Nosíte rádi korkové dřeváky?
Blíž! Jak jsou odlišné?
A vzpomenete jaký došlap měly korkáče před dvaceti roky a dříve. Korkový výlisek potažený kůží (později u někoho nevkusná látka). Byly jsme rádi, že je máme a chodilo se taky dobře. Dneska je to naprostý luxus.
Někdo honí u kozaček a někdo u korkáčů.Znám holku co zas miluje u mužů bílé conversky :-)))
Jasně, máš pravdu, každý má jiný zaměření a není možné nikomu nic vyčítat. Jsem naprosto hotová z chlapa v bílích korkáčích, když nejsou, tak ale vůbec nevadí, jde hlavně o ty korkáče.
Potřebuji více informací o chlapech v bílých korkáčích. Například o jaký typ korkáčí jde, jaký střih pásku, jaký typ stélky. No a také jaký typ nohou by měl takový chlap mít.
Můžeme korkáčové téma probrat případně mimo tuto veřejnou diskuzi?
Velice rád si o tom napíšu i s tebou...
Tak na :[email protected]
OK, ozvu se. Teď jdu do sprchy a pak večeře...
To bys jako udělala i subinku?
Pouze s manželem, který korkáče střídá jak ponožky, cokoliv a vyhovujeme si navzájem k naší spokojenosti.
Na prohlídce ve škole bylo řečeno má ploché nohy. Dostal jsem speciální vložky do bot a matka koupila ortopedické dřeváky - korkáče na doma, sama je taky měla. Jak já je nechtěl nosit byly mi odporné s strašně divně celý tlačily. Vložky v botách ještě ušly, ale k dřevákům jsem měl odpor. Jak začala dorůstat moje ségra, začala čím dál víc nosit ty moje korkáče, což se nelíbilo matce s zase mi koupila nové větší. Časem jsem je začal taky obouvat a to čím dál tím víc. Když jsem přišel domů automaticky jsem se přezul. do korkáčů, jako u nás všichni ostatní. Čas šel dál korkáče jsem si naprosto oblíbil, stal se na nich závislý, těším se každý ráno, jak u postele do nich vsunu nohy a začnu nový den. Naočkoval jsem na ně ženu a nosí je už i děti. Postupný životní obrat a nebudu ani psát kolik korkáčů a jim podobné obuvi doma mám. Dlouho jsem toužil po zelených, které jsem ještě neměl, tak už nějaký ten pátek si jich užívám.
Hodně dětí si vyslechlo, že má náběh nebo už ploché nohy. I já dostala vložky a nosila korkáče. Zůstalo mi to dodnes. Nechávám si dělat speciální vložky vyvýšené na podélnou klenbu s srdíčkem na příčnou. Úplná nádhera, jak je pořád cítím a vpředu silně tlačící srdíčko. Korkáče mám taky strašně ráda, to jejich lupání při chůzi je naprosto úžasný. Jen kdyby bylo podélné tvarování jednou tak velké a pata více prohloubená, tak ve spojení s haluxovou úpravou budeme vzrušení hned po jejich nazutí. Stejně jako já na svých speciálních vložkách.
Pěkně vysvětleno, děkuji. Přesně tak to bylo i se mnou. Taky jsem měl v dětství ploché nohy. Už na prohlídce ve škole, když nám v tělocvičně prohlíželi chodidla jsem se cítil skvěle. Pak u lékaře ortopeda to bylo taky úžasný, když mi různě měřili a vyšetřovali chodidla. Pak nošení ortopedické obuvi a samozřejmě korkáčů bylo moc fajn. To si často se zájmem prohlíželi spolužáci, ale i dospělí. No, přesně tak začali ty moje dřevákokorkobosonohochodidloviny!
Korkáče si najdou vždycky svoje publikum s obdivovatele, už ve škole se půjčovaly korkáče těm co je neměly. Od nohou může každý zažít neskutečně rozkoše, jen vědět, jak, kam sáhnout, kde zatlačit a jak chytnout. Bohužel mnoho lidí to vůbec neví.
Tak to v tý škole muselo být hrozně fajn. Ani nevím, co bych dělal, kdyby mi tak půjčili korkáče a musel bych v nich chodit po škole. Asi bych se styděl...
Nejsou všichni tací. Někteří nohy a korkáče a doteky na nohách neřeší. Znám holku, která je právě opačně laděná. Říká, že nesnáší pohled na nohy a doteky, ty už vůbec! Prý má vysloveně fobií z chodidel.
Jsou to obdobné příběhy a začátky mnoha co dnes korkáče nosí a některým se staly nepostradatelné, jak pro ně samé, tak jejich blízké.
Chceme stále více a více číst ty příběhy! Mám pravdu?
Reklama
Jsem taky vlastníkem korkových dřeváků. Někdy v nich chodím, někdy zase v jiných. Beru je jako každé a musela bych pátrat v paměti jestli mě kdy nějaké boty byly vzrušující, spíš nebyly. Souhlasím s tím, že korkové dřeváky jsou však naprosto odlišné od všech ostatních "pantoflí ".
- Odpovědět
Pošli odkaz