moc podvedomi

ne, to jste špatně pochopily. To, že to bude lepší byl můj vyloženě bytostný pocit. To jsem si nijak nevykonstruovala, tehdy jsem dokonce o žádném podvědomí neuvažovala, prostě jsem věděla, že to tak musí být. Dokonce kámoška, která vedle mě seděla jednou na školení a viděla jak píšu -mi říká - ty se nebojíš budoucnosti, že? - trochu se zabývala grafologii. Jenže teď už tomu ani nevěřím, takže pokud podvědomí zareaguje na můj nynější pocit, tak ...je to definitivně v pr... A podle mě je úplně jedno čemu věříte.

Zajímavá diskuze na téma podvědomí.Mě jen zajímalo,jestli má podvědomí nějakou spojitost s karmou člověka.Jednou jsem navštívil jednu dobrou léčitelku a ona mi naznačila,že mám hodně dobrou karmu.Nevím jak to vycítila,ale když jste tady mluvili o tom snění,já sním už od malička a fantazii mám teda fakt velkou,až jsem si chvilku myslel,že to snad ani není možný.Ale je fakt,že některé sny se mi plní úplně sami aniž bych musel vynaložit nebo obětovat velké úsilí je získat.Jeden můj velký sen,ale stále nepřichází a to mi je tak trošku divný.Zřejmě jsem to ještě nepropracoval k dokonalosti.jinak všem doporučuju pozitivně myslet a hledat na všem dobrém i špatném nějaký užitek.Někdy je to těžký,ale dá se to zvládnout.

Ell: tak hlavně, že jsme si rozumněly:)) Myslím, že pozitivnímu myšlení se ze začátku učí všichni, nejdříve teorii, potom v praxi, stejně jako řízení, hubnutí, učení jako takové...
Koule: tak to je mi také divné, buď konkrétnější, protože na mě to zafungovalo tak jak má a normálně šlape a funguje, takže mě také napadá, že problém zůstává v pochybnostech či nedostatečné víře...
Také vám všem přeju krásné, klidné, šťastné a veselé, ve zdraví prožité svátky vánoční:)

Andy: Ne, já jsem si to špatně přečetla, promiň. Každopádně souhlasím s tím, že se to dá naučit, ikdyž někomu to může trvat dýl někomu zase kratší dobu, to je asi individuální.
Jinak přeji hezké Vánoce a v novém roce jen to nej.
Koule: Tak tomu nerozumím a opravdu tomu věříš? Nemáš třeba hluboko uvnitř sebe nějakou pochybnost?

ahoj, nějak mi to nesedí. Od mala, minimálně od svých 10 let si stále říkám, že už to bude lepší a lepší. Dokonce jsem tomu vždycky věřila. Říkala jsem to ne proto, že bych tomu chtěla věřit, ale protože jsem věděla, že to tak určitě musí být. A co? Ani po 30 letech to lepší není. Spíš naopak. A teď už si bohužel uvědomuji, že to lepší nebude. Tak jaká moc podvědomí.

Ell: Nepocházím z rodiny pozitivních myslitelů, právě naopak! Asi jsem se špatně vyjádřila, pocházím z rodu, kde se na to nehraje, páč všichni věří, že mince má jen dvě srany a tudíž je všechno černobílé...(což se mi zdá příliš povrchní a neúplné tvrzení).
Já souhlasím s tvrzením, že mince má dvě strany, ale taky nabízejí několik úhlů pohledů, kterými se na ty strany můžeme podívat a tomu já říkám hraní si s myšlenkami a badatelizování jejich obsahů:))
Musela jsem se učit, ale to proto, že jsem chtěla být pozitivní člověk a již z karmického pohledu mám jakési vlohy se na svět, příhody, zkušenosti i věci dívat tak, aby se mi vždy nějakým způsobem líbily, aby mi každá událost dala max. a vzala min. protože jsem si vědoma toho, že nic se neděje náhodou a že všechno má svůj smysl, o kterém je zapotřebí přemýšlet a samozřejmě vnímat pozitivně, aby se pozitivně usadil v podvědomí a my mohly být vždy a vědomě pozitivně naladěný:))

