ROZCHOD - JAK SE S NIM VYROVNAT??

Předmět: Nemůžu strávit rozchod Autor: Hela Datum: 16.11. 2004 22:33:02 Jsem rozvedená, je mi 40 a mám dospělého syna. Mám dobře placenou práci která mně baví, mohla bych být spokojená. Jenže před 2 měsíci se na mně vykašlal můj o 12 let mladší přítel, nemůžu se s tím vyrovnat. S rozchodem jsem počítala, ale ne s tím jak se zachová, řekl mi, že jsem stará k...., že mě jen využíval. Pro své věci si přišel se svou novou partnerkou a tohle se odehrálo před ní, bylo to tak ponižující. Přitom je to inteligentní kluk, nechápu proč se zachoval takhle. Předmět: Nemůžu strávit rozchod Autor: Ivica Datum: 16.11. 2004 23:47:08 Prilis si si ho idealizovala,zial. Pokus sa na neho zabudnut, venuj sa sebe a priatelom. Vsetko preboli a ver,ze este stretnes partnera pre seba.Vsetko dobre! Předmět: Nemůžu strávit rozchod Autor: b. Datum: 17.11. 2004 8:50:58 Myslím, že máte velké štěstí, že Vás opustil teď, kdy je Vám 40 a ne o 10 let později, kdy budete v přechodu a všechno na ženu padá. Po tom co Vám řekl, Vám vůbec nestojí za to na takového zmetka vzpomínat, ani ve zlém, ani v dobrém. Vím, že je to těžké, ale snad máte taky nějakou svoji hrdost a syna, který by Vás měl nejvíc motivovat k tomu, aby jste se sebrala. Všechno přejde a za pár týdnů sama poznáte, že to vlastně ani nestálo za to. Neopomenu si přisadit, že muži většinou vyhledávají partnerky až o 35 let mladší, aby si zvedli sebevědomí, takže Váš vztah stejně neměl budoucnost, rozchod by přišel tak jak tak. Předmět: Nemůžu strávit rozchod Autor: Hela Datum: 17.11. 2004 18:31:42 Máte pravdu asi za to opravdu nestojí, já jsem věděla od začátku,že to nemá perspektivu. V práci má o mě zájem kolega v mém věku,ale bojím se tak brzy navazovat nový vztah. Stále mě někam zve, ale zatím jsem se neodhodlala někam si s ním vyrazit. Nikdy už nechci zažít ponížení při rozchodu, ale sama taky nechci zůstat, takže v tom mám poněkud zmatek.

Ahoj Katko,já mám svůj příspěvek asi dva nad tím tvým.Náš vztah byl taky už jednou poslepovanej.Tehdy jsem taky neodolala, vrátila se k němu a doufala,že už to bude jiný.Popravdě řečeno,bylo to hodně jiný a úžasný skoro tři roky.Ani teď nelituju toho,že jsem se tehdy rozhodla k návratu,protože ten vztah měl budoucnost a šance,že nám to vydrží byla obrovská.Myslela jsem,že jsme si oba dva z minulosti vzali poučení a že tím spíš si toho vztahu budeme vážit.Jenže poučení jsem si zřejmě vzala jen já.On to opět zkazil a rozešli jsme se v podstatě ze stejného důvodu jako před tím.Já osobně bych se k němu už nikdy nevrátila a ani žádný jiný,jednou už rozbitý,vztah bych si už netroufla slepovat.Na druhou stranu,pořád věřím tomu,že pokud si ti dva vezmou z minulosti poučení a budou si toho druhého vážit víc,protože už ví jaké to je když o něho přijdou,tak že i vztah napodruhé může vyjít.Přeju Ti,aby se to povedlo právě vám!

Ahojky,nedávno jsem sem psala, že jsme se rozešli s s přítelem. Když už jsem byla s rozchodem jakž takž vyrovnaná a začala si skoro užívat svobody tak přišlo něco úplně nečekaného. ON mi začal telefonovat, psát sms,... Skoro 2 týdny jsem odolávala, nechtěla jsem ho zpět - po tom všem. Teprve, když se dostal až k tomu, že mi říkal, jak mě miluje, že se mnou chce být do konce života, že si uvědomil, že jen já jsem pro něj ta pravá atd. (věci, které on nikdy neříkal - to prý chlapi neříkají)- tak teprve pak jsem svolila, že to ještě zkusíme. Teď je to teprve týden a půl, co jsme zas spolu. Nevím, jestli od toho vztahu mám ještě něco čekat. Zklamali jsme se v něm oba. Na druhou stranu se mu nedivím, že hledal jinou, i já už v té době hledala jiného. Náš vztah už byl v troskách.Teď mám pocit, že jsme si uvědomili spoustu věcí. Myslím, že nám to odloučení prospělo. Třeba jsem naivní, ale doufám, že nám to už vydrží.pa Katka

