Reklama

Panická porucha 5

Miss (Út, 7. 11. 2006 - 22:11)

Pajka- aha pardon, ale si pamatam, že si vtedy davno k tej teme tiež pisala, že si myslis že to može mat suvis. Ja si myslim že energeticke drahy mocovodu, moc. mechura, obliciek a nadobliciek možu mat suvis s panikou.

Pajka (Út, 7. 11. 2006 - 22:11)

Jiři, jsem ráda, že je líp a že Šárka zvládá víc. Vidím, že jsme tu z jednoho konce, jsem cca 50 km od Kroměříže i od Luhačovic.

Jitko B, překvapilas mě, příjemně, Ty víš čím a proč... vnímám to jako pokrok! A neboj se využít každé příležitosti i rekvalifikační...

Pro ostatní na vysvětlenou: nemám radost, že Jitka ztratila práci, ale že to sem dokázala napsat. Včera byla totiž přesvědčena, že to nedokáže...

Miss, nebyla jsem operovaná s ledvinami, jenom mi zahýbá močovod :-) jak říkal pan primář, tedy mám tam vrozenou anomálii, která vypadá na rentgenu jako kamínek, ale je to klička, která mi trošku zvětšuje pánvičku, ale přišlo se na to na preventivní prohlídce, neměla jsem a nemám potíže...naštěstí

Dnešek mě vtáhl do boje proti bezpráví, aroganci a nelidskosti. Jsem z toho docela smutná, vyčerpaná i naštvaná. Kdyby to aspoň vedlo k tomu, že státem placené zrůdy nebudou moci rozhodovat o lidských osudech. Bylo to ve věci toho chlapce od nás z práce, který má leukémii. Některé věci nechápu. Máme podivný sociální systém, který "sociální" demokracie vylepšila do extrému, který přeje zdravým lidem, kterým se nechce pracovat, ale nepostará se o lidi, kteří jsou v pravém smyslu na dně a ještě do nich kope... :(((

Martina (Út, 7. 11. 2006 - 22:11)

Jiřko,
já jsem od zase od UH :)

Martina (Út, 7. 11. 2006 - 22:11)

Jitko,
když jsem ležele v posteli schvácená nemocí a moje matka na mě řvala, ať si alespoň sednu a já nemohla, tak jsem si řekla - ať si ona myslí co chce, já vím sama, co mně je a kdy a jak se budu pohybovat. Tehdy jsem byla na dně, dál když jsem nemohla dovést syna k doktorovi, do školky, když jsem stála v řadě a bylo mně tak zle, že jsem měla chuť odejít z obchodu, když jsem šla do nedaleké pekárny a uprostřed cesty jsem myslela, že bolestmi spadnu a nebyl tam ani strom ani dům prostě NIC O CO BYCH SE OPŘELA. TAK JSEM DÝCHALA A ŘEKLA SI MUSÍM JÍT DÁL, MUSÍM TO PŘEKONAT!

karolína (Út, 7. 11. 2006 - 22:11)

ahoj lidičky je tu někdo na pokec

Jenda (Út, 7. 11. 2006 - 21:11)

Jé Míšo děkuju, tos nemusela. Kdybys měla pokaždé každého pozdravit tak bys nic jiného nedělala.

Jinak vám musím oznámit, že do konce týdne tady budu poněkud sporadicky. Zítra odjíždím na 3-denní školení. Ale je možný, že ve čtvrtek zahnu kramle, protože to tam s těma ksichtama nevydržím:-))). To si dovedete představit, 3 dny s desítkami lidí, jídlo, spaní, celý den sedět na učebně, bývá to docela nářez. No, vydržel jsem dřív, vydržím i teď.
Mám to našlapaný až do neděle. V sobotu jdu do práce a v neděli má neteř osmnáctiny, to bude velký. Dneska jsem jí kupoval dárek, ale to vám napíšu až jindy, nebo bych se zase rozčilil, poněvadž jsem ještě úplně nevychladnul.

Teda vás ta Ordinace zaměstnává:-))) No jo, já jen kdybyste mě tady postrádali, tak jsem neumřel ani neemigroval do kapitalistické ciziny, nýbrž nasávám znalosti a zkušenosti. Takže všichni do boje, já půjdu taky. Mějte se krásně, počasí má být fajn, tak bude všechno prima.

