antipsychotika

Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit

Podívej se Yoss,jestli doktor léčí tím stylem,že mi dá prášek,po kterém je mi blbě a který mě doslova uzemní a způsobí mi nepříjemnou reakci,úplně mi vygumuje mozek-jeho normální činnost,cítění a kdo ví co ještě a potom přijde druhý doktor,který mne ani nevyslechne a udělá si po minutě svůj názor a nacpe mi další sračky,ještě mnohem horší,tak to u mě není správnej doktor-akorát mi to všechno zhoršovali a vůbec mě nevnímali...schízu mi diagnostikovala mladá doktorka,která mě,opakuji,ani neviděla...řekla jsem jim po pravdě,jak na mě ty jejich slavné léky zapůsobily a že jsem spolkla jeden doma-zyprexu,po které jsem měla zase nějakou neslavnou reakci a z tohodle ona usoudila,že mám schízu a nasadila nové léky a já je odmítala a odmítala jsem je od začátku a byla jsem díky nim na tom čím dál hůř.Člověk sám pozná,jestli mu něco je,nebo není a když říkám,že mi nic nebylo-před léčením,tak mi prostě nic nebylo-vím to i třeba z těch testů...kdybych totiž věděla,co jsou psychické problémy,tak bych se tomu věnovala a snažila se to vyčíst,objektivně posoudit mé problémy a pak se rozhodnout,jestli je to na léčení nějakými psychofarmaky-no,nebylo....Lékař nemůže léčit člověka,který se mu tam ukáže a povykládá mu něco z minulosti-bez jakýchkoliv příznaků a popisů nějaké nemoci,aniž by člověk vůbec řekl,že ho něco trápí...tak,jako to udělal u mě Brock.Každý pozná,jestli se necítí dobře a já se po psychické stránce prostě dobře cítila...pak,po lécích,už jsem se necítila nijak,protože můj mozek na ty léky prostě reagoval nenormálně,akorát mi to poničilo,co se dalo a ted jsem na tom tak jak jsem...byla jsem melancholik a milovala jsem hudbu,čemuž ty asi nemůžeš rozumět předpokládám-takový člověk jako ty,hudební cítění mít nemůže,prožívala jsem život krásně s krásnými pocity,euforie,blaženosti,štěstí i neštěstí,trémy,lásky,orgasmu atd. a o tohle všechno jsem vlivem těch prášků přišla...to,jaká jsem byla před léčením,nebyla schíza,ale normální moje povaha,normální moje osobnost se všemi klady i zápory,vnímala jsem svět velice dobře a nikdy,opakuju nikdy,jsem si nemyslela nic nereálného a o celou mojí osobnost melancholika,extroverta,který si užíval život,mě připravily léky na hlavu...takže ted nežiju,ted teprve si můžou psychiatři mnout ruce,co způsobili za vyléčení,že je ze mě absolutní typ člověka,bez jakékoliv radosti ze života...tohle byl jejich záměr?Udělat ze mě tohle?Ani si nedovedeš představit,jak strašně jsem na těch lécích trpěla,co mi to všechno způsobovalo s tělem i s mozkem,s mojí osobností...tohle byl záměr psychiatrů?Takhle mě zničit?Ted třeba už tu hudbu nemůžu vůbec poslouchat,už jí prostě necítím,necítím nic a před práškama jsem cítila všechno a byla jsem všeho schopná.Chtěla bych vidět tebe na mém místě,jak by jsi s něčím takovým byla spokojená...tys měla problém,který jsi šla řešit,ten problém tě připravoval o rozum,o práci,o rodinu atd. až lék tě z toho dostal-proti tomu nemám nic...ale,to jsi opravdu tak hloupá,že nevidíš ten markantní rozdíl s tím,jak to bylo se mnou?Že já normálně fungovala,byla jsem nějaká osobnost,z práce mě nikdo nevyhazoval,protože jsem shodou okolností zrovna v té době,kdy jsem šla k psychoušovi,byla vyhlášená za nejlepšího zaměstnance-kdybych měla schízu,tak by to šlo asi těžko,nemyslíš?Kdybych se chovala nějak nenormálně a nenormálně mi to myslelo,tak by si toho někdo všiml...hlavně moji nejbližší,jako první...Normálně jsem si užívala a pak...nebudu se opakovat...prostě,já vím,jak to bylo a že můj mozek rozhodně nějaké další léky po tom antidepresivu nemohly zachránit,byla jsem na ně tak citlivá,že to udivovalo i samotné doktory,ale vůbec mě nevnímali,když jsem jim říkala,že mi právě nejvíc ubližují ty jejich léky a taky to tak bylo a za tohle mám platit?To bylo nenormální-psychotické?To,že říkám,že mi léky udělaly