Panická porucha 2

Já bych vůbec požádala Niky, aby sem "netahala" negativní postoje a nálady. Nemůžu a ani nechci nikomu nařizovat obsahy příspěvků, ale prosímtě Niky copak nemůžeš být v pohodě? Tvůj příspěvek vypadal jako nějaké vyřizování účtu ani nevíme s kým. Tak mu napiš na mail a s náma pojď klábosit příjemněji. Vždyť prudy je všude kolem dost. Trápí tě něco? Nechceš o tom pokecat?

Bože, Niki, nedá mi to, aby nereagovala, zase jsi mě nadzvedla.Nenapadá tě, proč se tady rozjíždí úvahy o alternativní medicíně, reiki, józe, způsobu stravování atd, když na tvoje články moc příznivá odezva nebyla?Protože jiní lidé o tom dokážou psát jinak. Myslím, že určitě nikdo neměl nic proti tvým radám a návrhům. Podívej, jak píše Karel a všichni ho respektujeme, dokonce od něj rady žádáme a je tu víc takových, kteří se zajímají o alternativní medicínu atd. a všechny, kteří prokážöu určité znalosti bereme jako autority. Myslím, že háček je ve způsobu, jakým to podáváš, z tvých dopisů zavání až nezdravé sebevědomí a arogance, udělíš radu ale současně umíš být nešetrná, to hodně lidí dráždí a reagují všelijak (včetně mně). Ten tvůj poslední příspěvek, to je síla, nebo si sedím na vedení a nepochopila jsem srandu? Opravdu moudří a úspěšní lidé nemusí svoji inteligenci a úspěchy hlásat do světa, to je vidět samo. A má-li být měřítkem kvality člověka nabytý majetek - no nazdar!

Dobrý večer. Všem Vám moc děkuju za podporu, jste zlatí. Už jsem se trochu vzpamatovala, snad proto, že manžel vypadá dobře, nic ho nebolí a to člověka trošku uklidní, snad se to nějak nezvrtne. Moc včas jsme k lékaři nepřišli, kdyby šel hned, kdy začal cítit to pálení, odeslali by ho na tu koronografii hned a bylo by to jednoddušší. Když se to nestihne do 12 hodin od vzniku infarktu, nejde už koronografie provést okamžitě, protože pak hrozí jiná rizika.Neřekli jaká, ale asi to tak bude. Takže nejdřív ho museli stabilizovat - snížit tlak, udělat nějaké krevní rozbory, rtg. srdce a plic a pak teprv určili, kdy bude možný zákrok. Naštěstí to opravdu nevypadá na nějaký masívní nález (znovu to klepu), tak jde už v pátek. Snad se to podaří, aby nemusel na tu operaci. Vím, co to obnáší, otec má by-pass. Není to žádná procházka růžovým sadem, ale efekt to má taky, otec je ve svých 73 letech ve výborné formě, ale zkusil si dost. Tak se budu modlit. ale mužík je optimista, dneska vzkázal pacientům, že příští týden asi ještě nebude ordinovat - on je nenapravitelný. No však oni mu to vysvětlí. Odpusťte, že se dnes nezapojím do debaty, ale nemůžu se na nic soustředit a jsem unavená, chodím do té nemocnice a jezdím domů až večer. Zase se ozvu. Dobrou noc.

