Péče o seniora

Lady i Martina mají v něčem pravdu a nenapadejte je, že jsou bezcitné, Ono totiž hrozně moc záleží na tom, jaký ten opečovávaný člověk je. Ta práce kolem nich je strašně vyčerpávající hlavně na psychiku.
Něco jiného je pečovat týden, měsíc, to ještě jde, ale po půl roce už mluvíte jinak a po dvou letech nemyslíte na nic jiného, než aby to už skončilo. Jsou lidi, kteří jsou vděční za pomoc a snaží se sami, to je taky o něčem jiném, než když k tomu vyčerpání vás nemocný či starý člověk ještě trápí, ať už ze stařecké zloby nebo mu to už nemyslí. V té chvíli vám to je srdečně jedno, to vyčerpání vás ničí a je tu už syndrom vyhoření, vůbec pokud si člověk nemá možnost odpočinout, přesunout tu starost na chvíli na někoho jiného.
Ano, o tomhle by měl diskutovat jedině člověk, který už za sebou má aspoň ty dva roky péče o člověka, který mu tu nijak neusnadní a ví, že se postaráte kdykoliv a jakkkoliv, protože to je vaše povinnost a basta.
Pomoci dětí bych se nezříkala, ale pokud to jen trochu půjde, budu se snažit jim to co nejvíce ulehčit.

Tak dámy, já naprosto a plně souhlasím s lady. Asi jste ještě nezažily péči o někoho 24 hodin denně, s tím, že se v noci nevyspíte a ve dne jen perete, uklízíte, nemáte žádný svůj život a znovu krmíte a ještě si u toho necháte nadávat - tak to pěkně děkuji, z toho mi mě šlak trefil snad do týdne, tak by milý senior stejně musel někam do domova, kde se lidé v péči alespoň prostřídají. Ale mít doma seniora, který se tváří např., že se nemůže ani otočit, a když přijdete, tak je jeho stolice rozmazaná po zdech, záclonách a veškerém nábytku, v mrazech vám prohodí plastovým oknem kereamický džbán - no to jsou chuťovky. Ono se to dobře každému kecá, když to sám neprožije -lady to napsala dost otevřeně, ale má moje naprosté pochopení. Vím, že také budu jednou stará, ale nespoléhám se na pomoc dětí - to je také myslím v dnešní době, kdy mladí mají starostí se svými rodinami nad hlavu sobecké.

Taky se starám doma o tatínka,má ALS.Nenapadlo mně že bych ho dala do domova,je ležák ,snažím se aby byl v pohodě a v rodinném kruhu.Není nic lepšího.

Milá Magdo,ve všem s tebou souhlasím,zato z příspěvku Lady se mi udělalo zle.Tolik zloby,nepochopení a nenávisti.I ty Lady budeš jednou stará a může se ti stát,že budeš po mrtvici,nebudeš se moci hýbat ani mluvit,ale tvůj mozek bude normálně fungovat.Pokud máš děti,mají dnes v tvém přístupu vzor.Mohlo by se ti stát,že se ti tvé dnešní chování a myšlení,vrátí zase v jejich přístupu k tobě.Přesto ti nepřeji,aby se to stalo.Byla bys hodně nešťastná.

Také jsme se museli postarat o nemocnou babičku, máme ji doma....a musím říct, že s dnešní moderní technikou se to dá zvládnout...existuje plno zdravotních pomůcek, které seniorovi usnadní život....na www.zdravi-zdravotnickepotreby.cz je toho spousty za výborné ceny..např. chodítko za cca 500, kč...........a spousty pomůcek do koupelny, pomůcky pro každý den apod.

Máš pravdu, Honzo, dneska...Není to pravda. V rodině jsme tzv. ležáka, babičku měli, měla 12 tisíc příspěvek na péči, k tomu starobní důchod, dohromady dvacka čistého. To by její vnučka, která se o ni starala v práci rozhodně nevydělala.

Aha, tak to jo...
Já mám...Máš pravdu, Honzo, dneska to nejde, nastěhovat si domů ležáka. Jedinej efekt by byl, že byste brzy umřeli všichni hlady.

Mám jeden hloupý dotaz - to...Aha, tak to jo...
Já mám plat dost slušný, ale splácím hypotéku (na 30 let)... Neříkejte mi, že bych to zvládl z nějakých sociálních příspěvků...

Mám jeden hloupý dotaz - to...Honzo, to záleží na stupni postižení té osoby. Někdy ta péče musí být celodenní a pokud je ten člověk dejme tomu ve 3. stupni příspěvku, tak to finančně nahradí (dohromady s ID) příjem z minimálně placených zaměstnání. A ještě se ti ty roky počítají do důchodu.

Mám jeden hloupý dotaz - to nikdo, kdo se staráte o bezmocného příbuzného, nechodíte do práce?

Vážený,zajděte za...péče o osobu blízkou, ale postižená osoba si musí zažádat o příspěvek na péči.

Dobrý den, narazil jsem na...Vážený,zajděte za ošetřujícím lékařem Vaší maminky a podejte si žádost o péči o osobu blízkou,jsou 4 stupně bezmocnosti,a podle toho dostává maminka příspěvek.Gynekolog může vystavit potvrzení,že se maminka počůrává,pak máte nárok na pleny na 3 měsíce zdarma.Pokryje to částečně spotřebu.Přeji pevné nervy a výdrž,nezapomínejte na svůj relax,protože jinak to člověk dlouho nevydrží.Vím o čem mluvím,starám se o maminku 15 let.

