Poradíte mi?

V první rade chci každého upozornit,že prodávající,ani bezpečnostni agentura,nemá žádné právo prohledat vaše věci. Na to vas musi ze zákona upozornit. Na to ma právo pouze policie. Do jejíž příjezdu vas mohou v prodejně zadržet. Jestli vam vznikla jednáním prodávajícího skoda,mate právo na náhradu.

skusím to tady,jestli by mi někdo neporadil:Včera jsem vyrazila na nákupy do hypermarketu/vemu to stručně/po zaplacení u pokladny přispěchal ke mně mladý muž a žádal okamžitě učtenku a po té následovala kontrola tašky.jeho hlas mi nahnal strach a přesto že jsem nikdy neukradla ani hřebík,rozbrečela jsem se.taková hanba ,trapas,lidé na mně koukali jak na mimozemštana.poté mi řekl at si vše zbalím a omluvil se....ještě zamnoupřispěchal ven že se mi omluví jaště jednou a koupí mi bonboniéru.byla jsem v šoku...nic z toho jsem nepřijala.ale co dál,kde si stěžovat,myslím že v tom marketu by se to zametlo pod stůl,kdybych šla za vedoucí ....poradíte mi někdo na koho se obrátit???děkuju moc Karolína.Radotín.

awojky ja sme ve velke britanii a kdis ste v 7 tride tak musis jji ta kolic a ja se chci viuciot doktorkou tak my poradte please

ahoj, mam nakej problém... a jaksi už nevím co dělat... když mi bylo 14 začla sem chodi ts klukem, byl užasnej měl mě rád prostě všechno paráda. pak ale začal dospívat a už si mě přestával vážit byl jen s kamarády a na mě už kašlal, pro mě to bylo hronzý, měla sem z toho hrozný depky a nemohla sem normálně fungovat, tak sme se rozešli... po roce a půl.. ale furt sme spolu spali teda spíme... trvá to už asi čtřičtvrtě roku. ted sme se asi měsíc neviděli, chtěli sme to už ukončit pořádně, jenže sme se potkali na jedný akci a on do mě dělal- byl opilej... tak sme se spolu zas vyspali, ještě sme se domloluvali, že to berem jako ulet. ale on mi druhej den psal jak to beru a že na mě pořád myslí a tohle.. tak sme se zase nějak sešli a já mam pocit, že ho furt asi miluju ale je to hrozný protože všichni říkaj, že když se někdo s někym rozejde, tak jim to začne být časem jedno, ale mně nak ne.. zase sme ted byli venku a já mam pořád pocit že ho chci, ale on že se nechce vázat... přitom když přesnu jevit zájem tak zase začne říkat, jak na mě myslí a že mu chybim atd a já ho začnu zase chtít, on to vicítí a zase mě nechce a takle se rto přesně pořád opakuje... a já z toho mam zase depky, jednou si říkam, že se budem scházet jen na to že je to v pohodě, ale pak zase že ho chci, já prostě nevím jak z toho ven, tak jestli někdo nemáte podobnou zkušenost....

Prosimte, co je to za blbost?! To ten tvuj je upla nula nebo co? Spis bych rek ze se mu to libi pac je submisivni jinak nevim.
Jednu bych ti natahnul a valeckovala bys hovno ty blbko.

Co to je za divnou metodu? To už ho rovnou může vzít litinovou pánví po hlavě!

Hledám lékaře, který by mi předepsal a prodal některé léky, jedná se zejména o antidepresiva. Můj email je n.pet"centrum.cz

Líná: vyležet lenost je supr nápad :-))). u někoho určitě zafunguje. Dobrá je i metoda malých radostí za výkon do kterého se nechce, nebo motivujících pobídek k výkonu.
Marie: jistě najdeš někoho, kdo ti poradí. Musíš ale napsat víc, takhle to nejde.

