Reklama

psychóza

Pavel (Ne, 28. 10. 2007 - 18:10)

Ael,pokud Vám mohu poradit,obstarejte si pro začátek knihy:Nemoc jako cesta,Nemoc jako symbol,Realizace,Skrytý význam nemoci,Proč jsme nemocni,.Zjistíte ,že kromě 5 smyslů jimiž vnímáme okolní svět i to,že už samotné vnímání je zkreslené,zatížené našimi očekáváními,zkušenostmi atd.,že máme i 6 smysl-intuici,že vnímání vnitřními smysly cestou vnějších smyslů nám může nabízet i celou řadu užitečných informaci.Jde o to, ale jim správně porozumět,správně je interpretovat.Zamyslíte se nad symbolickým významem,snů,halucinací.Smiřte se ,ale s tím,že toto může trvat i poněkud déle.Hodně štěstí.

Ael (Ne, 28. 10. 2007 - 15:10)

ahojky tak díky za to že jste odepsali ani jsem v to nedoufala... moc díky zamyslim se nad tim mějte se pa pa

Ael (Ne, 28. 10. 2007 - 15:10)

ahojky tak díky za to že jste odepsali ani jsem v to nedoufala... moc díky zamyslim se nad tim mějte se pa pa

Ael (Ne, 28. 10. 2007 - 15:10)

ahojky tak díky za to že jste odepsali ani jsem v to nedoufala... moc díky zamyslim se nad tim mějte se pa pa

Ael (Ne, 28. 10. 2007 - 15:10)

ahojky tak díky za to že jste odepsali ani jsem v to nedoufala... moc díky zamyslim se nad tim mějte se pa pa

Ael (Ne, 28. 10. 2007 - 15:10)

ahojky tak díky za to že jste odepsali ani jsem v to nedoufala... moc díky zamyslim se nad tim mějte se pa pa

Ael (Ne, 28. 10. 2007 - 15:10)

ahojky tak díky za to že jste odepsali ani jsem v to nedoufala... moc díky zamyslim se nad tim mějte se pa pa

Ael (Ne, 28. 10. 2007 - 15:10)

ahojky tak díky za to že jste odepsali ani jsem v to nedoufala... moc díky zamyslim se nad tim mějte se pa pa

Ael (Ne, 28. 10. 2007 - 15:10)

ahojky tak díky za to že jste odepsali ani jsem v to nedoufala... moc díky zamyslim se nad tim mějte se pa pa

Pavel (Ne, 28. 10. 2007 - 07:10)

Ano, je to tak jak píše David.Patrně jde o nemoc.Dostat se z ní bez neuroleptik není možné.Určitě to chce,ale následně porozumět tomu,jak k nemoci došlo atd.,nespolehat jenom na léky.Lze se z toho dostat.

David (So, 27. 10. 2007 - 20:10)

Ahoj, bohužel to, co popisuješ, je jasná psychóza a bez neuroleptik se z toho asi nedostaneš, bude se to spíš zhoršovat a nakonec skončíš nedobrovolně v psychiatrické léčebně, jak se to stalo mě.
Jinak ta podobnost psychotické ataky s tzv. transformační krizí nebo mystickými stavy určitě existuje, najdeš o tom dokonce na internetu zajímavý článek (dipllomovou práci), když si zadáš heslo Mystika a schizofrenie. Ale rozdíl je v tom, že mystikové v tom, jak píšeš, umí plavat a většinou jsou vedeni někým zkušeným na své mystické cestě. Oproti tomu schizofrenik se v té své "realitě" topí a sám obvykle nenajde cestu ven. Proto bych Ti doporučoval opravdu se držet radami doktorky a polykat léky - existují i takové, po kterých se výrazně nepřibírá a nemají nepříjemné nežádoucí účinky. Bohužel, naše společnost nemá pro nějaké šamany a mystiky moc pochopení, takže Ti stejně nakonec nezbude nic než přiznat si, že jsi nemocná. Já jsem něco podobného prožíval asi před čtyřmi lety a dalo mi to hodně práce, než jsem to přijmul - ale nakonec mi nic jiného nezbylo, pokud jsem nechtěl skončit natrvalo někde v blázinci.

Ael (So, 27. 10. 2007 - 18:10)

co když to neni falešná realita? někde jsem četla krásnej příměr že lidi se schizofrenií psychózou atp. jsou ve stejným oceánu jako byli třeba šamani, ale šamani v tom uměli plavat ale schizofrenici se topí... myslim si že je to přesné (na určitou část případů asi) a když šamani získávali informace který jsou pravdivý, nemůže bejt nepravdivej ten svět lidí s psychózou..

