Vyjdu a i po dobré stolici musím myslet na to co kdyby a zrejme jak na to furt myslim tak se to take stane. Omlouvam se za vyraz, ale zacina me to opravdu srat. Uvazoval jsem o psychologicke pomoci, ale jak si to procitam tak se tomu budu muset postavit sam. Nemate nekdo nejake rady, pokud se s tim jiz nekdo vyporadal. Dekuji

Když mám vyjít z domu, je jedno v kterou hodunu, chce se mi na záchod, na velkou. Venku jen sleduji, jestli se mi třeba zase nebude chtít. Je mi špatně, jsem bledá, nervozní, motá se mi hlava. Nedokážu nikam dál odjet ani MHD, o nějakém cestování třeba na dovolenou nebo za nákupy, ani nemluvím. Už jsem to léčila vším možným- přes léky na dráždivý tračník, antidepresiva, neuroleptika, a pod. Výsledek nulový. Co bude dál? nevím.

já mám taky tento problém ale naštěstí se mě ještě nikdy nestala nehoda