Panická porucha 5

taky sem mel podobne trapeni ale nechal sem to dojit tak daleko ze beru cipralex a neurol-docela sila kdyz to ma prijid-hlavne ve dnech dusna a vedra jako je tet.rad bych poznal terapeuta kterej by me pomohl aspon v zacatku.ten muj me zatim jen laduje praskama! a jeho rada? jo pane, nesmite tomu tolik podlehat.sem chlap jako hora ale stimdle si poradit neumim-pokazde me to skoli:( co sem vlastne chtel rict? vis ze ani nevim-asi se vykecat.jooo,vzkazat te slecne co ma brneni zavrate,spatne se ji dycha,ze to je zacatek a tak at se snazi bez prasku!!! lehnout si do toho......:)) nebo dopadne bydne jako ja

Ahoj Pajka :-)))))))) no to je bomba uplně jsem se viděla jak ležím a dělám ostudu všem.Já jsem se moc zasmála a má to fakt sílu.Věřím tomu:-)Já jsem byla u psychiatra a ten mi řekl:začala jsem mu říkat jaké ataky mám a podobně on se na mne podíval a říká a víte co máte dělat když to příjde??já odpověděla ,že nevím jak bych mohla to by jsem přece nebyla kde ted jsem a on říká "řekněte si "TO PŘEJDE"no a na to konto jsem si řekla aha to je super ono to přejde odešla jsem z ordinace a usmívala se a říkala"ono to přejde"při ataku jsem se nezmohla na slovo :-))))))díky a moc ráda jsem četla ten článek vždy mne to zvedne a pomáhá díky :-))

he he he he he to je síla na kanoji to ji mě fakt pobavila nevadí máme zachranu!budeš sedět na břehu a pískat to taky ulevuje:-)))a s tím neřádem no já mám jednu zbraň posloucham do sluchátek rádio sice kolikrát mne málem srazilo auto a v práci skoro stržené premie ,ale já je stejně nedostávám tak poslouchám o 106:-)nejhorší je sedět a to se to honí panečku.Když je den "D" tak nepomůže nic jen koukám a čekám jestli náááhodou to někdy přejde:-)))a náhodou třeba za 2 dny mi je krapíček lépe.Nejraději jsem doma to se cítím lépe.Zítra jedem na chatu tak mám zásobu baterek do rádia :-)))))))))))

Kdosi se tu ptal, jak to vypadá u psychologa, tak jednu ze svých málo návštěv popíšu. Je to příspěvek, který jsem sem napsala už před 4 lety a od té doby asi dvakrát, ale většina z vás je tu nových, možná si z toho něco vezmetu ve smyslu Vašku Pašku :-) Stalo se před 5 lety, kdy jsem byla dost na dně.