Andy: Podle mě je to i o pokusu. Každý to nemá přirozeně dané pozitivně myslet, někdo se to musí učit a být trpělivý. Sama píšeš, že jsi se to učila, ikdyž to máte svým způsobem v rodině.
Jinak díky za všechny cenné rady :-)

Ell: Myslím, že to není o pokusu, je to o životním stylu...někdo se zdravě stravuje, aniž by na to myslel, někdo žije sportem, aniž by přemýšlel o souvislosti s příjmem a výdejem potravy, prostě děláš to automaticky...
někdo by mohl tvrdit, že je to snílkování, asi jo, ale proč ne??? Snít se může, podle mě dokonce musí a ve velkém, páč jednou se určitě ty sny vyplní a já bych nerada zůstala pouze u malých nebo nedej bože žádných,snění je to zadarmo, zabiješ tím čas a učíš se rozvětvovat myšlenky a zabývat se jimi, páč to je hodně důležitý, to jsou momenty, kdy je nejvhodnější čas na hraní a jejich tvarování:))
Když jsem se začínala učit a poznávat, praktikovala jsem to, na doporučení, na jediný cíl, ale jelikož všechno souvisí se vším, učila jsem se to praktikovat na všech věcech, myšlenkách, snech, přání...prostě na všem!!! Nikdy jsem s učením neměla problémy, mám k pozitivnímu myšlení sklony a vždycky mě přitahovali pozitivní lidé...
taky jsem vyrůstala v rodině, kde snění bylo tím nejlepším vysvobozením a únikem z reality...všechno, co jsem si tenkrát vysnila a představovala, dnesmám, dokonce i něco navíc, páč dnes již sklízím pravidelně, stejně jako pravidelně seju...dělám to automaticky:))
Doporučuju hodně číst knihy zaměřené na pozitivní myšlení, alespoň já je mám ráda, vždycky mi nabídnou nové možnosti a způsoby, jak si i dále se svým podvědomím i vědomím hrát a vytvářet:)
Ve finále se doslova potvrdí tvrzení, že jaký si to udělám, takový to mám...a že já, jsem tvůrce svého štěstí...
Andrea: když tě budu chtít zbalit, v hlavě mít zaseto, že tě prostě zbalím a budu mít, moje mysl začne vytvářet způsoby, na které tě prostě zaujmu, nalákám, či prostě zbalím...
pokud i po 10 neúspěšném pokusu vědomě (smysly) vycítím, že o mě evidentně nestojíš, vědomě oznámím svému podvědomí, že zde jsou všechny myšlenky i pokusy vyčerpány a že v tomto případě zasahuje moc silnějšího kalibru, jako je př. chemie...(což zřejmě bude, když ve mně ani na podesáté nevycítíš nic, co by tě zaujalo a zlákalo jít se mnou na rande, blíže se poznat), takže jsem ovlivňovatelem pouze svého podvědomí, tebe jsem chtěla zlákat jenom na rande a to se může:))

Andy: Pokusím se teda pozitivně myslet, ale bude to asi běh na dlouhou trať.
Ještě se Tě chci zeptat, jestli si vždycky stanovíš jeden konkrétní cíl či přání nebo jestli to funguje, ikdyž se to současně snažíš uplatnit na víc záležitostí?

Když chci ,,přitáhnout" někoho, kdo o mě zrovna nestojí, aby si mě všiml a tak, není to ovlivňování? Může se to vůbec?

