Můžou větší děti při cestování nosit plenky?

Jen úvodem, jinak to nehodlám raději komentovat: pokud trpíte nějakou úchylkou, neobracejte se na mne, ale na odborníky. Jinak Petro děkuju za radu, asi to bylo jasné od začátku. Udělala jsem nákup, holka sice zase prosila, ale já už byla nekompromisní a řekla jsem jí, že prostě dokud se to nevyřeší, tak je bude nosit. Naučila jsem ji, jak si je správně nasadit a vyměnit, jinak se samozřejmě snaží chodit na záchod nebo když jde na velkou, tak si je sundává a každé počurání mi bude hlásit a já si to budu psát, abych zjistila, jakou to má frekvenci a jestli tam není nějaká souvislost. No a každopádně navštívíme doktorku, ty plenky jsou teď nutnost, ale není to řešení - jaká je příčina toho pomočování u vaší dcery?

Katřino, držím vám oběma place! Mám dceru, o něco starší než ta vaše, s trochu větším problémem, protože se bohužel i pokakává. Začátky nebyly jednoduché, ale v tomto případě jsou pleny naprostá nutnost a je dobře, že jste si je konečně u dcery prosadila bez dalšího diskutování. Nyní bych vám ale určitě doporučila citlivý přístup, každopádně nechat ji nosit pleny a řešit s lékaři, ale hlavně jí nic nevyčítat a snažit se ji co nejvíc podpřit, protože pro dospívající slečnu je taková situace veliké trauma. Přeji hodně štěstí a snad se dá brzy do pořádku, u nás to bohužel vypadá na dlouhodobější problém, holce už plínky asi zůstanou.

Martino, neměla jsi to lehké, ale zvládla jsi to. Nebála ses třeba, že by ti počurávání do plenek mohlo přerůst v inkontinenci, nebo jsi je měla jen pro jistotu?

Ano děti jen MOHOU, ale jejich matinky-totální slepičky MUSÍ neustále nejen nosit, ale i permanentně užívat léky na pipčí nemoc. I když ve většině případů jim stejně už není pomoci. Husičkou se narodíš, jako husa i umřeš!

Dnešní doba je uspěchaná, navíc veřejné toalety nepůsobí moc vábně. Tak možná proto matka nechtěla dceři dopřát úlevu. Takový zážitek v dceři ale může zanechat strach z cestování a bude se bát, že se to může opakovat. Zajímalo by mě, jak by se matka zachovala, kdyby se jí chtělo jako její dceři. Jestli by se to snažila zadržovat, nebo vystoupila. Ostatně míst k úlevě ve městech také ubývá. A v Číně prý dokonce jezdí tak napěchované vlaky lidma, že jsou obsazená WC a všichni kompletně čůrají do plenek.

Milado, jestli jsi to ty, co jsi psala už do jiné diskuse na tomto webu, tak nevím, proč by jí plenky měly zůstat, když je to způsobené psychickými problémy. Chce to trpělivost a hlavně věřit. Tím myslím, aby si věřila hlavně ona sama, i když s variantou, že je může mít napořád je třeba trochu počítat.

Já taky nechápu, že se radši pomočí před spolužáky, než aby si vzala tu plínku. Já jsem s ní o tom mluvila, říkala jsem, že vybereme takovou ochranu, aby to nešlo vidět a že to je stejně jen dočasně, ale pro ni je nemyslitelné, že by něco takového nosila, snažila jsem se jí všechno vysvětlit, ale ona hned hrozně vyšiluje, omlouvá se, brečí, prosí - minule si přede mnou klekla na kolena a prosila, ať nemusí nosit plenky a že žádná doktorka není potřeba, že ona už si to bude hlídat a nepočurá se. Což samozřejmě není v jejích silách, ale ona si to prostě nechce připustit. Já se s ní snažím mluvit rozumně, ale asi budu muset být trochu ráznější, jenže bych byla ráda, kdyby si uměla ten problém přiznat a já ji nemusela do ničeho nutit. Takhle je akorát vystresovaná.

