Panická porucha 5

ahoj všichni, doufám, že je vám dneska lépe než mně, včera jsem to trošku přepískla s vínem, takže mám kocovinu a je mi hrozně, jsem prostě nepoučitelná...
jinak tady v Ostravě je teda pěkně odporně, zataženo a prší a pořád si nemůžu zvyknout, že jsem doma a ne v Africe..:-( stává se vám, že se po příjezdu odněkud nemůžete taky tak dlouho vzpamatovat? mám z toho úzkosti, když si vzpomenu, jak tam bylo fajn a jak je tady hrozně... asi se tam budu muset přestěhovat, jinak fakt nevím..:-)))
přeji všem pěkný den, já jdu asi na kutě...

Ahoj všichni, děkuju moc hlavně Pajce, Marii a Evěkrk, za podporu a za reakce. Nu, já si myslím, že se závislostí na benzodiazepinech to není žádná velká legrace. Ale už nehodlám experimentovat sama, mám novou psychiatričku a budu to s ní konzultovat. Pějí se na ni ódy. :-) Se smrtelnými stavy při odvykání už jsem se teda uklidnila, to máte pravdu. Ale zkusit dostat Xanax na nulu nebo jej nahradit něčím s jinou látkou je pro mě nutnost, je mi už 35, ale ještě bych chtěla stihnout otěhotnět a v těhotenství je Xanax opravdu naprosto zakázanej. Takže uvidíme, jak se k řízenému odvykání postaví nová paní dr. Mějte se co nejzdravěji a hlavně žádnou paniku. :-) Ann.

Jéééj som stastná spolu s Vami Eduš,Ibri!!!!verím,že to musí byt krásny a jedinečný pocit Eduš v ktorý den si rodila? Ibri v den ked sa ti narodila Nikolka sa narodil aj moj manžel:) a poviem ti ak bude ako on bude skvelý človek s dobrým srdiečkom. Vela stastia este raz!!!

Ahoj holky, koukám, že to tu nějak vázne.

Edušce už jsem k Matýskovi gratulovala, tak přeju i Ibri, aby její Nikolka byla zdravá, šťastná a rostla jako z vody :-)

Jitko, to mě mrzí, jaké máš starosti. Kdyby to šlo, určitě bych s tebou taky někam zašla, ale odkud, že jsi?? Myslím, že bys nemusela bydlet tak daleko!

Martinko, zdravím tě, to je dost, že se taky na nás přijdeš podívat :-) až budeš mít někdy čas, pošli mi nějaký fotečky Raďulky :-) dík

ahoj, ještě jednou děkuju všem za podporu. Kamarádku i přítele jsem si už na netu hledala, ale vždycky to skončilo jen u mailování. K osobnímu setkání nikdy nedošlo.
Mám dvě starší sestry. Ale možná že v tom je ten problém. Já jsem měla vždycky jako nejlepší kamarádky je. A jiné jsem ani nehledala. Všechno jsme podnikaly spolu. Byly jsme taková nerozlučná trojka. Jenže jak šel čas, tak si sestry našly partnery a jedna se odstěhovala dost daleko. Tak si nějak žijou svůj život a já zůstávám sama. A je mi to líto. Kdybych už alespoň byla teta, to bych se měla o koho starat, ale sestry zatím dítě neplánují. Důležitější je kariéra a cestování...

Ahoj Eduso, koj, koj - ja taky jeste kojim a uzivej si to a odpocivej hodne, at ti ty endorfiny dlouho vydrzi a dej pusku Matyskovi, pa

Ahojte vsichni, zase se to k vam zene - ty lijaky, tak na vas myslim.
Jitko - nekde jsem cetla, kdyz nemas nejlepsiho kamarada, zkus byt nejlepsim kamaradem ty. Neni mozna, aby se pro tebe nenasel skvely chlap, urcite existuje a vek 24 neni zadny vek a v nicem nejsi pozadu. Ja taky nemam moc kamaradu, spis malo, taky mi chybi nekdo do cukrarny....ale ted to neresim, protoze na to ani nemam cas s 3 detmi. Zivot je fajn i tak, i s problemama, poustim si peknou hudbu, za chvili si dame nejakou papu a budu se tesit na sobotu, ver, ze kazdy ma nejaky problem, ale kdyby nebyl, zase bychom se asi nudili, ne?
Vsem krasnou sobotu a nedeli!!!!!!!!!!!!!!!

