Duchovní cesta

No, Kvetoslavova nauka je svebytna a nezavisla, tak jako cesta tolteku. Obe jsou proste jen z kategorie nauk, ktere vedou k nejvyssimu uskutecneni. Obe jednoznacne vedou k buddhovstvi tak nebo tak. Pro nekoho je blizsi vyjadreni jaksi vedectejsi a tomu napriklad Beseda Bohu bude vyhovovat lepe. Kvetoslav si ctil v joze vedecky pristup k sobe samemu. Nekdo zas v sobe citi jakousi pribuznost s tolteckym pojetim. (Minulost v nas... - zavisi to hlavne od "karmicke podobnosti").
Ja kdyz jsem studoval Castanedu, tak jsem se musel odpoutat od beznych schemat a struktur, ktere bezne uzivam pri popisu meho vlastniho sveta. Clovek musi odlozit pojmoslovi, protoze pri lpeni na pojmech bychom nemohli svevolne prechazet ze studia jedne nauky ke druhe. Napr. Kvetoslav hodne pouzival sluvka Buh. Je jasne, ze tim oznacoval neco docela jineho, nez Don Juan, kdyz o Bohu rikal, ze jsou to falesne predstavy lidi. Clovek lpici na terminech by moc neporidil. Mne to vsak nerusi. Ba z hlediska prirozenosti mi nauka nagualu pripada jako v prirode zacinajici a ke konci prirodu opoustejici.
Zatimco Kvetoslav byl moc tvrdy a sel proti prirode. Ale jeho opravdovost me zasahla a velice si jej ctim.
Z hlediska struktury mohu rict, ze nagualove byli magikove. Magie nagualu se svym pusobenim a charakterem ponasi na prastarou egyptskou, Hermovu nauku.
U Kvetoslava se resili mysticke zalezitosti a otazka karmy se resila jenom mysticky. Ne vsak, ze by jine pojeti neznal.

No vida, že bych tu blízkost s Toltéky nějak podvědomě cítila, jen ten vyjadřovací jazyk mi nevyhovoval? :-)

ovšem(:
vyjadreni nagualske naprosto sedi a koresponduje s jadrem Kvetoslavova uceni. Jenom Don Juan nesmlouval se svetem bilych a Castanedu ucil divat se indianskym, tolteckym zpusobem.
Kvetoslav realizoval vychodni pojeti mystiky a sam definoval svou nauku jakozto jeji prislusnosti k linii Kagyupa. Tu ovsem oblekl do evropskeho odevu a proto nektere jeji aspekty vyhlizeji netradicne. Pojmove vychazel K.M. jen ze sebe (kdyz uz byl analfabet a neukoncil ani 1.stupen zakladni skoly..)
Metody nagualy byly ovsem rozpracovanejsi a odevzdavaly se po cele generace.
Kvetoslav objevil sam a vse co zustalo, jsou knizky a par lidi o kterych se nevi, nebo jak kdo. Kazdopadne jsou ruzne skupinky lidi, kteri se tim zabyvaji. Jak ucenim Dona Jauna tak take K.M.
Ja dilo jak Castanedy, tak Minarika doporucuji, ikdyz neni nikde napsano, ze se tim nekdo zabyvat musi. Davaji vsak rozhled.

Qellogathi,
to je právě to, že tomu sama moc nerozumím. Jak už jsem napsala, učení K.M. mi bylo známé, ale slova, která používá mi jdou nějak proti srsti, nevím proč. Myslím, že i jedna věc se dá vyjádřit mnoha různými slovy a způsoby a ten jeho mi prostě nesedí. Možná mi nesedí "zatím". Ale já to teď neřeším, pokud to bude mět být, určitě se s ním později setkám a nebo to nebude nutné vůbec. Don Juan momentálně nemá konkurenci :-) A co bude za půl roku, za rok...? Nemám jistotu, že se dožiji následující minuty...

Evelyn,
samozrejme, kazdy ma svoj sposob, usity na seba. Neda sa povedat, ze jeden je spravnejsi ako druhy.
Ja len, ze mnohych knizky ( a nielen tie ) casto zviedli mimo, ale v zmysle toho, ze vsetko je ako ma byt, tak aj to dotycni asi potrebovali, nakoniec, bola to ich volba, ich uskutocnenie toho, co si z nich vzali. Niet sa kam ponahlat...

