moc podvedomi

ja tu knihu cetla...docela...Dori díky. Nebudu si ji kupovat, ale jen si jí od známé půjčím. :-)

ja tu knihu cetla...docela dobre...ale radej mam "moc podvedomi"

Včera mi známá říkala, že četla skvělou knížku Jak si správně přát od Pierre Franckh. Četl to někdo? Prý se jí již dost věcí splnilo. Syn nyní maturoval, představovala jsem si, že to bude mít za 6, ale nijak intenzivně. Pak jsem si ještě představovala jaké čísla otázek z ČJ a AJ. To už o moc intenzivněji. 6 se splnilo, ale otázky si vytáhl jiné.

Řekl bych že funguje něco...A to je co??

Řekl bych že funguje něco jako nevědomé podvědomí.

Ale jak přinutit rozum, aby to aspoň maličko nezpochybňoval?

Moc podvědomí jsem četla už dávno, teď jsem se k němu vrátila. Když si něco přejete a představujete, tak jen jednou nebo vícekrát? Spíš se mi občas něco splnilo, když mě to jen tak přelétlo myslí. Pokud si moc intenzivně představuji, tak se mi to nesplní. Možná to pak nějakým způsobem zpochybním a proto se mi to nemůže splnit.

Představovala sis technicky...Podvědomí,ale neví co je spravné a co ne.Jak můžeme vědět jak to má ten druhý v manželství? Mám opačnou zkušenost!

Jsem rada ze ma nekdo...Představovala sis technicky správně, ale špatnou věc. Proto to dopadlo, jak to dopadlo. Některý věci radši nedělej, všechno se vrací.

Jsem rada ze ma nekdo podobnou zkusenost..To ze me podvedomi stoji na miste tomu verim a taky jsem o tom cetla..ale jak z toho mista pryc???Za tech par dnu co jsem tady psala uz jsem se aspon trochu posunula a presvedcila sama sebe, ze hlavne co chci je mi klid a svobodu na dusi..tak na tom pracuji..uvidim co se bude dit.Jinak mam taky dobrou zkusenost s tou filmovou metodou,ale vzdy se jen splni ten kousek co si predstavuju...napr. jsem si jednou predstavovala jak jsem se svym zenacem u nasich na chalupe, je tam spousta lidi a my se skvele bavime a patrime proste k sobe...(ta predstava mela mit hlavni cil to,ze uz spolu zijeme)Protoze bylo skoro nemozne abychom spolu stravili noc a aby vubec byl u nas na chate tak jsem si rikala, pokud neco takoveho se stane, tak to musi byt jedine za predpokladu ze uz spolu musime zit..A preci ..presne takhle se to i stalo..ale s tim rozdilem ze rano vstanul a odjel domu..ke sve rodine..:-( Asi jsem si to spatne predstavovala..

Diky za nazor..asi mas pravdu...Ahoj Beto, tak já ti to řeknu úplně přesně:o) Ty ho sice chceš,ale v podstatě jak si psala ...nevíš co vlastně chtít. Dokud to nebudeš vědět úplně 100% podvědomí nebude dělat nic...páč prostě vlastně neví úplně přesně co má dělat. Jsem na tom momentálně velice podobně. Něco chci,ale doopravdy nevím jestli to je správně to co chci a moje podvědomí neví co si s tím má počít..tak nedělá nic a čeká až si to rozmyslím:o)) No jinak mi kdysi v minulosti se splanili dvě věci, na které jsem použila "filmovou metodu". Vřele doporučuji je to pecka...a určitě v tom filmu nezáleželo jen na mě a splinilo se to do puntíku!!! Funguje to, jen to chce jasnou mysl a nepochybovat o svém přání:o) Vzhuru do toho:o)

Ahoj !Zrovínka jsem...Zdravim, poslední dobou mám docela depku a pořád přemýšlím o tom, že mě nikdo nemá rád a přenáším to pořád na svého partnera i lidi v mém okolí!!! Zksím si přečíst tuhle knihu a doufám,že by mi snad mohla pomoci,díky

