Žárlivost

Pročetla jsem tady toho...ahojky no tak jsem si to tu precetla a musim rict ,ze tvuj prispevek uplne vystihuje me...stejne tak jako ty mam pocit ze potrebuju manzela ve vsem hlida,vedet ,kde co s kym dela,s kym si pise,s kym se styka,,,,,kdyz mi zalze aby nebyla italie tak je z me strany zle,kdyz mi povi pravdu ,jelikoz na neho naleham aby mi ji povedel tak mi to take nevoni a italie je na svete....ma semnou svatou trpelivost..ale ja se sobe sama hnusim a je mi ze me na bliti jak to prehanim,..zacala jsem chodit k psycholozce tak snad se to povede nejak odbourat,,rekla mi ze mam male sebevedomi a ze je potreba na nem zapracovat.

Mila Simco a vsichni...kdyz ja jsem strasne zarliva,muj byvali pritel me podvadel a ja uz ani neverim svemu stalemu priteli,proste je to silnejsi nez ja,prosim poradte co mam delat.kdyz nekam jde tak mu druhy den vycitam ze byl s nejakou holkou.nevm co mam delat kdyz jde pryc tak celi vecer probrecim a premyslim o tom jak je s jinou.za pul roku se na vic mame brat.

Ahojky,připojuji i svůj názor na toto téma a zároveň prosím o Vaši radu. Musím říct, že si nemyslím, že bych byla bůhví jak moc žárlivá, ale je pravda, že takhle mi na nikom ještě nezáleželo. Vadí mi totiž i to, když se přítel dívá na fotky nějaké nahé ,,ženy" a nebo na porno. Je to normální? Připadá mi odporný, že si to dělá při představě s někým cizím... A přitom toho má doma dost, nejméně jednou každý den, že sám kolikrát odmítne... Nerozumím tomu. Cítím se potom méněcenná a vůbec pochybuji o sobě samé. Ví, že mi to ubližuje, ale přesto jsem ho opět chytla, když jsem přišla domů a on si na pc stahoval další foto nahých ženských. Bolí mě to a občas si říkám, jestli to nepřeháním, ale na druhou stranu já mu tohle nedělám, že bych si stahovala fotky nebo porno se svalnatýma chlapama, přičemž on takový není, ale ani mi to nevadí, mám ráda jeho postavu takovou jaká je... Díky za reakce!

Ahojky,připojuji i svůj názor na toto téma a zároveň prosím o Vaši radu. Musím říct, že si nemyslím, že bych byla bůhví jak moc žárlivá, ale je pravda, že takhle mi na nikom ještě nezáleželo. Vadí mi totiž i to, když se přítel dívá na fotky nějaké nahé ,,ženy" a nebo na porno. Je to normální? Připadá mi odporný, že si to dělá při představě s někým cizím... A přitom toho má doma dost, nejméně jednou každý den, že sám kolikrát odmítne... Nerozumím tomu. Cítím se potom méněcenná a vůbec pochybuji o sobě samé. Ví, že mi to ubližuje, ale přesto jsem ho opět chytla, když jsem přišla domů a on si na pc stahoval další foto nahých ženských. Bolí mě to a občas si říkám, jestli to nepřeháním, ale na druhou stranu já mu tohle nedělám, že bych si stahovala fotky nebo porno se svalnatýma chlapama, přičemž on takový není, ale ani mi to nevadí, mám ráda jeho postavu takovou jaká je... Díky za reakce!

