Smích uzdravuje

Už byl zmíněn Dr Nešpor  a jeho léčba alkoholismus či nadměrné chuti na alkohol :)

Takže opravdu smích jako lék? Nejen jako bonmot?  Podle Karla Nešpora ano. Známý psychiatr a odborník na léčbu závislostí zdůrazňuje, že smích může být mocným nástrojem při boji s alkoholismem. A jak na to :)? Protože mnohdy nám do smíchu není, Tady kromě těch právě smějících se, za chvíli pofňukávajících alkoholicích?  

 I smích bez příčiny nebo vyvolaný záměrně má pozitivní účinky – uvolňuje napětí, posiluje sebeovládání a zlepšuje vztahy. V terapii Nešpor  se používají různé typy smíchu – od lišáckého po zdvořilostní – všechny podporují psychickou pohodu.  Takový nucený smích pomáhá pacientům zvládat stres bez alkoholu, nahrazuje destruktivní návyky zdravějšími rituály a posiluje odolnost vůči recidivě.

Ale i pan doktor Nešpor  zdůrazňuje: smích není samospasitelný. Je to podpůrná metoda, která funguje jen spolu s úplnou abstinencí, psychoterapií a dalšími kroky. Neboli chlast slast a k tomu smích prostě nefunguje (dámy prominou)

Kdysi jedna, pravděpodobně zkušená paní řekla, že: "I špatný sex, je pořád lepší, než žádný sex." Totéž platí i o humoru. Velice snadno se kritizuje, ("Na úrovni mateřské školy".) zvlášť, když sám nepřispěje, aby ukázal, jak si humor představuje ON. Pak je veškerá snaha marná a humor se raději zastaví, jako na Kameňácích. 

Nároky publika jsou velmi zvláštní. Jednou jsem byl na soutěži o nejlepší fór. Vyhrál naprosto dětinsky debilní a sáhodlouhý, o třech želvách, které potují několik let pouští a hledají vodu. Samozřejmě záleží na podání, což v písemné formě jde těžko. Takže buď humor jakýkoli ano, nebo ne? Je to na nás.

Nejzdravější je asi kolektivní smích, kdy se všichni smějí, ani neví čemu, jen proto, že se smějí ostatní, dokud mohou. Ten je spojuje a osvobozuje, od běžných starostí a smutků.

Smích a hudba, je mezinárodní jazyk. Štěstí, že alespoň je, máme.

A tohle je moc pěkné, takové nadčasové, jak to antika uměla

„Není nic hloupějšího než hloupý smích.“

 Gaius Valerius Catullus (-84–-54 př. n. l.) 

Ale jo. Smích je projevem radosti, spokojenosti...Existují  psychologické studie, které  ukazují, že smích má významné pozitivní účinky na psychiku i tělo –  od endorfiny až po zlepšení sociálních vztahů. Do společnosti,  kde se smějeme, tam rádi chodíme. Člověk, který šíří smích a radost nás přitahuje, rádi trávíme čas v jeho společnosti...Bývá to  větěinou extroverti, kteří prostě takové svoje pocity umí dát najevo a přitáhnout nás :)  A Dr. Nešpor a jeho léčba smíchem i když se není čemu smát? Známe všichni...

Ale smích není vždy dobrý Znáte to? Zlý, posměšný smích...Ten  je projevem nadřazenosti a škodolibosti. Slouží k ponižování druhých, upevnění moci nebo soudržnosti skupiny, ale z psychologického hlediska je to destruktivní forma smíchu. 

Také je zde smích blahosklonný, úlevný, nervozní...