Milá Baruško, tuhle zprávu bych teda nečekala, mrzí mě to a myslím na Vás. Hlavně ať se brzo uzdraví, žádné rady nemá cenu dávat, všechno určitě uslyší v nemocnici a kdyžtak až později, ale jedno musím napsat. Určitě jste už někteří četli nebo viděli ve zprávách. Starší muž po třetím infarktu-šel do sebe. Přestal kouřit, zdavěji se stravuje a především má pohyb. Na kontrolu do Prahy chodí každých půl roku pěšky- něco kolem 200 km.Každý den musí ujít asi 58 km. A už několik let po posledním infarktu další neprodělal. Takže Baruško,muž se určitě poučí, vždyť je to doktor, i když zvířecí a bude zase v pořádku.Přeju Vám to oběma!Niky, nevím jestli to tu pravidelně čteš, ale taky bych Ti ráda něco napsala. Jistě se máš dobře, máš jaguára, bydlíš ve čtvri pro bohaté...Ale mám z Tebe pocit, že Ti přece jenom něco chybí.Nebudu se teď rozepisovat z čeho tak usuzuju. Víš Niky, prosazuješ neustále nějakou přírodní alternativu k lékům, ale ne vždy je to možné. Pokud jsi tak šťastná, tak to těžko pochopíš...Já jsem vyloženě pro vše přírodní, necpat do sebe žádné prášky, dbám o životní prostředí, snažím se žít pokud možno zdravě. Ale když se psychické problémy přehoupnou až do psychické nemoci asi to nejde jinak než ty prášky brát.Já jsem nic nebrala rok a půl a byla jsem na zhroucení. Nakonec jsem si řekla, že to s AD prostě zkusím, hůř už mi nemohlo být.Neberu je dlouho, ale doufám, že mi pomohou a já se jich zbavím a budu moci fungovat bez nich.Jinak, já bydlím v paneláku, nejsme chudí, ale ani bohatí, ale jsem spokojená. Nejde o to, kam to člověk dotáhl, člověk může být dobrý a plnohodnotný i když nemá nic a po zvláštním společenském postavení hodně výborných lidí ani netouží. Někteří mají prostě jiný názor než máš Ty a Ty bys to měla respektovat, i když Ty jsi to třeba někam dotáhla a oni ne, i když některým je šestnáct a Ty máš větší zkušenosti. Prostě každý je jiný, každý má jiný názor a nám všem nezbývá než se s tím smířit i když s tím třeba nesouhlasíme.Já proti Tobě vůbec nic nemám, pořád mám v hlavě tu větu, kterou jsi mi napsala, že to,čeho se nejvíc bojíme a na co nejvíc myslíme se nestane. Vždycky když mě mé úzkosti přepadnou tak si na to vzpomenu a je mi líp.Tak za tohle Ti fakt děkuju.Mějte se dobře, ahoj Romana

Báro, dobře, že se vše včas odhalilo, bude zas dobře , uvidíš. Držím! Ájo, taky si musím jít vyzvednout Magnosolv, snad u nás bude k sehnání, nestraš:) Máme volný večer a noc, jdu se sebou něco udělat.Hlavně si smejt z huby tvarohovou masku, nebot už značně zaschla:) K hmotným statkům : mám ráda písničku H. Zagorky-... prázdné auto v garáži....maluj zase obrázky... Nevím, jak se přesně jmenuje, ale je výstižná.Hezký večer všem.

Ženské by si mohly říkat: "Nejsem panic", vždyť ta porucha se nejmenuje nepanická, ale panická :)

Ájo, neztratil jsem se, jenom zmírnil příliv svých příspěvků, potřeboval jsem trochu přemýšlet.Báro, ještě že tedy šel k doktorovi, bude to zas dobré, uvidíš. Řetěz držíme určitě všichni! To není nezvratný zdravotní problém, chce to potom jen trochu disciplíny, vím o mnoha lidech, kteří si dokázali i úplně vyčistit usazeniny na stěnách "krevního potrubí". Vícenásobný bypass má i Jelcin, který před deseti lety sotva mluvil, hodně pil a byl podstatně starší než tvůj muž (a dodnes Jelcin žije), má ho myslím i Clinton. Moc držím všechny palce, co mám.

Hele Hurri: nemůžu to vydržet: za tu tvoji větu, kterou si říkáš

tak to vezmu postupně :o)Pajka: jasný, já se pokouším nejdřív o autogenní relaxaci a pak si beru prášek, ještě nejsem tak dobrej v tom relaxu - ale už to zvládám lépeKatcha: Jak se projevuje? Takové "príma" pocity že za chvilku umřu, že se mi zastaví srdce, že nic neovlivňuju, vnitřní panika a neskutečně nervozní a zatuhlý pocit na srdci. Jo a ještě že můj "duch" je mimo tělo a používá pouze oči a je hrozně daleko od mého fyzického těla. Tyhle ataky naštěstí už nejsou tak časté, spíš mám neustále nervozní pocit v oblasti srdce. Co mi pomáhá je taková slovní hříčka - když mně to přepadne tak si řeknu - hele, panická ataka, jenže dyk já nejsem panic, tak jak můžu mít panickou ataku? To mne vždycky trošku rozesměje a uklidní. Ty smskuješ v metru? Tak to já taky - asi se budu dívat po dalších smskovacích maniakách :oD nebo si čtu to mi hodně pomáhá. Trasa IP - Budějovická je moje oblíbená cestovní do práce :oD

Hurri a jak se ti vůbec panika projevuje? Jaké lahůdkové pocity už sis prožil?Jo a krom telefonování je také dobré psát sms. To už tu někdo radil a já to začala aplikovat v metru. Takže vypadám jak smskový maniak.

