Panická porucha 5

Nedalo mi to,abch ješt nenakoukla.
Hanulo, psychika.Ten pytlík je dobrá věc, taky mi to poradila doktorka.
Martine s tou jogou hrozně ráda pokecám.K psychice jsem i po operaci páteře a tak mě to zajímá.Víc večer, ahoj.

Všechny Vás srdečně zdravím. Nevím, jestli jsou moje potíže panická porucha, nikdy jsem s tím nebyla u lékaře, ale poslední dobou o tom uvažuju. Občas se mi totiž stane, ať už jsem v naprostém klidu, třeba koukám u televize, nebo dělám nějakou činnost, na procházce, atd. tak najednou začnu mít pocit, jako by se mi nedostával dech, začne se mi podivně točit hlava a najednou vím, že je TO tu, i když vlastně nevím co, začnou mi necitlivět ruce a nohy a celá jsem tak divně bezvládná, tlak mi vyletí někdy i na 180/100, strašně rychle mi buší srdce a nemůžu popadnout dech, jako ybch to prostě ani nebyla já, a ruku v ruce s tím jde hrozný strach, že umřu, že dostanu mrtvici a ochrnu - většinou to zvládnu tím, že vezmu igelitový pytlík a dýchám do něj tak dlouho, dokud to nepřejde. Taky si vezmu Vasocardin, ale třeba i celé dvě tablety, jinak ho pravidelně neberu, protože mám tlak spíš nižší. Je to taková moje berlička, kdybych ho tu neměla, tak by ty "záchvaty" asi ještě horší, ale myslím, že s tlakem ten můj problém spíš nesouvisí, že to zvýšení tlaku je jen doprovodný jev toho, co se mi děje. Pracuju doma, což je výhoda, ale děsím se toho, že se mi to jednou stane někde na ulici uprostřed spousty lidí, už byly takové náběhy, a já se tam složím k zemi. Měla bych to to brát nějaké léky? Je to příčina psychická nebo fyzická? Poradíte mi někdo, prosím?

Ahoj, za PP se nestyd. Je to zla nemoc a kazdy normalni clovek pochopi ze ten kdo ji ma tak proziva PEKLO. Pokud to tve okoli vi, tak te podpori a tobe odpadne stres z toho "co si reknou". Nevim jak Reiky, ale ja se ted zacinam venovat Joze a mam z toho moc dobry pocit- uklidnis mysl a udelas HODNE pro organizmus a pater.

Ahoj Renato, Mášo.Moc zajímavé, co píšete.Bohužel teď nestihám na nic reagovat, ale určitě večer doma odepíšu.Jak já se v tom co píšete vidím.Vítejte mezi náma.

Ahojky všichni, taky jsem ráda, že jsem tenhle server objevila. Mám stavy panické úzkosti po smrti dcerky již přes dvacet let s menšími či většími přestávkami. Musím říct, že záchvaty bez lexaurinu a teď xanaxu nejsem schopna zvládnout. Pro zlepšení mého stavu jsem si naordinovala týdenní pobyt v lázních. Jela jsem s manželem a každá procedura byla utrpením. Co když se mi udělá v té koupeli špatně, to bude ostuda. Takže místo odpočinku větší stres. Potom přijde vztek "jaká jsem nemožná a bez manžela neschopná života". Tak to jde pořád dokola. Málo lidí v okolí o mém problému ví, protože se za tu "slabost" stydím. Takže jsem ráda, že se mohu vypovídat do počítače a lidem, kteří vědí o čem mluvím. Ráda chodím do divadla a do kina, ale bohužel poslední půlrok to není kulturní zážitek, ale boj o to, abych neutekla v průběhu představení (co kdyby si toho někdo všiml). Sama na nějakou procházku, nepřichází v úvahu. Jakmile se vzdálím 100m od domova, tak se zaručeně udusím. Ještě že mi nedělá problém jízda autem, takže si mohu obstarat všechny nákupy apod. Zkusila jsem si koupit L-tryptofan (prý dokáže nahradit lexaurin, xanax a pod., ale mě nepomohl. Zkusil jste někdo léčení pomocí Reiki apod? Zajímalo by mě, jestli to někomu pomohlo. Všem přeji zlepšení potíží a taky napiště, jak si naordinujete to "nebání se strachu", mě to tedy nejde. Kdo se chystáte na dovolenou, tak přeji krásné počasí a strašáka v podobě PP nechte doma. Máša