Evelyn,
Uceni Kerninga a Weinfurtera bych urcite nedaval do souvislosti s ryzi praktickou naukou Kvetoslava Minarika.

Problem s Minarikem ma ovsem vice lidi, ale take znam mnohe, kteri jej prijimaji velice dobre.

Ja jsem skrze tuto nauku sel a do znacne miry jsem se s ni identifikoval snad 12let. Promital jsem se do ni a tak jsem mel moznost ji zkoumat zevnitr. Jinak to ani odpovedne nejde. Jak by mi M.Aureliano dal jiste za pravdu, konkretni nauku mozno pochopit jedine zevnitr, kdyz adept poznani pouzivi jakysi "interni kod" ve kterem byla napsana (obrazne receno).
Knizka Prima Stezka je dost vseobecni ikdyz jiste obsahuje mnoho praktickych bodu od kterych se da odrazit.
Nicmene ja bych z jeho dila jako nejdulezitejsi videl Besedu Bohu, Cestu k dokonalosti, Svetlo geniu.
Odtazite se mohou zdat protoze neobsahuji primesy ohledne subjektivnich citovych invenci a vubec nejake zbytecnosti.
Snad jen podle meho, mohl trochu vice prostoru vyclenit pro rozbor a popis nejvyssich uceni. V zavaleni "casnymi metodami" si totiz nekdo nemusi vsimnout ze v podstate mu nakonci musi jit o pojeti bez-casove.
Mohu rict, ze Kvetoslav do sveho uceni zaclenil jak solidni profil casnych nauk (pro lidi nerozvinute) tak nauk vysokych a nejvyssich.

Sam Kvetoslav sel cestou sily a vule (pojeti radzajogicke) a hlavne, svou cestu pojal jakozto mystiku, co znamena ze soubezne s poznanim ziskal i duchovni moc.

Mohu odpovedne tvrdit se vsi jistotou, ze znal a prakticky ovladal vsechny zpusoby cest o kterych psal.

Co dosahl a uplne sam, bez jakehokoli vedeni, bylo bezesporu fenomenalni. Sve pojeti uceni popisoval z velike sirky a pro mnohe ruznorode typy lidi.

To, co se dnes z jeho tradice stalo, je smutne. Sam nejvetsi "guru"(: ktery se pasoval za drzitele vadzry... nezna ani samotny zaklad a esenci vadrajanove tibetske tradice.
Pod jeho vedenim ted existuji lide, kteri jim a i sebou samymi prohlaseni za zname inkarnace jako byli Meyrink, A. D. Neelova, Parzifal, Svaty Petr a mnozi jini.....
(: ... ):

Tohle se stane pokazde kdyz zastupce nejake linie prestane dbat na podstatu a odleti na svych predstava, konceptech a sebezbozneni do rise fantasmat. Pokazde, kdyz se z poznani stane jen snuska bigotne a dualisticky pochopenych definici nikoli na podklade autentickeho a samostatniho prozitku.

Take pokazde, kdyz se jde po uskutecneni moci at uz by byla jakakoli, nebo uskutecnovana v jakekoli oblasti.

Abyste vsak samo dilo K.M. nespojovali s dnesni jeho oficialni verzi, ktera s nim nema nic spolecneho - "snad jen nepochopene vzpominky na osobni kontakt..."

Radeji se doporucuje nejprve prebrodit pres to velike dilo a utvorit si autenticky nazor (jiste, snad z pohledu osobni karmicke situace, individualne).

Ja uz jsem se ovsem zrekl identifikace vyhradne s touhletou naukou a uprednostnuji identifikaci najlepsi, coz predstavuje samotnou nejvnitrnejsi podstatu sebe sama.

d.,
je to úplně normální, každého oslovuje něco jiného. Já se knihám vyhnout neumím. Prostě to čtení miluju :-) Ty chceš na vše přijít sama, o.k., mě baví si číst a když mě něco hodně osloví, pak to zkouším sama na sobě. Neřekla bych, že některý způsob je lepší než ten druhý, je jenom jiný. Kdybych jen četla, měla bych radost ze čtení a to by bylo vše, pak by mi to na duchovní cestě bylo opravdu málo platné. Ale já se snažím přečtené aplikovat do svého života, pravda ne vždy s úplně stoprocentním úspěchem, ale snažím se, nevzdávám se, i když mi to někdy nejde. Stále mám na paměti, co nám říkal pan Tomáš: Odvaha, pokora, trpělivost a vytrvalost, to by mělo provázet vaši duchovní cestu.