Zdravím Kamile, ano, jsem to já, občas se na doktorku ještě zaskočím podívat, i kvůli jiným věcem, a chtěla jsem Kateřinu v docela podobné situaci trochu podpořit, protože ty začátky bývají asi nejhorší. S naší holkou je to lepší v tom směru, že se jí podařilo s plenkama sžít, už kvůli nim nemívá deprese a i ty pocity méněcennosti se zmírnily. Taky se postupně podařilo dopátrat k pravděpodobné příčině její inkontinence, opravdu to souvisí s tím rozvodem, jejím sebeobviňováním kvůli tomu (k čemuž výrazně přispěl bývalý muž) a stresem z toho, co pak následovalo i jejím strachem, že mi nebude dostatečnou oporou. Psycholog říkal i to, že se tam částečně promítla touha o návrat dětství, kdy se oba rodiče měli rádi a kdy na ni nebyly kladeny žádné nároky. To neznamená, že by toužila neovládat svěrače a nosit pleny, ale tělo takhle na veškerý mix toho všeho prostě zareagovalo. Stále spolu hodně pracují, i ve spolupráci se mnou - dát jí hodně velký oddech, moc ji nezatěžovat povinostmi a nevydělovat ji od mladších sourozenců. Ještě stále ji doma přebaluji já, aby se s tím problémem necítila sama a nebála se, že ji nemáme rádi. Tento její problém prostě "patří do rodiny" a děláme co můžeme, aby to nevnímala jako tabu. Na druhou stranu, už je to docela dlouho a psychicky se hodně spravila, ale ten problém pořád zůstává, jednou za hodně dlouhý čas se probudí v suchých plenkách, ale to je spíš náhoda. Přes den bohužel pořád nedokáže dojít na záchod. Počkáme ještě do konce roku a pak bychom to chtěli řešit nějakými léky, nicméně já se obávám, že vzhledem k tomu jejímu psychickému pokroku a přitom neměnnou inkontinencí jí tohle bohužel už asi zůstane, i když bych si možná víc než ona přála, aby zase mohla žít jako normální holka.

Já každou cestu krátkou či dlouhou vždy musím mít pleny jako látkové a nebo jednorázové plínky. Jako o víkendu jsme jeli na hory a mamka mne doma prebalila do čistých látkových plen se svrchnimi kalhotky od značky bobanek a punčocháče s leginy a jeli jsme autem a teprve na horách mne místo legin dala zimní kombinézu ale přebalování bylo také a přidala mne více látkových plen. 

Ano. A tyto děti budou určitě velmi obdivované, jak to zjistí spolužáci že nosí plínky a musí do nich čurat a kadit.

Já nejenom že nosím plenky doma na noc ale i den jsou mne davany jednorázové zn Huggies a nebo pampersky č.7 ale do školy mám vždy seni kids nasazovaci a ve škole to vědí o že mám plínky vždy jelikož jsem stálý pocuranek a prostě to nevudrzim mám hyperaktivní močový měchýř při vyučování se vždy ucurnu do plenek a nikdo se mi neposmiva že je mám sice mi je 11 let a jsem v pohodě a klidu dřív když jsem neměl plenky tak to bylo i vidět na punčocháčich a teplacich mokré byli vždy ale někteří kluci mne občas i zavideli že mám plínky ale paní učitelka jim všem to vysvětlila že já jsem nemocný a punčocháče s tepláky musím mít z důvodu nemoci a je to také kvůli tomu aby ty plínky nebyli tolik vidět mám vždy i plenky sebou i vlhcenimi ubrousky buď já se otru a nebo paní učitelka mne otre a pak nasadí čisté plínky nejdřív jsem nosil nasazovaci ale paní učitelka řekla mamce aby mne dávala zalepovaci tak mám vždy plenky Huggies tam není tolik obrázků jako na pamperskach. A doma dostávám látkové pleny vždy 4 látkové pleny...... 

jj já taky musela, bylo to hrozný, , hlavně to každej hned poznal a byla jsem cítit, 

Zkušenosti nemám jako rodič, ale rozhodně na nic nečekat a vyhledat lékařskou pomoc, aby vyloučila závažné onemocnění, které pomočování může signalizovat. Teprve potom nastoupí psycholog. Vyšetření je bezbolestné, spíš jde jen o to překonat stud. To platí i o plenkách, potřebuje vysvětlit, že jde o pomůcku, ne nepřítele. Menší ostuda je pustit to do plenek než do oblečení, aby to všichni viděli.

Dnešní doba je uspěchaná, navíc veřejné toalety nepůsobí moc vábně. Tak možná proto matka nechtěla dceři dopřát úlevu. Takový zážitek v dceři ale může zanechat strach z cestování a bude se bát, že se to může opakovat. Zajímalo by mě, jak by se matka zachovala, kdyby se jí chtělo jako její dceři. Jestli by se to snažila zadržovat, nebo vystoupila. Ostatně míst k úlevě ve městech také ubývá. A v Číně prý dokonce jezdí tak napěchované vlaky lidma, že jsou obsazená WC a všichni kompletně čůrají do plenek.

Ano. A tyto děti budou určitě velmi obdivované, jak to zjistí spolužáci že nosí plínky a musí do nich čurat a kadit.