Dášenda (Út, 7. 11. 2006 - 20:11)

Míšo ,jsi nápaditá a šikovná holka ,ten dětský koutek je bezva nápad :))My jsme dnes celý den zazimovávaly kaktusy,kterých má manžel asi 500ks.Přes den bylo u nás docela hezky,ale už je to sinně podzimní.Jo jo bude hůř ,zimu nemám ráda:( HEZKEJ VEČER VŠEN

lin (Út, 7. 11. 2006 - 19:11)

Ahoj slunicka,moc,moc dlouho jsem nepsala,ani necetla.Doufam,ze je u vsech vsechno dobre(v ramci moznosti,samozrejme).Ja ani ryba ani rak-zkratka,zima kouka ze vsech stran:)

Pro Jituš (Út, 7. 11. 2006 - 17:11)

Jitko, Johanova rada by tě mohla dobře nasměrovat, pokud je mi známo,adragogikou se zabývá i Univerzita u vás v Pardubicích. To jen , aby jsi věděla, kdybys náhodou o tom přemýšlela,jinak držím palce, jsi strašně mladá, věř, že bude líp. V životě přece nesvítí pořád jenom to sluníčko, často přijdou i mráčky,ale i ty zmizí, tak se drž.M.

Johan (Út, 7. 11. 2006 - 16:11)

Ahojte,

Jendo,podle ruznych studii je i pres 5% populace nachylne PP.

Takze si z toho moc hlavu rozhodne nedelejme a nepovazujme se za nejak vyjimecne postizene. Jini lide jsou postizeni daleko horsimi dusevnimi neduhy a narozdil od nas ani tomu nemaji sanci porozumet nebo se s tim naucit zit tak, aby jim to co nejmene narusovalo zivot.

Jitce B.: Pedagogicke vzdelani ma i dobre uplatneni napr. v human resources, tak nic nevzdavej a hledej sanci. Zamer se take napr. na adragogiku. V ni je Cesko totalne 100 let za opicema. Zkus si najit prip. nejaky rekvalifikacni program v tehle oblasti, pokud by Te mohla zaujmout.

Jitka B. (Út, 7. 11. 2006 - 16:11)

Jendo - já si nemyslím, že seženu práci v oboru. V našem okolí určitě ne! Bydlet sama nikde nechci, daleko dojíždět taky ne (to by se pěkně prodražilo).
Vím, že mám šanci začít něco nového, ale nevím co. Nemám žádný sen.
Vlastně jeden sen jsme snily se spolužačkou. Chtěly jsme zřídit soukromý dětský domov. Na to ale nemáme dostatek praxe, peněz, schopností... Ona už je vdaná a pokouší se o miminko.
Já mám asi SPN - syndrom permanentní nasr...sti.

Jenda (Út, 7. 11. 2006 - 16:11)

Ahoj lidičky. Tak se mi zdá, že je tu dneska nějak mrtvo. Ale ono je ještě docela brzy koukám, já jsem po těch nočních vždycky úplně zblblej.

Jíťo, to jsi mě teda šokovala s tou prací. To musí být pro tebe pořádná rána. Ale s obdivem jsem četl, že už jsi dneska jela na pracák, to děláš moc dobře. Než se zavřít doma a zahořknout je lepší něco podnikat. A s tvým titulem nebudeš mít problémy myslím. Vždyť všude píší jak je u nás málo vysokoškoláků, o učitelích ani nemluvě.
Mě docela často napadá, že by nebylo špatný seknout s prací, která mě někdy vyčerpává a vrhnout se do něčeho novýho, zajímavýho, prostě to zkusit podle sebe. Ale nemám k tomu odvahu a ty teď máš tu možnost, i když jsi o ni asi vůbec nestála. Využij to a opraš sny! Přeju hodně štěstí.