Ahoj! Já jsem Renata a jsem ráda, že jsem objevila tento server a vaši diskusi! Pravdou je, že kdo to nezažil, nepochopí a okolí si často myslí. že kdo bere antidepresiva, je cvok. Já teda typický panický záchvat měla 4 x v životě, prvně asi před 4 lety, když jsem se tak nějak rvala s nepřízní osudu. Takže hned EKG, rentgen páteře, všemožný odběry krve, vše OK. Od té doby se u mě objevuje bušení srdce, stáhlej krk, tlaky na hrudi, blest hlavy, a všemožný podobný nechutnosti, ale většinou se mi to relaxačním dýcháním povede rozehnat. Pro případ nejvyšší nouze mám u sebe ANSILAN, ale to jen pro nejnutnější případy, jinak se snažím bojovat. Bohužel letos pociťuju mírné zhoršení a to v tom, že se mi ty problémy objevují častěji. Dostala jsem JARSIN, rostlinné atnidepresivum, ale to moc nezabírá. Asi budu muset po létě opět k doktorce. Paradoxně - jsem docela aktivní sportovkyně - dělám dokonce horolezectví, a tyhle úzkostné projevy mě zamezují v trénování a podávání pořádných výkonů. Zase na druhou stranu, kdybych nesportovala, jeblo by mi asi úplně. Závidím ale trochu těm lidem, kteří si téměř nic neopřipouští, nic neřeší a hlavně mozek jim nešrotuje 24 hodin denně. Mockrát jsem si už řekla, že se na to vyprdnu, rozbrečela se abyla totálně down, ale tím se vždycky vše zhoršilo. Jediné, co je opravdu možné, je bojovat. A změnit myšlení, vnímání, chápání světa. Takže hezký den a LET'S FIGHTING!

Jitko, nebránila bych se AD, já jsem byla jako ty, nikam jsem nechodila, jen jsem seděla doma a luštila křížovky a chodila na zkoušky, na přednášky ne, protože tam jsem to nemohla vydržet. Myslela jsem si, že jsem taky nespolečenská a hlavně mi bylo pořád zle, takže jsem se kontaktům s lidmi vyhýbala. Když jsem se ale začala konečně pořádně léčit, tak se ze mně stal úplně jinej člověk a dneska si život bez přátel a lidí kolem nedokážu představit.Když jsem začala se Zoloftem, tak mi bylo taky hooodně zle a mnohem hůř než předtím, ale vydržela jsem to těch 14 dní a potom už se to jen zlepšovalo. Plný účinek byl znát za půl roku, kdy už mi bylo dobře. Je fakt, že i s AD je mi někdy mizerně, ale nikdy to není takový jako před nimi. NIKDY! A hlavně to trvá nějakou dobu a pak zase funguju dál, kdežto předtím jsem třeba několik dní nebo týdnů jen koukala doma do zdi, protože se mi tak motala hlava, že jsem si ani netroufla jít za roh pro rohlíky. Určitě s tím něco dělej, protože pak budeš litovat, že jsi ztratila nejlepší léta jako lituju já a pak jsem se to snažila dohánět.

Dituš, dlužím ti mail, vydrž, prosím!!

Ahojte...
Vcera jsem si zacvicil jogu (po 4 mesicich nepohybu) a dneska me boli hlavne prsni sval... no nebudu nad tim premyslet, a to jsem usnul az v 5 AM protoze mi bylo horko... tak se trochu bojim jestli po ceste do prace neumru.

AD jsou dobra volba - ale musi kazdemu sednout konretni pripravek - budou ucinkovat za 5 - 6 tydnu na plnou uroven ale CHCE to v tom prubehu neustale EXPOZICE => jedine tak se clovek zbavi tech stavu.

To ze nechces na diskoteku a mas dojem ze nejsi spolecenska uz je jen bude "otisk" ve tvem povedomi. Tj. nebudes na to mit chut a budes z toho mit strach... ale pokud se silou vule prekonas a risknes to (a BEZ VULE to nejde NEPOMUZOU ZADNE PRASKY!!!!) tak ti stejne bude blbe, ale pri kazde dalsi expozici min... pak uz ti to ani neprijde.