Myslím, si,že všechny jsme prošli nebo procházíme tím samým, hledáme neustále chybu kde se stala a proč, také mě to ještě bolí a kolikrát mám stochutí mu ještě nadálku ublížit. Ale proč? Proč ubližovat, stejně by se nad tím jen usmíval a ujištoval se, že jsem ta nejhorší na světě. Holky....... prostě se stalo, jedte dál, člověk, kterej ublíží a beze slova Vás pošle s prominutím do hajzlu, si řeší nějakej svůj mindrák..... ukažte všem , že ženská se nedá jen tak něčím dohnat k slzám( i když vím, že všechny jsme stejné) Hlavu vzhůru... ahoj všem Hanka;-)))

Chtěla bych se s vámi podělit taky o svůj příběh....Je to asi 4 měsíce co se se mnou přítel rozešel.Byli jsme spolu 2 a půl roku.Co je na tom nejabsurdnější je to,že náš vztah byl víc než dobrý...Když vám někdo řekne,že vás strašně miluje,že nikdy nic podobnýho necítil,že s vámi chce strávit celý život a pak asi tři týdny na to řekne ,že je konec,že potkal někoho jinýho,je to prostě šok!!!Myslela jsem,že se mi zhroutil svět.Neustále jsem brečela a celé týdny jsem nebyla schopna myslet na nic jiného.Jenom neustále se vracející otázky proč a je to vůbec možný?Kdyby jsme aspoň měli nějáké problémy,hádali se nebo nám to prostě už neklapalo,tak to pochopím....ale jak říkám,náš vztah byl téměř ideální....Teď,s odstupem několika měsíců je mi celkem fajn.Sice asi nikdy nepochopím,proč k tomu došlo,ale snažím se tím nezabývat.A co mi nejvíc pomohlo se s tím vyrovnat?Bylo to asi poznání toho,že já jsem nic nepokazila,že ať bych dělala cokoli,tak tomu prostě nešlo zabránit...Měla jsem prostě smůlu,že jsem byla s chlapem,který to neměl v hlavě úplně srovnaný a nevážil si toho co jsme spolu vytvořili.Svým způsobem nakonec můžu být ráda,že to tak dopadlo,protože někoho takovýho bych vlastně ani nechtěla.A co se týká mých citů k němu...?Už ho nemiluju a nikdy bych se k němu nevrátila,protože člověk,kterej mi dokázal takhle moc ublížit mi za to nestojí!Na druhou stranu pořád miluju a asi vždycky budu toho člověka,kterým byl,než tohle provedl. Zároveň ale vím,že tenhle člověk už neexistuje,že je jenom v mých vzpomínkách...Asi mi bude ještě dlouho trvat než s někým navážu nový vztah,ale doufam,že to jednou zase přijde....A co bych poradila Vám,které právě procházíte něčím podobným?Myslím,že nejdůležitější je CHTÍT!!!se z toho dostat a snažit se v tom nebabrat.Vím,že je to těžký,ale chce to přesvědčit samu sebe,že jste silná žena,které ŽÁDNÝ!!!chlap nestojí za to,aby se kvůli němu trápila!Na světě jsou horší věci,než to,že nás někdo opustil!Snažte se o sebe pečovat,pracovat na sobě ,sportovat a bavit se!Nejste v tom sami a jak se říká každá zkušenost k něčemu dobrá a co vás nezabije,to vás posílí!Hodně štěstí všem!Eva

Zrovna to taky resim...lepili jsme ten vztah , ale marne...nikdy se nevyresily ty duvody, proc nam to neklapalo...nemohly se vyresit, protoze on mel vzdy pocit, ze jsem ja prisla a on me milostive vzal zpet (ac to tak bylo pouze v jeho hlave).Prisla jsem na to, ze uz nechci byt vyuzivana jako pomocnice v domacnosti a bezedna kasicka pro vsechno. A je zle...jsem krava blba a mam odejit.Trapila jsem se jen chvilku...porad mi to lezi v hlave, ale zacala jsem se venovat sobe. Proc cpat prachy do idiota? Nechala jsem si udelat par drobnych plastickych operaci...abych si zlepsila sebevedomi...zacala vice sportovat, venuji se svym zajmum a zatim se nikam nestehuji...protoze kdyz uz me nema rad, tak mu to preci neusnadnim....musi me tu videt a nemuze s tim nic delat. Najednou si musi sam nakupovat...starat se o sebe a uz mu na jeho hracky nezbyva...a me naopak zbyva ted na vse co bych chtela. Mam svou satisfakci a jeste uzitek...plnim si sva tajna prani a delam jen to co chci. Mam jiny uhel pohledu.

