Panická porucha 5

Ibri a Eduško, gratuluji vám dodatečně k narození děťátkům, hlavně hodně zdraví, a užijte si s nimi hezké chvilky. Vnímejte každou minutu, hrozně rychle ten život utíká a tohle je moc hezké období.

Báro, Ditušo,Pajko, tak čtu vaše zprávy o stavu a je mi z toho smutno(:, nicméně zas na druho stranu zas mě to jaksi (prosím nic ve zlém) uklidnilo, že třeba "je něco ve vzduchu" nebo něco na ten způsob. Myslela jsem také, že mám skoro vyhráno a jak dobře zvládám, poslední dobou však to není dobré. Přímo ataky se nekonají, ale je mi trvale jaksi nedefinovatelně nedobře, až k hranici fungování. Je pravda, že jsem to skoro očekávala, dlouhodobá pracovní zátěž jak mám vlastně dvě zaměstnání, poslední dobou jsem zvládala už jen to s pocity, že už nemůžu. Doma jsem už nedokázala ani uklidit, uvařit a už ani pozitivně myslet, a jen se snažila zahánět úzkosti. Od včerejška mám dovolenou, a místo abych "radostně" se pustila do toho, na co se těším celou zimu a jaro, tak jen bloumám po domě, případně civím do ničeho.

ahoj všichni, tak koukám, že je nás víc, komu je v posledních dnech hůř a hůř. Musíme si říkat, že zase bude líp a líp. No doufám!
Jinak u nás máme kila třešní, takže zavařujeme, pečeme bublaniny a plácáme se s knedlíkama!

Dito, bublaninu teď dělám denně (i dvakrát), je hodně ovoce, které se takto zabudované stoprocentně zkonzumuje.Tak přemýšlím, jestli my z ní už nebublají i ty nervy...

Báro, říkám se totéž, co Ty: "nevím, co se to stalo", poslední týden mám taky dost hnusné stavy, u mne ataka jde do stavů charakterizovaných jako DPDR. Tedy nic konkrétního, ale být mimo sebe a mimo realitu mě vždy tak rozhodí, až k zbláznění. Přidala jsem léky, zase podle potřeby a snažím se před sebou dělat, že roli hrají hormony, výkyvy počasí, stresy apod... Ale fakt si to na mě sáhlo jako před pár lety a ten kolotoč už bych znovu asi neustála. Ale když to pomine, pak se rychle chovám, že nic nebylo, že se nebojím (ale bojím, mám úzkosti) a vyrazím plavat, kde se mnou ta mrška drží často tempo, ale nevzdávám se. Snažím se žít a nelitovat, ale nejraději bych to sem tam vzdala a aspoň se pořádně politovala ve stylu "proč právě já?" Pak se v práci objeví zpráva o leukémii a mně moje potíže připadají banální, až se zastydím a současně mě ta zpráva rozhodí k další úzkosti a depresi.
Tobě bych doporučila nechat si pro klid duše udělat i základní interní vyšetření = krev (co nejrozsáhlejší test, i na hormony štítné žlázy a ty naše klimakterické) + EKG.
A drž se, děvčico! Zatím vždycky bylo líp, není důvod, aby to teď bylo jinak!!!

Baru, to je strašný , podělaný nervy...já už se taky patlám v divných stavech,ale zatím to není panika,strachy...jen jsem jak leklá ryba, přes den dnes bez přestávky,spíš depresivní stavy,co se ale projevují fyzicky...psychicky to vnímám až když už mě bolest těla a neschopnost něco podniknout,být aktivní přemůžou a otráví zcela...to pak ukápne najednou slza třeba při mytí nádobí...jen tak.Hnus.Ale nakonec jsem v poledne práskla do koní:-)))a naráz udělala oběd a upekla bublaninu,mnaam,ale náladu mi to nezlepšilo nikterak výrazně.Těším se nejvíc na odpolední postelový odpočinek. Ted večer už je mi zas dobře.Nechápu!Napiš,jak ti je...určitě s Dr.o tom promluv,vše jí popiš,však víš.Dovolená se nejspíš vydaří,neboj.

Ahoj všichni, tak mám pocit, že jsem zase zpátky na začátku. Nevím, co se to stalo, pravidelně beru svou dávku AD a předevčírem večer po dvou letech ataka, ale hrozná, trvala od 9 večer asi do 3 do rána, pak jsem začala usínat, ale ještě jsem se dobu budila s pocitem, že nedýchám. Byli jsme u známých na chatě, je to taková prdel světa, pohotovost večer nefunguje, nemocnice daleko, asi i to přispělo k tomu, že to trvalo tak dlouho a bylo to tak hrozné. Považuju se už za zkušenou panikářku, ale opravdu jsem zase měla obavy, že to nemůže být jen ataka, bála jsem se usnout, že ve spánku umřu, ráno jsem se cítila jako kus hadru a je mi od té doby divně, musela jsem nasadit dvakrát denně lexaurin, jinak se mi začne točit hlava a zase se strachem čekám, kdy zas přijde ataka - prostě jako začátečník, stokrát si můžu říkat všecko, co se říkat v takových případech má, ty fyzické příznaky jsou tak silné, že je člověk podělaný strachy - každou chvilku jsem měla v záchodě zadek nebo hlavu, no děs. Nevím, čím to, že k tomu došlo a to mě děsí, za měsíc mám letět na dovolenou a teď jsem se toho začala bát. Budu muset na psychiatrii, apoň si o tom promluvit s doktorkou, snad to trochu pomůže. Hned na druhý den jsme jeli domů, už jsem tam nechtěla být, jsem šťastná, že jsem doma, ale stejně je mi tak nějak slabo. Jdu si trošku počíst, snad mi pobyxt mezi váma zase pomůže, jako už tolikrát. Zatím pa, vaše Bára.