"Navštívila jsem v dost zbědovaném stavu psychologa s velmi dobrou profesionální pověstí. Byla jsem u něj podruhé v rozpětí necelého roku a spíš pro radu "první pomoci".
Najednou se mě zeptal, jestli se ráda pěkně oblékám. Zarazilo mě to a znejistěla jsem, protože jsem na sobě měla nové smetanové lněné šaty. Nejistě jsem mu zalhala, že jo, i když jsem taková věčná a vděčná džínová holka. Říkala jsem si, co je na mně špatně, ale on pokračoval: "Tak, na sebe pěkně dbejte, dávejte si záležet, abyste byla vždycky upravená a hezky ustrojená." Byla jsem uvláčená neustálými záchvaty a fakt mi to nepálilo jako jindy a tak jsem jen přikyvovala a on pokračoval: "No, a když se vám udělá špatně, tak si, ať budete kdekoliv, lehněte na břicho..." Zmateně jsem jenom hlesla, že raději ležím na zádech nebo na boku. Ale on trval na břichu: "Prostě si lehnete na břicho a i když tam budou lidi, tak jim jenom klidně oznámíte, že je vám špatně, ať vás nechají. Lehnete si třeba do příkopu, lehnete si třeba i do hovna..." Vlastně už nevím, jestli co říkal jiného. Nasedla jsem do auta k příteli a jeli jsme asi 50 km domů. Jakmile jsem začala vyprávět, co bylo, tak mi to nějak začalo docházet, začala mi pracovat fantazie a celou cestu domů jsem nezavřela pusu a moc jsme se oba nasmáli.
To byl bezprostřední pozitivní efekt mojí návštěvy u odborníka.
Tak si to představte i vy: Jste v supermarketu, ležíte vedle regálu se zbožím, oznámíte nejblíže stojícímu člověku, ať si vás nevšímá, že máte jenom svůj dvacetiminutový záchvat paniky a mezitím projdou další neinformovaní ignoranti i zachránaři a pořád opakujete, to nic já si tady ležím, jak mi radil psychoterapeut a oni vás poslušně překračují. Nebo v bance či na poště jako stvořeno, aby zalehli všichni kolem v domnění, že je blízko lupič.
Dobrý to musí uprostřed důležitého jednání nebo kantor ve vyučování. Dosaďte si, co chcete. Ráno odejdete napucovaní a večer se dopotácíte oválení domů a svým blízkým pouze lakonicky oznámíte, že to na vás dnes jenom pětkrát přišlo.
A tak jsem z toho nakonec udělala takový signál mezi mnou a přítelem, vždycky když mi bylo anebo je špatně, tak špitnu: "Nemáš hovno? Potřebuju zalehnout." A nelžu vám, že v ten moment vykročím k tomu, aby to přešlo.
A závěrem si myslím, že ten psycholog je fakt geniální. S kým je to hodně špatné a lehne si kdekoliv, tak fakt potřebuje odbornou a cílenou pomoc a nejspíš ho dřív či později možná i v kazajce odvezou. A většina lidí si prostě nelehne, ale doslova a do písmene ty své trable ustojí.
Takže všichni tady si okamžitě můžete lehnout napucovaní třeba do toho hovna anebo to ustojte. Radím a přeju vám to druhé. Brou noc :)"

Už se těším na Hanulu, jak vedle sebe, až se setkáme, společně zalehneme u Močidel a budeme doufat, že nikdo nepůjde kolem a kdyby náhodou, tak z posledních sil se budeme tvářit, že fotíme přírodu hezky přízemně z pesrpektivy žížalek :-)

Ha ha ha, budete se mně smát, holky, zase Vás asi pobavím, ale já umím plavat "jako sekera ke dnu", čili vůbec, asi jsem v dnešní době rarita, zajímavé je, že na VŠ jsem si vybrala jako sportovní aktivitu v TV kanoistiku, ten profesor vůbec netušil, že má ve svém týmu neplavce, tak jsem to dokázala úspěšně maskovat. Takže akvabela asi sotva! :-))) Teď večer už je dobře, ale ten zítřek, to bude síla.
Je hloupé, že to takhle řeknu, ale jsem ráda, že ten "šroták" v hlavě, co se chová jako perpetuum mobile nemám jenom já. Co s ním, neřádem?

Ted hlad nemám ani žízeň a klepu se jak no hruza večer mi je vždy nejlépe,ale dnes se klepu i ted tak hlava mi třeští a žádný lék na ni nepomáhá to je děs:-(.Neklesejme na mysli on ten lék někdo vymyslí :-))))

Ahoj Nelo,tak i já jsem jak Vy přesně!:-))stále šrotující myšlenky a pěkně dokola celý den i na wc :-)))už není se mnou taková sranda jak dřív jsem stále nasraná a podrážděná.Nejvíce mi pomáhá voda ,když jsem někde v řece nebo bazénu zkus to také třeba z nás budou uspěšné aqvabely a nějaky strach ataky atd.nebudeme znát třeba je to ta pilulka :-))))Tak Hanula se přidá taky a budem jak hrdinky aqvabela 3.Už máme název tak šup šup :-))) hezký večer