Ael (So, 27. 10. 2007 - 18:10)

ahojky chtěla bych se zeptat co si myslíte o tom co se mi děje.. zhruba od 12-ti let (teď je mi 18) se léčim s depresí, obsedantně kompulzivní neurózou úzkostí a asi od minulých prázdnin s panickou poruchou a v posudkách mám napsaný že jsem psychotická a mám hraniční osobnost.. já nevim je toho moc.. dřív jsem to hrotila s drogama a teď myslim rok hodně piju.zvládla jsem třeba flašku vodky a asi 7 piv během asi 10-ti hodin a nebyla jsem ani moc opilá.. ale druhej den jsem asi na půl hodiny oslepla a to mě vyděsilo a řekla jsem si že už nebudu pít! ale ten samej večer jsem si dala s kámošema víno.. měla jsem (mám) z toho pití poslední dobou něco se žaludkem takže jsem teď moc nepila ale už je to lepší takže..se zase napiju..nevim no.většinou druhej nebo i třetí (čtvrtej) den se úplně klepu (i když mě něco vynervuje v negativnim i pozitivnim smyslu) a mám z toho problémy se srdcem... v dubnu na čarodějnice jsme se ožrali jak dobytci (s odpuštěnim:)) a druhý den jsem vypila trochu vína.. večer mi přišlo že v anglický písničce zpívaj česky a když jsem šla spát, slyšela jsem hlasy mých kámošů a říkali to co většinou říkaj volali na mě a tak.. bylo to psycho pak mi přišlo že jsem s několika přáteli na náměstí bratří synků (?) na nějakym fotbalovym hřišti a ocitla jsem se jakoby ve dvou realitách nevim jak to popsat. vzbudila jsem matku a mluvila jsem s ní a řešila jsem že nemůžu vnímat co mi říká ona a do toho ty hlasy, prý jsem jí řekla počkej neslyšim - a chvíli jsem poslouchala co mi říkaj oni.. myslela jsem že museli asi astrálně vycestovat a když s nima budu mluvit tak budou o tomhle vědět že se mnou mluvili... stalo se mi to víckrát že když jsem s někym byla dlouho tak jsem potom většinou v noci když jsem ležela v posteli, slyšela hlas těch lidí se kterýma jsem byla delší dobu.. jednou na mě spustil hlas kámošky s kterou jsem byla celou noc a kus dne že jsem zrůda a že jsem člověk kterej žije ale přitom si to nezaslouží.. mluvil do toho i hlas nějakýho chlapa kterýho jsem ale neznala a jak mluvili přes sebe tak jsem "napínala uši" abych jim rozuměla.. měla jsem i zrakový halucinace, zase před spanim jsem takhle viděla obličeje různých neznámých lidí ale tak blízko mně že to bylo hrozně nepříjemný a vytrhlo mě to ze spaní. taky jsem viděla zrůdy a to bylo strašný! teď poslední dobou už moc ty hlasy neslyšim ale občas mě chytne psycho a např. na něco koukám a nedokážu rozlišit co to je a několikrát se mi to změní, takže když jsem jednou takhle viděla nějaký dva lidi tak to nejdřív byla policejní hlídka, pak důchodci který utíkaj z místního ústavu (a ještě jsem řešila jestli jim teď v noci pojede nějakej autobus:-)) a pak se mi zdáli jako nějakej chlap a jeho alter-ego.. potom jsem viděla něco v trávě a řešila jsem jestli je to taška nebo kocour.. a stoupla jsem si doprostřed silnice abych na to líp viděla.. potom jsem slyšela jak na mě někdo volá jménem (nikdo na mě nevolal..) teď poslední dobou mě chytil žal nad osudem Elvise Presleyho, trvalo to asi 14 dní a byl to příšernej žal kterej jsem cítila celou svojí bytostí až jsem si myslela že mě ta tíha zabije... hodně často jsem brečela a nešlo mi moc jíst. nedávno jsem se na něj napojovala a řekl mi ať si ho vezmu za muže, že jen tak ho můžu vysvobodit ale budu muset jít s ním (zemřít) a bude nás čekat oba lepší svět a budoucnost.. váhala jsem ale nakonec jsem řekla ne.nebo jsem jednou v psychu měla šílený výčitky nad všim a něco mi řeklo že svoje hříchy smeju jedině tak že poběžim nahá na zastávku (chtěla jsem před tim utéct).. v tu chvíli jsem byla tak mimo že bych byla schopná to i udělat.. procházim poslední dobou zřetelnejma fázema, třeba jednu dobu se mi zdáli sny ve kterých jsem řešila reálný problémy jako ve skutečnosti a pak jsem si myslela že to co se stalo v tom snu se stalo doopravdy a nešlo to moc odlišit takže kdybych s někým mluvila o kom se mi zdálo tak by si musel myslet že jsem, úplnej magor (jsem) protože bych s ním řešila něco co se nestalo... ty fáze jsou různý.. někdy mám tak silný pocity že je to tak krásný že to způsobuje bolest a nedá se to moc vyjádřit slovama.. nedávno před nástupem dalšího "psycha" (toho stavu kdy jsem mimo realitu - co to je vůbec realita?) jsem byla úplně mimo tím stylem že jsem sice viděla, ale nedokázala jsem odhadovat vzdálenosti nebo vhodnost a načasování prostě jsem to nebrala, takže mě několikrát málem přejelo auto za tu krátkou chvíli.. říkala jsem to své psychiatričce a dostala jsem další prášky (neuroleptika - antipsychotika Zoleptil) ale nechci je brát.. přibírá se po nich a prášků už teď beru koňský dávky a nehodlám si huntovat organismus.. musim na to jít jinak ale je těžký to zvládnout.. má to vyšší smysl, je to určitě transformace (nebo nemoc?) a co je nemoc? nemoc je výkřikem duše.. co mám dělat? omlouvám se že tady s tim otravuju, je mi bytostně nepříjemný obtěžovat ostatní svejma problémama protože času je málo a já si vážim všech lidí.. fakt se moc omlouvám že s timhle otravuju.. je jasný že když píšu sem tak mi řeknete že to je nemoc.. jiný mi zase třeba řeknou že je to transformace.. věřim tomu.. je to zkouška ohněm.. nevim proč tady s tim otravuju ještě jednou se moc omlouvám.. mějte se všichni krásně a hodně štěstí a pohody! díky peace*

