Škola- šikana

odbojný učitel bojuje vždy s vedením . S ním a ještě i s několika donašeči v řadách děcek, existují.
Petr a Jitka mají mé sympatie, v práci vůbec nemohu mluvit s nikým. Na dnešní poradě se probíral nový zákoník práce, mluvilo se o výpovědích. Cítím, že to mám spočtené.
Chci zvítězit nad vlastním strachem, otevřeně a ne hystericky řešit situace. Cítím, že se mi to daří.Před časem jsem napsala, že mi to připadá jako karmická záležitost. Už brzy mne systém vyvrhne.
Takové školství, škola POKRYTECTVÍ, však vychová děsné lidi.

Bohužel platí pravidlo : Kdo má peníze, ten má i moc!Myslím si,že si za to můžou učitelé sami, bohužel. Jsou moc nejednotní.Řekla bych,že někteří už to dělají jen pro prachy. Vztahy jsou pryč a je to čímdál tím horší.Děti mají malou motivaci a rodiče jsou z toho otrávení.Jak se asi cítí ty děti, které si denně odnášejí ze školy špatné známky?? J.

A taky za to můžou televize, hlavně ty komerční. Dřív bylo v televizi plno filmů a seriálů pro děti a dokumentů o přírodě a dnes je to jeden kriminální seriál za druhým, doplněno ještě nějakým akčním. Všude vidí samé násilí, tak to pak zkoušejí.
Když si vzpomenu, jaký jsme měli vítr z učitelek na základce my a dnes je to skoro naopak. Synacek zavola pred ucitelkou tatinkovi a ten priste neposle skole prispevek skole, takze i reditel musi mlcet. Jenze co pak z takoveho ditete vyroste, kdyz uz ted vidi, ze kdo ma penize ma moc?

Jsem moc ráda, že jsem teď marod a nemusím nic řešit. Jinak ve všem souhlasím s Petrem. Bohužel mám svého syna na I.stupni,a právě proto mně to tolik tíží. Má život před sebou a já již na něm pozoruji vědomou manipulaci svých rádobykolegů.Odbojní učitelé to mají moc složité, já mezi ně taky patřím, a proto jsem na dně po zdr.stránce. Už nevěřím v lepší časy. Je to v lidech a Ti nemají chuť něco měnit. J.

Tereza K: Mě nejvíce sráží k zemi to, co jsem psal ve svém prvním příspěvku. Potom také konkrétně případ z poslední doby, kdy jedna kolegyně zmanipulovala rodiče a žáky jedné třídy a v této třídě se nedá učit. Jsou nastaveni na absolutní negaci. Velice obtížně se napravuje to, co vám kolega soustavně kazí. Velice obtížně se vštěpuje žákům respekt k určitým normám chování, když vidí dnes a denně ve svém okolí spoustu příkladů, jak to dospělí porušují. Jejich rodiče, mediálně známé osoby (zvláště politici), ale i učitelé. Učitel musí postupovat svým způsobem proti proudu, takže zákonitě bude mít střety s těmi, kteří plují s většinou. V tomto bych to i přijal a smířil se s tím. Nejhorší je ale, že dnes je tendence ve vedení škol všechno tutlat a potrestat "odbojného učitele", který nešvary objevil, postavil se čelem šikaně, ubližování, podvodům, křiváctví atd., a takto se postupně na školách vytváří podhoubí pro to, co např. musí teď akutně řešit Poláci. Znásilňování ve školách, sebevraždy žáků, násilí a šikana apod.