EvoR, četla jsem tvůj příspěvek, kde si psala "známý spouštěč kafe+nevyspání+atd." a taky, že večer všichni spí a ty ožíváš.Úplně jak kdybych to psala jááá a to doslova!!!Tu známou kombinaci spouštěče jsem absolvovlala totiž v sobotu.Posezení,presíčka,cocacolka,cigaretky,hladeček,pozdní návrat, nemožnost usnout a ve dvě ráno jsem ji měla jak vyšitou!!Myslela jsem, že mi cvaklo:).Teď se směju, že jsme se tak shodly ale ta noc byla odporná.Já se musím pořád hlídat, jak nepijum,nejím apod.pěkně to se mnou začne klepat.Ani pořádně pařit nevydžím,jak se nevyspím jsem odepsaná.Zkrátka křehule.Nesmím překročit hranici a dělat hrdinku, že držím krok s odolnými jedinci.To pak dostanu "výchovnou" od těla natotata.Všimla jsem si,že povětšina lidí co trpí podobnými problémy jsou vskutku přemýšlivý jedinci, aspoň to beru podle sebe.Mě hlava NONSTOP šrotuje.Neustálé monology se sebou,prohrabování se v monulosti, současnosti,budoucnosti a i v tom co není,co by mohlo být...Pozoruju a analyzuju 24h denně.A moje sny?To jsou detektivky,romány,seriály.Pěkně barevný,reálny a detailní.Nehledě na to,že bych mohla předpovídat počasí na kšeft.Myslím,že tím neustálým hodnocením a očekáváním reakce těla si člověk akorát ubližuje sám,zatímco flegmatikům se žije skvěle,sakra.Ale je těžké se výrazně měnit.Taky bych brala nějakou pilulku, co by se brala jen v kritické dny,či okamžiky.Ať to někdo už vynalezne!Každopádně tahle diskuze je paráda,myslím,že si každý rád o tom pokecá a nemusí se stydět,že je za labilního jedince.Jak dokážou dát někteří najevo.Ahoooj a pěknej pařák ať zvládnem.Jsou dny kdy se fakt těším na zimu...no jo,ale zas ta zimní depka:).Nela

Hanulo, já to nemám zas tak moc daleko k prameni Labe a tak je voda celkem čistá.
Jdu trochu vyplenit skleník a už si zpívám.Vašek Pašek........

ahoj, já vás nemít, tak se ani nezasměju! Ta básnička od Hanuli to je síla! Připomnělo mi to jednu dětskou hru, kterou jsme hrávali ve školce: Chodí Pešek okolo nedívej se na něho..."
Teď nevím, kdo mi psal o tom, že je to jenom můj život a záleží na mě, jak s ním naložím. To vím, ale nějak stále nemůžu najít něco, co by mi ten život naplňovalo, nějaký smysl. Něco v čem bych si připadala trochu k něčemu a ne pořád jen k ničemu!!!

Ha ha ha, samozřejmě ne úskozt, ale úzkost, to jsem celá já, a to se živím českým jazykem. :-))

No, bylo to úžasné téma, Evi :-))), fakt jsem se pobavila, a to ještě nebylo tak nejhorší, někdy taky nestačím zírat.
Ta bydlíš u Labe? To už se v něm dá zase koupat? Můj muž mi vyprávěl, jak se tam koupávali jako malí kluci, přímo v Ústí nad Labem, odkud pochází, ale pak prý byla ta řeka tak špinavá, že to už nešlo, proto se ptám. Taky jsem někde četla, že se tam zase objevili raci - a to je jen dobře, já jsem totiž taky veliký ekolog a přírodomil a zoomil (ne zoofil), náš huňatý psisko je taková moje velikánská berlička proti smutku a hnusodnům. Já se tady můžu jít ochladit akorát tak do potoka nebo do zahrady se postříkat hadicí. :-))

A ještě pro všechny jednu bezva radu. Když se třeba vzteknete, nebo budete mít z něčeho strach nebo na Vás přijde úskozt, začněte si hezky nahlas opakovat:

Vašek Pašek, to je pán,
na trumpetu troubí sám,
hraje na ni na návsi,
sbíhají se všichni psi.

A pořád dokola, dokud ten negativní pocit nepřejde. Já vím, zní to srandovně, ale kupodivu to pomáhá, aspoň mně. :-))

Evo - ja vim, sam s tim bojuju, ale emoce musi zustat pouze v ramci emoci a nesmi jit dal.

