Duchovní cesta

Lokomotko, tuším a pokaždé mě ohromě překvapí co vím, a nechávám se unášet, a je to moc příjemné až do okamžiku, když se začnu bránit, ale už se nebráním hodně dlouho, doufám, že máš dobré světlo do toho tunelu, tútú

Ale ono to nie je o boji:)
Ja osobne by som sa tak nenazvala, hoci v tych horeuvedenych opisoch Nagualov nachadzam svoje vlastne skusenosti a pochopenia.
Ale na slovicku nezalezi. Ide o tu podstatu.

...a niektori do nej chodia iba strielat.
Tak to proste je.

Ono toto pochopenie zakonite vedie k pochopeniu konania inych. Naco laborovat nad tym, preco niekto urobil to a nie tamto a ako to mal urobit inak. Sme len vykonavatelia... :)
A jedina sanca zmenit osud je prestat ho chciet menit:). Ale aj to je vlastne nas osud:)))

Chodíme a chodíme,jako roboti,ne bojovníci.
Až se pak jednou,jakýmsi skoro nedopatřením,ocitneme v posledním ročníku a pak...vyvaneme.
Tak proč boje?

Tydit,
skor ci neskor kazdy... stale o tom hovorim:).
Proste skor ci neskor to pochopi kazdy z nas.
Preco zbytocne? Vsetci prechadzame vsetkym.
Vsetko ma svoj cas, svoje miesto.
Ono to aj je jednoduche:)

Skola? Ked sa narodime ako brazilski Indiani tak nebudeme rozmyslat nad skolou:)
Proste sme tam, kde sa do skoly chodi, tak do nej chodime. Ako Bojovnici...:)

A skola?

Ano,tak to je Qell,ale co ta naše školní příprava s předem napsanýma známkama.
Nemusíme se učit?
Proč tady tedy jsme?
Vím,že mi napíšeš.Jsme tady proto,aby jsme našli svou pravou podstatu.
Mnozí z nás vůbec neví,co to je a nebudou to vědět ještě pěkně dlouho.
Tak co ti?Jsou tady asi zbytečně,nebo možná ne,pasivně si to teď odžijou,aby se karmicky za pár tisícovek vtělení,zase,předem daně realizovali.
Tak to asi je,nebo ne?
No,vypadá to jednoduše...

Příteli Qellogathi byl jsem tady...
Víš, já žádné zkušenosti s astrálem nemám a ne-stojím o ně ani nechci vyvolávat cokoliv na přání.Vím co zasluhuji to mně nemine.

Srdečně zdravííím!

Zdravím tě příteli Světlo, dávno jsi tady nebyl. Děkuji za tvá slova, cením si je.
V "Hodináři" je mnoho nevyřčených, ale tušených pravd, které mohou zaujmout některé lidi.

Ono to není spekulace, ale zkušenost, Tydít. Vždyť si zkusme něco předsevzít, třeba 10 naprosto rozdílných věcí, úplně bez výběru, jen tak nahodile. Věnujme jim stejnou pozornost a po čase jistě realizujeme zkušenost, že některé jsme rozvinuli víc, některé méně a některé se nám i po úporné snaze nepodařilo rozvinout.

Ty snad půjdeš a budeš si chtít odříznout ucho, ale - nemá li to být, "něco" tě od toho záměru odvede, vstoupí do toho neznámý faktor. Takhle se v našich životech stoprocentně a neustále mažou věci, jichž bychom moc chtěli dosáhnout, ale není to vůlí boží... A co není v souladu s ní, se prostě nemůže uskutečnit. Vždy do toho toiž vpadnou neznámé překážky a my naši umělou "soukromou intervenci" nedokončíme.

Řada těchto na sobě závislých okolností se přitom uskutečňuje v souladu s karmickými zákonitostmi. Dějí se na nás nezávisle i tehdy, když si vlivem máji (ztotožnění s dějem) myslme, že v tom figurujeme jako činitelé a působci. Přitom všechno s čím bychom se mohli identifikovat, je nekonečným procesem a také podléhající osudovým silám.

Mám zkušenost s mnoha věcmi, které jsem se snažil uskutečnit proti vůli "toho, co se má stát" a dával do toho nemalou energii. Vždy se však vlivem nezvaných okolností, velice jemně a záhadně ona snaha přirozeně rozpadla a mně zakaždým zbylo "co mé jest"...(((:

Ale po jisté době těchto pokusú člověk postupně najde svou vlastní linii - která se nerozpadá, ani když to člověk neznásilňuje a neláme to takřečeno "přes koleno".