Já už jsem definitivně rozhodnutá s tím praštit.A to z toho důvodu,že se mi velmi zhoršil zdr.stav.Dětem to nevyčítám. Nemohou za současný stav naší společnosti, ve které chybí cit a úcta.Ve škole se již nevychovává, pouze se tam soutěží.Jednak o známky, o pozice a o to, kdo má co nejlepšího. Spousta pedagogů /asi aby se zavděčili/ - tohle neřeší a ze školství se stává neprůhledná džungle. Na naší škole učí 3 rodinní příslušníci,velmi sobě blízcí a vzájemně provázaní. Myslíte si, že je toto správné??Za totality tato věc nebyla možná. Teď jde všechno. Vytváří se rodinné klany, které si žijí za státní peníze,rozdělují si moc i odměny. Jak pak může takové prostředí motivovat??Učitelství se nedá dělat pro peníze. Podle mně jsou vztahy mezi učiteli letos nejhorší za celou dobu, co učím. Mám 20 let praxe.Vytvořilo se jakési podivné prostředí,které vede pár jedinců,je to stále o moci. Prostě silnější a podlézavější vítězí a to mně začíná děsit!!! Rodičům nic nevyčítám, nikdy mi neublížili a nemohou chod školy příliš změnit. Jede se ve zvláštních kolejích. J.

Hlavním viníkem/klidně se smějte/je nedostatek citu a lásky v téhle společnosti.Co má vyrůst z dětí,když rodiče na ně nemají čas, o nějakých citových projevech ,ani nemluvě.Mnoho manželství je rozvedených,děti dost často žijí v prostředí,řešícím nenávistí, vztahy jednoho k druhému.City k dětem jsou nahrazovány abnormální volností a zahrnováním věcmi.Ze strany dospělých vidí jen agresivitu,dravost,lhostejnost,to vše ještě umocněno mediálně.Také stačí slyšet maminky,jak se před dětmi vyjadřují. Nejhorší je vědomí,že vše bude ještě horší,neboť jaké děti budou vychovávat tyto dnešní děti?Uznávám ,že situace učitelů není vůbec lehká,ani se nedivím ,že se bojí.Co si dovolí někteří žáci jenom říci,to je alarmující.Jak může taková učitelka vědět,že ji třeba někde nezmlátí?Navíc,jak sami píšete,nemá zastání ani u ředitele,o rodičích ani nemluvě.Nejsem učitelka,ale tyto problémy mě doslova děsí.Stačí když pozoruji a poslouchám vyjadřování dětí u nás na sídlišti.

Petře, a co je tak špatně? To že děti jsou příliš idnividualistické a nejsou s to fungovat v celku? nebo to, že nemají stanovené hranice chování? to, že společnost je příliš demokratická a neví, jak ty hranice stanovit? Všichni cheme pro děti to nejlepší, tak jakto, že vychováváme bezcitné jedince, co nemají potuchy o altruismu, kamardáství,úctě k člověku? Kde je chyba?

Chci s tím také praštit. Mnozí učitelé przní děti. Je mi z toho strašně smutno. Bojovat je sice krásné a dosud jsem to dělal, jenže začíná mě zrazovat zdraví a když se to dotýká i srdce (nikoli obrazně, ale natvrdo, reálně), tak si začnete klást otázky, jestli vám to za to stojí. Stejně celou společnost nespasíte a je hezké zachraňovat ty děti, které vám jsou svěřeny, ale když to ostatní kur.í, tak se to nedá dělat dlouho. Je tu obrovský tlak médií, rodičů, vedení škol na učitele, aby se choval spíše jako ten pověstný pštros, který strká hlavu do písku.