For nooo, děkuji za...Dám jenom několik praktických rad: je potřeba promluvit s ošetřujícím lékařem, aby tam opravdu vypsal všechny obtíže, protože někteří praktičtí lékaři se chovají jako nemyslící roboti a zpracování posudku jsou schopni odfláknout.
Pokud by to posudkář zamítl, je potřeba napsat odvolání a ne jenom nějaké formální, ale přesně popsat v čem všem ty obtíže spočívají. A zdůraznit, že pokud se o sebe nepostará 3 dny v týdnu, tak ty úkony nezvládá trvale.

For nooo, děkuji za informace.

začni u ošetřujícího lékaře, ten by měl posoudit předběžně stupeň zdravotního postižení, protože ten bude vyplňovat papíry nutné pro přiznání nějakého pčíspěvku. Pak na úřad práce, který dnes příspěvky přiznává. Tiskopis se dá potvrdit lékaři, vrátí se zpět na ÚP, a pak nějaká komise posoudí, jestli příspěvek přizná nebo ne. Každopádně informace by měl podat lékař a i ten úřad práce, sociální odbor či jak se to dnes jmenuje.

Dobrý den, narazil jsem na Vaše stránky na netu a potřeboval bych poradit jak řešit mou situaci. Má maminka je stará 73 let.Od listopadu 2010, kdy začala chodit na dialýzu je čímdál víc závislá na mé pomoci a její kondice je horší a horší. V současné době už se o sebe sama nepostará a proto jsem si ji vzal k sobě. V současné době jsem bez práce a tak se jí mohu věnovat. Nevím ale kdybych sehnal nějakou práci jak bych to zvládl abych se o maminku postaral. Třikrát v týdnu jezdí na dialýzu a musím ji vypravit a odpoledne, když ji přiveze sanita, tak si ji zase převzít. Většinou ji přivezou v takovém stavu, že je pozvracená a občas i podělaná. Pak ji musím předběžně umýt a když se jí udělá trochu lépe tak i vykoupat a převléci. O stravě (dietě) ani nemluvě. Kdo doma nemá nikoho s nefunkčníma ledvinama, tak to nepochopí jaké to je. Četl jsem si podmínky pro získání sociální péče a nevím, zda by je maminka splňovala. Jisté ale je, že minimálně 3x v týdnu svou situaci bezemne nezvládne a proto Vás žádám o radu. Určitě by mně zaměstnavatel 3x v týdnu volno nedal a postarat se o maminku musím. Jaké mám možnosti abych maminku dostal do péče?
Předem děkuji za odpověď.

Vážená paní Zdeno,
reagui na Váš příspěvek, vzhledem k tomu, že s podobným problémem potýkám často. Pročtěte si prosím, zákon č. 108/2006 o soc, službách, zvláště pak § 2, kde se mluví o tom, že se má služba chovat tak, že má svého uživatele aktivizovat ... tzn. chovat se tak, aby se snažil být co nejvíce soběstačný..v případě, že chcete, aby personál Vašeho příbuzného ( jak uvádíte 100 kg těžkého, u kterého ASI nehrozí nebezpečí podvýživy )pak jej navádíte k protiprávnímu jednání. O výměně inko. pomůcek ( plen ) je Vaše informovanosz opět velmi nedostatečná. Váš příbuzný může v čistém i 15x za den, ale jen v případě, že mu pomůcky zajistí ( pochopte prosím, donese a zaplatí ) rodinní příslušníci. Příspěvek na péči je použit na to, že jej nepřebalujete, nečistíte a nestaráte se o odvoz tohoto použitého materiálu Vy ( je považován za infekční a z tohoto důvodu je pálen ve speciálních spalovnách, opět odkazuji na příslušný zákon ) Chápu, že není zařízení jako zařízení, ale v této době, kdy sociální zařízení bojují o klienty, mně zní Váš příspěvek..no, zvláštně. Přeji Vám i Vašemu příbuznému pěkné prožití Vánočních svátků, které u Vás jistě stráví.

Na smrtelné posteli leží...No, to je sice vtipný (možná), ale problém nevděčných zchátralých starců to neřeší...

Na smrtelné posteli leží 88-letý milovaný manžel, otec, dědeček... Blíží se jeho poslední chvíle na tomto světě a kolem něj se shromáždila celá rodina. Žena, všechny děti, vnoučata... Náhle se stařík probere a šeptá: „Povím vám své největší tajemství... Já jsem se ve skutečnosti nikdy nechtěl oženit a založit rodinu... Měl jsem všechno - rychlá auta, krásné ženy, mnoho přátel a bohaté konto..., ale jednoho dne mi přítel řekl - ožeň se a založ rodinu, aby ti měl kdo podat poslední sklenici vody, až budeš mít na smrtelné posteli žízeň... A tak jsem se oženil a radikálně tak změnil svůj život. Večerní diskotéky s krásnými ženami nahradilo sledování televizních seriálů s manželkou..., autem jsem jezdil pro vás, děti moje, do školy a na společnou dovolenou k moři... Peníze z konta se rozplynuly na vaše studia, děti moje... Krásné dny svobody odvál čas... a teď, když ležím na smrtelné posteli.., víte co je nejhorší?“ „Co tatínku náš, drahý?“, ptají se všichni... a on z posledních sil zvolá: „...že nemám, kurva, žízeň !“

Možná někdo bude odsuzovat...Pravdu díš, :-)
Ono je to taky o tom, jaké má ten senior problémy. Plně souhlasím s tím, že staří lidé vnímají úplně jinak čas a své potřeby. U nás je problém, že mají problém pochopit, že telefonát ve všední den v deset dopoledne na téma, abychom nezapoměli příští týden něco udělat, koupit ap. není to nejvhodnější pro člověka v práci se šéfem za prdelí. Je to teď napadlo, tak to chtějí mít vyřízené.