Diky za nazor..asi mas pravdu ze se do toho hodne nutim..ale chci to mit nejak vyresene a nejde to..navic ten vztah jeste uplne neskoncil..nejsem tak silna abych tomu udelala razny konec..nejaky pokus byl a vydrzela jsem to pul roku, kdyz se potom znovu ozval neodolala jsem a litam v tom znovu..moc me k tomu muzi neco tahne a je to tezke po5 letechjen tak hodit za hlavu..proto jsem si rikala, kdyby ho vystridal nekdo jiny asi by to byla nejlepsi moznost..jsem rozvedena s 2ma detmi,takze moje mysl je zamestnana i spoustou jinych myslenek a starosti..ale i pres to je to muj zasadni problem a at zkousim co zkousim vubec se mi nedari..nevim co bych si mela v hlave predstavovat...co vlastne chtit..:-(

pro Betu - můj názor je, a nemusíš mě brát vážně, protože jsem ještě "mladý" kluk, který toho moc nezažil,kromě jednoho 7letého vztahu,který stále trvá.. Takže ten můj názor je,že 1)přesně to,co říkáš sama - jeho přání je, zůstat s rodinou,přece jen tam už má nějaké vazby a nechce být za "špatného",který opustí rodinu. To, že jsi si začala představovat hned jiného muže, myslím není zrovna ideální, protože máš ještě v sobě pořád uložený ten obraz toho ženatého, na kterého jsi často myslela. Opět říkám,že nemám moc zkušeností s takovými problémy (kromě toho, že jsem si někdy v 18 letech chtěl "vymodlit" lásku jedné dívky - a zjistil jsem,že to je blbost, protože to nejde - pokud se k sobě lidé nehodí, tak to prostě nepůjde) ale řekl bych, že bys měla 1) ne se snažit na toho ženatého nemyslet, protože když se budeš snažit na něho nemyslet, tak na něho budeš vpodsatě myslet neustále (je to věc z psychologie - nejde na NĚCO NEMYSLET, musíš myslet na něco jiného). Být tebou,tak bych ze začátku začal dělat něco jiného,abys na něho nemyslela, cokoliv co tě baví - sport,filmy,vyšívání a nehledat si hned chlapa (ikdyž vím, ženy nedokážou být samotné..) Pak teprve se začít po někom ohlížet, ale do ničeho se nenutit - se vztahy je to totiž složitější než s penězi nebo jinými materiálními věcmi... Takže odpověď, podle mého názoru,na otázku co děláš špatně: moc se do toho nutíš, chceš na něho "nemyslet". A možná se ti to taky nedaří,protože to podvědomě považuješ za špatné, přebírat ženatého muže..

Ahoj všichni !
Dostala se...Mam podobnou zkusenost...knihu Moc Podvedomi ctu rada a casto...dokazala jsem si privolat spoustu veci,pratele, penize,zdravi...jen mam problem se vztahem.
Uz nekolik let udrzuju vztah s zenatym muzem ktereho hodne miluji..casto jsem si predstavovala neobvyukle situace jak jsme spolu aby to vyznelo,ze spolu zijeme..paradoxne se ty situace presne tak staly,ale my spolu stale nejsme..Pochopila jsem ze nejspis jeho prani je jine a to zustat s rodinou...Tak jsem zacala s jinou prestavou a to ze jsem stastna s jinym muzem ..jenze predstavit si jineho muze vedle me je hrozny problem..stale vidim toho sveho zenace..zkousim vsemozne finty ale nic nepomaha..jsem jako v zacarovanem kruhu.Chtela bych vztah s nejakym fajn muzem,ale nevim jak na to...vsechny myslenky mi utikaji k zenacovi a do jinych myslenek se musim hodne nutit, coz mi prijde neprirozene..nevi nekdo jak na to? Co delam spatne???