Edušo, to brečíš štěstím.Víš, mísí se v tobě všechny ty maminkovské pocity.Co Matýsek, je hodnej?Že se ptám co.Tak zas někdy pošli nějakou fotečku.
Padám únavou, mějte se dobře.Zdravím všechny od malty.

Pajko, já vím, že by se Helena ozvala, psala, že má omezený přístup na net.
Přecitlivělá jsem hodně, ale ne celý den, padne to na mě třeba večer (jako třeba teď), to je mi pak všechno k pláči. Teď jsem si Matýska chovala a musela jsem ho dát do postýlky, protože bych se rozbrečela.
Doufám, že si užíváte sluníčka, já bych mohla mít léto pořád. Celý den jsme na zahradě a tam je mi nejlíp.

Eduš, Helena by mi napsala sama, kdyby cítila potřebu. Přece nebudu vyzvídat, co se jí stalo...
A přecitlivělost patří k poporodnímu psychickému rozpoložení. Nijak to nedegraduje Tvé štěstí. Jenom si pohlídej, aby byl pláč přiměřený a nebylo ho příliš moc až k hlubší depresi.

Ahojík, tak jsme se právě vrátili z ryb. Přivezli jsme si domů kapříka, sice nic moc velkýho, ale 41cm taky dobrý :-)

Jíťo, tak to budeš mít promoci s mou segrou asi, teda nevím, jak to tam chodí, ale ona má poslední zkoušku někdy 30. srpna a nejspíš teda bude mít promoci s tebou :-) S tím sejitím si nelam hlavu, jen se kdyžtak ozvi, kdybys chtěla :-) třeba ti bude líp a mohly bychom se třeba vzájemně podporovat a tu PP mrchu porazit :-)

No nic, přeju všem dobrou noc, pá

ahoj Kamčo, promoci jsem ještě neměla, protože jsem si poslední státnici nechala až na září. Máš pravdu, že jsem jezdila do Hradce. Jenže pak to se mnou šlo z kopce! A teď by mi dělalo problém dojet i do těch Pardubic. Jsi hodná, že by ses se mnou sešla, ale já na to teď asi fakt nemám!

Jíťo, to je ale špatný, že nikam nechodíš. Do školy jsi ale dojížděla, tak asi seš schopná někam dojet, jo? Tuším Hradec, viď? Teď mě tak napadlo, nemělas náhodou minulý týden promoci?? No, já myslím, že bychom se mohly domluvit a případně někde se sejít. Chrudim sice neznám a snad jsem tam ani nikdy nebyla, ale myslím, že by to nemusel být problém. Nebo třeba i Hradec či Pardubice.

Dandy, už se tu moc nevyskytuju, ale tebe tu taky nebývá moc vidět. Doufám, že už je doma teda klid. Podle mě fakt není nic na tom, že tam dcerka zůstala až tak do rána, když přišla domů úplně v pohodě. Můžete být spíš rádi, že nezklamala vaši důvěru :-) my jsme si rozlučák se základkou docela užili všici, teda ne, že bych přišla nametená, ale určitě jsem necumlala džus :-)

No, budu muset jít, dneska jdem s broukem na rande :-) na ryby :-) Už mu slibuju dlouho, že s ním pojedu, tak dneska. Zítra odjíždíme směr Náměšť na Hané na festival. Asi se tam nikdo nechystáte, co? :-)

ahoj Dandy. Dalo by se říct, že vážně nikam nevycházím. Už od ledna jsem doma, protože jsem ukončila vysokou. Jen jsem jezdila na zkoušky, a pak na státnice. Jinak jezdím jednou za 14 dní na terapii (Která se zdá být zbytečná). Snažím se chodit každý den se psem, ale většinou jde se mnou i mamka nebo sestra. Sama se prostě bojím. Jinak nikam nejdu, nejen kvůli PP, ale je to hlavně kvůli tomu, že nemám s kým! A letos poprvé jsem odmítla jet na dovolenou. Bojím se, že by to můj stav ještě zhoršilo. Nesnáším změnu prostředí!

