moc podvedomi

Pozitivně dokážu...Juto, nevím, jak bych řešila situaci ve vašem případě. Nikdy jsem v takové situaci nebyla. Je jasné, že když ostatní nenaplní naše očekávání a chovají se jinak, než bychom si přáli, cítíme se špatně. Je dobré vědět, co chceme. Většinou víme, co nechceme, ale to není totéž. Z vašeho příspěvku soudím, že asi nemáte zájem s manželem cokoli slepovat a budovat s ním zpět harmonické manželství. Chcete, aby odešel. Víte tedy, co chcete a to je pro podvědomí dobré. Proto jsem přesvědčena, že vám dřív nebo později nejlepší řešení nabídne. Zkuste si třeba představit i manžela, že prožívá láskyplný vztah s jinou ženou. Třeba se zamiluje a nová přítelkyně si ho nastěhuje k sobě. Ale já bych si raději představovala výsledek. A to, že jsem v bytě jen s dětmi. Co budete dělat, jak se budete cítit, až on tam trvale nebude. Snažila bych se, aby moje pocity korespondovaly s očekávanou situací. Vím, že to není jednoduché. Obzvlášť, když i váš manžel může pracovat se svým podvědomím ve váš neprospěch. Žádala bych své podvědomí, ať nabídne to nejlepší řešení pro všechny zúčastněné a současně pro mně akceptovatelné.

Chtela bych mit vazny vztah s...Představovat si, jak prožíváš nový, krásný vztah...
Takhle by to šlo, ne?

Chtela bych mit vazny vztah s nejakym muzem, muzete mi poradit jak na to?jsem rozvedena a nedari se mi navazat novy vztah.

Pozitivně dokážu myslet,když není manžel doma.Jinak jsem za ty roky už na něj alergická a nejde mi to potlačit. Vím, že takhle vlastně přivolám spíše negativní věci. Celé roky se o vše starám já, také po finanční stránce a čím dál víc mě to vadí a unavuje. Ale udělala jsem si to sama. Nechtěla jsem být na nikom závislá a vše si většinou zařizovala a dělala sama.Takže se mi vlastně splnilo co jsem chtěla. Ale zároveň chci, aby druzí byli také takoví jako já, aniž bych si věčně musela o cokoliv říkat. Naštěstí v určitých věcech jsem pozitivní, že se něco nenaučím nebo nestihnu, tak to si neříkám. Vím už taky, že žádná ne v myšlenkách být nemohou. Když si budu přát ať nezmoknu, vlastně si přeji abych zmokla. Svým dětem taky vždy říkám, že to dobře dopadne a zvládnou co sami chtějí zvládnout. Syn teď maturoval a měl vyznamenání.Představovala jsem si jak odmaturuje za 6 a opravdu se mi to splnilo. Měl dvě dvojky a dvě jedničky. Přál si ještě z ČJ určitou otázku, ale nevím jestli to mohu já za něj přivolat.On si ji sice přál, ale jestli málo intenzivně? Nakonec měl jinou, ale uměl jí také dobře. Tu co chtěl si vytáhl žák před ním. To vím od jiných lidí, že jim toto funguje a dostanou tu otázkou, kterou chtějí.

Pár lidí znám, které to...Juto, asi to není jednoduché žít s manželem v jednom bytě. Celkem chápu, že udržet si pozitivní myšlení a testovat své podvědomí, je asi těžké. Protože nejlépe se tvoří, když je naše mysl uvolněná, prosta obav a strachu. Jsem šťastná, že se můžu ponořit do meditace, kdykoli chci, že k tomu mám vhodné podmínky. Ale myslíme pořád, nejen před usnutím nebo při meditaci. Teď jde jen o to, myslet na to, co si přejeme, aby se stalo. A to bezohledu na náš strach,např.- "co když nikdy neodejde? To se nikdy nenaučím. Určitě to nestihnu. To si nemůžu dovolit, na to nemám prachy atd". Stane se to, na co myslíme. Teda aspoň já to na sobě pozoruju. Pro mně je nejtěžší vytvořit si žádoucí příjemné emoce, když jsem nazlobená, když se mi něco nelíbí. Snažím se ze všech sil, aby mi bylo zase co nejdřív fajn. I kdyby to mělo znamenat, že musím okamžitě něco změnit. Fakt to není jednoduchý. Zkuste si jen tak zpívat, když s váma cloumá vztek. Ovšem pravda je, že když to udělám, během pár minut se cítím jinak a zas můžu myslet žádoucím směrem. Každý z nás je vystaven stresu, jde jen o to, kolik času a našich myšlenek mu budeme věnovat.

Pár lidí znám, které to zajímá. Třeba jen tyto stránky tady neobjevili. Manželovi jsem řekla už dávno, aby odešel. Samozřejmě, že chce vyplatit z bytu.