Ma rada zni - vydrzet s nervama (to mi casto rika ma kardiolozka kdyz ji volam :), zvolit vhodne AD na minimalni davce - nebrat benzodiazepiny - at si uvedomujes pomalu narustajicic efekt a zacit bojovat. NA PRASEK SE NIKDO Z NAS NEMUZE SPOLEHNOUT... musime s tim bojovat sami => zmenit mysleni, nebat se strachu (ne uzkosti) a zmenit zivotni postoje a styl. No vzhledem k tomu ze vsechno z toho se snazim aplikovat tak muzu rici ze je to taky narez, ale je MI KAZDY DEN LIP!!!!!!!!!!

ahoj všichni, nějak jste se najednou rozepsali! To je dobře. Radíte mi, že mám brát AD, ale já se k tomu nedonutím. Brala jsem je kdysi asi 2 roky a když jsem to probírala na terapii, tak se mě ptala, jak mi v té době bylo. Já jsem se snažila vzpomenout a taky si už od dětství píšu deník, tak jsem do něho nakoukla. Zjistila jsem, že mi bylo trochu líp, ale stejně jsem nikam mezi lidi nechodila. Jenom do školy. Žádné kino ani diskotéky ani setkávání s přáteli. Prostě si myslím, že i kdybych AD brala zase, že by mi bylo možná po čase líp, ale pochybuju o tom, že by se ze mě stal společenský člověk! A většina z vás tady píše, že vám není dobře i když AD berete. Poslední zkouška AD (Serlift), dopadla pro mě strašně! Měla jsem stav, který byl horší, než záchvat PP! Nemohla jsem dýchat ani polykat. Mamka musela zavolat doktorce, jestli to může být z toho. Ona mi řekla, že na to můžu být alergická, ať je raději už neberu. Chtěla mi dát jinou skupinu, ale já už to nechtěla zkoušet!

Judit, zatím mám stále p.r.d.---ale snad se zahradničení dočkám aspon v srpnu.Měj se dobře.

no IBRI, dnes jsem vzpomněla,jak se vam vede...dobře,že dobře! Ty máš teda tchýni,super. No Sardinka žárlí? u nás to bude asi stejné....pošli kdyžtak mailem fota.ahooj

Ahojte,
Eduš mám se zatím bezvadně, už týden tady je tchýně, takže pomáhá kde může. Nikča je celkem hodná občas nějaký ten brekot z bolení bříška. Se Sardinkou je to malinko horší,zvyká si a my všichni s ní. PP je ode mě naštěstí daleko a doufám,že nadlouho.
Pajko, Pajko copak to čtu děvčico? Ty taková bojovnice? To mi nedělej. Šup šup foťák do ruky, zadýchej do břicha a lupni si o pár bazénů víc. Máš přece v rukávu tolik fíglů.

Judit, Draha je Drahomíra até je až příští týden:-),ale je hezké,že sis vzpomněla.jenže pochybuju,že sem nakoukává...bohužel se mi přestala už dávno ozývat:-(.

Petulo,těžko poradit,já třeba na delší vycestování nejsem vůbec,hned by se mi stýskalo a nejsem do světa dosti průbojná.

Martine, taky jsem zažila období,kdy jsme skoro vůbec NEBYLA...strašný...a to jsem měla novorozeně na starosti a to mě ještě víc děsilo:-(.Díky ADečkům za pomoc...a ty se drž nadále.

Rokytko,koukám , že nekoukám n amýho Gíííra na nově:-)))tak honem to naprvím,třeba mi zvedne náladu.A k tomu bych měla chut na dvě sklenky ledového šampáňa s jahodama ...do pytle,kdy jí si dám,bééééééé...zatím tu žmoulám kus kynutý buchty červenorybízový ze včerejška,plech zbude dojíst asi na mně,a to mě pálí žáha ze všech nejvíc po čemkoliv...tak zapíjím ji mlíkem...papa