...Ahoj je mi o hodne vic nez Tobe,ale chapu Te, protoze mam deti ve Tvym veku. Proste holcina kouka vic na to, jak kluk vypada, nez na to, co se mu v hlave honi. Vis muzes si o me rict, ze jsem stara baba,ale sama mam doma dedka, kterej by se se svoji zarlivosti mohl nechat vystavit nekde v marketu. Pritom to byl leta bezvadnej kamarad a manzel. Proste mu ruplo v hlave, ja prisla o praci a tak se s tim mele a mele a nici vsechno, co jsme si za ty roky vybudovali. A vis co, jestli me bude jeste dlouho stvat, poslu ho do haje. Jsem s nim skoro 26 let a on nemuze ustat, ze jeste vypadam trochu k svetu a protoze u nas neni prace, musela bych dojizdet. Ty jsi mladej a ta Tvoje holcina taky, ale s tim jakej jsi povahove, si muzes ty vybirat.A je mozny, ze se ta Tvoje vyblazni a prijde sama. Ale s tim radobykamosem bych to asi utnul. Tohle se mezi kamaradama nedela, prebirat si holky.Tak Ti drzim pesti,sama mam syna, je mu 19 a ma fajn slunicko vedle sebe. Tak Ti preju taky takovou fajn holku i pro zamracenou oblohu a ver mi, ze uz na Tebe nekde ceka, kdyz se to s touhle nepovede. Mej se hezky.

A přesně s toho mám taky strach. Je to jenom chlap a těm někdy spadne mozek do klína. A i když tohle vím, stejně bych nevěru nikdy nedovědla odpustit ať bych se snažila jakkoli hodně.

Také bojuju se žárlivostí ale zároveň s tím, že mě za ní přítel odsuzuje, protože mu tak prý akorát dokazuju jak mu nevěřím. Já mu věřím ale i tak mě občas Přepadne záchvat žárlivosti. Potom se mi do hlavy začne vkrádat a usazovat se tam myšlenka, že můj partner je hloupý když mě nechápe.Protože kdybych se já chovala tak jako on, taky by mu to vadilo a dělal by scény. Vím to. Stává se to.

poslala jsem ho do hajzlu a jsem štastná, děkuji Vám za rady, moc mi pomohly

http://zpravy.idnes.cz/foto.asp?r=praha&c=A020411_110934_praha_krimi_ton

zdravím, taky přispěji svojí troškou do mlýna a prosbou o radu.
do začátku něco o mě: Je mi 15, nejsem žádnej krasavec a tak mi občas dělá problém holku najít, možná proto jsem tak žárlivej, mojí přítelkyni je 14 (ikdyž je věk skutečně nízký, je mentálně vyspělá, více než dívky v jejím věku), možná tak trošku problém je, že jsmeve stejném znamení a oba sjme tvrdohlaví a stojíme si za svým ale prosím, čtěte dál, nevím co dělat:

Po asi půlroční pauze jsem si našel přítelkyni (repektive, byli jsme rok a půl nejlepší přátelé), jsme spolu 3 měsíce a bohužel už dva měsíce se vehementně hádáme kvůli naprostýmkravinám, mimojiné i žárlivosti se to týká. Žárlím na všechny, na všechno, na její morče, na jejího bráchy, na její kamarádky, na všechny/všechno co s ní může být více než já. Problém bude zřejmě v tom, že já nepatř mezi krasavce (jak jsem již psal) a ona může mít naopak kluklů jako sem já na každým prstě třeba 30, je to opravdu (omlouvám se za ten výraz) "výstavní kousek",skutečně strašně krásná holka.

Ještě pro úplnou přesnost abyste se v tom vyznali, dojíždím do města (15km) do školy (základka, 9ročník) ona bydlí ve vesnici předemnou (blíže k městu) a letos (repsktive vloni v září) k nám na školu nastoupil můj dlouholetý kamarád (který bydlí zase vesnici zamnou, tudíž dál městu), bohužel můj pravej opak, hezkej blonďák, každá holka co ho vidí je hned "vlhká" kromě mojí berušky, ta ho zrovna nemusí a jediný co mezi nima projde za slova je "nech mě ty hajzle" "chcípni ty pi*o". Ale jak se říká, "Odříkaného chleba, největší krajíc" (já jsem zářný příklad).