Pavel (Po, 8. 10. 2007 - 07:10)

Kamčo,ano,myslím si,že Váš strach,úzkost,nervozita z lidí má někde svůj počátek.Určitě najdete situaci a to třeba až ve svém dětství,kterou jste silněji emočně prožila,ktrá ovlivňje Váš dnešní život.Klidně ten nevhodný zážitek může přicházet ze špatné výchovy.Snažte se ho odhalit,uvědomit si všechny souvislosti,uvědomit si,že minulost neurčuje Vaši budoucnost,resp.bude ji určovat až do chvíle, kdy ji zpracujete a zaujmete nový zdravý pohled.Hodně štěstí.

Kamča (Út, 25. 9. 2007 - 21:09)

..jinak děkuji za povzbudivá slova Pavle :o)

Kamča (Út, 25. 9. 2007 - 21:09)

Pavle, myslíte, že to má nějakou souvislost s určitou situací, která se odehrála v minulosti..? Víte, u mě je problém v tom, že se nechám snadno ovlinit a hodně dám na poznámky a reakce druhých. V dětství by asi každý z nás našel pár chvilek, kdy se cítil ukřivděn, otázkou však zůstává, na kolik to mělo působit výchovně a taky to, na kolik jsme my, jakožto malí človíčkové, byli v právu. Jak se dívat na problémy v lepším světle, Pavle?

Pavel (Út, 25. 9. 2007 - 11:09)

Kamčo,zamyslete se nad tím odkud se ten strach bere,kde přesně vznikl,uvědomte si všechny souvislosti tehdejší.Pokuste se podívat na tu dřívější situaci jinak.Třeba zjistíte,že důvody ke strachu pocházejí ještě z dřívější doby třeba až z dětství z výchovy atp.Pokuste se tomu porozumět,on problém co spustil tu nemoc nemusí být tokový jak si myslíte,podívejte se na něho tak,aby byl Vámi viděn v lepším světle.Třeba přijdete na to ,že není vůbec důvod se bát a že nabyl ani tehdy.A když né tehdy tak proč dnes.

Kamča (Po, 24. 9. 2007 - 19:09)

Ahoj, psychóza je stav, kdy se člověk vážně nepoznává. Já nemůžu vyjít mezi lidi, jsem pak podrážděná, myslím, že jsem mezi nimi v ohrožení. A to mám malé dvouměsíční miminko, tak je to někdy hodně těžké.. Jak si pomoct, jak se přesvědčit, že lidi zase nejsou tak zlí?

Lukáši, (Pá, 21. 9. 2007 - 20:09)

tož ba, alkohol je zkáza lidstva, a taky herák, perník, tripy, konopí atd... Bacha ať neskončíte na uzavřeném oddělení PL! :-/

Lukáš (Pá, 21. 9. 2007 - 16:09)

já psychozu měl dokaázal jsem i tomu naslouchat ale nepomohlo to obrátilo se to všecno to co jsem řekl protimě.tedd uz vim ze to nema cenu clovek musi byt v klidu a poslouchat lekare a nebejt v psychoze zase ujat je to slozita vec teto vasi hlavy co lide maji tak takhle to je mimochodem na leky se nepije alkohol Pozor takt hlavi skáza lidstvaa____!!!!!!!!!!!

Reklama

Přidat komentář