to a to,tak to je psychotické?Už jsi někdy viděla,aby psychoza trvala v jednom kuse dva roky při léčení?Víš ty vůbec,jaké jsou projevy těchto nemocí?To se mnou nemělo nic společného...každý psychotik může pospat,jaký markantní rozdíl to byl,když psychozu dostal,jaké měl stavy,jak mu to zmateně myslelo,jak si třeba vymýšlel nějaké nereálné věci atd. až se dostal k psychiatrovi a ten ho z toho dostal...já budu tvrdit pořád to samé-že jsem byla normální,když jsem se dostala k psychoušovi a že to ode mne byla chyba,která se už nedá napravit,protože to tak bylo,když já jsem šla k psychiatrovi,tak mi nic nebylo,byla jsem normální,normálně jsem prožívala,cítila,fungovala,byla jsem svá osobnost,citlivá,vnímavá,milá,spokojená a štastná...někdo tady kdesi napsal,že psychofarmaka nemůžou změnit povahu člověka a u mě se tak bohužel stalo,totálně mě změnily-zničily mojí krásnou duši a co se jednou zničlo,se už nedá zpátky dohromady,ani vysazením těch léků,jak vidíš...to,že ty na léky reaguješ tak,jak reaguješ-můžeš být ráda,já na ně reagovala bohužel tragicky a doplatila jsem na ně dokonce i svým srdcem a celou tu dobu,kdy jsem trpěla šílenými stavy z těch psychofarmak,jsem doktorům říkala,že mi to ubližuje a že to nechci a oni na moje slova vůbec nedali,vůbec mě neposlouchali,protože jsem pro ně byla prostě vzduch...představ si,že by něco takového udělali nějaké známé osobnosti,třeba Gottovi,to by se jistě nerozplynulo do ztracena,ten by si je podal...ale mě,pro ně patrně bezvýznamnému člověku,tohle prostě udělat mohli...víš,čím jsem dřív trpěla?Migrénou,s tím jsem byla u obvodačky,ale nijak to neřešila,tak jsem to nechala plavat,protože ty stavy šly zvládat.Tenkrát,když jsem u ní byla,tak jsem ani tu pitomou migrénu neměla a ted?Ted po těch lécích trpím čtyřiadvacet hodin sedm dní v týdnu šílenejma bolestma,tlakama a nepoleví to ani na chvilinku,navíc,jsem úplně odepsaná,nejsem prostě taková,jakou jsem byla a už nikdy nebudu....co udělám?Já si Brockovi řeknu o zprávu z mojí první návštěvy a pak jí tady přepíšu,abyste viděli z čeho on udělal nějakou duševní poruchu-sám je asi duševně chorej,protože to,co jsem mu popisovala,byly normální mé stavy-normální popis mého života,byla jsem naprosto klidná a vyrovnaná a necítila jsem se ani nijak zklesle,ani nijak euforicky a ani jsem mu nevykládala nějaké nesmyslý... a jak jsem na to doplatila?Tak,že ted nejsem nikdo a už nikdy nebudu prostě svá s tím darem,který jsem měla v sobě od Boha,se svojí krásnou duší...tohle byl záměr psychiatrů?Připravit mě o všechno?Podívej se,jak mě vyléčili?Akorát mě zničili a je to tak,já se znala a znám nejlíp,já vidím ten markantní rozdíl,já mám ty bolesti,já si prožila doslova muka na těch lécích a mohli mi to zvyšovat,nebo snižovat,vždycky to způsobilo hotové divy...třeba to,že se mi měnil hlas,že jsem mluvila jako retard,že jsem nemohla chodit,že třeba ted nemůžu vůbec spát...atd.
No,prostě u mě se o schízu nejednalo,nevím,co bylo schizoidního na tom,že jsem jim říkala,jak strašně mi ty léky ubližují a jak mi pomalu a jistě mozek likvidují,bylo to tak,já to prožila,cítila a nedalo se s tím nic dělat,nové léky to akorát zhoršovaly,protože to nemělo s psychikou nic společného...stačilo vzít si jeden a v tu ránu nějaká změna,nějaké bolesti,klepání,likvidování organismu,horečky,bušení srdce,křeče a to nemluvím o tom,že jsem ani nemohla mluvit...najdi si laskavě někde příznaky schízy,já se nevidím bohužel v ničem z toho,ani v jedné psychické nemoci a ten test to akorát potvrzuje...

No,rozepsala jsem se zase dost...ono to ani popsat pořádně nejde,jak strašně jsem na těch lécích trpěla a jak mě to pomalu ničilo,od první chvíle...a můj názor nezměním do konce života a bohužel,nutnost léčení mi ještě nikdo nevysvětlil...co na mě bylo tak schizofrenního...čauky B

Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit

antipsychotika

Přidat komentář