Pro Jitku a Agnesu: VYDRŽTE! děti jsou v podstatě komunikativní, slušné, chytré, milé. Jen dospělí (rodiče, ale nejen ti) jim v tom dělají binec tím, že jim neukazují, kde jsou hranice a jak ten svět vlastně funguje. Že si s nimi nepovídají, neprobírají události,nevěnují se jejich problémům a potížím.
Vlastně vidím, že jako matka dvou batolat (i když s ohledem na jejich průměrný věk bych měla říkat předškoláků) řešíme dnes a denně ty samé problémy - nenechat se vytočit tím, že děti zkouší, co si mohou dovolit, řešit vše klidně a s pozitivním přístupem (i když - já mám děti dvě a Vy dvacet-fakt nezávidím). Podle mě by se měli pedagogové, služebně starší pěti let, automaticky nominovat na blahořečení :-)
Ale : je opravdu potřeba brát výchovný proces jako souboj - viz Vaše věty Odejdu, ale napřed vyhraju (nad kým? nad těmi dětmi, které tápají a hledají samy sebe? nad vedením školy? sama nad sebou?) Nešlo by to jinak? Nevím, nemoralzuji, nesoudím, jen se ptám. Měl by to být dialog, nebo se pletu? Nebo je opravdu potřeba nejdřív si vše vyválčit, aby pak mohlo k dialogu dojít? Vážně mě to zajímá, mé děti půjdou za pár let do školy a budeme řešit přesně to samé, tak ať mám nějaké informace trochu dopředu... díky, Tereza

Jitko, nevzdávej to zatím.Vydržme. Nelezme děckám do zadků.Posiluje nás to, ani nevíš jak a ty fakani to pak cítí.U nás na škole pomalu ale jistě prosazuju přísnost vůči drzým a sprostým.Kolegyně , některé, se pomalu přidávají.
Ty děti by pocítily jednotnou frontu.Mám to ověřené, v práci s nimi je přenos nálad na 1.místě.
Za těmito drzými zoufalými dětmi bez pevného vedení a se zborcenou strukturou světa / nikdo mi nic nezakáže, vše je dovoleno, nevyznám se ve světě / jsou děti slušné, inteligentní,učenlivé,obyčejné.
Cítím jejich podporu, denně se zkouším fixovat právě na tyto pozitivní zážitky.
Objevila jsem, že nejhorší je nechat se naštvat,to ztrácíš energii.Jak tě naštve-k tabuli, zkoušet,zdrtit,většinou je to hňup.Toto je důležitější, než dodržení výuk.plánu. Ráda bych si o tom s někým psala, v práci se bojej.
Rozhodně neodejdu,dokud nezvítězím, protože pokud neposílím, bude to všude, i v jiných sférách práce, stejné. Ta síla pak vyzařuje.Neboj se vyhazovu,ani v podvědomí.
Odejdu,ale napřed vyhraju.Nikdy jsem ještě nebyla tak odhodlaná, vždy jsem raději odešla.Blbost! Agnesa.

Také učím, ale teď stojím před rozhodnutím, jestli s tím neseknu.Člověk opravdu musí denně válčit a s někým soupeřit. Vedení škol dělá vše pro to, aby se zalíbili dětem. Autorita a poslání uč.povolání je pryč. Vždy jsem to povolání milovala, ale teď mám v sobě pocit odporného hnusu a znechucení. Asi nastal čas odejít a nepřekážet. Nejsem sama. Píšu si i s jinými, kteří prožívají totéž jako učitelé. Je to špatné a nikdo s tím asi nic už neudělá. Prostě nedá se to dělat pro peníze a vztahy ve školství jsou kritické. Je mi z toho na nic, protože jsem člověk citlivý.Líp už asi nebude, bohužel.....

Petře, nápodobně. Šikanu ze strany dětí jsem vyřešila vítěznou rvačkou a o té ze strany učitelů mluvit nechci. Beru svou práci jako karmickou záležitost,až se vše vyčistí, půjdu pracovat jinam, tam , kde nebudu muset stále válčit,ale dávat krásu, což je moje poslání.............

Já jsem se kvůli nespravedlnostem, které jsem jako žák na své kůži pocítil,stal učitelem, s tím, že to budu dělat přesně naopak.