Evelyn,
ja som sa kniham zamerne vyhybala. Chcela som, aby to moje "poznanie" nebolo od niekoho odkukane, ci na zaklade precitaneho mnou samou vsugerovane. A iba nedavno, ked som mala evidentny pocit, ze som kus nejakej cca sestrocnej prace so sebou zvladla celkom uspesne, dostal sa mi do rúk prave KM. A tam som nachadzala mnohe, cim som sama presla. Jeho Praxe Prime stezky nema chybu. Beseda Bohu rovnako. Ale kolko ludi tolko nazorov... Ja som v nom nasla vsetko co som predtym da sa povedat sama objavila, samozrejme, v jeho knihach su este veci, ktorym momentalne asi nemozem rozumiet na 100%, ale nad tymi sa prilis nepozastavujem - vsetko ma svoj cas a ja naozaj chcem na vsetko prist sama.

Eiriko,
Hrad v nitru od sv. Terezie jsem také nikdy nesehnala, ostatní její knihy jo.
Ty máš něco od Kerningena? Jednu dobu jsou ho sháněla, ale nesehnala nic. Zkoušela jsem písmenkování podle knihy Ohnivý keř od Weinfurtera, líbilo se mi to, ale pak jsem měla takový zvláštní živý sen, z něhož jsem vycítila, že toto není pro mě nebo na to ještě nejsem připravena, polil mě strach a úzkost, takže jsem tuto praxi zanechala.

S Minaříkem mám také zážitek. Kamarád přečetl jeho Přímou stezku a dostal z toho šílenou depku. Nechápala jsem, slyšela jsem o něm, že je skvělý, tak jsem si tu knihu i další od něho půjčila. Těžce jsem se Přímou stezkou prokousala a málem z toho také dostala depku. Ale to neber doslova. Zdálo se mi, že chápu jeho učení, ta podstata mi byla nějak povědomá a známá, ale styl jeho psaní a vyjadřování se mi vůbec nelíbil. Opravdu to na mě působilo pesimisticky a depresivně. Nevím proč, ale bylo to tak. Takže knihy jsem vrátila, Minařík není, možná zatím? pro mě.
Zato dzogčhen z příspěvku výše je mi blízký.

Krásný víkend všem!

prikladam jednu citaci z netu o hodne hlubokem uceni, ktere muze byt inspiraci, mnohym jinym lidem.

Dzogčhen, cesta samoosvobozování

"Dzogčhen nepatří k sútrám ani tantrám. Základem jeho sdělení je samotné uvedení a nikoli manifestace sebe sama jako božstva, jako je tomu v tantře. Hlavní praxe dzogčhenu pracují přímo v rovině mysli, aby tak jedince přivedly do prvotního stavu. Do tohoto stavu mistr žáka uvede a žák v něm pak pokračuje až do okamžiku své plné realizace, a to buď tzv. velkého transferu, nebo těla světla. Je třeba uvést, že tak jako se realizace, jež je plodem praxe tanter, liší od výsledků praxe cesty súter, jsou i velký transfer a tělo světla zcela specifické pro nauku dzogčhenu a s dovršením praxí súter a tanter se neshodují.

Ačkoli je dzogčhen naukou působící převážně v rovině mysli, nalézají se v ní také praxe zaměřené na hlas a tělo. Tyto praxe jsou však ve srovnání se stavem samotné neduální kontemplace druhotné a fungují jako prostředek, který pomáhá praktikujícímu dostat se do tohoto stavu. Pouze neduální kontemplace může být označena jako dzogčhen, ale praktikující dzogčhenu může používat různé druhy praxe na jakékoli úrovni súter nebo tanter, pokud je shledá nezbytnými pro odstranění překážek, jež stav kontemplace blokují.

Vlastní metoda dzogčhenu se nazývá cesta samoosvobozování. Jste-li na této cestě, není třeba se ničeho zříkat, od ničeho se očišťovat ani se jakkoli transformovat. Na této cestě využíváme vše, co vzniká v naší karmické vizi světa. Velký mistr Phadampa Sanggjä jednou řekl:

"Příčinou karmické vize světa nejsou okolnosti, které by nás zaváděly do dualistického stavu, nýbrž naše vlastní lpění, jež umožňuje, aby to, co povstalo, nás také ovlivňovalo."