Ell: Nevím, jestli si tím dokážeš přitáhnout člověka, který se ti líbí. Je to spíše o tom, zasadit do hlavy, tohodle kluka budu mít a této myšlence věřit!!!
Samozřejmě jsou tu taky vzájemné sympatie, chemie, karma a nezvratný osud, se kterým myšlenky moc nepohnou...
U snů je důležité, aby byly reálné, nemůže se splnit nic nereálného, logicky:))
Vzpomínám na kluka, který byl idolem celé školy, strašně jsem ho chtěla a věděla jsem, že dokud ho nedostanu, nenechá mě spát...
v tu dobu jsem se pozitivnímu myšlení ještě nevěnovala, ale už tam jsem věděla, že ho dostanu...(zasadila jsem nevědomky semínko)
je to asi i o síle touhy...čím více toužíme, tím více máme myšlenek, jak se k vytoužené věci, osobě co nejdřív dostat, tudíž se naše mysl snaží uspokojit naše podvědomí tím, že mu pomůže najít způsob, jak vědomě onu věc či člověka mít!!!
Ovlivňuješ své myšlenky, podvědomí a vědomí, nikoli člověka dalšího...ten má své podvědomí i vědomí, se kterým buď pracuje nebo nepracuje, ale to už není tvůj problém a už vůbec ne ovlivňování:))
Pozitivním myšlenkám i tobě zdarec:))

Andy: To s tím autem byl jen příklad, samozřejmě jsou pro mě důležitější věci. ikdyž hodilo by se :-) Ale je to taky o reálnosti toho snu.
Jěště se chci zeptat, jestli to funguje i na lidi. Třeba když se mi někdo líbí a přeji si být s ním nebo jestli by to bylo chápáno jako ovlivňování?

Ell: zas tak jednoduchý to není...
trpělivost je kamenem úrazu zřejmě u všeho...je to stejné jako s hubnutím, nezhubneš přes noc, nýbrž pravidelnou disciplínou a dodržováním pravidel...
nauč se na všech svým myšlenkách najít něco pozitivního, tím se naučíš pozitivnímu myšlení, čím víc to tak budeš praktikovat, tím víc se to zavrtá do podvědomí a pak, aniž by si nad tím musela přemýšlet, mysl automaticky vyhodnotí zprávu či myšlenku pozitivně...
s tím autem...je to tak, že když něco chceš, je dobré, asi nejlepší se zaměřit na konktrétní cíl - značku, konktrétní výbavu, barvu atd...prostě pracuj s tou myšlenkou až do konečné fáze představy o novém autě, pak si najdi nebo vyfoť jeho obrázek a vylep někam na viditelné místo, kde ti bude dnes a denně připomínat tvůj sen, tvou myšlenku a vizi. Jednou to auto budeš mít, neříkám, že zítra ani o vánocích, pokud je ta myšlenka propracovaná, chtěná a sen reálný, dřív nebo později se ti vyplní, když o tom nebudeš pochybovat. Slouží to taky jako motivační program...pokud si to foto nové káry vystavíš na hodně viditelném místo, bude v tobě podněcovat a vyvolávat způsoby nebo myšlenky, jak se k němu dostat co nejdřív...tudíž je možné, že tvé podvědomí začne pracovat i na myšlence dalšího příjmu, páč denně viděný sen tlačí na vědomí i s tvou netrpělivostí...(dalo by se to nazvat autosugescí)
Vždycky jsem chtěla podnikat, byť jsem nevěděla, kde na to vezmu...mý sny byly snem 7 let...podnikám již druhým rokem:))

Andy: Ale jak se zbavit té pochybnosti, to mi prostě nejde, ikdyž se mi chvíli daří o něčem pozitivně přemýšlet, pak stejně aspoň na okamžik zapochybuju. Taky trpělivost je u mě asi kámen úrazu, jak nevidím hned výsledek, tak mě to nebaví :-( Ono se to snadno říká, ale hůř se to praktikuje, alespoň u mě.
V té knížce to zní někdy dost jednodušše, chceš třeba parádní auto, stačí si to živě představovat jak v něm jedeš atd. a pak to bude skutečnost, tomu zase už nevěřím...

