Reklama

Nervy za volantem

Honza (Ne, 24. 8. 2014 - 16:08)

Taky mam nervy za volantem.

Jako to řikal Kopeckej ve filmu "Jak napálit advokáta":

"Z motorismu se stal blázinec".

A to byl rok 1980.

Co má člověk řikat neska? Vozidel jezdí několikanásobně víc než tenkrát, silnic neni několikanásobně víc než tenkrát, řidiči jsou nedisciplínovaní mnohem víc než tenkrát, na předpisy bud' serou, nebo je ani neznaj, jezděj mraky takovejch, kerý řidičák nikdy neměli, takovejch, kerejm ho sebrali, jezděj vylitý, zfetovaný, unavený, fyzicky i duševně nezpůsobilí...

Pro slušný řidiče to je na silnicích doslova boj vo přežití, protože riziko, že stejně nedojedou živí a zdraví tam, kam chtěj nebo potřebujou, i když budou dodržovat pravidla provozu na pozemních komunikacích, je neska velký.

Třeba zrovna včera:

V jednom městě jel proti mně po kruhovym vobjezdu ňákej blb osobákem v protisměru. Závažnej problém je i to, že je běžný, že ve vnitřní ploše toho kruhu bejvá něco, přes co neni bezpečnej rozhled po celym tom kruháči, a to je, dá se říct, i tendle případ. Já se sice snažim bejt při řízení pozornej, soustředit se, přemejšlet i za ty, kerý nepřemejšlej, ale to bohužel nemuže stačit vždycky - někdy je to i vo štěstí. A to štěstí jsem já včera měl, protože i přesto, že v tý vnitřní ploše tohodle kruháče je taky něco, přes co neni rozhled po celym kruháči, jsem si naštěstí už zdálky včas všimnul (naštěstí asi proto, že to bylo za bílýho dne, protože za tmy by to nešlo), že z vopačnýho směru na ten kruháč, když to ted' napišu takle blbě, najela střecha ňákýho auta a na tom kruháči se hejbala právě z vopačnýho směru, to znamená proti mně. Pokud bych si tý střechy nevšim už ve chvíli, kdy jsem na tom kruháči eště nebyl, tak bych todle ted' asi nepsal, protože by mi do ksichtu vystřelil airbag a byl bych v nemocnici. Tady by prostě řidičský umění bylo hovno platný, když vo tom autu v protisměru člověk neví včas. Takže to vopravdu bylo jenom vo štěstí. Tak jsem se s tim autem normálně bezpečně vyhnul přímo na tom kruháči a jel dál.

Přesně (Pá, 21. 12. 2012 - 10:12)

havárku jsem neměla,můj...naopak,po dálnici mi to nevadí to jedu jako blázen,ale když jsem byla v Praze,tak jsem potřebovala naprostý klid,pak jsem si dala schválně malé pivo,aby manžel neotravoval,že si to mám odřídit,smích.Myslel to dobře,ale tam se opravdu bojím,pražáci jsou blázni v řízení a tam bych sama ani nejela.Jitko,hlavně dál jezdi,jak by si přestala,tak si myslím,že ten strach by byl potom ještě větší.Po dálnici když se bojíš,tak se střídej s manželem,každý chvíli,než si zase zvykneš.Vím,lehko se to řekne,kdybych ted měla jet sama třeba do Prahy,tak sama bych taky nejela.Držím pěstě,at to překonáš.

jitka07 (Pá, 21. 12. 2012 - 09:12)

když jsi jezdila tolik let i...havárku jsem neměla,můj příbuzný a od té doby to tak asi trvá,zajímavé je to že se nebojím jezdit ve měště,třeba ve velkém provozu,ale jakmile vyjedu na otevřené prostranství je konec na dálnici bych asi umřela......

Zvláštní, (Pá, 21. 12. 2012 - 09:12)

Mám řidíčák několik...když jsi jezdila tolik let i dálky a zničeho nic se tolik bojíš,neměla jsi havárku?,něco se stát muselo,proto ten strach.Já jsem také řidička,ale ve velkém městě se také trošku bojím,potřebuji klid na řízení a zatímco ostaní i telefonují při jízdě,tak já se potřebuji soustředit na jízdu.Takže ve velkém městě si to odřídí manžel.U mě je to tím,že zase moc často nejezdím.

jitka07 (Pá, 21. 12. 2012 - 09:12)

Na kolik serverů to ještě...Mám řidíčák několik let,jezdila jsem hodně a dálky,nyní se bojím jed několik kilometrů,začnu se třást,mám pocit že auto nezvládnu,nevím si s tím rady a jezdit potřebuji.Poradí mi někdo.....

