Reklama

Panická porucha 5

Pajka (Út, 8. 8. 2006 - 19:08)

Ano, hrabe celému lidstvu a mnohým zvířátkům taky. Náš pes byl stejný srabík jako já a když se bál, klepal se stejně jako já a protože jsem věděla, jaké je mít ataku, tak jsem ho utěšovala i láskyplně nenásilně i otužovala...

Terezko, Tvá slova mě potěšila. Často si říkám, že sem už nebudu psát (straším tu už více jak 4 roky), ale vždycky nakouknu a jak uvidím volání o pomoc a tápání ve tmě nevědomosti, nedá mi to... A pak si řeknu, že kdyby to aspoň trošinku pomohlo jedinému člověku, tak ty mé blábolky mají smysl a zase píšu. Moc dobře si uvědomuju, jak snazší jsem všechno mohla mít, kdybych tehdy věděla, o co jde a "jak na to" :-) Ale asi to tak mělo být.

Renča (Út, 8. 8. 2006 - 15:08)

Sama - to rozhodně nejsi. Já jsem z 80 tisícovýho města, někdy na začátku června jsem se poprvé objednala k psychiatričce a že prej nebližší možný termín je konec srpna. Fakt mě šokovalo a zároveň trochu černohumorně pobavilo, že tolika lidem hrabe! A že v tom nejsem sama :-)))

Terezka (Út, 8. 8. 2006 - 15:08)

Našla jsem, článek od naší maminky Pajky :))))
Když to přijde, vzpomeneš si na nás, že bojujeme: foukáme do bublin, říkáme si Vašek Pašek, rozhodujeme se, zda zalehnout na břicho a přímo do ...
Ale vážně: naučíš se správně dýchat - hezky na 8 dob nádech do břicha, zadržíš dech a dlouze vydechneš. Pravidelný dlouhý dech je cesta ke zklidnění. Je dobré mít možnost pořádně se napít(nealko!), nos při sobě aspoň půllitrovku nějaké vody, když víš, že jdeš do akce, kde by bylo třeba, i kdybys ji měla vláčet životem anebo si o ni říct. Dále se pokusíš odpoutat myšlenky od sebe. Můžeš se někoho na něco zeptat, můžeš mít foťák a hledat, co bys vyfotila, můžeš nacvakat do mobilu smsku, kde popíšeš, co Ti je. Hezky jeden příznak za druhým, i sebelitovat se tam můžeš a pošleš ji někomu, komu věříš, i kdybys to měla být jenom a pouze Ty sama. Je to rituál, který nutí racionální část mozku, aby potlačila rozbouřené vyplašené emoce a jemná koordinace prstů při hledání kláves zklidňuje rozklepané tělo. Praktikuju to dodnes, ale v dobách velmi zlých jsem třeba tak psala sms blízkému člověku, který klidně spal vedle mne. Nechtěla jsem panikařit a nabourávat mu tolik potřebný spánek a tak si vždycky až ráno přečetl, že jsem zase tiše vyšilovala. V supermarketu pomůže pult s mrazeným nebo chlazeným zbožím. Plácneš na sebe pytlík zeleniny, kostku másla nebo mraženýho lososa a hned se vzkřísíš. Doma jednoznačně studená sprcha. Protože u mě dominuje pocit, že ztrácím hmat, tak si masíruju kůži kartáčem na vlasy, nakonec tím rozproudím i lymfu a bojuju nejen proti PP, ale ještě likviduju i celulitidu :-) Taky bys mohla, když jsi tak vhozená do víru cizích lidí, zavolat někomu blízkému. Pokud takový člověk ví, o co jde, může velmi pomoci. A kdyby to přišlo a zase nezvládalas až k extrému záchranky, přestaň si dělat výčitky. Důležité je, že zdravotníkům umíš říci, co Ti je. Oni tady jsou od toho, aby řešili i takové případy. Jejich nárust je bohužel celosvětový trend a kdokoliv sem psal, že se do takové situace dostal třeba v zahraničí, většinou mu dali dýchat do pytlíku. Znali to a měli pochopení i soucit, nemáš se za co stydět. Nepíšeš, jestli to někdy řešilas u odborníka, ale stálo by to za úvahu. Kromě toho člověk většinou před atakou cití napětí a neklid, takže může vzít lék preventivně dřív, než se stav vygraduje do nezdravého extrému. I když jsou i ataky, které přijdou jako blesk z čistého nebe...
Neboj se, časem to nacvičíš a dokážeš dostat pod rozumovou kontrolu. Všem nám to dává zabrat a nikdo se zatím nevzdal, protože jsou mnohem horší diagnózy, než naše komická rozklepanost z každé maličkosti...