Chceme-li tedy toto lpění přeseknout co nejrychleji a nejúčinněji, musíme využít schopnosti mysli dosáhnout stavu samoosvobozování. Tato schopnost je vlastní prvotnímu stavu mysli. Termín samoosvobozování by však neměl budit představu, že existuje nějaké "já" či ego, od něhož bychom se měli osvobodit. Základním předpokladem v dzogčhenu, jak jsme již řekli, je fakt, že všechny jevy jsou svou přirozenou podstatou prázdné a žádný jev neexistuje sám o sobě.

Samoosvobození podle dzogčhenu tedy znamená, že ať už se v rámci naší zkušenosti objeví cokoli, ponecháme vše takové, jaké to je, a nijak neposuzujeme, zda je to dobré či špatné, krásné nebo ošklivé. A pokud v tomtéž okamžiku na ničem nelpíme a nejsme k ničemu připoutáni, pak cokoli, co vzniká, ať je to myšlenka nebo pojmový koncept zdánlivě vnějšího jevu, se bez úsilí, ba dokonce bez záměru, samo od sebe (a skrze sebe) automaticky osvobozuje. Jestliže provádíme svou praxi takovým způsobem, pak semena onoho jedovatého stromu dualistického vidění světa nemají nikdy ani šanci vyklíčit, a tím méně zapustit kořeny a vyrůst.

Praktikující dzogčhenu tedy žije svůj život normálním způsobem, aniž potřebuje jiná pravidla kromě svého bdělého vědomí a spočívání v prvotním stavu. S tímto stavem neustále integruje vše, co vzniká, jako součást své zkušenosti - a navenek není nijak patrné, že provádí praxi. Právě to je míněno pojmem samoosvobozování, toto nazýváme dzogčhen - neboli "velká dokonalost" - a totéž je míněno i neduální kontemplací či jednoduše kontemplací."

Eiriko,
koukam, ze sis prozila sve.(:
Jiste to bylo k necemu dobre. I ta bolest. Moc ti fandim.
Ja jsem se taky setkal s mnoha vyjadrenimi nauk. Moc jsem s tim dilemu vsak nemel, protoze jsem to nechaval na osudu.
Co se tyce beznych udalosti a kazdodenniho ziti, v mem zivote bylo strasne moc protichudnych udalosti. Neslucitelne protichudnych, vickrat jsem se mohl chovat podivne(:
Preci jen jsem to nakonec konfrontoval se stalosti v nitru az mi na nepokoji prestalo zalezet.
I tobe hezke snicky.

Tak jsem se krásně rozepsala,pak jsem odskočila k telefonu a můj milovaný syn hned zaujal svou pozici u komplu a všechno smazal,tak zkráceně.
Lindo,k tomu,že se píše o teorii,na to jsem poukazovala od začátku.Zase je výhoda,že Ti kteří o tom vědí málo se,v kostce,něco dozví.Navíc je tady poukazováno na zajímavou literaturu.
Např. já jsem si vždycky chtěla pročíst - Hrad v nitru - napsala ho Tereza z Avily,nedostala jsem se k tomu,možná by mi to teď nic nedalo,ke svaté Tereze mám zvláštní vztah,jako dítě jsem o ní mluvila ze spaní.
Nikdy jsem na tu knihu nenarazila,u mě to je tak,že všechno co potřebuji tak ke mně přichází samo,měla jsem tolik pomoci,které jsem ani nevyužila,že bych potřebovala za to ,opravdu nafackovat.
Od dětství jsem vnímavá,v naší rodině nás bylo takových víc,ostatní to samozřejmě brali jako handicap,no někteří nedopadli,z hlediska komerční společnosti,zrovna nejlíp.
Vyrůstala jsem v dobře materiálně zajištěné rodině,ateisticky založené,zaměřené především na dobré vzdělání.
Ovšem,pár-černých ovcí - v rodině bylo,bohužel,narodily se tak.
Ve čtrnácti letech,naprosto duchovně neznalá,jsem,zcela nevědomně začala dělat atmvičáru.Zastavil se svět.
Další,pomoc přišla po porodu dcery,v té době jsem o duchovnu neměla ani ponětí,nebyla žádná literatuta.
Sny,kterými jsem všechny doma děsila,protože se pravidelně vyplňovaly,vize o kterých jsem se raději nešířila jsem mívala,ale o joze,budhismu jsem nevěděla nic.V 15 jsem se pídila po Kantovi,ani ten nebyl k mání,Tomáš,Minařík,Weinfurter - nic.
Qellogathi - k té bolesti - pomohla mně k tomu,právě moje dcera.Velmi těžký porod.Každodenní povinnosti vykonávej,bez připoutání - nic jsem o tom nevěděla,vytírala jsem podlahu,bylo to,snad 10 dní po porodu a stalo se to,dostala jsem se do toho,potlačila jsem to...Zdálo se mi to,v té chvíli bezvýznamné.K tomu opravdu není co říct.
Později jsem makala,abych zachytila jen zlomky toho co se mi nabízelo hrstmi.
Tak o tom to je...
Lindo teď je tolik literatury.
Já nedělám baktijogu,jak se to může zdát.
Měla jsem k ní blízko,ale poslechla jsem sama sebe.E.Tomáš asparsa joga.
Můj učitel mě vedl k hláskové magii - Kerningen(tzv. písmenkování).No nevím,víte o tom něco,určitě ano,mě to nesedělo.
Krásnou noc.