ahoj holky,vím, že můj příspěvek nebude zdaleka tak tragický jako vaše, ale mám bolest, trápím se a nevím si se sebou rady.Ano, včera mne nakopnul jako shnilý jablko...ano byl to pouze jeden jediný měsíc, ale bolí to zatraceně , že nevíte, proč..a kde se ta chyba stala a kdy se stala...po dvou letech samoty od rozvodu jsem zkusila vztah (ač jsem si slíbila, že už jich mám plný zuby..chlapů)...nejsem nejmladší a ...cet se mi hlásí, ale potkala jsem ho, fajn chlapa, člověka, pro kterého jsem chtěla už konečně žít...znáte to,pokud se vám to zdá nadějný, jdete do toho se 100%ty , naplno jak blázen..o to hůř rozdejchávám, že se to z jeho strany tak rychle vytratilo...a nechápu...už nechápu vůbec nic...jen, že mi život zase uštědřil životní řez do srdce.., ale proč a za co?..je mi úzko a špatně..víte, mne bylo tak dobře než se objevil on, byla jsem spokojená..potkala jsem ho a upozorňovala jsem na spoustu věcí.Dělilo nás 70km a prý spousta jiných věcí, nedokáže mi prý splnit moje očekávání...a tak to máte..a pak se nebojte navazovat vztahy...plácám, protože je mi smutno, přejde to, ale alespoň jsem mohla trochu sdělit světu, jak jsem z něj otrávená a unavená..(myslím z toho světa) a jak už zase nevěřím a nikomu dlouho věřit nebudu a za to všechno děkuji...jemu...ale jsem přející a chci, aby našel to co hledá i když já to nebudu...omlouvám se...

Ahoj holky, zrovna řeším podobný příběh tomu vašemu, jenže jsem možná o kapaánek starší než vy a neřeším rozchos s přítelem ale milencem, také jsem si na něm vypěstovala závislost, viděli jsme se někydy jen jednou do měsíce, měli jsme od sebe víc jak 100km, já vdaná on svobodný, možná se zasmějete mé naivitě, já ho milovala, nebot jsem nikdy nebyla zamilovaná a ve 33 letech jsem potkala to co jsem měla zažít ve 20 letech. Bohužel to přišlo pozdě, kopnul mě do zadku kyž se na mě hrnuly problémy odevšad, byla jsem skoro na dně. Nikdy jsem nedostala ani dárek od něj a já ho tahala z různých problému . Jo je to těžké, musím být v rodině silná a vše mne najednou bolí, podotýkák, že jsem ho nechtěla jako životního partnera ale jako přítele, ted vím, že mne jen zneužíval, nejhorší je ta důvěra , kterou jsem k němu měla, jo a taky jsem se přihlásila na školu grafologie a psychologie....... chci poznat proč. Všem držím palečky, život jde dál.

Ahojky,já se před 3 týdny rozešla s přítelem - zjistila jsem, že mi zahýbá. A co na to on? Chvíli vše popíral, pak to přiznal. Pak jsem mu ze vzteku i já přiznala nevěru a bylo to. Výčitky, kdo je horší... Na jednu stranu jsem ho chtěla zpět, na druhou stranu jsem mohla být ráda, že to skončilo - ten vztah byl v poslední době už fakt děsný.A co přítel? Tomu se očividně ulevilo, hodil vinu na mě (přece jsem ho taky kdysi dávno podvedla, tak ta špatná jsem já) a začal si užívat s novou přítelkyní.Okamžitě jsem se od něj odstěhovala, on byl rád.Myslela jsem, že mě bude chtít zpět. Omyl.Ta druhá byla zjevně pro něj lepší. Znám ji, je hezká. První týden byl příšerný, naprostá prázdnota, pořád jsem brečela, hrůza. Děsný pocit. Bylo to těžké, pořád jsem si je představovala,...Když už jsem myslela,že je nejhůř, začala jsem si číst filozofické knížky. Zjistila jsem, že kdybych ho měla fakt ráda, tak mu to přeji, aby byl šťastný, třeba i s jinou. Takhle to byla z mé strany jen sobecká závislost. Třeba to znělo tvrdě, ale když jsem nad tím přemýšlela, byla to pravda.Člověk přece musí umět být šťastný sám se sebou a ne si štěstí stavět na nějakém vztahu (který ještě v mém případě fungoval hodně špatně). A život jde dál. A otevírá se přede mnou spousta nových cest, nových možností. Můžu se teď svobodně rozhodnout, co bude se mnou dál. A mužů je všude spousta.Teď je to od rozchodu 3 týdny. Dnes jsem ho potkala. Měla jsem z toho strach, že se vše zas vrátí, ty hrozné pocity. Naštěstí se nevrátily a jsem krásně v pohodě.Ještě mám obavu z toho, že ho potkám s tou jeho novou přítelkyní. To bych zatím ještě nerozchodila.Ale i tak si myslím, že to zvládám super. A to přeji i vám všech ostatním. Dívejte se na rozchod pozitivně. Vím, že je to těžké, ale jde to.pa Katka