Terezka (Út, 8. 8. 2006 - 15:08)

To jsi tady správně :))) Já jsem taky nováček :) Al eprvní záchrana přišla odtud :) Od Pajky...Zkusim ti ten jeji článek najít :) Nejsi rozhodně sama.

Návštěvník (Út, 8. 8. 2006 - 15:08)

Já to taky zvládám,jak jen se dá.Někdy je to pohoda,ale někdy mám dny,že myslím,že umřu.Já ten příspěvek od tý Pajky nemůžu najít,má taky PP?Zatím bojuju bez přášků a chci tomu uniknout,tak furt doufám,že se mi to jednou povede. Nevíš,jestli tady na internetu existuje ještě nějaká diskuse na toto téma?Když si takhle povídám,tak vím,že nejsem jediná,kdo tí trpí!

Terezka (Út, 8. 8. 2006 - 15:08)

No já jsem teď nově dostala Antidepresiva. POmohla mi z toho nejhoršího, teď už se budu snažit bojovat proti PP. Ale měla jsem tzv. anticipační strach, tzn. nevyšla jsem ani z domu aniž bych se nesesypala...to už jsem sama zvládnout nemohla, jinak mi pomáhá sezení s psycholožkou. Oxazepam, tedy něco jako tvuj neurol taky neberu, snažím se to zvládat bez něj, enní to někdy jednoduché, ale dá se to. :))) Věřím, že to zvládnu....:) To je ais nejdůležitější, nepropadám prostě panice :D

Terezko (Út, 8. 8. 2006 - 15:08)

A jak to tedy zvládáš? Máš nějaky prášky?Já se těm práškům bráním jak jen můžu: Po tom neurolu, co mám předepsanej jsem byla jako blbec,unavená,furt se mi chtělo spát.

Terezka (Út, 8. 8. 2006 - 12:08)

Achoj Lucinko, taky jsem měla pocit, že to musí jít jinak, ale jsou chvíle kdy už to prostě nejde. Třeba v takové situaci nejseš. Podívej se na starší příspěvky, hlavně od Pajky, ta to popsala přesně jak se bránit. :)

Lucinka (Út, 8. 8. 2006 - 12:08)

Ahoj všichni,poraďte mi co mám dělat,kdyt na mě jde úzkost?Dostala jsem neurol a nějaké antidepresiva,ale nechci to úžívat,mám pocit,že to musí jít jinak,než s lékama

Eduša (Út, 8. 8. 2006 - 12:08)

Jen jsem tady zahlídla něco o dětech ze zkumavky. JitkoB., podstoupit umělé oplodnění může klidně i svobodná žena, jen při dárcovství vajíček nebo spermií musí být vdaná....

Hanula (Út, 8. 8. 2006 - 12:08)

Všechny vás srdečně zdravím po návratu z dovolené, dokonale jsem si odpočinula, lenošila jsem jak lemra líná a vůbec nic nedělala, snad i ten mozek se mně podařilo trochu vypnout - myslím, že jsem to moc potřebovala. A když už se tu bavíte o zvířeně - k našemu psisku přibyla dvě překrásná koťata, zrzek a tříbarevná, jsou to geniální uklidňovače, stačí si je dát na klín a hladit a poslouchat, jak předou a člověku je dobře. A to jejich dovádění je k popukání. Taky si myslím, že zooterapie je k nezaplacení, když nemůžete mít kočku nebo psa, tak zkuste třeba absolutně nenáročného křečka. :-))

evakrk (Út, 8. 8. 2006 - 11:08)

ahoj všem z hor.Tak jsme přežili velkou vodu,pomalu opadává a snad bude všechno v pořádku.
K těm zvířátkům.Mám kočky i psa a řeknu vám, že mě hrozně pomáhaj.Večer sednu na zápraží,zvířata se sesednou kolem mě, někdy jen tak pro pomazlení, jindy předváděj co dokážou a je to to nejlepší, co může být.Dívat se na to, jak se můj pes s kočkou maj rádi, jak si spolu hrají, je nejlepší relax.A jak mě vítaj, když přijdu z práce,to nemá konkurenci.Doporučuju.
Teď jsem měla dost špatné dny a když se ke mě ty potvory přitulej, hned je ten svět nějak snesitelnější.
Pěkný den bez povodní.