Jistě, dá se říct, "Změň svůj osud, chceš-li"... Ale v téhle větě je také podmínka, "chceš-LI". Kdo v sobě to přání nemá (ani on neví proč například NEchce, tak ho prostě nezmění...). A kdoé jo, ten také nemá volbu, neuposlechnout to. Nikdo nemá žádnou volbu.

Jsou tady silní jedinci disponující vůlí, energií, schopnostmi vést a organizovat a pod... Tito zavádí do světa myšlenky o svobodné vůli, poněvadž vlivem jisté konfigurace karmy jim život skrytě a někdy i očividně nahrává a jde jim to jakoby bez úsilí. Proto podléhají dojmu, že mají svobodnou vůli. Podléhají omyly, že jsou strůjci své karmické konfigurace (rozumějme v bezprostředním vtelení). Ještě neregistrují osudová tření, která by je mohla determinovat a vnukat jim myšlenku osudovosti. Jenomže jejich osudem jest to jejich atlantaství a heroismus, síly a schopnosti - karmické to dary a v jistém smyslu i dluhy. A chtějí-li se případně vyhnout svému údělu, pak to stejně nepůjde.

Když někdo zcela evidentně vítězí na všech frontech, není to také věcí jeho "svobodné vůle" jako když někdo jiný celý život trpí a nedovede nic uskutečnit, nebo dovést do konce, i když žije jen tím. Přitom může do toho uskutečnění dávat omnoho více energie, než ten, komu všechno vychází. Pak je důležité rozlišit, co je skutečný efekt naší práce.

Navenek někdy může vypadat, že nic není možné uskutečnit, život nám hází polena pod nohy a na druhé straně zatím můžeme získavat cenné lekce o tom, že i když se rozkrájíme, nikdo není zvědav na to, co chceme MY a že "Veškerenstvo" si taky udělá jen svou práci ať tak nebo onak. Tak proč vynakládat úsilí k tomu, abychom měnili nezměnitelné?

Existuje jeden příměr - cestující ve vlaku si sedne ale místo aby si odpočinul a složil náklad ze svého hřbetu, jej nesloží. Je to vlastně hloupost, protože batožina se do cílu dostane nezávisle od toho, zdali ji bude mít na sobě, nebo ne. O to se stará vlak - síla jež nás vede k přesně vymezenému cíli. Konkrétní vlak v konkrétním čase a místě má konkrétní destinaci. Co na tom změníme, že na své cestě budeme přemítat o různých možných clech naší cesty? ... A ani nevíme kam nás vlastně veze...

Z těchto důvodů se mi zdá jasné, že svobodná vůle je jen fantastickým výtvorem lidí, kteří od děje nedovedou dokonale abstrahovat. To se stává standartem v jistých náboženských a filosofických komunitách založených jen na mrtvé tradici. Je to však zákonité. Je-li někdo plně ztotožněn se soukolím osudovosti jakožto "já jsem ono soukolí", nemůže být prost bludu konatelství. Nezná nehybný střed.
Svou nesvobodu a naprostou determinaci nazve "svobodnou vůlí" aby mohl být šťastný na svůj způsob. Představa svobodného konání uprostřed naprosté vnějš nesvobody je ale jevem velice silným. Je naprosto nemožné na to poukázat, neboť tady (v soukolí) se vidí jen představy a nikoli skutečnosti. Tyto představy pohltí jakoukoli jasnou skutečnost. V rámci těchto p?edstav jsou relatívně řečeno platné jiné fyzikální zákonitosti a těmto lidem se svobodná vůle neustále potvrzuje.

Jak asi,normálně.
Třeba by jsi mohla něco ocitovat,nějakou pasáž,víš.
Tak jsem to myslela.

Tydít,
jak to myslíš s tím Genarem?

Copak milášci,
došla vám řeč?
Evelyn,Genaro něco neví?
Ucho pochopitelně mám,zřejmě je mi souzeno nevzdávat se ho.