Beránek (Ne, 21. 10. 2007 - 17:10)

Posledních pár let už se taky bojím sednout do auta. Neumím řídit a nemám řidičák, ani jsem se nikdy nepokoušel si ho udělat. Vím, že bych to nezvládnul, i když ho u nás v rodině mají všichni a rodiče mě do toho taky nutili. Mám špatnou prostorovou orientaci a myslím, že bych se taky nezbavil strachu, že se vybourám, že někomu ublížím

zdena (St, 6. 6. 2007 - 11:06)

Z psychologického hlediska strach z řízení a způsob, jak se s tim vyrovnat, popisuje Zdeňka Jordánová v knize Já řídím.

Mia (Pá, 18. 3. 2005 - 18:03)

Na zapade kamiony vetsinou mohu jezdit jenom v noci. Policije hodne kontroluje rychlost denne i nocne. Pri poruseni zakonu se hodne plati. Ridici pod vlivem alkoholu jsou dost potrestani, maji vzaty ridicak na urcitou dobu a maji jmeno zverejnene v novinach. Dale pesci maji prednost, ne jak ridici v Cesku.Spatni ridici by se meli ohlasovat ostatnimi na policiji. Jinak si myslim, ze V Cesku se jezdi nesmirne rychle a nebezpecne.

franzjosefka (Pá, 11. 3. 2005 - 08:03)

Hanzi, no ty jsi ale siiiikovny, nova fabie, to hned tak nekdo nema!!! To z tebe jiste dela mistra volantu!!! Ridicka z Brna :-))

Hanzi (Pá, 11. 3. 2005 - 07:03)

Já jezdím neustále, skoro sto kilometrů denně. A každý pátek navíc 140 do Šumperka a z něj v sobotu jedu do Českých Budějic a večer zpátky. No a v neděli zase zpět do Ostravy. Musím říct, že chování řidičů je opravdu strašné. Zažívám to každý den, a taky se každý den modlím abych dojel ve zdraví domů. Sám jsem už zažil něco málo bouraček, tahal jsem lidi z vraků, ošetřoval jejich zranění nebo organizoval hromadnou nehodu. Sám jsem jednou litoval toho, že jsem někomu vůbec pomohl, neměl jsem gumové rukavice! Ty týdny nejistoty nebo ta představa, že bych se musel rychle rozvést se ženou a synem, protože kdybych byl HIV pozitivní tak jim nebudu kazit život a svobodu, to jsou strašná muka! Třešinkou na dortu je potom nechápající policista divící se, kdeže mám ty předepsané obvazy. Odpověď, že je nestačím ze svého malého platu kupovat a jiné neustále ošetřovat, se mu nelíbila. Musím přiznat, že jezdím rychle a moc mě rozčilují řidiči co si koupí nadupaný auto a potom jezdí šedesát mimo město! Nejhorší jsou řidiči z Olomouce, Brna a hlavně frajírci z Prahy. Když tyto idioty potkávám u nás v horách, jsem z toho mimo. Když neumíte jezdit a bojíte se sněhu, nejezděte do hor!!! Zažil jsem i idiota z Prahy co měl na svém favoritu řetězy na zadním kole. No uznejte, většího blba jsem ještě nepotkal. A když tyhle blbečky člověk předjede v serpentinách, a je jedno jestli je to u nás v Jesenikách nebo v Beskydech, či jinde, tak na rovince mi teprve ukáží zač je toho loket. No hold na rovince jezdí každý rychleji, aby ukázal jak dobré má auto.A na závěr pro frajírky z Brna, Olomouce, Ostravy a hlavně Prahy, já mám jenom novou fábii, žádnou starou kraksnu, řidičák jsem dělal jak v Praze tak i v Ostravě. A ještě něco k zamyšlení, ti křováci co jezdí 120-mi tam kde se Vy jezdíte rekreovat v zimě, jezdí na letních gumách a jsou mnohdy lepšími řidiči než Vy s drahou zimní autovýbavou.

Obalil (Čt, 10. 3. 2005 - 19:03)

