sebevědomí

prominte,chybí čárky...byla jsem v zápalu psaní ;-D

hledejte svoje stesti!!kazdy rano si reknetesakraja sem kus sem krasna ale nestaci si to jen rikat musite tomu i verit ne vazne no tak hladte se davejte si pusinky mejet se radi ..ja vim zni to blbe ale dyt prece jste to vy!!!!!!!nenechte nikoho vam ublizovat brante se dopravejte si to nejlepsi co vy povazujete za nejlepsi!!!!!!!zacnete u blbosti kupujte si drobne darecky pecujte o sebe !!!hezky se namalujte-upravte - a jdete ven budete si pripadat nadheren a i okoli vas tak bude brat notak aspon jeden den v zivote to tak zkuste hlavne nerikejte ze je to blbost!!!zkuste to jeden den se hejckat a uvidite ze se vam to tak zalibi ze uz neprestanete .ziskate sebevedomi ani nebudete vedet jak!nemavnete nad tim rukou ,ze to stejne nema cenu!aspon jeden den v celym dlouhym zivote!!!!!!!!!hodne stesti

Hlavně nezapomente..!!!! tak jak budete brát sami sebe tak vas bude brát okolí !!!!!tohle je ta nejlepší rada věřte mi!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

jsem málo sebevědomá a v kolektivu se málo projevuji. chci být přirozená a nemít komplexy z toho, že se se mnou nikdo nechce bavit

Nikčo máš sociální fobii,tou trpí více lidí než- li si myslíš, musíš navštívit odbornou pomoc..psychiatra..sama si nepomůžeš to mi věř, jen se ti ty stavy budou zhoršovat..kamča

Majo napsalas to skvěle .. co se jídla týká, nevím zdali jsem tě dobře pochopil ale konkrétně o výživu se docela zajímám a nejím tučná a tuk nadmíru obsahující jídla. Násilím si neodpírám, asi i proto, že aktivně sportuji již několik let jím zeleninu, obiloviny, ovoce, maso bez příloh, vodu bez cukru atd ... a chutná a vyhovuje. S tím světlem zevnitř máš pravdu. Jsi moudrá osůbka. Taky děkuju moc moc a přeju hodně zdraví. Jiří

Veroniko děkuju )) hezky napsané je to o odvaze, budu na sobě pracovat a ještě jednou děkuju .. a ať se ti daří ))

Majo, velmi se mi líbí co jsi napsala. já mám taky velký problém se sebevědomím, je pravda, že velmi často jím hrozně kalorická jídla, prostě protože se neovládnu... mohla bys mi k tomu doporučit nějakou literaturu? Moc děkuju!

Ahoj Jirko, sebevědomí je síla, kterou buďto ovládáme my nebo ona ovládá nás. Tak jak to udělat , aby to prospívalo? Možná se budeš divit, ale vše začíná u jídla.To jak si vybíráme potraviny, proč jíme co jíme, kdy a jak ovlyvňuje náš metabolizmus, a to je zdroj naší energie.Naše energie klesá, pokud jíme jídlo hodně kalorické a naopak jsme mnohem aktivnější, pokud si dáváme jenom ovoce a zaleninu, nebo tomu ráda říkám živou stravu. Dovol svému tělu aby umožnilo tvému mozku spracovávat energii ve tvůj prospěch.Tady začni, to, že si dokážeš vybudovat přesvědčení na úrovni "žaludku", tě posune i ve schopnostech rozhodovat o sobě.Nakonec je to sebevědomí.Uvědom si sám sebe a budeš schopen najít tu, která tě bude potřebovat.Určitě s ničím nebojuj a ani si neodpírej, na vše je potřeba dozrát.Nech si informaci vejít do krve a až bude rezonovat, oddej se jí, to bude největší radost ve tvém životě.Čim více takových radostí zažiješ, tím více sebevědomí pocítíš.Krása stoupá zevnitř ven.Jestli budeš mít v sobě dost světla prosvítíš celé okolí.Přeji hodně síly

Jirko, nepřeceňuj hezké holky s hezkou postavou. Nesmíš si myslet, že ty na ně nemáš, tuto myšlenku si zakaž.Mnohá holka vypadá nedostupně, sebevědomě, ale je to jen maska.Určitě máš mnoho kvalit, na ty mysli.Zkus si sepsat pár bodů, pár tvých dobrých povahových vlastností, schopností, důvodů, proč by mohla chtít zrovna tebe a občas si to přečti. Myslím, že to trochu pomáhá.Ony ty mnohé krásné holky nejsou všechny tak povýšené a sebevědomé, jak si o nich možná myslíš.

