mam strach ze nebudu moct jit nekde na toaletu

No, tak sleduju, že na tom nejsem ještě tak špatně. Nakupování mi nevadí a dělá mi problémy cesta busem kolem 5 hodin. Do stadia abyc si u sebe nosila i prádlo jsem ještě naštěstí nedospěla. Lactobacillus je skvělý, protože ta naše střevní flóra je těmi průjmy celkem vymlácená.

Děcka- mám to už leta. Prášky nezabírají. Když jsem někde, kde není záchod v okruhu působiště. mám pořád nutkání. V nákupních centrech jsem to už zvládla. Vždycky můžeš položit košík, nebo vozík a vyletět ven. Jsem raději sama, to mám možnost různě změnit plán. Vlezu do supermarketu a když je zle, zbalím se a jdu na toaletu a vykašlu se na nákup. Běda ale, když jdeme celá rodina. Už před vchodem je mi mdlo, sladko v puse rozmazané vidění. Nechci nikoho omezovat a je mi trapně. O veřejných záchodech bych mohla napsat knihu. Zdravím vás, třeba něco vymyslíme.

Ahoj, tak o tomto vděčném tématu bych mohla vyprávět... Kdykoli vlezu do nějakého nákupního centra, i kdyby jen na nákup do Tesca, musím několikrát na velkou. Nějaký čas jsem se centrům vyhýábala, ale pak jsem si řekla,že musím trénovat. Co Vám budu povídat - nosím náhradní prádlo,když zapomenu, musím zakoupit. Některé měsíce je to ccelkem v pohodě.to jdu jen jednou,ale třeba před Vánoci je to hotový očistec. v čase častých výskytů se mi podaří zhubnout,taky jsem nějaký čas měla úbytek drslíku,ale srovnalo se to. Ten problém je pouze psychický.

Lepší na než hrst prášků před cestou je použití papmprsek. Pocit sucha, jistoty a bezpečí. No a když by se nezadařilo, tak následek nebude tak hrozný. Ono pokud máš alergii, tak pokud na tě dojde sračka, tak ti nepomůže ani vagón prášků, kdežto pamprsky fungují na uklidnění naprosto stejně a jako bonus navíc omezí rozsah katastrofy, což prášky nesvedou.

ahoja lidi...tak jsme jeli s detma na vylet do Pardubic..cesta na dve a pul hodky a autobusem...docela jsem cesty desila a celou noc nespala:( ale bylo to v pohode..dojela jsem tam i zpet a bez nejakych katastrof:) jsem na sebe pysna a vam vsem drzim palecky..protoze i maly krucek je kruckem vpred..

Nejlepší je začít jíst pravidelně a střídmě, žádné hladovění a potom přežírání. Kávu bych vynechal úplně a bublinkové vody taky. Většinou se pohybujete tam, kde nějaká toaleta je, takže máte jistotu, že vás to nepřekvapí. Při cestování jezděte vlakem. Autobus přestávky nedělá tak často , jak bychom to potřebovali. Beru malinkou dávku antidepresiva APO-Citalopram. Ne že by to úplně pomáhalo, ale je to mnohem lepší a nemusíte na to pořád myslet. Zlepší se vám nálada. Někdy ale nepomůže ani to, takže před jízdou kamkoliv jsem třeba 5krát na záchodě a pak už je to dobré. Chlapi se za to víc stydí.

Začala jsem brát Lactobacillus s pektinem a mám jistotu, že se ráno dobře vyprázdním a pak už se mi nebude chtít. Nesmím si ale dát nikde kafe a po něm jídlo. Horší je to dopoledne, jakoby moje trávení pracovalo na plné obrátky. Smažené jídlo nejím a tak jsem na výletech o chlebu a tatrance a restauracím se vyhýbám. No je to nadělení, ale musíme s tím bojovat. Kolikrát si říkám, že mi přece nebudou dirigovat život střeva a snažím se jim v duchu vynadat.

to:Bimbano co by se stalo pokakala jsem se do kalhot na docela frekventovaném místě uprostřed města co dodat nikomu to nepřeji

Susan-co následovalo?Příroda je v poho,až na ty šmíráky,kteří se vyskytují dočista všude,nafilmují vás a pak to přenášejí prostřednictvím netu do compů úchylů,kteří se nad vaší potřebou uspokojují.

ach jo lidi..fakt mi to zneprijemhuje zivot:( strasne to cloveka omeuje...kolikrat z toho mivam i deprese..posledni dobou me to stve vic a vic:(":(

Pořád sebou nosím dostatek hygienických kapesníčků a ještě ty dětské vlhčené ubrousky v menším balení, třeba Babylove nebo Helen harper. Jsem v klidu, že se mohu vždy důkladně očistit, taky si nosím malou mastičku na opruzeniny, protože když jdete víckrát po sobě, tak víte, jaký je zadek zdevastovaný. Tyto věci mě hodně uklidňují. Mám malé gelové mýdlo na pořádné umytí rukou.Snažím se to brát s humorem, ale když mám někam jet na neznámé místo, chodím už doma tak 5krát, až není co. Pak si řeknu, že v nejhorším se poseru a bude. Občas přibalím i náhradní kalhotky!!! Ještě jsem je ale nemusela použít. Jsou to nervy a vyzkoušela jsem už i Prosulpin, který je na dráždivý tračník.