Ahoj,ja som ukoncila vztah po 6-rocnom vztahu,ktory bol sice pekny ale v urcitej faze mi prestaval davat, co som potrebovala...Teraz je uz 5 rokov od toho,on sa do roka ozenil a ked ma stretne, tak sa tvari,ze ma nepozna,lebo ma extremne ziarlivu manzelku...A vtedy som pochopila,ze aj ked bol super clovek,bol slaboch a to ma odradzalo...odvtedy som mala nejake tie vztahy, ale skor to bolo ako ,,rozsirovanie zbierky chujov"....skus si vymysliet tisic neresti a aspon jednu,dve z toho zacni robit.usmievaj sa na seba do zrkadla, jedz cokoladu o desiatej vecer, zmen si vlasy....urob nieco,co sa sice nezmeni ako cloveka,ale navonok sa budes na chvilu citit super.a ked ta znovu prepadne smutok za nim, tak zacni robit dalsie hluposti.. a najdi si jednu kamaratku,ktorej budes moct zavolat aj o polnoci...a casom to bude pre teba uz len spomienka so vsetkym krasnym ale ty uz budes za tym.Prajem ti vsetko dobre...

Předmět: Prosím o pomoc jak se dostat z rozchodu s člověkem Autor: Hanka Datum: 30.9. 2004 18:31:27 Milenec se na mě vykašlal, když mi je nejhůř, práce skončila, dluhy a on mě po 2 letech odkopl jak prašivý pes, ani neřekl proč, jsem vdaná a mám dvě děti, vím, že se to nedělá ale bohužel srdci se poroučet nedá. Předmět: Prosím o pomoc jak se dostat z rozchodu s člověkem Autor: korálek Datum: 30.9. 2004 19:44:13 Hanko,tady je každá rada drahá.Není nic špatného na tom,že jsi měla milence.Jenže to se stává.Já vím,že řeči typu, to přebolí ti moc nepomohou,ale je to tak.Sama jsem své problémy řešila milenci a když mě nechal, byla jsem na dně.Ale potom jsem začala pracovat na sobě a věci se začaly měnit.Stoupalo mi sebevědomí a dnes už jsem jinde.Najdi si koníčka, zaměř se na hledání nové práce atd.A hlavně vydrž.Máš přece děti.Začni mít ráda sama sebe a denně stokrát si opakuj:Mám se ráda, zasloužím si lásku.Věř,pomáhá to.

Mě pomohla písnička. Každá trampota má svou mez od Helenky a Korna. Jednou jsem jí slyšela v autě, obrečela, a pak jsem měla v hlavě nějak jinak. Rozumnějc.

Květinka: po jednom rozchodu jsem vůbec nevěděla, co si mám teď počít, když se mi zhroutil celý svět, a našla jsem knížku, která mi hodně pomohla se aspoň trochu vzpamatovat. Jmenuje se Tajemství partnerství od Barbary deAngelis. Když ji přečteš od začátku do konce a uděláš si na to čas (a po rozchodu nebo když je člověk sám, je času většinou hodně), možná uvidíš věci z jiného úhlu pohledu a i když to bude bolet, bude to krok k vyléčení, zvlášť když ten tvůj přítel byl takový, jaký píšeš. Je to moje osobní zkušenost. Najednou jsem viděla náš bývalý vztah ostřeji a hlavně se vyjevily jeho i mé chyby, kvůli kterým to ztroskotalo. Ta knížka a vůbec všechny tituly od stejné autorky, které u nás vyšly, mne hodně obohatila.Mimochodem, můžu se zeptat, kolik je ti let? Měj se hezky:)