Ahoj, potřebovala bych poradit s chováním jednoho blízkého člověka. Je velmi vzdělaný a chytrý, ale mám občas problém jej pochopit.

ještě dodatek. Moje výše popsaná velmi účinná forma pasivního boje proti lenosti by mohla být nebezpečná pro ty, kdož mají sklon k depresím. V takovém případě doporučuji podstoupit terapii ve dvojici, avšak s předem prověřeným, psychicky odolným a vyzrálým jedincem:-)

Kdyby se lenost studovala , tak bych na ni měla doktorát. Ptáš se, Renčo, co s tím? Ochotně poradím:-) Nechat to dojít až na dno. Vzít si na to pár dní dovolené. A těch pár dní - ne dělat, co mě napadne, ale poctivě LEŽET! Nanosit si do postele jídlo, pití, čtení,příp. rádio nebo televizi a od rána do večera ležet a ležet. Žádné návštěvy ani vycházky.Ani psát, ani mailovat, ani telefonovat. Neexistovat, jenom ležet. Lenost je taková mrcha, že se musí vyležet. Fakt si nedělám srandu, je to můj vlastní a dobře fungující vynález. (lenost - matka vynálezů) Uvidíš, jak po několika dnech ležení budeš najednou pilná jak včelka a jak tě bude všechno bavit. No, hlavně se to musí alespoň ty dva tři dny vydržet, není to sranda jak by se zdálo, vyležet lenost je hrozná fuška.(nehledě k tomu, že máš-li rodinu, musíš simulovat nemoc anebo si za tím účelem někam odjet) Už po několika prvních hodinách budeš mít pocit, že bys měla něco udělat. Nesmíš! Musíš ležet a bojovat s neduhem za pomoci naprosté pasivity. To je totiž jeho hlavní zbraň a proti té je bezmocný. Lidé, kteří se domnívají, že se lenosti postaví pomocí píle a úsilí, jsou velmi naivní, lenost bude vždy o krůček vepředu anebo se bude dožadovat pozornosti nějakým sofistikovaným způsobem, např. tím, že bude nutit člověka honem honem se zbavit povinností, aby se mohl věnovat zábavě. Toto je neprohlédnutelná past lenosti. Avšak já jsem na ni vyzrála! Moje terapie je velmi účinná a dá se opakovat i několikrát do roka. Vyžaduje však hodně odvahy.

ahoj holky, nedá mi to abych se mnenapsala. Já mam uplně to samý:-))) nedokážu se přinutit, abych dělala tu práci co mám. Přitm je to v mým oboru a baví mě to, ve škole jsem taky málem propadala, ale když bylo před státnicema nejhůř, tak jsem se zvládla naučit aspoň to základní. Do psychologickýho posudku mi napsali: "Pracuje nejlépe pod tlakem". Dobrý, ne? :-DD
Ovšem to "nejlepší" se mi stalo včera večer. Stavila jsem se cestou do hospody u šéfa doma, jen tak na otočku, víceméně formálně se omluvit, že /zase/ nemám článek /jsem redaktorka/ a on mě pozval dál. Doma mi řekl, že ty problémy - lenost, neschopnost soustředit se a přinutit se k práci - na mě vidí už dlouho, a že si tím škodím. A to nejlepší nakonec - pozval mě, ať si sednu k jeho vlastnímu počítači a ten článek napíšu tam. Cítila jsem se hrozně trapně, seděla jsem tam a psala, on mi stál za zády, bylo to děsný!!! Na druhé straně je třeba uznat, že jsem to zvládla v rekordním čase asi čtyřiceti minut. .-)) Brr, mám z toho děsnej pocit ještě teď. Jenže co s tím?

WWW.ABSOLVO.CZ

Holky (ty ze začátku), já to nemůžu rozdejchat. To neni možný, jako kdyby ste popsali mě. Nejvíc mě dostalo, že sme stejný i v těch maličkostech jako je třeba, že si napřed uklidíte okolo sebe, podtrháte si listy, uděláte krásný desky, dojdete se najíst a je večer, noc a všechno v háji. Dokonale ste mě popsali a sem ráda, že v tom nejsem sama, ale horší je jak to řešit! Taky je fakt, že já už to vedu do extrémů, prostě už se na to vykašlu tak, že to třeba začnu dělat ale hned se rozhodnu, že zejtra radši do školy nejdu a dodělám si to tedy v tom volném čase...a ono nic!Už mě to štve, takhle v životě školu nedodělám!Ze začátku kdy mě bavila jsem měla vynikající studijní výsledky a teĎ jsem zjistila, že mi to nic nedává a tak propadám...nejhorší je to s rodičema!Nevim už co mam dělat, nebaví mě to, nechci se to učit...Je to docela problém, no!

Jsem líná, až bůh brání, ale řeknu vám něco, co mi občas pomůže: mnohem horší, než udělat něco, do čeho se mi FAKT NECHCE, je o tom přemýšlet:))). Když si tohle uvědomíte, půjde to lépe:)))!