ahoj všichni, včera jsem tady psala takový krásný příspěvek a on se nezobrazil :-( já se taky necítím moc dobře, sotva jsem si zvykla, že jsem doma, tak mi začal pracovní koloítoč, spousta zařizování a papírování, až mi z toho jde hlava kolem..a to doslova, mám docela motáky poslední dobou, vysazuju lexaurin, takže už beru jen půlku 3.0 večer, ale není mi teda dvakrát nejlíp..
jinak jsem se chtěla zeptat, jestli někdo nemáte zkušenosti s vycestováním na delší dobu, nedostala jsem se nikam dál na školu, tak s přítelem zvažujeme odjet na rok do anglie pracovat s tím, že bych tak každé tři měsíce přijela pro léky a možná si trošku popovídat..no nevím, už zase se toho bojím, jenom o tom uvažujeme...
jitko, šla bych s tebou na kafčo z fleku, ale ostrava je asi trošku z ruky, taky si myslím, že AD by v tvém případě byly na místě, jinak strávíš mládí zavřená doma a nic si neužiješ...
martine, vítej, jsem moc ráda, že už jsi na tom lépe, já jsem měla státnice před měsícem a taky jsem to nějak zvládla, neboj, to půjde, proti tomu, co sis prožil, je to brnkačka..:-) a piš, ráda bych se tobě taky něco dozvěděla, jako asi všichni tady...
jinak přeji všem pěkný večer, já běžím do sprchy a do postýlky, dneska toho bylo na mě moc
zatím papa

Achhoj všem,:-) DANDY, no je mi střídavě, spíš deprese,střídavě je mi k zcvoknutí a na brečení,ale důvody pádné znám a k tomu asi i těho hormony a vedro.Díky za dotaz a moc tě zdravím, dobře ,že sis užila klidnou dovču.Chorvatsko jako takové za moc nestojí,-předraženo i pro samotné domorodce,krajina suchá se za pár dní okouká,nedostavěné barabizny,nepořádek kolem...jen ta změna prostředí,vzduchu a to moře je fajn,ale záleží na druhu pláže-hrubopísčitých je tam prachmálo,jen okolo Omiše,kam jezdíme,perfektní přístup do vody i pro děti,pořád jsi dál od břehu a dospělý dosáhne na dno,pro fobiky dobré:-).
Dnes jsem byla spokojená,hromadná rodinná tour:-)na Ramzové, procházka po známých a mně milovaných místech z dětství,pařák se střídal s mraky a lehkou sprškou,takže super.jen ta hovada by nemusela tolik štípat, i přes nastříkání sprejem proti nim určeným...jen jsem už defin. zjistila,že na delší jak hodinové jízdy už se necítím,mimi kope víc a je mi těžko.Jinak dnes bylo fajn.

Všem přeju klidnou noc,trošku chládku aspon a nemějte taky ataky.Pajko, dýchej,zas to přejde...co jiného stále radit,viď...papa

Dandy, nene, Helík nemá mimčo, ale půjde se mnou a s Matýskem, aby se trochu rozveselila.
Tak jsem se zvážila a ještě dvě kilča a budu na své váze před těhotenstvím - hurá :-))

Pajko, možnost dvě zní líp...:-)

Tak jsme si zašli na jedno pivko....ale už je myslím zase vypocené. To je děs. celý den to vypadá jakoby už mělo něco přijít, slyším hřmění a furt nic.No jestli ty vedra budou zase celý týden, tak asi umřu.
EviK svíčičky do koupelny...to je romantika, já když si to představím v tom našem jádru, tak už je to horší:-(
Eduš, tak Helíka pozdravuj. Ona má taky mimčo?
Martine, s tím psaním je to bezva nápad...

Díky za tenhle chat a za vás lidičky, že tu jste.Uklidňuju se, že nemám za krkem ani mrtvici, ani infarkt, že to jsou "jen" nervičky a změny tlaku a počasí.
No právě jsem vylezla z vany s rozbitým kolenem,protože v místě , kde se nejlíp leze do vany je ostrý roh a tím pádem budu mít asi kolena rozbitý pořád.Ach jo.Řemeslo braň se.
Martine já beru Coaxil a Neurol každý den.Taky jsem si šláhla až na dno, už to je osm let a co beru AD, je to lepší.O dovolené mě bylo tak fajn, že jsem kolikrát přemýšlela, jestli jsem vůbec léky brala.Jen jsem hůř snášela tu velkou jídelnu, ale i to jsem zvládla.
teď tu sedím, chlapi šli na fotbal a všechny moje zvířátka sedí vedle mě a strkaj do mě hlavou, abych si jich všimla a hlavně se bojej bouřky.
Všem vám přeju ať vám je dobře a ahoj.