Pajko, Helena přišla o práci a nejen to, ale nevím, jestli by chtěla, abych to sem psala, proto jí radši napiš mail. Včera jsem z jejích sms byla docela zdrcená.
Jinak u mě docela pohoda, akorát jsem trvale nevyspalá a dost plačtivá. Mates je ale moc hodnej, když to tak poslouchám od kamarádek, tak je to zatím zlaté dítě. Ale snad si takové zasloužím, no ne? :-))))

Dievčence neviem či sa to stáva aj vám ale ja som dnes stále ako napitá...hlavne keď chodím ma to hádže zo strany na stranu beriem už mesiac Coaxil a zatia? nič. Keď si dám Lex. tak m len usí a nie som moc schopná fungovať. Je to hrúza, myslí si že to nebude "len" PP ale že mám poškodený mozog. Dnes idem k neurológovi, ale nie som optimistka, lebo som lekárov pochodila milióny.

Ahoj všem.
Tak do konce tohohle týdne a prý bude hotovo.Hurá, pak už jen malíři a moje maličkost v podobě úklidové čety.
Taky vítám Ditušu z dovolený, koukám, že nic moc , co?Jste byli jen týden?To je málo, když ještě dva dny z toho prosedíš v autě.Ale zase ted v těch vedrech byste tam stejně nevydželi.A tady máš nás.
Na Helenu se taky pamatuju, v tý době tady byla i Kesonka a Katarína,ne?
Určitě sem holky někdy kouknete, tak písněte , co je s váma.
No já za chvilku jedu k doktorce se zádama, aby mě trošku napravila, než s pustím do velkýho úklidu.Bolej potvory.Ahoj a večer jsem zpátky.

Eduš, Helena je ta odvážná osůbka,co loni či kdy zvažovala návrat do sborovny??A tak jak se jí daří???Matně si tady nějakou Helenu vybavuju a zajímalo mě,coby "kolegyni",jak to zvládá...

Eduš, to oslovení místo nicku, je projev únavy, byla jsem do devíti v práci...

Dandy, ted jsem četla vaši familly stóry,,,hm, tatka si bude muset pomalu zvykat,že už mu dcéra dospívá...a měl by být rád,že v dnešní pohnuté době přišla nezhulená,netěhotná,nepila...asi žárlí.to bývá...jinak co popisuješ o svých pocitech a myšlenkách,které odstartuje nějaká konkrétní neshoda,to znám jak hrom!!! Procházím tím poslední dobou snad fakt už denně...celou dovolenou,mám pocit,že každou minutu jsem hlídala podvědomě,zda dělám a říkám vše správně,tak, jak by se mělo...hodně na tom má podíl vnímání chování dcery a okolí-hodně lidí bylo kolem,různé týpky,ruzné chování...jedni takoví, jedni makoví,horko,co člověka znervozní už samo o sobě,na pokoji nedychatelno,byl bez klimatizace,nakonec druhý den muž vyprosil aspon stolní ventilátor...tak se spalo trochu líp--píp---tři dny jsem měla opuchlé horní víčko,nebyl to zán.spojivek,ale den jsem skoro na něj neviděla,jak byl pytel nad okem,i to pobolívalo na pohmat jak modřina,ale nebyla to modřina,možná z klimatizace v autě,či co já vím...zato dnes ,brr,to stojí zato.-(.Bída , ES,pálí zas žáha,to mám ted furt,jak by nestačila záda,kříž,svaly a pak mám mít usměvavou náladu a být plna energie...a pak se mají dostavit kladné myšlenky na porod,na fungování rodiny s dalším přírůstkem...momentálně mám pocity přesně jak ty...neschopnost být OK,být aktivnější,veselejší,mám pocit,že mi spousta lidí kolem přestává vyhovovat,že mě svým jednáním a řečmi motají hlavu a nechtějí rozumět...např. mamka...ta nikdy nepřizná,že je jí něco,já myslím,že třeba kolikrát jí není dobře...donedávna cestovala,ale najednou jen zahrádka...a když řeknu pravdu,jak bylo na dovolené,řekne,že nám to říkala,at nejezdíme,tak jsem jí už na to řekla svoje..nebo "rady"stran chování malé...nebo pořád něco vytýká rádoby nenápadným zpúsobem mému muži,takže už mám předem hrůzu z případného,byť jen krátkodobého jejich společného setkání...a pak od muže zas poslouchám, jak co řekla,a že je taková maková...přitom já s tím nic nenadělám.Jsem jak v začarovaným kruhu,,,a ten jak známo je už sám o sobě hlavním projevem PP-krom jiných lahůdek:-(((.Ale zatím paniku necítím,tak to je dobře,jinak nevím,jak bych to ted v těho řešila.Prostě si říkám,že to musím vydržet a bude zas nějaký čas třeba líp.Ani si nemyslím,že mám nějakou nemoc,jak dřív před AD...jen ty svaly a únava,co dovádí až k slzám.Večer je ale už líp...záhada.Dobrou všem a zdar a sílu přeju nově se zde hlásícím.

Jo,nebyla jste ,některá,holky na testu na těho cukrovku? Prý se tam něco nalačno sladkého vypije a čeká až dvě hodiny a pak???Vemou asi krev.Ráno mě to čeká už v 7...brrr.se z toh nalačno akorát po...ne?:-)))