Milá Terezo,věř, že ti rozumím víc, než si myslíš. Zítra mám zkoušku, kterou když neudělám, tak letím po čtyřech letech studování z vejšky. Ty se učíš na poslední chvíli, já už nervozitou nejsem schopen ani toho.Taky by mě zajímalo, kde je zakopanej pes.S pozdravem, Honza.

Ahoj Xavere,měl by jsi si zjistit nějaké informace o sociální fóbii. Myslím,že řada formulací na Tebe bude seděta poznáš se v nich. Sociální fobie se projevuje právě tím, že člověk není schopen se přirozeně chovat ve společnosti - rudne,koktá,potí se, má pocity na omdlení atd. Většinou se objevuje kolem Tvého věku. Tuto fóbii léčí psycholog či psychiatr, který Ti pravděpodobně nasadí antidepresiva.Čím dříve se k léčbě odhodláš, tím lépe tuto fóbii pokoříš.ZdravíLucie

Zdravim vam, mam dost velky problem.Je mi 22 let jsem pohledny mlady muz a mam velmi slusny financni prijem. Byl bych skosro dokonalej az na jeden maly detail. Nedokazu byt mezi vetsim mnozstvim lidi. Drive jsem byl normalni a lide mi nijak nevadili ale behem nekolika mesicu se mi z neznameho duvodu me sebevedomi vytratilo. Nedokazu projit do restaurace a v klidu se tan s ostatnimi najist. Sednuli tam, zrychli se mi tep na 140 za minutu, zcervenam, tim pritahnu pozornost lidi a spusti se lavinovy efekti. Rozklepou se mi ruce a ani se nedokazu jidlem trefit do pusy. Je to desny. ?evim co s tim. Jediny co mi pomaha je alkohol, ten me dokazu uvolnit a videt svet prijemnym. Ale mam strach ze se diky tomu ze me stane alkoholik. Stava se mi dost casto ze me divky na ulici co nekde v baru sami svadi ale ja ze strachu ze se tam rozklepu nevyuziju prilezitosti. Tedka mam po dlouhe dobe pritelkyni a chtel bych ji vzit na veceri nebo do kina ale diky memu problemu ji nejspis ztratim. Pomuze mi nekdo ?? Zoufalej stav. Dekuji

Mila Ludmilo,chapu tvou tizi na srdci, cloveku opravdu pomuze se jen tak nekdy trochu vypovidat. Zkusila jsi se vypovidat i tvym dceram, rekla jsi jim jak ti zalezi na tom, aby k sobe nasly cestu...mozna ze ano...nepomohlo? Zkusila to tva nejmladsi dcera k obema mluvit o tom, jak je hezke byt rodina a tahnout za jeden provaz? Mozna, ze ano. Treba jsi uz i vyzkousela navodit v rodine takovou umelou atmosferu, aby obe sestry musely tahnou za jeden provaz, aby zustaly nad vodou. Dostat je proste do takove situace, aby jedna byla odkazana na druhou, i kdyby se meli nejdrive "sezrat", meli pozdeji pochopit, ze jedna bez druhe neni nic...Nejsem ve vasi rodine a tak nevim s cim, by jsi si mohla pohrat, zkus byt chytrejsi nez obe dve, zkus to sama vzit jako hru, nalakej je do pasti, muze ti k tomu pomoci i okolni svet. Jak se k problemu stavi otec rodiny?Veris na minule zivoty? Jestli ano informuj se, obcas se v nynejsich zivotech schazeji lide, kteri si neco dluzi, maji neco nevyreseneho vyresit, urcite by bylo pro vas vsechny zajimave to odhalit, odhalit proc se tyto dve dusicky setkaly na jednom poli, a proc to tak boli. Ja sama jsem podstoupila hypnozu, kde jsem zjistila, ze jsem uz zila se svym manzelem, byli jsme tehda sourozenci, a tak to podobne muze byt i u tvych dcer. Take by mohl pomoci rozbor horoskopu...zalezi na tom cemu se rozhodnes verit, ze ti pomuze. V kazdem pripade takove veci donuti cloveka hloubeji premyslet o zivote a svete, a spousta veci se pak meni, i pristup k ostatnim.Daruj tvym dceram knizky o lasce, psychologii a zivotu...informuj je ze vsech stran jak je dulezite mit sve blizni rad, o tom ze sestra je pritelkyne, kterou nam vybrala priroda... Napis pak, jestli jsi neco z toho vyzkousela, a jak se zivotni situace u vas vyviji, moc me to zajima.

Prosím máte někdo zkušenosti s Wobenzymem?