Panická porucha 5

Ja jdu taky sapat!!! vidm ze to je docela oblibena metoda...

Srdce je jak magor, dela si co chce..zatim to drzim dechem, to co mi napsala Pajka...mi moc pomaha :) Ale mota s emi hlava, furt...sakra :( No nic, asi pujdu opet domu spat, jako posledni tri dny....tak jsem vpohode...

A srdce bije klide? To je nejdulezitejsi, v tom horku se taky porad potim, pijes hodne? Nesolis moc?

Ja se tak snažím :( trva to uz ctyri dny. Normalne me to hned prejde, druhy den...ted jsem vystresla...asi :(

Terko - me se taky poti ruce a je mi naomdleni, ale to je z toho vedra ;). Ja beru AD uz 2mesice.

Je to jako mor, uz zase :( Jsem v praci, tady bych mela byt v pohode. Poti se mi ruce nohy...a mam pocit, ze sebou seknu..Ach jo, kdy uz tohle skonci :( Ty prasky asi nebudou k zahozeni...to je berete pravidelne? Nebo jen kdyz to nastoupi?

Ahojte!

Este je len doobedu a už priserne teplo, vcera vecer mi volala mama, že hlásili v telke, že dneska bude nejako vynimocne zlé ozonove žiarenie a 37 stupnov, že ked ludia nemusia nech nevychadzaju z barákov, no ja musím odniest PN do roboty snad to prežijem, citm sa taká slabá, skor nevyspata neviem spat v noci :( mam problem zaspat, lebo necitim unavu a to som rovnako ako manžel vstavalaskoro lebo sme isli k lekarke, on bol unavený a ja nic a to som tehotná, ked sa mi konecne podarilo zaspat trebalo mi na wc, potom zas a od 3.40 do 6tej som len ležala a rozmyslala katastrofa, neviem čo mi nejde spat.

Dita - som rada, že ti už ide mail, ti odpisem, aj moj azet mal kedysi takýto vypadok a po case to dali dokopy, musia ti vratit zoznam adries oni to vedia vyloviť späť, len to asi chvílu potrva. Test na cukrovku si mala pozitivny?:(do prdele, tak to sa budeme dve kváriť bez sladkého:(((ja vcera nalacno nic sladke som nejedla iba vecer 2 krajce dyne a samozrejme cukor pozitivny tak som sa dostala este aj za tu dynu, ani ovocie ani keksy ani sladke napoje, možem sa ist pásť, mi vzali krv okolo 12nastej budu vysledky už teraz mam vrtu?u v zadku ake budu do prčic ja nechcem cukrovku, tebe s tehotenstvom vymizne uvidis,ale ja som cukor mala kolísavý aj ked som tehotna nebola žial:( Ostatne vysledky mas tiež na hoves?vies co ja som si povedala, že som stastna,že malinké je v poriadku a nebudem sa znepojovat velmi pre ostatne ja naivne stale verim, že sa to nejako aspon trosku napraví:))

Martin, Pajka- EEG robili aj mne bola som z toho tiež pekne na nervy lebo som nevedela co ma caka,mne tie zachytné body nechcelo na monitore zobrazovat tak sa mi to sestricka snažila doslova napichnut do hlavy priserne to bolelo doma som mala z toho krvave chrasty, vraj to može byt aj lakom vo vlasoch tak baby ked pojdete niekedy na EEG tak bez gélu a laku na vlasy, trvalo to cca 30 minut a mala som z toho mensiu paniku, motala sa mi hlava lebo tam trebalo sediet bez pohnutia, všade natahané káble, no samozrejme nic nezistili, že nález v norme. Pajka to si ta ani neviem predstavit ako si vyšilovala:)) aspon mohli byt ticho o tom co tam videli ved to bolo fakt z ich strany neprofesionalne :)) ale ludkovia nechcem znevažovat nase panicke stavy, ale vždy mi je smiesno ked si predstavim hocikoho z nas ako vyšilujeme,ale akos i písala Nela tak treba to brat s humorom. Jooj a hmyz v byte fuj, ja mam hrozny strach z týchto malých skaredých divných tvorov :) minule tiež neviem odkial sa vzal už druhý krat tlustý čierny chrobak, nastastie nebol to šváb liezol po zemi som zacala šílet prisiel muž že kde je ked smeho nasli zobral ho do ruky, že taký malý chrobacik, že si myslel, že obra mám vizbe:))aleked mne sa zdá velke a hnusne vsetko co ma nad pol centimetra :))

Hanula, Bára -solárko je nezdrave na fyziku aj psychiku, dohodneme sa, že panikári tam nemaju co robit :))

Bára - zistili ti kožný nador?no verim, že si mala strach. Slnko je v tomto obdobi silne, bez kremov ani na krok, na slnko sa nsažim chodit neskor tak po 15nastej aj vtedy je dost horuco a ani to tam dlhsie ako pol hodku nevydržím, tehotne mamicky vidim sa opalovat aj s velkými bruskami, nikde som necitala zákaz opalovania v teho, ale verím, že velmi prospesne to nebude už len vzhladom na to,že srdce sa pri extremnych teplotach musi viac namahat.