Hanulo, jak sis početla? Já někdy když si zadám třeba témata posledních 24 hodin, tak zírám o čem jsou lidi schopný se bavit.To my s naší pepkou depkou jsme jedničky.
Chtěla jsem se jít zchladit do Labe, ale pomalu vysychá, tak aspoň po kotníky.

Dituš, mám hotovo, teda skoro, ale dlabu na to.
Jo Martine, to se lehko řekne.Ale jak se vyhnout negativním emocem?Když nemám vztek na sebe, tak se rozhodně najde někdo v okolí, kdo ty negativa ve mě rozhodně živí.
Teď to myslím úplně vážně, poradili ti, jak na to? Tady, kde bydlím já, je široko daleko jeden psycholog a tak se se vším peru sama.Myslím, že by zajímalo i ostatní,jak na to.

Dituš, mám hotovo, teda skoro, ale dlabu na to.
Jo Martine, to se lehko řekne.Ale jak se vyhnout negativním emocem?Když nemám vztek na sebe, tak se rozhodně najde někdo v okolí, kdo ty negativa ve mě rozhodně živí.
Teď to myslím úplně vážně, poradili ti, jak na to? Tady, kde bydlím já, je široko daleko jeden psycholog a tak se se vším peru sama.Myslím, že by zajímalo i ostatní,jak na to.

Miss,Eduš, nemmůžu se dostat na seznam k mailu, tak neodepisuju...ahooj

Krakonoško, dyt ti dycky řkám,že se až moc honíš,naložíš si toho na sebe a pak je zle.Ale aspon už snad budeš mít ted hotovo a klid...díky za pozdravení a i tebe zdravím.

Evo - hlavne na sebe nebud nastvana, dneska jsem to resil na terapii=> jakekoli negativni emoce to zivi :(.

Ahoj všem.Tak jsem vás po delší době přečetla.Nějak se mě motá,co kdo napsal.Ale někdo napsal, že člověk má poslouchat své tělo.Toho bychom se měly všechny řídit.Mnoho let se plácám ve stejných problémech jako všichni tady a stejně jako Hanula, až když jsem narazila tady na PP, tenkrát myslím ještě PP1, tak jsem se našla.Ale o tom jsem psát nechtěla.Od ledna mám po 8 letech zkoušení všelijakých AD Coaxil a já začala konečně žít a nejen přežívat.Skoro zmizely ty věčný strachy vyjít z domu, nakoupit , no všichni víte o čem mluvím.Teď jsem si poslední měsíc zvelebování domácnosti šláhla až na dno fyzických a někdy i psychických sil a je to tady znovu.Ráno před nasednutím do auta motanice, průjem , strach.Do toho ty šílený vedra a je to tady znovu.Mám vztek sama na sebe, ale zas jsem klidnější, že vím, že to je z přetažení a nijak moc si nepřipouštím, že by to bylo něco jinýho.
Nadávám si, že jsem měla zedníky vzít na podzim, malovat se taky nemuselo hned,okna by taky počkala, šití závěsů taky.Jenže jako každá ženská jsem chtěla mít všechno hned a dřela jak vůl a teď to mám.Takže milé kamarádky,ode dneška se řídím heslem,když nejde o život jde o h....
Hanulo, jsem jen o rok starší. Ptala ses na přibírání po AD?Jsou některé, po kterých se přibírá.Ale těch je málo a doktorka by tě na ně měla upozornit.Taky jsem jedny takové měla, ale přestala jsem je brát, bylo mě po nich zle celkově.Teď nepřibírám vůbec a dokonce při pobytu v lázních jsem se živila zdravě, žádné moje milované špekáčky a zhubla jsem.
No chtěla jsem toho napsat víc, ale všechno co jste napsaly mě splívá do jednoho a už stejně tady reagovali ostatní, tak aspoň popřeju Rokytce pěknou dovolenou, pozdravím naše maminky i ty nastávající Ditušo, Missa a všechny co jsem nejmenovala a jdu si udělat nějakej dobrej dlabanec.Je zajímavé, že na můj apetit žádný vedra nepůsobí.Pořád mám hlad.