Ahoj Jirko,
mslim, že přesně vím, co máš na mysli, protože trpím úplně stejným problémem jako ty, ale v "ženském" vydání. Tuším, že asi nebudeš ten typ chlapa, který by si nezasloužil žádnou "pořádnou" holku, ale, že problém je jen v tvé hlavě. Chci ti říct, že jsem si ale stoprocentně jistá, že ne všechny holky touží po tytu muže á la posilovna, jezdícího v kožené bundě v nějakém debilním džípu atd. Vím, že je to jen předsudek, do kterého nás tlačí třebe tzv.mínění společnosti, snobismus a někdy také trochu i zástěrka vlastních obav.Mám s něčím takovým výrazné zkušenosti. Je mi 33,jsem vdaná a mám dvě děti. Podle hodnocení okolí jsem a byla myslím, že dodnes ještě jsem, ten typ, o kterém kamarádky a známí říkají- ty můžeš mít na každém prstu deset chlapů. Je sice pravda, že stále ještě mám míry soutěžících na různých připitomělých akcích typu Miss, ale ve skutečném životě mi to bylo spíš na překážku, především při seznamování.V útlém mládí jsem si myslela, že mne prostě nikdo "nechce", později jsem pochopila, že se mne muži často bojí.A protože jsem sama nebyla ani příliš seběvědomá, ani koketní, tak jsem si často možná situaci zavřela ještě dřív, než mohla začít.Jakoby mi krása naopak byla na překážku.(Doufám,že chápeš, že to rozhodně nepíšu z nějaké domýšlivosti).A proto ti chci dát radu mojí babičky, ať to zní sebehloupěji, ale je v ní myslím i její zkušenost a pravda - najdi si klidně tu nejhezčí holku, kterou potkáš!Často jsou úplně stejně zamindrákované jako ty a dokážou mnoho takových problémů pochopit, protože je velice dobře znají a vědí, že jim samým také spousta lidí nerozumí! Věř mi a přeji ti hodně odvahy! Veronika

Jsem rád za možnost podělit se s ostatními o choulostivou stránku svého života kterou je - jak jinak - stydlivost nebo malé sebevědomí. Předně musím podotknout, že jsem si musel dodat kuráž napsat tyto řádky neboť zde píše drtivá většina žen a tak nevím, s jakými pocity budou tyto řádky číst neboť právě žen se můj problém týká. Jednoduše řečeno, celý život mám problém s navazováním kontaktů s ženami. Tedy alespoň těmi, které se mi líbí jako potencionální partnerky. Jde-li o kamarádský vztah, není větší problém až na fakt, že ne s každou ženou nalezneme společný jazyk, mluvím totiž rád, rád naslouchám rád a jsem schopen hovořit na spoustu témat, nemám ale rád povrchní a hloupé chování. Nízké sebevědomí ve smylsu - normálně oslovit neznámou dívku nebo ženu a pozvat jí na drink nebo večeři. V momentu, kdy se mi nějaká žena opravdu líbí začnu myslet způsobem "co by si asi ahle kočka vzala na takovém chudákovi" nebo "bez tak někoho má a já se nebudu navážet do něčího vztahu" nebo si řeknu "zase jedna z těch, nakterou čeká prachatý a zajištěný úspěšný muž" ... ne oprqavdu není pro mne. Už 31 let uvažuji tímto způsobem, prostě nechci patřit k tzv. "nadsamcům" a mám z toho mindrák. Přátelé i známí mi říkají, že mám tyto pocity naprosto zbytečné ovšem jakoby to bylo ve mě. Přitom všem hodně sportuju a studuju, vydělávám. Mám ale tenhle problém který se po prvním skončeném dlouhém vztahu stal nesnesitelným a začínám z toho být opravdu nešťastný. Bývalá partnerka byla totiž opakem, tedy mladší, sebevědomá blondýnka. Mé ultra malé já se začíná promítat i do profesního života a navíc vědomí, že žádná žena netouží po muži s nízkým sebevědomím, ba dokonce, každá samička si v přírodě pro založení rodiny hledá toho nejsilnějšího, mne přímo ubíjí .. budu rád za každou radu co s tím. Děkuju a ostatním držím palečky.