Hurri, ale mysli na to, že každá ataka je skutečný a nezdravý nápor na organismus. Zátěž, která mu opakovaně škodí. Ušetřením Neurolu nutně tělu nemusíš prospět, ale naopak. Cílem je dosáhnout stavů bez atak, pak už člověk může pracovat pouze s psychikou a eliminováním úzkosti.

díky za rady, určitě to vyzkouším.bude se zpívat a telefonovat :)Ty autogení a relaxační cvičení provádím a učím se s doktorkou - nikdy jsem tomu moc nevěřil, ale velmi rychle jsem svůj názor změnil - ono to doopravdy funguje. Pokouším se to nejdřív bez neurolu a teprve když se to nepodaří tak ho zbaštím.Praha hlásí zataženo, sluníčko by se už hodilo!!

No ano!!! Na to jsem zapomněla.Jsem schopná vypít až litr vody na ex. Zvedne rychle tlak, funguje jako panák a vyplavuje... Správně Lea :-). Já si taky normálně zpívám míň ulítlý písničky :) Napr.Keď ťa v noci budia strašidelné sny...mám to rád...áno chcem ťa... si nežné zviera...na paniku sa neumiera... Naozaj :-)

Ano, mas pravdu. To telefonovanie mi velmi pomaha. A doma mi pomaha upratovanie. A taktiez si sama v duchu na ulici spievam. A poviem si svoju malu motlitbu ktora je krasnucka a dokaze ma upokojit. A stale so sebou nosim malu flasku vody a naozaj mi pomaha v zlej chvilke trocha sa napit. A ked je na mna toho vela tak si poplacem. A mam pocit ze som vyplavila aspon cast skodlivin. Moja skladba je " podivej kvete ruze podivej...od Vondrackovej...

Hurri, Katcha má pravdu. Hlazení nepomůže. Během ataky jsem byla vždy tak nervní, že mi cizí dotek spíše vadil. Ale taky mi pomohlo pevně sevřít do náruče a nepustit. Tvá žena by Tě musela uchopit jako dítě, stulit si Tě do náručí, ale to poznáš sám, jestli Tě to tiší nebo provokuje. Nesmírně pomůže pochopení okolí, ale nesmí to být obletování typu "chudáček má ataku". Podstatné je, aby okolí zachovalo klid, aby bylo nefalšovaně klidné a vyrovnané, protože ataku a pocit na umření nebo zešílení máš právě jenom Ty, je to pocit subjektivní, přejde a všichni zúčastnění to vědí. Mohou Ti pomoci s relaxačními technikami, autogenním tréninkem. Mohou se pokusit Tě přeladit. Mě přítel nutil, abych mu zazpívala, fakt jsem mu přes slzy vždycky začala zpívat písničku "Poslal si mě pan Beránek pro pivo..." taková hravá melodická od Jitky Molavcové, při zpěvu jsem dostala dech do rytmu a ataka fakt odezněla. Nefunguje to vždycky. Telefonát, pokud jsi sám, pomůže hodně. Hovor by se neměl točit kolem ataky, ale např.co nakoupit, uvařit, zařídit... řešení banalit a mysl je přeladěna, ataka odeznívá. Doma pomůže sprcha horká-studená jako skotský střik, masáž kůže, relaxační dýchání... A pokud je toho člověk schopen, pak začít něco dělat, jakákoliv fyzická aktivita odreaguje, vyplaví a vybije napětí, stav se rychle vrací do normálu. Já jsem během ataky měla chuť utéci (nevím ale kam, když před sebou...) anebo se zaklubíčkovat, tj.zaujmout polohu plodu v maminčině bříšku...N akaždého člověka, dokonce i na každý stav, platí něco jiného. Podstatný je, nepoddat se, ale bojovat! Přeju, abys ji rychle knokautoval, ona se pak do dalších atak nežene :-)