Ell: učím se pozitivnímu myšlení asi od 14ti let. Přivedla mě na něj psychožka a knihy. Pravdou je, že to nezabíralo do té doby, dokud jsem o moci podvědomí pochybovala!
Dej konkrétní příklad!
Já ti dám taky jeden...
když jsem měla maturovat...v tu dobu jsem pořád pochybovala...říkala jsem si už dlouho před tím, že to nezvládnu a že nemám na to dokončit školu. S tímhle zasetým semínkem už jsem šla ke komisy a vybuchla jsem z biologie, naprostý okno, při němž jsem si pořád opakovala, že jsem to věděla, že to neudělám...a taky, že neudělala!!!
Celý léto jsem stávkovala, byla jsem sama na sebe naštvaná, že nejsem schopná ani složit maturitu...léto jsem věnovala četbě a zájmům, nikoli přípravě k opravkám, protože mi to přišlo zbytečný, páč jsem k opravkám ani nechtěla jít...
ale šla, kvůli sobě, řekla jsem si, že to alespoň zkusim a že na podruhý by v tom byl čert, kdybych to nezvládla...prostě jsem si řekla, že to udělám, jinak si sama sebe nebudu moci vážit a udělala jsem za jedna, bez jediného okna, bez jediné pochybnosti..prostě jsem si věřila a zasadila semínko do podvědomí, ze kterého vyrostla a zůstala maturitní listina...
další příklad je zdraví...
udělala se mi na noze na nártu za palcem bulka, dlouho bolela a pořád rostla, tak jsem šla k lékaři, který mi řekl, že je to na výřez a histologii...
poslal mě s doporučením do špitálu, šla jsem, ale cestou jsem si řekla, že to nic není, zas tak moc mě to nebolí a že ještě počkám, řezat se může vždy...do týdne byla boule i s celým zánětem pryč...
a těch příkladů je nespočet, jenom musíš věřit, že myšlenky zasazené do podvědomí se odrazí ve vědomí, že myšlenky utvářejí náš svět, protože tomu tak opravdu je, ale tvrdí to jen ti, jenž si uvědomují sílu a moc našeho mozku a jeho struktur, páč to jsou lidé, které ovládají své myšlenky, své podvědomí a tím pádem i vědomí!

Andy: Ono se to zn

dianetika, , three in one concept, one brain, regresní terapie... všechny psychické problémy vyvěrají z podvědomí, resp. lépe řečeno z buněčné paměti. Nervový systém v případě "potřeby" odpojí náš analytický rozum a zapojí reaktivní mysl, která ale bohužel nemyslí. V one brain je to podáno tak, že v levé části mozku je uloženo centrum, které v případě "ohrožení" převezme velení a odstaví 75% mozku. To je samo o sobě v pořádku, protože když jde o život, nemá smysl přemýšlet o vysokém umění nebo o nekonečnu. Samozřejmě se to ale celé může zvrhnout... dobře je to vysvětleno v dianetice, tam je vidět že si dal někdo práci a přemýšlel o funkcích mozku a celého nervového systému.

Ell: a co se ti nedaří konkrétně???
Co zasadíme do podvědomí, sklidíme z vědomí!
Příklad: i když je špatná zpráva nebo tušení, sázím si do hlavy semínko, že to nebude tak horký, že to bude tak a ne jinak...síla vaší sugesce se vrátí v přesně takové podobě, jaké jste zasadily...funguje to!

Všichni tu píšou, jak jim moc podvědomí pomohla, ale nikdo už neporadí jak to praktikovat. Já knihu četla dvakrát a věřím tomu, ale nějak se mi to prakticky nedaří.

Brandis, úplně tě chápu...
ještě bych dodala, škoda jen, že většina neposlouchá a ještě odsuzuje jenom proto, že nechápe:(