Juto, vítám Vás z dovolené. Kromě nás asi toto téma moc lidí nezajímá. Celou dobu tu nikdo nebyl. Jsem občas i vlezla na diskusi "Zachráníme léčitelství v naší zemi". Ale moc mě to tam nebaví. Skeptikové nemají páru, o čem je řeč, žádné vlastní zkušenosti, tak celkem není o čem si povídat. A co tak na plnou hubu manželovi říct, ať odejde? No, asi je to složitější. Věřím, že Vaše podvědomí cestu najde. Zkuste si představit, jaké to bude, až on v bytě trvale nebude. Jak se budete cítit? Co budete dělat? Snažte si tu situaci představovat co nejčastěji. Snažte se v představách vidět, jak odchází, jak se za ním zaklapnou dveře, jak to vyprávíte třeba kámošce, že už je konečně klid a pod. Celkem spolehlivá metoda je tzv. zrcadlo mysli, kterou znám ze silvovky a dost často využívám. Pro mně je důležité, když si napíšu výsledek na papír a hlavně datum, kdy má být splněno. Pokud už se ve vaší mysli zrodila tato myšlenka, je jen otázkou času, kdy se projeví v realitě.

Eliško, vrátila jsem se z...síla mysli pomůže

Eliško, vrátila jsem se z dovolené. Byla jsem s dětmi a byla moc prima.Sice poslední čtyři dny byl dost velký vítr až lítal písek a moře bylo dost chladné, ale první dny jsme si to užili. Nějak se mi nepovedlo vítr odstranit. Asi to tak mělo být. Pak mám spíš takovou špatnou zkušenost. Poslední den mi docela dost nateklo oko. Občas to mívám a tady doma také. Nějak mám pocit, že je to kvůli tomu, že se před něčím snažím zavřít oči a neřeším ten problém. Teď jsem se netěšila domů. Jsem sice vdaná, ale žijeme si každý po svém. Moc ráda bych, aby se manžel někam odstěhoval.

Eliško, dnes odlétám na...Juto, přeji krásnou dovolenou. Nějak se tato diskuse zasekla. Pište své zkušenosti, jsem zvědavá. Pro mně je někdy problém v tom, že mi sice podvědomí nabídne určité řešení, ale já se zdráhám poslechnout a hledám výmluvy, proč to neudělat. Když nad tím nepřemýšlím a prostě to udělám, vždy to dopadne dobře. Třeba mě naprosto nelogicky napadne jet jinudy, než jsem původně měla v úmyslu a pak se dozvím, že jsem udělala dobře, protože bych se zdržela v koloně. Nedávno jsem "omylem" sjela z jiného exitu na cestě do Lipníka a vzápětí říkali v rádiu, že je tam bouračka a dálnice je neprůjezdná. Přitom tam jezdím dost často a vím, kudy tudy do Lipníka. Prostě jsem si řekla, že cesta je plynulá a včas přijedu všude, kam potřebuji. Touto myšlenkou krmím své podvědomí, od jisté doby, často.

Eliško, dnes odlétám na dovolenou a taky doufám, že nám dovolená dobře dopadne a v pohodě a pořádku se vrátíme. Do 28.6. se tedy odmlčím. Hezké dny.

To je tedy neuvěřitelné,...Juto, přiznávám dobrovolně, že trošku ustaraná jsem byla i já. Jen jsem si dala záležet, aby to na mně nepoznala a své podvědomí krmila představami, že se v pořádku vrátí a s nadšením vypráví, jak se jí dovolená vydařila. Ostatně, když se člověk zamyslí, určitě by si uměla poradit i kdyby zůstala bez peněz. Maximálně by trčela na jednom místě, pojídala kořínky a spala pod širákem. Mnohdy je člověk schopen přežít i v drsnějších podmínkách. Jsem se odklonila od tématu. Příště to napravím. Přeji krásný den.

To je tedy neuvěřitelné, hlavně ten klid Vaší dcery, že odletěla aniž by ty peníze měla. To bych neudělala,abych odletěla a neměla zajištěny peníze, které potřebuji. Ale to jsou ty mé pochybnosti.