Baruš Pajka má pravdu, co se týče katetrizačních neinvazivních metod, jsou u nás doktoři jedničky.Pajko i já měla ventrikulární tachykardii. Zmatené el. vzruchy mé srdce rozjely na 220(nekecám) tepů za minutu. Trpěla jsem tím od 17. Ekg i holtry vždy ok. Měli mě za hysterku. Nutně jsem potřebovala natočit Ekg při záchvatu. Jednou mě už už vezli sanitkou se záchvatem, a než mi sestra nalepila ekg tak to skočilo zpátky. Až jednou jsem musela zabojovat a dvě hodiny (v záchvatu) jsem tak dlouho obcházela polikliniku až to klaplo. Pak Ikem v Krči, za čtrnáct dní mi to upálili a bylo. Jsem docela ráda, že to bylo před tím,než se mi zhoršila psychika. Teď bych to sváděla na to a taky by mě mohlo klepnout. Hurii, každému pomůže něco jiného. Já např jsem při atace nejraději sama (samozřejmě s pomocí na blízku), musím se zklidnit a to mi ve společnosti nejde. nepomohlo by mi, kdyby mě manžel hladil po vlasech a říkal to přejde. I když několikrát pomohl můj kocour, přišel a odreagoval mě. Tak nevím co pomůže tobě. Hlavně abys cítil pochopení.

Báro, jako všichni ostatní držím palce, vám oběma, těžko se teď shánějí příklady, PROČ to nemusí nic znamenat, když hlava odmítá věřit. Tak snad jen trošičku optimisticky: podchytilo se to snad zavčas a pokud nebyly velké komplikace, tak existuje veliké procento, že už se to podruhé nebude opakovat, samozřejmě za předpokladu, že se opravdu pár věcí změní. Od pohledu na svět až dejme tomu po nějaké stravovací návyky. V tomto navazuji na Pajku: štěstí NENÍ opravdu postaveno na věcech!!!!V pátek si určitě vzpomenu, kam ho vlastně povezou? Jestli do Bohunic, jezdím kolem z práce, určitě si vzpomenu!!! Pak ten PP řetěz popotáhnu až skoro

takže já jsem jediný zdejší muckej s PP? To se teda mám :)Chtěl bych se zeptat jestli byste mi mohli poradit - ženuška mi chce nějak pomoct s p.atakou a je smutná, že neví jak. Já si myslím, že se s tím musím porvat hlavně sám, že aktivní podpora není potřeba - spíš taková ta "že rodina stojí za mnou". Nebo se mýlím? Máte s tím zkušenosti?

Iveto, to mě mrzí že je ti zase hůř, tak aspon piš, pokud můžeš.Evi, ustála, nic jinýho se dělat nedalo, tak sem o tom moc radši nepřemýšlela, ale velmi dobře jsem pořád věděla, kde je únik a kde dveře na WC.Jsem dnes celá ztuhlá, chtělo by to dodat Mg.Zdá se mi to nebo se Karel ztratil?Též vítám nového PP muže, pracujícího v bankovním sektoru, totiž v podstatě muže které tu máme PP neměli nikdy anebo už ji nemají.Musím konstatovat, že jste to Báře všechny napsali moc hezky, ani já to tak neumím, těžko volím slova.Ahojte Ája

Kam sa mam zaradit? Pred troma rokmi to bola PP aspon mam ten pocit. Teraz pri recidive si uz nie som ista o PP. Moze to byt aj uzkost spojena s depkou? Ked som si ale robila testy na nete vzdy asi tak 20 krat mi vyslo ze: normalny, nejavy znamky depresie" su tieto testa aspon trochu ukazovatelom cesty? Vcera som bola na psychoterapii a pytala som sa psychologicky co je vlastne moja diagnoza. Ci PP alebo uzkostna porochu alebo nebodaj depresia. Vravi ze najskor je to uzkost. Ale urcite su tam zachvaty paniky to viem aj sama a s PP spojena agorafobia. Vsade sa da precitat o PP aj o depresii ale co je vlastne uzkost? Z kazdeho rosku trosku. Drahi moji ja radsej volim PP ako depresiu. A lekarka sa velmi rozkecavat nechce aj ked je dobra. Myslim ze s PP sa da zit ale s depkou je zivot ovela tazky. A ma len desne malo peknych chvil. Prepacte ale potrebovala som sa vykecat.