Reklama

Vyždímanost

Honza (St, 28. 2. 2007 - 14:02)

Adame, neříká se tomu náhodou něco jako syndrom vyhoření, ale to by bylo spíš na psychiatra.

Markéta (St, 28. 2. 2007 - 14:02)

Adame,nejsi v tom sám,tím tě neuklidnuji,ale jen ti chi říct,že pokud je člověk vnímavý,citlivý,poctivý a navíc jájsem perfekcionistka,tak jsou tyhle pocity normální.....ten třes a pocení...to je neurovegetativní příznak stresu....nenech to gradovat...já to nechala a nakonec jsem začala trpět šílenými bolestmi hlavy.....dostaneš se do začarovaného kruhu psychosomatických problémů a to pak teprve je nářez....takže ti za sebe ,pokud můžu,radím.....hledej radosti v maličkostech,užívej si rodiny,je nám oběma 35,takže jsme mladí a rozumní....odpočívej,poslouchej hudbu....žij,blbců bude vždy mnoho a mnoho,spravedlnost taky neexistuje,takže ideály se nám nenaplní,ale slušně žít se dá i mezi hyenami.....a nakonec ti musím říct,že je z tebe cítit lidskost a to mi dělá radost,drž se......Markéta

Adam (St, 28. 2. 2007 - 13:02)

Moc dík za Vaše reakce, s tou relaxací je to pravda, člověk by se to měl naučit a určitě se snažím vidět věci pozitivně , ale dává mi to hodně velkou práci a někdy třeba jako teď nemám sílu, vím , že se to zase o něco zlepší, ale stejně mi to příjde takový koupání v bahně. Těch negativ kolem je nějak moc.dnes ráno jsem měl až třes a pocení, musel jsem před barák a rozdejchat to.

Olga (St, 28. 2. 2007 - 13:02)

Souhlas, tohle mám občas taky, většinou v zimě. Znechucení životem okolo nás, by se to taky dalo nazvat. Nic člověka netěší... njn, chtělo by to něco změnit, ale co? Týdenní dovolená nic neřeší,a víc si zpravidla nemůžu vybrat. Kašlat na všechno? Taky postoj...

Pavel (St, 28. 2. 2007 - 13:02)

Před 3O lety jsem se cítil podobně,neuměl jsem situaci vyřešit,začínal jsem mít podobné filosofické úvahy ale já jsem nakonec skončil na psychiatrii.Takže pozor,chce to dostatek odpočinku,naučit se relaxovat a vidět věci pozotivně.

M, (St, 28. 2. 2007 - 13:02)

ja mivam taky nekdy takove pocity,nic me nebavi,kolem sebe plno blbcu,kteri jeste do me rypou,na cloveka proste prijde nekdy takovy splin,ze ho rozbreci i obycejna blbost.o dovolene ani nemluvim,uz nekolik let jsem nikde nebyla ani nepojedu,proste neni zaco.i kdyz pracuji tak na rozhazovani nemam,jsem rada,ze vyjdu s penezi.asi potrebujeme Adame svuj zivot zmenit,rika se ,ze zmena je zivot.preji ti pekny zivot bez nejakych pocitu.M.

Adam (St, 28. 2. 2007 - 12:02)

Ahoj, je mi 35 let, jsem z Ústecka a jsem obyčejný člověk. Poslední dobou se pociťuji vyždímaný, ale vůbec né z těžké fyzické práce, to je spíše relax, ale spíše ze všeho co se kolem mé osoby děje, v práci obklopený tupci, v bankách spousty půjček a úvěrů, takže i fin. chudoba, doma křik, výhled na dovolenou žádný, majetek žádný, globálně klesající morálka, v televizi žvásty a divadelní představení politiků, najednou mi věci přestávají dávat smysl, dokonce začínám mít pocit, jestli náš život není nějaká, někým řízená hra. A já mám jenom přidělenou roli v hře "Život na zemi" napište mi prosím ,jestli někdo máte podobné pocity , děkuji.

Reklama

Přidat komentář