Tak jo,všechno je předem dané.
Proč jsme tedy tady,máme se něco naučit,posunout se dál.Nějak reagovat na události,které nás potkávají.Reakce je předem určená.Tak to teda nechat plavat?Jsou tedy nalinkované učební osnovy,ale i naše školní výsledky.
Tak já teď půjdu a uřežu si ucho,proč bych nemohla,je to přece předem dané,že
22.11.2006 v 18.05. vlastním přičiněním příjdu o ucho.
To mi připomíná dávnější událost.Tehdy jsem si tohle uvědomovala tak dalece až to nakonec vedlo k vytržení.
Změň svůj osud,chceš-li,napsal E.Tomáš.
Půjdu si to přečíst.
Taky by ta baba mohla zas něco napsat,ať se to trochu zlehčí.

Ahoj všichni!

Ahoj Qellogathi,děkuji za povídku Hodinář a za vysvětlení pojmu Brahmačárja.Tvůj intelekt je Dar.Vypadá to,že máš i interekt.Vše jak má být,tak je.

Subham Astu Sarvadžagatam!

Qellogathi,
moc se mi líbí Tvá charakteristika bojovníka. Stačí něco naťuknout a Ty to tak pěkně rozvineš.
:)))

Az se Zide vrati na Sinaj....
Tak se vrci posledni z 12 kmenu..
http://aktualne.centrum.cz/zahranici/blizky-vychod/clanek.phtml?id=291283&tro450_0_0

Ahoj všichni(:

ještě k té svobodné vůli... Vidím, že Evelyn přihodila úryvek z Castanedy a musím řct, že jej vybrala skvěle(:

Poznamenávám k tomu, že nejde o pasivní spoléhání se na okolnosti, že budou dobré, protože to by bylo jen nepochopení a slepá víra v tzv. boží dobrotivost (nezaloženou na jekémkoli logickém důvodu). Bůh je rovněž dobrotivý a zlovolný v závislosti s převládajícími podmínkami a tedy, nikdy to není losování anebo hraní v kostky. Vše co se děje, má svůj význam na jisté rovině a vždy je z hlediska výměny energie naprosto dokonalé.
Dokonalost u bojovníků - nagualů - tady značí že jdou v souladu se Sílou a tedy jsou její součástí. Z jejich pohledu by nic nemohlo být chápáno jako postižení osudem, protože vědí, že vše je dokonalé. Když je dění naprosto dokonalé, nemohou slepě věřit v to, že by v některém okamžiku mohli doufat v záchranu, pokud jim nebyla souzena. A proto přijímají i porážku, která je jejich vítězstvím - protože nemají osobní vůli. Nemaje osobní vůli a jdouce v souladu se Sílou, nemají ani sami sebe a život, ani osud je nemůže zachytit v bodě, kde by je to mohlo skutečně postihnout jako osobní neštěst. Pro bojovníky je vždy všechno otevřená věc a tedy, nic napřed nevylučují. Proto, potká-li je cokoli, bez váhání na to reagují přes své plné účastenství se Sílou. A ani nemohou jinak, protože nemají osobní ambice a všechna jejich rozhodnutí jsou jen reakcemi na podněty, aniž by měli důvod konat konkrétně tak a tak.
Jejich osvobození je ve ztrátě osobní historie, individuálního podfarbení svého prožívání a v poznání. Ono poznání se týka i podstaty tzv. "svobodné vůle". Poznáme li, že nemáme jinou možnost, než jen zpracovávat konkrétní situace do kterých jsme se (sílou životní tajemnosti a nepředvídatelnosti) dostali a že je v žádném případě nemůžeme ovlivňovat ve smyslu manipulace se situacemi k naší libovůli, poznáme také, že je naší jedinou volbou, chovat se jako bojovník. Chování bojovníka je nejmoudřejší věcí, která se dá dělat. Bez podržování si sebedůležitosti jsou naše činy naprosto bezvadné a jak praví Don Juan Matus, dokonalé. Jejich dokonalost je v jejich postoji, který se dá nazvat plné nekonání - ikdyby byl člověk v horečné činnosti. Nemůže konat ten, kdo tady není...