Jituš, já bych s tebou hned chodila do cukrárny, ale asi jsi z daleka. Nebuď smutná, uvidíš, že nějakého přítele časem najdeš. Co třeba dát si inzerát na internetu a to ne jen, že hledáš přítele ale třeba, že hledáš kamarádku?? Máš sourozence?

Děkuju všem za podporu. Zase jsem se z toho rozbrečela. Kvůli PP nikam nechodím, protože se bojím chodit někam sama. A bohužel nemám ani žádnou kamarádku! A to mě mrzí asi ještě víc, než to, že s nikým nechodím. Prostě mi strašně chybí někdo, s kým bych si zašla třeba do cukrárny a jen si tak pokecala. Někdo, kdo by mi řekl, že všechno bude zase dobrý. Mám jenom vás. Moje mamka o mých problémech ví, ale ona to pořád strašně zlehčuje. Prostě to nezažila a je narozdíl ode mne optimistka, kterou nic nerozhodí! A k tomu chlapovi- je mi 24, takže by se dalo říct, že mám na dítě ještě čas. Ale stále se nemůžu zbavit myšlenek, že by mě(s mými problémy) žádný chlap nechtěl.

Marie si môj prípad - PP mám už 15 rokov liečim sa s prestávkami ale neúspešne! Teraz zase je podozrenie že mám niečo s mozgovým kmeňom, takže možno sa ukáže že ani PP nemám a ke´d tak je druhoradá. Tiež som poskúšala všeličo a nič nepomohlo /reiky, homeopatiu, akupunktúru, vegetariántvo, Sha Cu, liečite?ov, AD.../ Tak som tiež na dne a teraz aj vyplašená či a čo sa zase nájde. Idem v utorok za neurológom, vieš ja mám nález na orgáne rovnováhy, mocem s trasem.... občas aj padnem. Dnes je mi totálne nanič, ale to mi je vlastne teraz stále. Sedím v práci a trasiem sa ako ratlík.

Ahoj Ivanko, asi máš pravdu, že je to individuální, ale opravdu mám kamarádku, které to pomohlo. Ze své zkušenosti nehovořím, trpím touto poruchou s přestávkami přes dvacet let a k dalšímu těhotenství jsem se kvůli tomu taky neodhodlala. PP mi začala, když byly dceři tři roky. Chtěla jsem Jitku povzbudit, pro mě je nejhorší, když jsem sama doma jako právě teď Jitka. Mám skvělé zázemí, přátele, práci a stejně s touto nemocí stále zápasím. Zkusila jsem i léčení pomocí Reiki, ale bez úspěchu. Přeji ti hezký víkend

jitko, vítej v mém světě:-) taky je mi špatně, brečím bezdůvodně a nějak se pořád nemůžu srovnat s tím návratem do normálního života, chci strašně zpátky k moři a nemuset řešit problémy tady doma, navíc mám pořád nějakou depku, nic mě nebaví... a s tím otcem pro tvé dítě-nemyslím, že by se nenašel, jen musíš hledat, já jsem našla a jsem spokojená a věř tomu, že existují muži, kteří tě dokážou pochopit..jo, a proč vlastně kvůli PP nikam nechodíš? máš z něčeho "venku" strach?

Ahoj Marie...to či tehotenstvo na PP pomáha neviem-neviem, pne tú PP vyvolalo PP , takže asi to je individuálne. Vieš ja som sa zrazu začala báť či nezošaliem, a či vychovám dieťa... Takže neviem.

JITKA B - ve?mi rada by so ti zdvihla náladu, ale tiež sa dnes klepem a som na Lex.., No neviem ko?ko máš rokov a napokon to nie je ani moc podstatné, v živote sa dejú občas aj zázraky averím, že ten ktorý ti je súdený si nájde teba, a možno ho už poznáš, možno ťa pozoruje a nevie odkia? tá milá dáma je... Verím, že sa nájde a miminko príde. Ten pocit, že plačeš a ani poriadne nevieš prečo ve?mi dobre poznám...stretávam sa s ním minimálne každý druhý deň ale viac menej stále, no mne pomáha keď sa vyplačem. Možno sa u?aví aj tebe.
Maj sa krásne a pozri sa hoc aj v tom autobuse alebo na psychoterapii možno tam niekto je....z celého srdca Ti to prajem!