Ano, to jak píše Richard je jedna možnost.
Pokud ovšem opravdu se svým manželem opravdu být nechceš, zkus si představovat, že se loučíte, že se domlouváte na ukončení svazku a vše probíhá bez výčitek a sporů.... v knížce Moc podvědomí je jeden odstavec, kde Murphy vypráví příběh ženy, která měla komplikovaný soud a přála si, aby se obě strany dohodly ke vzájemné spokojenosti. Zkus to udělat podobně.
Tím, že si budeš přát být sama a hned potom se budeš bát, že se tvému muži něco stane, tak buďto přivoláváš to špatné, a nebo anuluješ to tvé pozitivní přání tvými obavami.

Představuj si a přivolávej si pozitivní pocity, které chceš zakoušet - např. že jsi milovaná, svobodná, že si tě tvůj partner váží atd. - zkrátka, to co chceš, aby se uskutečinilo, ale vynech z těchto představ to, jak z toho mají vycházet jiné osoby - jak se mají chovat, v jakém budou postavení atd.. Podle zákonů, o kterých je tu řeč, se už objeví nějaká cesta, jak se tyto představy uskuteční, a nemusí to znamenat, že se zbavíš svého partnera - k té realizaci může dojít třeba i tak, že se změní on a tyto pocity ti budou přicházet od něj. Prostě se soustřeď na to pozitivní a představuj si sebe i blizké lidi, kteří jsou kolem tebe, jako šťastné a nějaká cesta, jak se to uskutečnění, se už najde - může být i značně neočekávaná.

Ahoj všichni !
Dostala se mi do rukou knížka Moc podvědomí a protože jsem ji přečetla na poprvé moc rychle, tak jsem ji začala číst znovu a pečlivěji. Naprosto mně nadchla. Už jsem četla i knihu Tajemství, a tato je lepší.
Zkoušela jsem sama na sobě, jak to funguje a opravdu spousta věcí vychází. Například si řeknu, že odpoledne z práce nepojedu autobusem,ale že mně určitě někdo sveze a jsem o tom přesvědčená a vyplní se to. Nebo ráno jedu autem do práce na zcela přeplněném parkovišti najdu místo, protože věřím v to že ho najdu. Jsou to takové drobnosti,ale dělají mi radost. Prošla jsem si dost těžkým obdobím – změny v práci, krize v manželství. V práci to zvládám díky tomu, že věřím, že všechno bude OK, mám jistotu, že to zvládnu a zatím to klape. Doma to je těžší. Necítím se dobře. Moc bych si přála se z toho svazku dostat. Přála bych si být konečně svobodná, rozhodovat se podle svého a ne podle manžela, nechci se neustále zpovídat, kde jsem, v kolik přijdu, proč se bavím s tím a s tím. Strašně mně to deptá.
Díky této knížce jsem si začala přát a hlavně představovat, jak jsem svobodná, jak chodím domů šťastná, protože tam nikdo není, jak si vymaluji byt podle svého, protože tam nikdo není, jak si vařím podle svého, protože tam nikdo není, jak mám prostě klid. Tohle všechno si dokážu barvitě představit a cítím se přitom naprosto šťastná. Má to ale jeden zádrhel. Vždy když si tyto situace přestavuji (stejně jako opak, když si někdo představuje budoucího partnera) tak se dostaví obavy, abych třeba na manžela nepřivolala nemoc, nebo aby se třeba nevyboural, nebo tak něco. Nevadilo by mi, kdyby se odstěhoval za jinou ženou, to opravdu ne, ať si taky někdo užije jeho přítomnosti, ale nechtěla bych aby se mu něco stalo. A tady si myslím že je zádrhel. Že vlastně to mé přání se těžko uskuteční, když se mi do něj vkrádají pochyby. Máte někdo nějakou radu, jak to vymyslet, abych byla šťastná a zbavila se těchto myšlenek na něj ??
Vím, že tato diskuse není moc živá, ale třeba se oživí,když podobně postižený uvidí nějaký pohyb. Jsem o tom přesvědčena. Vždyť to je mé přání, vím že se tak stane a nebude to trvat dlouho, že se najde někdo, kdo mi poradí.
Papa všem přítomným

rada nad zlato.

doporučuji knihu s názvem Prostě si to přejte