Podvedene zeny
Ester, mluvíš mi z duše!!
Já ti jen moc, MOC přeju, aby tvůj vztah přetrval věky a abys byla moc šťastná.
Máš ve všem, co píšeš, naprostou pravdu.
Jen si nejsem jistá, jestli to zakladatelce diskuze nějak pomohlo, protože je v docela jiné životní etapě než my dvě.
Ester, první láska je krásná, a jestli ta moje poslední byla skutečně poslední, tak byla mnohem, mnohem krásnější.
Jsem na tom podobně, ale...mohu potvrdit, ano, bolí to, moc. Jenže časem pořebolí skoro vše. Já jsem splatila stejnou mincí, vím, že mně moralisté a ti, co mají názor, že žena si nemůže prostě dovolit to, co muž a prostě ona má být ta zodpovědná, který mimochodem neuznávám, odsoudí, ale od té doby, kdy mám přítele, se netrápím a žiju, on mi velmi pomohl a podržel mně nad vodou, když mi bylo mizerně. Dnes to vím a jsem za něj životu vděčná. Prostě nevidím důvod, proč by si měl můj muž v dlouholetém manželství poslední dobou užívat a já na něj čekat s teplou večeří a vyžehleným prádlem. Nechtěla jsem se mstít, chtěla jsem taky jen ještě žít a ne přežívat a že se stalo to, že se do mně cizí muž zamiloval mi jen prostě mimo jiné zvedlo pošramocené sebevědomí. Nechci sedět doma s bolavými otazníky v duši, kde zrovna a s kým je můj muž a bylo by to tak dopadlo bez mého nynějšího přítele. Zas jsem milována a už i z mé strany jsou v tom city. Žiju sice dvojí život, ale to můj muž dávno přede mnou. Od sebe jít neplánujeme, on o mém vztahu neví a jsou tu nezaopatřené děti. Pořád podle mého názoru lepší čtyřúhelník, kde zúřastnění plně žijí, než trojúhelník, kde se jeden vždy zákonitě trápí.Muž mi navíc v začátku své nevěry nesmírně ublížil tím, co dělal a svými slovy a výroky, toho bych schopna nebyla. Nechci to dělat zjevně a bezohledně. Chybou je, když nás naši muži mají roky jisté, tak tomu bylo i u nás. Není dobré je v těch pocitech utvrzovat, je dobré mít taky něco sama pro sebe. Jsem ráda, že moje hořké slzy tak nějak odnesl čas a upřímně si přeji, aby mi to hezké s přítelem vydrželo co nejdéle. Je to právě přesně to, co mně drží nad vodou.
Jsem už postarší a...Jsem na tom podobně, ale mám za sebou velkou lásku, asi největší ve svém životě, a nemůžu zapomenout.
Nevěra mě provázela celý život a vím, že se jí nedá vyhnout.
Jenomže je rozdíl mezi "ohlédnout se" v našem věku a nebo dívat se na svět mladýma, ještě naivníma očima.
Vím, že první zkušenost s nevěrou je velmi, velmi bolestná.
Já - ať se ti daří.
Jsem už postarší a vím,že nevěra je prostě časem u každého. Takže raději žiji sama a mám někoho, jenže jen ráda. Na lásku a splašené hormony jsem rezignovala dávno.Je mi samotné fajn, nikdo mně neprudí a rozhodně se dá žít single uplně v pohodě!
Myslím, že tenhle problém je stejný, ať jsi v USA nebo v Evropě, nevěra se vyskytuje všude.
Můžeš zkusit si třeba s přítelem vážně promluvit?
Pokud bude zapírat, tak má asi zájem váš vztah zatím udržet a nebo je ještě ve fázi rozhodování, zda ty a nebo nějaká jiná.
Pokud ti nevěru přizná, tak se sbal a odejdi od něj - jestli máš kam.
A jestli nemáš kam, nezbývá ti než vyčkávat. Žádná kaše se nejí horká.
tu nejde o vazeni ale o huleni pera - vazeni nema smysl
A pořádně mu ho hul, to...debilek, co jine te muze napadnout, ze jo?? kopni nevernika do gul a najdi si jineho, nevernik si te vazit nikdy nebude!
A pořádně mu ho hul, to teď v jůesej frčí, ne.
časteji s ním soulož, aby neměl důvod tě podvádět s jinou
Svet je internetovej,uz tak nejak zkazenej,kazdej podvadi kazdeho.Odejdi od nej a nebo ho podvadej taky.
Ziji v Usa s pritelem.Mam pocit ale ze me podvadi s Americankou.Tajne chodi na internet kdyz spim a pise si s nima nebo nekam jede a vraci se za nekolik hodin.Vzdycky se vymlouva a lze mi.Poradte mi co mam delat.
Ester, mluvíš mi z...Milá Mirando-ta moje první láska až tak krásná nebyla, ale mně se tehdy jako mladinké holce hezká jevila-až s postupem let a životních zkušeností si člověk více všeho váží, má jiné priority, jinak věci procítí a umí vychutnat. Pprvní láska byla koneckonců s docela sobeckým nevyzrálým hochem, ovšem to moje zaslepené mladé oči nemohly vidět, když neměly srovnání a jiné muže jsem zatím neznala. Není to tak dlouho, co mi opět tekly slzy. Ne už slzy ponížení a bolesti a z pocitu prázdnoty a beznaděje z mých mnohaletých energetických a především citových investic do partnera, který mně podvedl po dvaceti letech manželství. Byly to slzy pokory, možná záblesku pocitu štěstí po dlouhých dvou letech trápení a vzdalování se s mužem navzájem, slzy radosti nad tím, že jsem ustála stavy, o kterých jsem nevěřila, že je najisto ve cti ustojím a píšu to upřímně, i když vím, jak to zní pateticky od ženy, která už překročila čtyřicítku. Dnes vím, že si tu satisfakci zasloužím a jsem rozmazlovaná partnerem-přítelem tak, jako nikdy nikým, jako nikdy rodiči, jako nikdy mužem. Je to něco jako životodárná injekce, která přišla v pravou chvíli, aby mi pomohla se postavit na nohy, pracovat na plné obrátky, starat se o dům, děti, muže, psy, zahradu, chatu-zas mám sílu být poskytovatelkou servisu a nositelkou úsměvu. Určitě by bylo krásné, kdyby mi ty síly díval vlastní muž a byl mi oporou a nezašlapával moje otřesené sebevědomí a bylo by krásné mít i po letech hezké manželství naplněné tolerancí a věrností.Takovou hodnotu nenahradí nic na světě. Nestalo se tak a život jde dál. Je nutné ho žít a nedopustit přežívání. Být ohleduplná k rodině a slušná k otci svých dětí s tím, že i já mám konečně právo na radost, zatím jsem dávala, jsem připravená brát i dávat. Jsem ráda, že tu je někdo, kdo při mně stojí, kdo o mně pečuje v míře, kterou zažívám poprvé v životě, kdo mně chce. I kdyby to skončilo, zbude krásná vzpomínka a ty nám nikdo nemůže vzít. Ničeho nebudu litovat a budu vděčná životu za tuto jeho etapu. Život vyžaduje nekonečně mnoho sil a ty se vyčerpávají, je nutné mít něco, z čeho je lze brát.
Mirando, přeji ti hodně zdraví a lásky.
- Odpovědět
Pošli odkaz