Ale čubrním, co se tady vyskytlo nových človíčků. Teda já jsem novej, tak možná nejsou až tak nový, jen tady déle nebyli. V každém případě já je vidím poprvé a tímto je zdravím.
Tak nevím, jestli mám být rád, že je v tom se mnou i tolik dalších, nebo mám být vyděšený, že jich je tolik. čímpak to je? Že by tou dobou? Nevím jak to máte vy, ale já mám pernamentní vnitřní pocit, že nic nestíhám a to i když nemám vůbec nic na práci. Dříve jsem si vyjel na kopec, svalil se tam pod strom a půl dne se kochal výhledem. Teďka si tam sednu a za pět minut už to se mnou hrká a prostě to nevydržím a musím zase jinam, kde je to ale úplně stejný. Já tomu říkám SPU - syndrom permanentní uštvanosti. Ale možná jsem jen na nervy. Asi si skáknu k psychiatrovi:-))).
Krásné odpoledne všem.

karolína (Út, 7. 11. 2006 - 15:11)

Nelo aPajko mockrát vám děkuju za rady,jsem štastná že alespon nekdo chápe moje okolí si neustále myslí že si vymýšlím že jsem jenom chipochondr.Připadám si jako hlupák říkají že bych to mněla zvládnout bez psichiatra,ale to boužel nejde,ještě jednou děkuju

Jitka B. (Út, 7. 11. 2006 - 14:11)

Ahoj všichni. Děkuji za povzbuzení. Jako důvod mi bylo vysvětleno, že zjistili (najednou), že mají moc pracovníků. A já mám nedostatečnou praxi a byla jsem tam nová, bla, bla, bla...
Nevím, co psát. Asi jsem z toho ještě v šoku.

Miss (Út, 7. 11. 2006 - 14:11)

Ahojte,

Jirina- mas pravdu s tými ladvinami vcera som chcela aj nieco napisat k tomu, že tu niektorí písali, že im pomohol v psychických problemoch Renol, ja mam zniženu glomerulánu funkciu obliciek a vsade kde citam tak na psychiku vplývaju prave ladviny ak tam neprudi energia ako ma možu nastat take problemy ake mame, ved aj Pajka bola operovana na oblickovu panvicku takže verím, že niektore bylinky možu dat dokopy energeticke dráhy v týchto doležitých organoch a može sa polepsit psychika, inak jedno s druhým ma suvis...ak dlhsie ma clovek zlu naladu opotrebovavaju sa a nicia nadoblicky, ktore casoms tmavnu a neplnia si svoju funkciu, v podstate je na to len jeden liek udržiavat si radost zo života aj ked je to casto tak ťažke :(

Jitka B.-no to sa stalo aj mne, jedna ženska na mna priserne žiarlila a podkopavala mi nohy na každom kroku, potom využila že som ochorela na anginu v skusobnej dobe a zacala na mna žalovat šefovi, ja som tam sice stale vedena koli peniazom po dohode so šefmi ale ta svina vsetko preto robila aby ma odtial dostala, tak som normalne stastna že som otehotnela a že ju nemusim vidiet! kasli na to..ale inak mohla si sa opýtat na dovod ja som sa teda opýtala!mas pocit že to bolo neopravnene?alebo si mala casto paniky v praci a aoni si to vsimli? z predchadzajucej roboty som sa rozhodla tak sama radsej odist lebo som to nezvladala každodenne vstavanie do ineho mesta, v zime rano o 5tej mrznut po zastavkach...

Jacík (Út, 7. 11. 2006 - 14:11)

Ahoj všichni!!!!!! Tak jsem se tu tím tak trošku prokousala a vidím, že podzim dělá své. Já jsem se konečně odhodlala jít k tomu doktorovi. Ten mě poslal na celkové vyšetření, aby vyloučil, nějakou nemoc a zjistili mi trošinku zvětšenou štítnou žlázu (to byly ty moje tlaky v krku) a předepsal mi CITALEC, který beru už 5 den a je mi pořád dost blbě, ale prý zabírá až tak po 14 dnech, tak se modlím a počítám den za dnem. Kromě toho chodím do práce a nesmím na sobě nedat nic znát....Ach jo....
Nela ty příznaky popsala úplně přesně a taky musím potvrdit, že jsem je už všechny zažila. Moje neúměrné strachy o mého pubertálního syna jsou také na denním pořádku. Tak snad bude lépe. jediné pozitivní, co jsem zaregistrovala, je, že co beru ten Citalec, tak skoro nemám hlad. Takže hubnu jedna radost.....
Mějte se všichni krásně a ať je Vám dobře. Moc jste mi pomohli už jen tím, že jste.....