Téměř učebnicový příklad práce s podvědomím předvedla moje dcera. Loni v létě mi oznámila, že jede s přáteli na 30 dnů na dovolenou do jihovýchodní Asie. Podotýkám, že našetřeno neměla zhola nic, ale to ji netrápilo. Okamžitě si ve škole dohodla termíny zkoušek, aby nemusela přerušovat studium, v práci nahlásila půl roku dopředu, že v prosinci vyráží a spokojeně se těšila. Letenku si zajistila v předstihu, protože byla podstatně levnější a odlétala s tím, že na svém účtu měla 4000,- Kč + cca 200 euro. Měla jí přijít na účet ještě výplata, ale i tak jsem věděla, že minimálně 10 tis.Kč jí bude chybět. Ona to pochopitelně věděla taky, ale klidně mi řekla, že nechápe, proč jsem ustaraná, když jí pořád vykládám, že si nemá dělat starosti. 14.12.09 odletěla se svými 4000,-Kč. Ačkoli jsem jí nikdy neotvírala poštu, když přišel její výpis z účtu, zvědavost zvítězila a já nahlédla. K mému překvapení jsem zjistila, že krom výplaty jí přistálo na účtu několik euro z Bruselu, v přepočtu oněch zbývajících 10 tis.Kč. Sice tam byla na služebce, ale věděla jsem, že vyúčtování dávno proběhlo a stále jsem nechápala. Až když se za měsíc vrátila, zjistila, že jsou to peníze, které ji letecká společnost omylem zaslala na účet. 2 lidé z jejich party nakonec s nimi neletěli a to jim vraceli po odečtení storno poplatků za letenku. Samozřejmě to po příjezdu musela vrátit, ale v tu chvíli tyto peníze potřebovala. A jak často se stává, že dojde k takovému omylu?

Mě se také splnilo přání, aniž bych v té době věděla, že něco takového existuje. Moc jsem si přála rodit druhé dítě v dopoledne, pondělí nebo úterý (můj manžel je muzikant a jezdil 5 dní pryč a po a út. byl doma) a ještě, aby dcera byla někde mimo ve škole v přírodě atd. Všechno se to splnilo.
A s tím soudem mám také zkušenost z letošního roku. Týkal se mé dcery, která z hlouposti chtěla pomoci svému býv.příteli a vypovídala v jeho prospěch, aniž by sama něco udělala.Bylo to trošku zamotané, ale nakonec to vše pro ni dopadlo dobře, tak jak jsem si představovala, že to bude. Chtěla jsem, aby protistrana si to vyřizovala jen s tím býv. přítelem.

Mam spoustu zazitku ktere se...To zní moc příjemně...

Dori, podělte se s námi o...Mam spoustu zazitku ktere se mi prihodily diky podvedomi, nektere se staly driv, nez jsem vubec vedela, ze neco takoveho funguje az ted zpetne si vse davam dohromady..Zrovna me treba napada, kdyz jsem chtela pred pul rokem zhubnout 5 kg a nechtela jsem omezit jidlo,tak jsem si zacala predstavovat ze kdyz stoupnu na vahu tak tam bude xxkg..prestavovala jsem si to necele 2 mesice..trosku se to semlelo neplanovane,ale ja opravdu za 2 mesice zhubla 5kg.Sla jsme k lekari na jedno bezne vysetreni a jemu se neco nezdalo tak poslal krev na rozbor..pro me to byly hrozne nervy nez dosly vysledky a ja za necelych 14 dnu nez prisly vysledky shubla 3 kg..Vysledky dopadly dobre..a dalsi 2 kg sly doly tak nejak samy..;-)
Nastesti vetsina prani ma lepsi prubeh nez je tento, dulezite je se zminit i o tom prijemnem prubeho..

jestli ti funguje jak...Co se soudního jednání týká, postupovala bych takto. Na papír bych napsala konkrétní přání, že prosím, aby soud rozhodl tak, že je to pro mne nejlepší možné a přijatelné řešení. Co nejčastěji myslete na to, že si čtete rozsudek, kde se píše to, co chcete číst. Pokud upřímně cítíte, že jste nic špatného neudělala a nechcete nikomu ublížit, pak věřím, že budete s rozsudkem spokojena. Především bych si hlavně před usnutím představovala, jak s přáteli slavím, že mi dal soud za pravdu a jak to všechno dobře dopadlo. Myslete jen na sebe, nepředstavujte si, že díky vašemu vítězství musí někdo jiný utrpět porážku. Myslete jen to, jak se budete cítit, že už je tato nepříjemná záležitost uzavřena a soud rozhodl tím nejlepším možným způsobem pro vás. Dobré je k očekávanému výsledku napsat i konkrétní datum a klidně si tam dejte i podpis. Vyzkoušejte to a uvidíte sama.

Myslim Yveto,ze jste smysl...Dori, podělte se s námi o svoje zážitky. Já na náhody nevěřím. Vše, co se mi kdy v životě přihodilo, ačkoli šlo zdánlivě o pouhé náhody, se časem ukázalo, že se to tak prostě udát muselo. Jenže v tom daném okamžiku to smysl nedávalo. A když daná situace nastala, už jsem zapomněla, co bylo příčinou. Od jisté doby dokonce věřím na zázraky a nevycházím z údivu, co všechno je možné.

jestli ti funguje jak říkáte tak můžu svým podvědomím ovlivnit soud ,abych já vyšla jako vítěz?