Lidi, mějte zdravej rozum a jezděte vlakem! Co je vám to platný, že jste za 40 minut z Plzně v Praze, od cedule k ceduli, když pak strávíte 2 hodiny v kolonách po městě? Kdo jezdí autem, neváží si svýho času. Když někam jedu, třeba na školení, můžu si vybrat mezi autem a vlakem a samozřejmě vyhraje vlak. Auto-to budete celou noc přemýšlet, co bude na dálnici, jaká bude cesta. Musíte přímo počítat s tím, že bude každou chvíli někde bouračka a že budete muset jinudy. Nervy v kýblu, smrad, tisíce kamiónů, kteří jezdí jak prasata. Nejsou schopni si držet s tím kolosem odstup. Nebo ti tupci v mercedesech a BMW, co se kolem vás řítí 200km rychlostí. Když se chtějí zabít v autě, jejich problém. Ale ať nezabíjejí jiné. Tohle bych řešil nejtvrdší cestou-zabavením řidičáku minimálně na deset let a taky zabavením auta bez nároku na jeho vrácení. Pokud musím někam autem a jen to trochu jde, vyhnu se dálnici obloukem. Lepší vyjet dříve.Navíc co máte z jízdy autem? Komfort nulovej, jste v tý plechový piksle zavřený jak andulka v kleci (i ta je na tom líp). Bolavý záda od sedění, nervy v kýblu, smrad od benzínu a vykoukaný oči. Když přijedete, další problém-ono není kam zaparkovat!To vlakem cestujete v klidu a navíc poznáte kus republiky. Dálkové cesty nejezdíte každý den. Tak je lepší všechno dopředu naplánovat a vydat se na nádraží. Cestujete v klidu, většinou to je levnější a všem těm debilům, co riskujou životy a ničí si v kolonách nervy se můžete v klidu vysmát do očí!!Ideální řešení by bylo zavést dvojí ceny benzínu, pro dopravce a železnici levnější, ale s limitem, aby s tím nemohli šmelit. Pro normální prodej na individuální dopravu (tedy normálně u benzinky) takovou daň, že by stál 1 litr od 100Kč výše. Navíc zrušit z bezpečnostních důvodů všechny benzinky ve městech a zavést mýtné a parkovné. I kdo parkuje před panelákem, musel by každý měsíc dát 1000Kč městu za to, že tam zabírá místo. Potřebovali bychom potom dálnice? Železnice by mohla investovat do obnovy, měli bychom velmi kvalitní dráhu. Takhle do ní nikdo nebude investovat, protože je nerentabilní a stát to musí ještě dotovat. Navíc obrovské škody po nehodách, plno mrtvých a raněných.Utopie a nesplnitelné, ale kdybych měl neomezené možnosti, tak bych tak prudké zdražení benzínu provedl. A pak ať si každý rozhodne, zda bude bydlet, či smrdět a ohrožovat ostatní se svojí plechovou pikslou. Ahoj.

Sceptix (Po, 13. 12. 2004 - 22:12)

Moje řeč. Za dnešní situace (džungle) zejména na českých (ale i mnohých cizích) silnicích je pravidelné ježdění služebákem, jak to leckterá profese vyžaduje, doslova statistickou vstupenkou do zinkového penálu v průběhu nějakých deseti-patnácti let. Ten bakšiš za zmrzačení nebo zabití fakt nestojí, ať si umírají ti hloupější.

jana (St, 8. 12. 2004 - 11:12)

Tento problém jsem s řízením měla taky, šílený strach, který se nedal překonat. Vyřešila jsem to tak, že neřídím, v práci jsem řekla, že nebudu řídit, že se bojím a vrátila služební auto. Je to velká úleva, raději si v klidu jedu autobusem.

elin (Út, 7. 12. 2004 - 11:12)

Bohužel mám poslední dobou (cca 3 roky) stejné pocity, řidičák mám 10let. Dříve jsem jezdila všude a ráda i rychlá jízda byla, každého jsem ochotně kamkoliv odvezla. Dnes se děsím delších tras, které jsem předtím měla raději, než jízdu po městě, kterou upřednostňuji teď. A také jezdím docela pomalu a nerada někoho vozím, raději se vymluvím a jedu jen sama, mám děs z té odpovědnosti za druhé. A ještě ke všemu se bojím i jako spolujezdec, to taky nebývalo.Nevím, jestli je to způsobeno medializací dopravních nehod, nebo tím, že se manželka kamaráda v autě tak těžce zranila, že je zohyzděná nejem fyzicky, ale i mentálně (těžký úraz hlavy), pak partner mé nejlepší kamarádky zemřel v autě a s ním další 3 lidé a také těhotná známá se zabila letos o Velikonocích, když do ní narazil nějakej debil, který vjel do protisměru při předjíždění..............

štěně (Po, 6. 12. 2004 - 22:12)

Myslím, že každý rozumný a slušný řidič má ten samý problém jako ty. Já taky. Jízda autem byla dřív moje velká záliba, jezdila jsem ráda a všude. Od jara rapidně přibylo aut a hlavně kamionů, s tím těžkejch frajerů za volantem, kteří to mají v hlavě vymatlaný, z toho pak ty stresy. V pátek mne čeká 600km cesta a už teď se stresuju, kolik prasat zase po cestě potkám a kolikrát se za cestu rozčílím. Bylo by třeba hodně to na silnicích prosejt. Fandím Šimonovskýmu, bohužel ho přeštěkali, tak jatka na silnicích budou pokračovat dál.

Karel (Ne, 5. 12. 2004 - 22:12)

V poslední době se vůbec necítím za volantem.Dělá mne zle jizda po dálnici,v dešti,mlze a večer.Mám trauma s delší trasy.Pokud nemusím tak nikde nejedu.Cítím se strašně nejistý.Při jízdě jsem strašně ve stresu a vypjatý.Dojedu z cesty jsem vyřízený a mám červené oči.Jak se s tímto problemem mám vyrovnat.Podlehat tomu nesmím ,protože řídit musím.Rychle nejezdím,spíš pomalu.To není vždy také to nejlepší./dálnice/.

Reklama

Přidat komentář