No je to prijemne :) ale clovek se s tim musi poprat. Me se nejvic nelibi kdyz mi srdce hodne busi a rychle - treba tech 180 a pak se uklidni, to se vzdycky leknu, ze se zastavilo :( a tak se znova rozbusi. Ale mi teda prijde horsi generalizovana uzkost, kterou jsem trpel asi mesic. Ataka je face to face.

Pajko, děkuju moc za tvá slova. Je fakt, že se za své stavy stydím, nejen sama před sebozu, ale i před svými blízkými, natož před cizíma lidma. Záchranáři byli tentokrát opravdu andělé, dva mladí kluci, zlatíčka. :) Takže jsem do nemocnice přijela už v klidu. To se potom stydím ještě víc, přijdu si jako když zabírám místo opravdu nemocným lidem. Jediná komu to mohu říct je moje sestra, ale ta mi vetšinou řekne, že se tomu nesmím podat, že to je prostě psycho. Že tö máme každy, jenom ja jsem prostě citlivka. Moje tělo mi prostě už řeklo, že toho stresu a námahy bylo dost, tak jsem šla do kolen. Nejhorší na tom je, že teď mám strach, strach jít do společnosti, ven sama, prostě komun

No je to prijemne :) ale clovek se s tim musi poprat. Me se nejvic nelibi kdyz mi srdce hodne busi a rychle - treba tech 180 a pak se uklidni, to se vzdycky leknu, ze se zastavilo :( a tak se znova rozbusi. Ale mi teda prijde horsi generalizovana uzkost, kterou jsem trpel asi mesic. Ataka je face to face.

Evi, Martine, to je přesně ono, že když to na člověka přijde v noci, anebo i přes den, tak že není schopný mávnout nad tím rukou a říct si, je to jenom pitomá ataka, jako už mockrát předtím, když si jí nebudu všímat, tak sama potvora odejde, rozdýchám to a bude, JENŽE... do toho začne mozek šrotit, a co když to není jen ataka, co když je to tentokrát opravdu mrtvice nebo infarkt, a když si nevezmeš ten Vasocardin na tlak, tak ti to v mozku praskne a skončíš jako mrzák nebo rovnou umřeš nebo ti pukne srdce, když to šílené srdcebušení nezastavíš. A tak si ho vezmu, přestože ho ve skutečnosti vůbec nepotřebuju, a potom mně můj jinak nízký tlak poklesne natolik, že jsem jako mátoha... je to hnusný začarovaný kruh.

A Evčo, stromy mám moc ráda a navdory svému věku a strachu z výšek na ně taky pořád lezu (nebo lozím, po moravsky), zajímavé, že ty mně nevadí, asi se v nich cítím bezpečně. Mám to po svojí babičce, ta lezla na stromy ještě v šedesáti... jenže nakonec umřela právě na hnusnou mrtvici, a i v tom je zdroj mého strachu, jsem fakt pitomá... :-(

K tomu slunění - holky, když pominu, jak odborníci varují před opalováním vzhledem k současnému stavu ozonové vrstvy - těhulky, Missko, když jsem byla těhotná, jednou ze zásad bylo nevystavovat se záměrně přímému slunci, neboť to způsobuje děložní stahy. Protože jsem měla už jedno malé dítě a byla šílená vedra, šla jsem s malým k vodě a druhý den jsem předčasně porodila - o měsíc dřív. Taky bych ležení na slunci nedoporučovala, to se dá zvládnout i při plavání a procházkách v pozdním odpoledni.
Jinak - ataky PP mi nastartovalo právě období, kdy jsem zjistila, že mám kožní nádor a nikdo mi stoprocentně nedokázal říct, jestli to není melanom, až po operaci a po výsledcích biopsie, která byla hotova až po 14 dnech. Nedovedete si představit, co jsem ten měsíc prožívala. Zůstala mi asi 10 cm jizva a PP. Takže raději už neriskuju, před sluníčkem se sice neschovávám, ale ani na něj záměrně nelezu.

Martine v noci to je nejhorší, co?Všechno se zdá ještě horší než je.Já ale stejně vždycky, i když si říkám, že jde o ataku, tak ve mě hlodá červíček, že to je infarkt, mrtvice a že já se tvářím , že jako JEN ataka, ale umřu na i nfarkt.No panikář, no.
Dnes mi je líp,ale zas to ve mě vzbudilo strach.Takovou dobu jsem měla pokoj, cestovala jsem letadlem,dokonce letos už dvakrát a mám letět zas a všechno v pořádku a najednou bez varování je ta sviňa zpátky.
Ach jo.Mějte se všichni dobře a pěknej den.
Tady bylo ráno krásně zamračíno, chládek a už zas slunce pere.Tak zas večer.