Petro: Tak to nemáš problémy asi ještě tak akutní. Protože v přírodě můžeš být opravdu v klidu a namusíš se stresovat jako v tom městě! Já někdy přemýšlím, že jim snad půjdu říct do obchodu, zda mě tam pustí na WC. Problémy mám někdy takové, že mi i tečou slzy. Takže není nad přírodu!No a u moře jsou sice restaurace, ale vadí mi tam celkem ti lidi, kteří sedí u jídla. Naposle se mi stalo, že mě na pláži před odjezdem chytly ze stresu střevní potíže a na to WC jsem lítala přes restauraci co 5 minut celé odpoledne:( Klidně jsem tam strávila půl hodiny a jak jsem se vrátila na deku, mohla jsem jít znova... Proto to u moře prostě nezvládám. Nebo si pamatuji, jak jsem letěla na WC daleko do kempu, všude milion lidí a samožřejmě jsem málem brečela a brečela... A dojdu zpátky na pláž a letěla jsem znovu. JE TO DRÁŽDIVÝ TRAČNÍK. Kukněte i na jiné diskuze s tímto tématem, nejen ja doktorce. celkem mi pomáhají, když vím, že v tom nejsem sama.Jo, s váhou fakt problém nemám, spíše naopak.

Tak je fakt,že město plné lidi asi je horší..Ale neumím si představit,že bych na procházce přírodou s přítelem odskočila někam za keř,kde by mě mohl někdo jak vidět tak slyšet a ješte díky tomu,že bych neseděla na normálním wc se mohla stát nějáka nehoda ušpiněním a tak..

Petro, tak příroda je jediné místo, kde jsem naprosto v klidu. "Záchod" mám totiž za každým stromem, keřem, nemusím se stresovat. Pro mě je největší horor neznámé město, kde nemám zmapované záchody. Z prohlídky města tak nic nemám, celou cestu se potím a vyhlížím záchody nebo alespoň nějakou kavárnu.

Taky mám tenhle problém..Hlavně mě to štve,protože bych chtela třeba na výlet do přírody,ale tam nejsou záchody..Já totiž i kdybych byla totálně vyprazdněná tak stejně hned co by jsme někam jeli tak by mě to začlo honit na velkou:-(Moc mě to štve kvůli toho nikam nejezdím

mám taky ten problém, Wc tam kde se pohybuji mám zmapováno, ale i tak jednen nikdy neví jednou jsem dostala průjem ve městě poblíž WC byla jsem doc ela v klidu protože jsem věděla že WC je za rohom, jen jsem přidala do kroku, jenže.... WC mimo provoz... co následovalo nemusím popisovat od té doby mám psychický problém i když vím kde všude jsou záchody děsímě že budou zavřené.

Kana-uklidnilas mě s tou dovolenou. Vidím, že ten problém má taky spousta žen. Moje kamarádka si píše takový notýsek, kde má WC v různých městech - třeba v Praze a tak. Před cestou nejím, ale střeva se kroutí, jak divé. Když si vezmu prášek na uklidnění, který pomáhá, tak moje ledviny za půl hodiny vylučují a musím na malou, což je taky utrpení. Bojím se jíst v restauraci, protože tam je ten problém, jak píše Amélie. Dokonce někde je klíč !!! k dispozici u obsluhy. To mám jít za číšníkem? Má to jednu výhodu - s tímto problémem jsem se dožila štíhlé postavy bez diet.

jano, my jezdivame na Baleary a na Kanary a vsude podel plazi jsou ruzne restaurace, McDonaldy, KFC, atd. a vsude tam (i do klasickych restauraci) se normalne chodi z plaze na WC (pokud si teda asi nevyberes zrovna nejakou hyperluxusni :-)))

Bože můj, dovolená..Bojim se a moc. Jedem s přítelem k moři, ale ne do turistických oblastí, takže na pláži si můžu nechat o WC jenom zdát. Cesty letadlem se taky bojim, kvůli frontě na záchod.

důležitý je rozbor krve,aby člověk věděl člověk na co je alergický,nobo si psát co jí a podle toho vystopovat,problémovou potravinu a taky používám směsku bylin na zažívání+zázvor,ten uklidnuje zažívání