Taky se nemám lépe. Jsem v práci a už jsem musela kopnout xanax. Aspoň vidíš, že v tom nejsi sama. Slyšela jsem, že těhotenství na PP pomáhá. Tak se v tom autobuse pořádně rozhlédni:-)) Držím ti palce. Marie

ahoj, zase nikdo nepíše. Tak se snad máte líp než já. Dneska u nás od rána prší a já jsem sama doma a brečím. A vůbec nevím proč! Nějak to na mě zase padlo. Takový pocit, že jsem k ničemu a nevím, co by to mohlo změnit. Možná je to trochu i kvůli vám. Nemyslím to vůbec ve zlém, ale ta vaše miminka vám strašně závidím. Já asi svoje nikdy mít nebudu! Chtěla bych, aby moje dítě mělo i tátu a najít někoho je pro mě nemožné. Kvůli PP totiž nikam nechodím. A potkat toho vysněného prince v autobuse, když jedu na terapii, je dost nepravděpodobné! Tak jsem si trochu ulevila, ale o moc líp mi není.

Ibri, vítej.Tak jste nám holky porodily skoro nastejno.I tobě Ibri a malé Nikol hodně zdraví.
A jak to půjde, pošlete fotečky.

Ještě se přidám k tomu, jak psala Evča, že je špatně spoustě "normálních" lidí, v tomto počasí...tak je to fakt...taky to kolem sebe slyším.Včera jsem byla s malým na ušním (bolelo ho ucho...a došlo k tomu nejhoršímu, že mu ho pichli...ale byl statečný, chuďátko moje:-(, a ta sestra na ušním říkala, že ty horka asi nepřežije, že je jí z toho špatně a ačkoliv má ráda horko, tak toto už je moc, točí se jí hlava, nemůže dýchat...
A v práci to samé...kdekdo si stěžuje, že umírá...

Martinko Hu zdravím Tě taky...kde bydlíš v HU? V Budapešti? Když jsme tam byli nedávno, tak jsem si na tebe vzpomněla, ale neměla jsem žádný kontakt na tebe.
Mariko a Anno, zdravím Vám taky, s těmito léky nemám žádnou zkušenost, ani s odvykáním...ale určitě se vám ozve někdo kdo k tomu má co říct.
Jitko B, zrovna tak nemám zkušenost s tou agresí, ale stává se mi, že mám období, kdy nenávidím sama sebe, a mám pocit, že jsem úplně na nic a všechno je špatně...a občas taky závidím druhým...Ale myslím,že je dobře, že si to uvědomuješ, protože pak je šance s tím něco dělat. kdybys cítíla, že se Ti ta agrese občas vymkne z kontroly, tak se určitě radši svěř Dr.
Zdravím i Pajku a PeŤuli a EviKa + i ty kteří tu teď nechodí.

Ahoj všem.
Anie taky dodatečně přeji všechno nejlepší!!!
Eduško, Ibri...moc gratuluji. Ten pocit moc dobře znám, pamatuji si, že jsem měla stavy, kdy jsem se téměř zalykala štěstím...a dodnes jsou ti moji miláčkové pro mě všechno.Holky užijte si to, je to fakt něco jedinečného...moc vám to přeji.
Gabika, zdravím Tě...co máš za práci, že jsi v takovém fofru (no jo kdo dnes není,, že:-( Jo mailovou adresu si vymažu, ale tu přece nemusíš měnit, když kupuješ nové PC..?
Ale budu ráda, když se ozveš...až budeš mít čas.
Michale, doufám, že najdeš nějakou spřízněnou duši. Já jsem (bohužel:) starší a manžel by mě asi na procházky, i když terapeutické:-) nerad pouštěl:-)))
Ivi, podle toho co popisuješ, jsem přesvědčená, že to bude "jen" PP. Dokud jsem nevěděla co to je, tak jsem z toho byla taky vyplašená, a nedovedla jsem pochopit, že takové příšerné fyzické stavy může způsobit "pouze" psychika. Do toho mě klátila migréna takovým způsobem, že jsem byla přesvědčená, že mám nádor (i ty motáky k tomu). A když mě pak neuroložka poslal sama od sebe na CT...tak jsem si byla téměř jistá...no naštěstí to dopadlo dobře. Teď mám prášky...a je to o hodně lepší. Aspoň ty ataky zmizely. Tak věřím, že to bude u tebe taky dobrý.