Holky, tak co nového, jak se cítite? Ja nemůžu spát, stale ve mě sedí obrovská úzkost, přehrávám si dlouhé roky našeho vztahu a stále mě napadají nové a nové souvislosti. Přála bych si, aby si uvědomil jak moc mi ublížil, a aby se mu špatně žilo s pocitem, že se na mě takhle podepsal.......sest let mi soustavně nasazoval parohy, lhal mi a dokonce mě podváděl s mojí kamarádkou a s manželkami svých kamarádů - přeju si, aby se mu to jednou vrátilo a on svých činů litoval..........Víte co mi nakonec řekl? Že prý se omlouvá, ale nikdy náš vzah nebral vážně........, prý počítal s tím, že se rozejdeme a každý si najdeme někoho jiného.....!!!!Dokážete to pochopit?? On se mnou chodil šest let JEN TAK. Žili jsme spolu, zařídili bydlení a on to dělal JEN TAK!!!!!! Holky, jak se mám s tímhle vyrovnat, zapomenout, začít znovu a zase někomu věřit?? Vždyť je to prakticky nemožné.......Dala jsem mu všechno, co jsem mohla a všechno bylo zbytečné. Sest let jsem žila pro omyl - "nádhera" .

Jak se vyrovnat s rozchodem - jedine masturbaci, a to hodne a hodne divokou - musi se z prcky poradne kourit!!

Ahoj holky, ze srdce jsem se zasmala kdyz jsem cetla ty posledni prispevky a to se mi nestalo uz hodne dlouho:-))I ja jsem si ze zacatku predstavovala scenu typu: po nekolika letech se nahodou potkame, on bude se svoji hnusnou tlustou manzelkou a ja se svym krasnym a bohatym manzelem, vystoupime z Ferrari,ja ovesena sperkama a v kozichu, manzel na me bude zamilovane hledet. Pak se pozdravime a ja reknu:nepotkali jsme se uz nekdy? Mam dojem, ze jste mi kdysi spravoval topeni.." Ted mam ale predstavy uz jiny, spis snim o tom, ze se k sobe zase vratime, on pozna jakou udelal chybu, nakonec se vezmeme apod. V soucasne dobe nemuzu ani spat, mucim sama sebe kdyz si ho predstavuju s tou druhou holkou. Samozrejme mu zadny stesti prat nemuzu, preju mu, aby mu ten vztah co nejdriv krachnul, aby ho opustila. Je to hrozny, ja vim, ale strasne me stve, ze on je tak v pohode, a ja se uz tak dlouhou dobu strasne trapim. Zivot je nespravedlivej. Jeste jak tady nekdo psal - chce to jineho chlapa. Zkousela jsem to, ale nejde to. Je pravda, ze ten prvni nebyl nic moc, takze mi to ani pomoct nemohlo. Ten druhy kluk byl ale perfektni, rozumeli jsme si a za normalnich okolnosti bych s nim urcite vytvorila hezky vztah. Ja jsem ale celou dobu myslela na myho byvalyho, i pri sexu, proste jsem zavrela oci a predstavovala si ho. Kdyz mi muj byvaly pritel zavolal, byla jsem treba okamzite schopna zrusit schuzku s timhle klukem a radsi se s byvalym vykecavat po telefonu apod. Radsi jsem to skoncila, doslo mi, ze na dalsi vztah jeste opravdu nejsem pripravena. Kazdopadne jsem rada, ze v tomhle stavu truchleni a zavislosti nejsem sama. Holky, piste, snad spolecne jednou ten rozchod prekoname

Konečně se alespoň zasměju.......:-)))))))) A ještě to bude domina, která si z něj udělá domácího otroka. (jemu se to bude samozřejmě strašně přícit, ale bude držet "ústa" a krok, protože bude OBROVSKÝ PODPANTOFLÁK a všichni kamarádi z něj budou mít legraci) chchááá

No přesně:))! A bude tlustá s mastnym břichem a trvalou:))!

Super Lucko, já si toho tvého ještě dovolím představit, jak kouká od kuchyňské linky na televizi, kde právě ty přebíráš onu zmíněnou Nobelovu cenu a v jeho obývaku sedí jeho žena, ktera na něj ječí, že v životě nic nedokázal a ať pohne s tou večeří, kdo má stále jen čekat na jídlo které se stejně nedá jíst, a hned po večeři ať jde uspat děti, protože ona musí na drby ke kamarádce.....atd. Prostě nesnesitelná fůrie.....

Jsem klidně pro:) Co se týká těch jeho výčitek, ty určitě přijdou, ale asi ne hned, možná se o nich vůbec nedozvíš. Ale až mu někdo ublíží stejně jako on ublížil tobě, nebo se to stane někomu, na kom mu bude záležet, pak si i on uvědomí, co udělal tobě a jiným lidem a cos asi zažila, tím jsem si jistá, nikdo nemůže být tak tvrdý.