Jsem klidny clovek. Byl jsem klidny i v mladi. Ale kdyz me neco nastve a chytnu rapla, tak se spatne kontroluju. Vim to. Pamatuju si, ze na zakladce na mne neco podobneho zkouseli. Pletli si klid se strachem. Vydrzel jsem to docela dlouho, jen tak se nenastvu. Po nejake dobe pohar trpelivosti pretekl, zatmelo se mi pred ocima a jednomu nenechavci jsem zlomil nos, vyrazil zub a rozbil hlavu. Od te doby jsem mel od sikany deti klid. Misto toho prisla sikana ucitelu. Reditel me vlacel skolnim rozhlasem jako priklad "sikanisty", zleho a nasilneho zaka, ktery jine tluce pro zabavu. Ucitele na mne koukali jako na vyvrhela. Nikdo neveril moji verzi. Jakmile se objevil nekde problem, rvacka nebo sikanovani, okamzite jsem byl prvnim podezrelym a jednalo se se mnou jako se zlocincem. Mezi detmi jsem budil pochybny strach a respekt, ale "zasednuti" celeho ucitelskeho sboru na moji osobu bylo asi jeste horsi, nez zlomyslnosti vrstevniku. Nedalo se proti tomu branit. Na rodicaku vzdy bylo rodicum napovidano, jak nezvladatelny a nasilnicky jsem ve skole a rodice jim samozrejme verili. Celkove to byly zle casy. Presto se ale domnivam, ze jsem tenkrat jednal spravne a ani dnes bych nejednal jinak. Nechci tvrdit, ze to je jedine spravne reseni. Ve finale jsem se propracoval od certa k dablu. Mozna to na mne zanechalo stopy, protoze dodnes nesnasim autority a neverim jim. V praci mi to komplikuje zivot a odmitam nechat si neco narizovat. Nebudu nikomu tvrdit, co by mel delat, pokud je obeti sikany. Pridal jsem jen svoji zkusenost. Prebrat uz si to musi kazdy po svem.

Ano,Petr má pravdu, kolegyně si nechtějí pálit prsty, vidím dokonce, že se děcek i bojí a lezou jim do zadku, aby s nimi vyšly/i/.Je mi z takových dospělých zle. Učím teprve pátý rok a přišla jsem z jiné praxe.Zbabělost učitelů někdy vyráží dech. Ředitelka leze do prdele,pardon, puberťákům.
Je to HANBA a kažení dětí.

No to jsou veci, takze kryminalnici vladnou?

Jsem učitel a šikanu jsem vždycky potíral, jenže se to nelíbilo vedení škol. Učitelé to často tutlají, nechtějí si pálit prsty, nebo se sami žáků bojí. Existují i učitelé, kteří aby byli zadobře se třídou, přidali se k šikanujícím v domnění, že na ně se pozornost tímto nikdy neobrátí.

Nejhorší je,že všechny tyhle lidské zrůdy,ať už dětské či dospělé,mohou pomalu beztrestně uspokojovat své choutky dál.Stále se jen posuzuje výše trestů.Jak k tomu přijdou slabší a nevinní,že neexistuje nic,kde najít pomoc.Myslíte,že pedag.psych.poradna něco vyřeší?Akorát se to rozmázne,udělají bubu a hodí k ledu.A dotyčný to odskáče ještě víc.Jako v Polsku,ještě se to snaží ututlat,aby náhodou pan ředitel nebyl potahován médii.Život žačky není vůbec důležitý.A tak je to v celé společnosti.Lidský život nemá žádnou cenu.Jsme ta nejhorší smečka ze všech živých tvorů.A hlavně ta tzv.demokracie,kdy si každý myslí ,že si může dělat,co chce a ničeho se nebojí.Je mi z toho zle,čím víc o tom přemýšlím.

Monca
Na ucelistich je to docela bezne...
Co se zkusit obratit bud na pedagogicko-psych.poradnu nebo primo psychologa?Budes potrebovat pomoci...me decka na ZS psych.sikanovali celych 9let:(Ani nechtej vedet,jake mam tes psych.problemu!Kvuli zasranym kretenum!
Sikana se bude stale stupnovat!Bude horsi,intenzivnejsi!Delej neco!
Nejlepsi by ale asi bylo,kdyby jsi zmenila skolu!