Ahoj všichni(:

ještě k té svobodné vůli... Vidím, že Evelyn přihodila úryvek z Castanedy a musím řct, že jej vybrala skvěle(:

Poznamenávám k tomu, že nejde o pasivní spoléhání se na okolnosti, že budou dobré, protože to by bylo jen nepochopení a slepá víra v tzv. boží dobrotivost (nezaloženou na jekémkoli logickém důvodu). Bůh je rovněž dobrotivý a zlovolný v závislosti s převládajícími podmínkami a tedy, nikdy to není losování anebo hraní v kostky. Vše co se děje, má svůj význam na jisté rovině a vždy je z hlediska výměny energie naprosto dokonalé.
Dokonalost u bojovníků - nagualů - tady značí že jdou v souladu se Sílou a tedy jsou její součástí. Z jejich pohledu by nic nemohlo být chápáno jako postižení osudem, protože vědí, že vše je dokonalé. Když je dění naprosto dokonalé, nemohou slepě věřit v to, že by v některém okamžiku mohli doufat v záchranu, pokud jim nebyla souzena. A proto přijímají i porážku, která je jejich vítězstvím - protože nemají osobní vůli. Nemaje osobní vůli a jdouce v souladu se Sílou, nemají ani sami sebe a život, ani osud je nemůže zachytit v bodě, kde by je to mohlo skutečně postihnout jako osobní neštěst. Pro bojovníky je vždy všechno otevřená věc a tedy, nic napřed nevylučují. Proto, potká-li je cokoli, bez váhání na to reagují přes své plné účastenství se Sílou. A ani nemohou jinak, protože nemají osobní ambice a všechna jejich rozhodnutí jsou jen reakcemi na podněty, aniž by měli důvod konat konkrétně tak a tak.
Jejich osvobození je ve ztrátě osobní historie, individuálního podfarbení svého prožívání a v poznání. Ono poznání se týka i podstaty tzv. "svobodné vůle". Poznáme li, že nemáme jinou možnost, než jen zpracovávat konkrétní situace do kterých jsme se (sílou životní tajemnosti a nepředvídatelnosti) dostali a že je v žádném případě nemůžeme ovlivňovat ve smyslu manipulace se situacemi k naší libovůli, poznáme také, že je naší jedinou volbou, chovat se jako bojovník. Chování bojovníka je nejmoudřejší věcí, která se dá dělat. Bez podržování si sebedůležitosti jsou naše činy naprosto bezvadné a jak praví Don Juan Matus, dokonalé. Jejich dokonalost je v jejich postoji, který se dá nazvat plné nekonání - ikdyby byl člověk v horečné činnosti. Nemůže konat ten, kdo tady není...

Ach, moje drahé odduchovnělé děti, přišel jsem se na vás podívat a vidím, že jste ze mne udělaly opuštěného ducha v duchodu...
Nu což, nejsem sám, vidím, že bratr nagual je na tom stejně...

"...bojovník má jedinou svobodu, a sice jednat bezchybně. Bezchybnost ale není jen svoboda, ale také jediný způsob, jak zahnat lidskou formu na ústup.
Vyprávěl jsem jí, jak mě don Juan naučil chápat, co to vlastně znamená bezchybnost. Jednou jsme spolu procházeli velmi strmou roklí a náhle se ze svého lůžka na skalní stěně uvolnil obrovský balvan a řítil se strašlivou silou dolů. Zarazil se až na dně kaňonu, necelých třicet metrů od místa, kde jsme právě stáli. Ten balvan byl tak obrovský, že jeho pád zapůsobil opravdu silným dojmem. Don Juan využil této dramatické situace a poučil mě, že síla, ovládající náš osud, je mimo nás a nemá nic společného s činy naší vůle. Někdy nás přinutí zastavit se na cestě a sehnout se a zavazovat si tkaničku na botě. Tedy přesně to, co jsem právě udělal. Ta síla nás takto zastavila, a tím nám umožnila získat vzácný okamžik. Kdybychom byli totiž šli bez zastávky pořád dál, ten obrovský balvan by nás byl zcela jistě rozmačkal.
Jindy se ovšem může stát, že v jiné rokli nás tatáž vnější rozhodující síla znovu přiměje zastavit se a zavazovat si tkaničku právě ve chvíli, kdy se rovnou nad místem, kde stojíme, uvolní jiný obrovský balvan. Síla nás zastavila, a tím jsme ten vzácný okamžik naopak ztratili. Kdybychom totiž tentokrát šli pořád dál, byli bychom se zachránili. Don Juan prohlásil, že vzhledem k tomu, jak naprosto neovládám síly, které rozhodují o mém osudu, moje jediná možná svoboda v této rokli spočívá v tom, abych si bezchybně zavazoval tkaničky."
Carlos Castaneda - Druhý kruh síly

:)