Terezka (Út, 8. 8. 2006 - 11:08)

Ahojky všichni, mám za sebou krásný propršený prodloužený víkend :). mrška moje oblíbená přišla jen jednou a podařilo se mi ji zahnat. Přichází v nejnevhodnější chvíli. Taky Vám to tak přijde? zrovna jsem táhla svou opilou sestru asi 4 kiláky z hospody. Skorko nešla, byla na mě závislá...:) a mě najednou bylo ouzko, co když se složim...a pak jsem si řekla, že na to kašlu, že jí prostě musim dovest domu a tak i se stalo :))) Je to tak jednoduché, občas :) jen když máte jinou motivaci. Pajko smekám kloubouk, jsi taková naše mamina, tady :) Moc ráda si čtu tvé příspěvky, jsou plné moudtrosti a klidu. Moc ti přeju, aby jsi všechno překonala, tak jak pomáháš všem tady :) Ačkoliv Tě neznám, mám tě ráda :))))) Misska, je to asi těžké překonávat v těhotenství, jsi statečná :) Jo a už jsem seřvala půlku rodiny, že dokud si něco o PP nepřečtou nebudu se s nima o tom bavit :))) Trochu se stáhli a přestali mi říkat, že jsem psychondr :) Přeji Vám všem krásný den bez mršek PA :)

Dášenda (Po, 7. 8. 2006 - 16:08)

Vashko,je pravda,že by asi kočka moc z celodenní samoty nadšená nebyla,moje sestra je taky celý den v práci,vrací se každý den až k večeru a z jejího britskýho kocoura se stal nekomunikativní protivný samotář,sice kočka nikdy nevyžaduje tolik pozornosti jako pes,ale společnost taky potřebuje jinak je pak mrzout.Tolik k odbočení od PP

Vashka (Po, 7. 8. 2006 - 14:08)

Já kočičky zbožňuju, zrovna zvažuju, že si koťátko pořídím, protože žiju sama, ale nevim jak by se líbilo kočičce přes den v bytě taky samotné :o( než přijdu z práce.

Dášenda (Po, 7. 8. 2006 - 14:08)

Ještě jednou k těm zvířátkům,o kočkách je všeobecně známo,že vycítí i neklid člověka a taky vytahují z lidí nemoci,jak říká moje babička.Když si vezmete kočku na klín a ona přede je Vám hned líp.Ale chápu,že každej nemá kočky rád.Jo a ještě s těma AD,někdy je potřeba zvýšit dávku,když se zdá ,že přestávají fungovat.

bara (Po, 7. 8. 2006 - 13:08)

ahoj kamaradi, zdravim vas y Reckeho ostrova Kos, je to tu perfektni, zatim zadne ataky, nemam na ne cas. Ahoj

Vashka (Po, 7. 8. 2006 - 13:08)

Ještě bych měla na vás dotázek, sice už jsem sem delší dobu nepsala, ale občas zaskočím si vás přečíst. Mám gen.úzkostnou poruchu, AD jsem začala brát letos v květnu, tak po měsíci jsem se cítila líp, takže jsem myslela že to zabralo, ale teď se mi zdá jako by se moje stavy vracely, sice v menší míře, ale přece, myslíte, že je to možné, že by AD přestaly fungovat? K doktorce jsem objednaná až za 14dni

Vashka (Po, 7. 8. 2006 - 13:08)

Jo dneska je mi taky divně, já zase mohla spát dobře a taky jsem zaspala, ale taky mam pocit ze sebou nekde švíknu na zem, motá se mi hlava, bolí za krkem a to se mam snažit pracovat...

Jitka B. (Po, 7. 8. 2006 - 11:08)

ahoj, dneska je mi fakt divně. V noci jsem nemohla usnout ani nevím proč. Ráno jsem nemohla vstát z postele. Nějak jsem se donutila nasnídat se a nejradši bych si zase lehla do postele. Ale zakázala jsem si to!Musím to prostě vydržet, protože až budu chodit do práce, tak si taky nebudu moct lehat do postele. Ale nevím, jestli to zvládnu. Mám pocit, že omdlím! Asi je něco s tlakem nebo to je z toho, že pořád prší. Nevím.

Reklama

Přidat komentář