Dana (Út, 7. 11. 2006 - 13:11)

Nelo, když jsem četla všechny ty příznaky, co jsi mi vypsala, že můžou být od psychiky, tak jsem jich většinu, dá se říct že skoro všechny měla, ale poručte si, že to není nic vážného. Teď se cítím o něco lépe, co jsem doma na neschopence, myslela jsem, že už zítra půjdu do práce, ale obvodní doktorka mi řekla, ať jsem ještě doma, než půjdu v pondělí na tu neurologii. Tvrdila mi, že se zase srovnám, že prý to nebude ze dne na den, ale dočkám se. Chtěla bych jí věřit, zatím zobu ten lexaurin 2x denně, mám je celkem na měsíc, trochu mě to zklidnilo, ale když ráno vstanu a vezmu si ho, chce se mi za chvíli spát. Delší dobu ho rozhodně brát nebudu, protože je asi dost návykový, mám ho ještě asi na 10 dní. Mám obavy, že se mi to vše zase vrátí, až to doberu. Pak bych to asi musela řešit psychiatrem nebo psychologem. Doktorka mi řekla, že když budu mít za sebou tu neurologii a budu vědět, že mi není nic vážnějšího (doufám), tak mě to taky trochu uklidní. Je přesvědčená, že to motání a bolest hlavy je od stresu.

Jituš, to s tou prací je smutné, tak se drž, určitě bude zase lépe.

Eduš, přišla jsem na tyto stránky teprve včera a příspěvků je tady tolik, že to bych četla opravdu dlouho. Píšeš, že máš problémy s kojením a trápíš se s tím. Já mám dva kluky, sice už velké, ale taky jsem je nekojila, nešlo to. Toho staršího jsem kojila jen 10 dní a ten mladší byl na flašce už v porodnice. Dneska jsou velcí, starší je prvním rokem na střední škole, mladší v osmé třídě a nemocní byli minimálně, i když nebyli kojené. Třeba se to ještě v dobré obrátí.

Všem přeji krásný a hlavně klidný den.

Dášenda (Út, 7. 11. 2006 - 13:11)

EDUŠ, to byl dobrej nápad s tou laktační poradkyní,ona bude nejlíp vědět jak si s tím poradit.Aten tvůj obídek ten musel být mňam :))Já měla s malou zase brokolici se sýrem ,taky mňam :))DRŽ SE!!Bude zas líp:))
Všem přeji ,hezké slunečné odpoledne,bez paniky.

Eduša (Út, 7. 11. 2006 - 12:11)

Holky, abych vám vysvětlila to naše kojení. Tak asi týden dělá toto : dám ho k prsu, on se přicucne, hned se pustí, dá si do pusy dva prsty, pak prsty vyndá, otevře pusu, jako že chce pít, tak mu dám prso, on se přisaje, hned pustí - prsty... atd. pořád dokola. Zatím nepřikrmuju. Teď jsem ho vážila a za týden nepřibral nic. Do poradny mám jít na konci měsíce. Já chci ale hrozně moc kojit, záleží mi na tom. Chtěla bych kojit co nejdéle, ale pokud to nepůjde? Já vím, že některé děti vyrostou i na umělé výživě. Mně máma kojila 2 měsíce a to byly mlíka ani ne tak kvalitní jako jsou dnes a taky jsem vyrostla (i když ne moc :-)))
Rozhodla jsem se, že zavolám laktační poradkyni, uvidíme, co mi řekne.
Děkuju vám za podporu. Dášul, mám fakt blbou náladu a nevím proč. Asi z toho kojení, z motání hlavy, bolení zad... všechno dohromady. Ale udělala jsem si dobrý obídek - zapečené těstoviny se sýrem :-)) JitkoB., najdi si nějaké maličkosti, s kterých by ses mohla radovat (viz moje těstoviny :-)))

Martin (Út, 7. 11. 2006 - 12:11)

Jitko - drz se, je to opravdu hrozne, ale snad tu situaci nejak zvladnes. Je mi to lito.

Reklama

Přidat komentář