Takhle prostě ejndoho dne sem měl ve městě sraz s jedním známým ohledně něčeho do poočítače, na zastávce jsem potkal toho kamaráda, který jel jen doprovodit naši společnou kamarádku na hlavní nádraží. Já seděl v autobuse vepředu, on šel dozadu, jak jsme přijely do vesnice, kde žije i moje beruška, on vystoupil, zdálo se mi to jako jeho bunda ale proč by vystupoval 5km od domu a proč šel směr kostel naproti kterémubydlí moje beruška? jak jsme dojely k nám na vesnici a já vystupoval (zadníma dveřma) on tam nebyl, takže to byl skutečně on kdo vystupoval. Celkem měto vzalo ale jak jsem došel domů, tak beruška byla na icq, takže ok, nešel za ní, tak jsem jí napsal a ona dobrých 10 minut nereagovala, volal sem kamarádovi, měl vypnutej mobil, psal sem jí sms, ta jí došla až mi napsala na icq (asi zapínala telefon), proto jsem získal podezření že s ním něco má.Už předtím jsem byl žárlivej ale jen tak trošku, u mojí předchozí přítelkyně jsem takhle žárlivej nebyl (možná proto že ona dobývala moje srdce, ne já její tak jako to bylo v tomhle případě). Jenomže teď, když beruška odejde z icq třeba na dvě minuty, okamžitě chytám záchvaty žárlivosti, píšu jí nesmysli jako "Že pozdravuju X(toho kámoše)" nebo "Vyřiď X že.." vím že jí to strašně omezuje a už jsme se kvůli tomu začali hodně hádat, hodně škaredě, nejmíň milionkrát jsem jí řekl, že tohle dělám protože ji miluji víc než keorukoliv jinou v mým životě (byli dvě) a že dívku jako je ona už nikdy nedostanu tak ji nechci ztratit, že žárlivost je jen ukázka zájmu že by jí to mělo těšit, jenomžeuž je to ve skutečně nezdravé a nevydržitelné formě, mám pocit jako by to byla psychciká porucha či choroba. Když jsem měl poprvé tu myšlenku "Co když beruška tajně chodí s X?" tak jsem na ni i na něj nasadil bezmála (dohromady) 30 lidí co je sledovaly nebo se jich nenápadněvyptávaly, jejich nejlepší přátele jsem zmanipuloval aby mi ji oťukali azjistily víc, dokonce jsem kvůli tomuřekl bývalé přítelkyni, ať mi to zkusí zjistit (je to jdna z jejích nejlepších kamarádek). Všechno dopadlo pozitivně (nemá s ním nic) jenomže já se svojí žárlivosti nemůžu zbavit.

Udělal jsem sikvůli tomu i druhéicq a jsem jako svůj kamarád a vyzvídám různý věci (beruško, jestli tohle čteš je mi jasný že je konec), jsem strašně podezřívavej a bohžel mi i dochází hodně věcí jen z náznaků (u svojí první přítelkyně jsem znáznaků zjistil že se za každým rohem líbá sněkým jiným jen u mě si hrála na tu, která ještě nikoho neměla a dotýkat se rty byla zapovězená zóna) mám skutečný strach že o ni přidju, spíše než vinou kamaráda vinou svojí.

Kdyby byl někdo opravdu tak hodnej a opravdu to dočetl až sem a poradil mi co dělat,by bych velmi všečný, zkutečně se mi jeví možnost ji ztratit větší teď, jenomže nejde prostě říct "nebudu žárlit" nejde to..

Zdrhej, dokud můžeš...

Víš co jsi,kráva,,,

Dobrý den,múj velký problém jsem já.Žárlím na svého přítele,ale snažím se to udusit v sobě,nic mu neříkat a nerýpat.Protože,žárlivost ničí vztahy.I to už mám vyzkoušené.Jde o to,v práci dělá společně s bívalou přítelkiní.Sice se nevidí celý den,ale nikdy nevím co tam dělají.Co si povídají atd...Moc mě to trápí,a i když říká,že s ní nemluví-nevěřím mu.Je to chyba a štve mě to,ale neumím se toho zbavit.Potřebuji pomoci.Chci přestat žárlit,ale nevím jak.POMOC

Jasně jdi od něho pryč a najdi si nějakého blbečka kterej ti bude bezmezně věřit a budeš ho moct v klídku podvádět

Katku,radim Ti rychle od neho pryc...Jsi jeste mladinka nekoho si najdes...To bude pak bude horsi a horsi...je o pet let starsi,ja jsem s manzelem o ctyri a je to hodne znat..a zarlivost je hrozna vec...vykasly se na neho a najdi jineho pak napis...