Hele Kity,jsem na tom stejně jako ty.je mi 20 a taky nenávidim sebe i svět.všechno mě na mě štve.byla jsem na několika operacích,takže mám po těle jizvy,vlasy rovné a mastné,navíc akné a nemám kamarády.Rodiče mi sebevědomí taky nedodají a jen stále opakujou,že jsou se mnou jen starosti.celé dny trávím doma,bojím se i vlastních příbuzných,kteří mi říkají,že vypadám jako troska a ať se sebou něco dělám.Ale jak????ono se to pěkně řekne neřeš a žij.já žiju ve svých snech...představuju si,že jsem pěkná,chytrá a úspěšná.blbosti,co?ale je to krásnej únik od reality.o sebevraždu jsem se zatim nepokoušela,drží mě při životě moje krásné sny.už jsem byla i na dvou plastických operacích.no,bylo by toho hodně co předělávat...občas si říkám,proč vlastně žiju??

děkuju xxcd

Kity,tak se vidíš ty,ale v očích jiných lidí jsi jiná.Když mám splíny,tak se začtu do knihy od Normena Vincenta Peale,Síla pozitivního myšlení.

Hele Kity ... uvědom si, že jsi originál a na ostatní ser !!! Určitě jsi prima dívka !!! Víš ... Většinou ty nenápadné dívky, co říkají podobné věci, jako Ty jsou skvělé a vyjímečné !!! Tak zahoď kecy a žij !!!

Ahoj Lenka.
No děkuju za povzbuzení moc často se mi ho nedostává a ani není od koho! Jo mám sourozence bratra(dokonalého) ono to stejně jednou nějak dopadne! Konečně líp spím a to sem sem jen napsala!! Svět je hnusnej!! A štěstí neznám! Nevím co napsat snad jem DĚKUJU

Hmm snaha i je ale nic zvláštíního lepšího atd.. jsem na sobě nenašla

ahoj Kity,
musím říct, že mě tvůj příspěvek dost šokoval. Myslím si, že máš málo lidí okolo sebe, kteří ti zalichotí, pochválí, vyslechnou. Jinak by jsi nemohla napsat, že nejsi hezká, chytrá, že tě nikdo nemá rád. Nevím, jestli máš nějakého sourozence, o kterém ti rodiče říkali "podívej, co dokázala ". Zkrátka ti byl sourozenec podsouván jako vzor, že "on je lepší". Myslíš si, že tě nikdo nemá rád, proto chceš opustit tento svět? Jenže, to si myslíš jen ty. Víš kolik lidem bys chyběla? Každý bohužel neumí říct, jak si tě váží, že tě má rád za to, co jsi pro něj udělala, /i když ty si myslíš, že jsi neudělala nic...což není pravda.Kolikrát stačí hodně málo, aby jsi druhou osobu povzbdila/ ač o tak cítí.
Měla by jsi naopak na sobě začít pracovat.Pokud se svým vzhledem nejsi spokojená, zkus si zajit ke kadeřnici, kup si něco nového, udělat si radost.Jasně, každá holka není hezká od přírody, já taky ne. Ale šminky udělají své. Musíš se naučit nejdřív vážit si sama sebe. Mít se ráda. Pak uvidíš, že svět je o dost hezčí. Už takhle je život krátký, měla by sis ho začít užívat. A až jednou potkáš osobu, se kterou budeš chtít být celý život a tu potkáš dřív nebo později určitě, pak budeš šťastná, že jsi neudělala to, co tu píšeš.
Koneckonců je vidět, že sama s tím něco dělat chceš, jinak by jsi sem ani nenapsala, ne? Pokud se na to sama necítíš, proč nevyužít rad psychologa? Spousta lidí má názor, že tam chodí "odepsaní" lidé. Já mám v okolí kamarády, kterým to pomohlo.
Tak hodně štěstí a rozhodně to nevzdávej.

Tak takovéto řeči ti za to snad nestojí, jde jen o to, že to sebevědomí v tvém dětství, mládí a pubertě tví rodiče do tebe nenalili. Myslím, že ve většině případech je tam zakopaný pes. Já jsem na tom stejně, i když je mně už mnohem více, jak tobě. A proto taky neumím své děti vychovat tak, aby byli sebevědomí lidé. (samozřejmě zdravě). Hledej na sobě to, v čem jsi dobrá, najdi to, co jiný neumí, co umíš ty a hlavně - nedávej to,že si nevěříš , ve spol. najevo, musíš se naučit "přemáhat" a trochu hrát. Nevím, ale připadá mně, že skromní a málosebevědomí nejedou...