Tak me po dlouhe dobe navstivila ATAKA. No, mel jsem hodne strasidelny sen a ve 3:30 jsem se z nej probudil nejak se mi motala hlava tak jsem si skocil na zachod. Dosel jsem do postele, lehnul jsem si. Najednou me zacalo bodat u srdce, jeste takove rezani, citil jsem jak se mi smrstuje telo a jak se mi sviraji sverace. Tak jsem si sednul na postel. Valila se prezeme vlna vedra a zimy a neco ve me chtelo kricet TO JE KONEC. A ja jsem si vzpomel na ty prispevky tady a usmal jsem se "vzdyt to je jak z ucebnice". A tep na 180 :). Tak jsem si dal 2x studenou vodu, Neurol jsem nechtel riskovat. Moc me stvalo ze nemuzu spat, jelikoz jsem byl fakt unaveny. Srdce busilo, pak se uklidnilo. Nastoupil tres. Tak si rikam fajn. Jen jsem si zkusil pro jisttu tep zmerit no a ZNOVA!! .. tak jsem si to vytrpel este jednou.

Martine, před 31 lety mi na vyšetření na neurologické klinice dělali denně EEG a různými způsoby mi provokovali epileptický záchvat. Taky si pamatuju, jak sestra jásavě volala: "Ano, máme to. Máte nález, ležte, ležte, ještě chvilku!!!" Nakonec mi vyvolali ataku do té doby nepoznanou, tuším dnes po letech čím a jak. A když jsem z toho všeho už fakt hodně vysíleně vyšilovala, vyhrožovali mi, že mě nechají zavřít na psychiatrii. Byl to takový milý, vysoce profesionální a celostní přístup socialistických odborníků a naštěstí už tehdy bylo možné odejít na revers domů. Můj syn, který studuje mimojiné psychologii, myslím, že docela logicky této mojí zkušenosti přiřkl vinu za to, že nemám důvěru v terapeuty a odbornou terapii jako takovou a tvrdošíjně ji odmítám, ač mě k ní děti v mém zájmu nutí.

Když jsem tu četla o solárkách, šly mi hlavou přesně stejné důvody, proč tam nelézt, jako Hanule ... Ještě jeden navíc, že je to nezdravé a i když jsem teď z každodenního plavání bronzová, nedokázala bych vylézt na slunce jen z důvodu grilování. Od dětství mi to bylo nepříjemné a to tehdy ještě nebyly žádné antislunící ozonodírové trendy naopak. Pavouka jsem před chvíli viděla v rohu u stropu přímo nad mou postelí a zmizel, nevím kam, snad ne do postele, chce se mi věřit, že opustil obydlí pootevřeným oknem, byl černý, tlustý, hnusný, ale vím, že za to chudák nemůže, že k němu mám odpor. Jenom ať na mě proboha neleze, jinak může prakticky cokoliv.

Evi K., taky mám dnes kolísavé nevolnosti, takové to balancování nad atakou a děsem, ale ustála, vydýchala, přežila jsem to - jasněže s Neurolem... Nepropadej v ponurost a beznaděj, občas mají nevolnosti i nepanikáři, nic to neznamená - nepanikař z paniky!!!

Nelo, myslím si, že úplně špatně doktor Honzovi neradil. Každý z nás to opravdu musí zvládnout sám bez ohledu na věk, pohlaví a hmotnost a žádný doktor není vinen tím, že máme PP. Tím, že nás někdo polituje, nám vůbec nepomůže.
A jak se připravit na zkoušky bez újmy na zdraví? Učit se a těšit se, jak zkoušejícím ukážeš... Ono totiž nejde o život a když o něj nejde, tak jde o ... Zkus si to říkat vždycky, když se začneš hroutit z přemíry učiva, mělo by to zabrat.
Homeopatikum Sédatif mám 23 měsíce v šuplíku, ale zatím jsem nevyzkoušela .

Ještě já.Komu zmizel adresář jako mě, tady je moje adresa.evina100"seznam.cz.
Dobrou.

Hanulo, ty snad píšeš o mě.Přesně tohle prožívám i já.A ten strach z výšek, uzavřených prostorů se u mě projevil po narození dětí.Do té doby jsem klidně mohla být horolezec.Nevadí mi třeba vylézt na strom i v mém věku, ale pohled z přehrady, to je hrůza.Naštěstí bydlím taky ve vesničce střediskové a tak jen ty sekačky občas rušej.
Jinak jsem ráda, že jsem přežila dnešní den a jdu zkusit se uspat knížkou.
Pěťule gratuluju k promoci.

Žiju