Je mi 20 a mám o pět let staršího přítele. V poslední době se v něm nevyznám a moc si spolu nerozumíme.. Stal se patologicky žárlivým. Já jsem věrná, nidky bych ho nepodvedla, ale občas mi píšou kluci, a zvou mě někam.. Vždycky to odmítnu, kvuli přítelovi. Přítel mi začal v poslední době lézt do telefonu, projíždět SMS, hovory, do svého počítače si tajně nainstaloval program, který stahuje do počítače všechny moje maily (na to jsem přišla náhodou)... Po každé, když mi přijde SMS, tam je pomalu rychlejší než já, a už je u mýho mobil... Nebo se mě ptá: KDo ti píše?! Dělej, ukaž mi to! Nebo mi někdy agresivně vytrhne mobil z ruky.. Já mu nic takového nedělala... Když jsem na brigádě, volá mi tam hodněkrát, kdy skončim, a ujištuje se telefonátama, jestli tam doopravdy jsem.. Přijedu vlakem, a on už číhá na nádraží,myslím,že z důvodu,jestli mě tam s někym nenača=á. Když se ohradim, vynadám mu, on se urazí, že má o mě takový zájem a mě to vadí... Minule mi ze srandy napsal kámoš SMS, přítel mi vlezl do mobil, přečetli jsi to a naspal přítelkyni kámoše, obsah té sms, a udělal z toho pomalu kovbojku, že spolu něco máme... A s kámošem se jeho slečna rozešla... Jsem z jeho chování fakt hotová. Jenže,on si myslí, že to co dělá je normální a správně.. Taky je blbý, že nemám žádný společný zájmy.. On je věčně nalezlý v hospodě, denně hulí trávu a pije pivo a já jsem sportovní typ holky, ráda se jdu pobavit, zatancovat si, na procházku do přírody... A on jedině hospoda, rybaření. To je všechno kam mě on vezme.. V poseldní doběk němu jezdím jen na večery, protže přes den s ichci dělat své věci ,které mam ráda a on si jde sednout do hospody a čeká na mě... Nevím si už v tohle vztahu rady.. Jinak se ke mě chová dobře, pořád by mi kupoval drahý dárky.. Ale přijde mi to jako metoda cukr a bič... Poradíte mi někdo prosím???

Mám také potíže se žárlivostí, z toho plyne lež mého přítele.A moje následná nedůvěra ve vztahu.Nevím si rady.Pomozte.

Je, koukam, ze se mi to povedlo napsat uz napoprve:-)

Ahoj, píšu článrek o žárlivosti a hledám někoho, kdo s tím má potíže (je extrémně žárlivý nebo jeho partner/ka) a udělal by se mnou krátký anonymní rozhovor napr. pres email. Ozvěte se mi, prosím, na email rozhovorVK"seznam.cz diky

Ahoj Vám všem. Četla jsem si Vaše příspěvky a musím říct, že některý z Vás (teda vlastně většinu) obdivuju, jak svou situaci zvládáte.
No ale proč sem vlastně píšu:) Momentálně píšu článek o chorobné žárlivosti, a tak jsem se chtěla zeptat, jestli by někdo, kdo jí trpí (nebo jeho partner), se mnou neudělal krátký anonymní rozhovor (po chatu nebo icq, mail, jak se Vám to bude hodit). Myslím,že to čtenářům pomůže líp pochopit, jaké to je. Prosím, ozvěte se mi kdyžtak na mail rozhovorVK"seznam.cz, díky Veronika