Evelyn,
jednoznacne ta druha moznost((:
lpet na lidskych dobrotkach se da jen kdyz nevime nic o skutecnem stesti, ktere za ne vymenou muzeme dostat.
Je to tak logicke. Clovek to drive nevymeni, dokud nema za nahradu neco lepsiho. Aby vsak nevymenil obycejne sklicko za jine obycejne ale barevne aniz by pochopil, ze to neni drahokam, je nutno hledat, co je nejlepsi na vymenu.

Jeeeej lindo, neblazni(:
to s tim klanenim nemuzes myslet vazne.
Reknu ti jedno, i ja jsem nechapal - a tom moc moc dlouho a uzil jsem si poradnou davku techto pokuseni a veci s tim souvisejicich. Zivot me praskal. Si predstav, ze kdykoli jsem polevil a ja se snazil vystupovat oddelen, jako individualita a budovat si nejake "stesti" pro "sebe", tak jsem pokazde dostal solidni narez. Takhle se nad tim zasmejem, ze jo. Ale v realu to prispiva k tomu, aby clovek hledal, kde dela chybu.
A kdyz uvnitr citis, ze to potrebujes mit vyreseno, tak nemuzes nepokracovat dal a dal. Zkusenosti na sebe navazuji. Kdyz se pocit tve oddelenosti do znacne miry zredukuje a na denni urovni uz dovedes dobre sledovat co se v tobe deje, tak vystoupis nad tuto oddelenost.

d.-cko, dobre pises(

k pokuseniam:
stastie nie je zalozene na vonkajsich okolnostiach, takze ziaden zdroj pokusenia ma nemoze urobit stastnou. Iba ak na okamih. Dakujem, neprosim:) Ale to tiez clovek zisti, ked si nejake to pokusenie vyskusa:)

Linda,
skor ci neskor k tomu dojde kazdy. Je to ako s obycajnym ucenim v skole - niekto pochopi skor, iny neskor.
Kazdy nas krok podmienuje krok dalsi a je len na nas ako kracame. Nepovedala som, ze to nie je sposob zivota, povedala som, ze to nie je nic mimoriadne, pretoze si myslim, ze sa to neda urychlit nejakymi specialnymi obradmi. Clovek tym skratka musi prejst. Sme tu, stretavaju nas rozne udalosti, rozni ludia, to vsetku su prostriedky k nasmu smerovaniu.

Qellogathi, tak teď jsi mě dostal, klaním se před Tebou, že to máš v sobě už tolik zvládnuté, fakt upřímně žasnu a závidím

"Jediná možnost, jak odolat pokušení, je podlehnout mu." Oscar Wilde
...a nebo ho nahradit něčím lákavějším. (Tento dovětek mám dnes z jakého filmu.) :-)

d.
Děkuji za odpověď. To mě utvrdilo v mém názoru, že pro člověka ani není tak tolik nutné vědomé rozhodnutí, že teď půjdu po duchovní cestě. Je příjemné zjištění, že můžeme žít kvalitní duchovní život, aniž o tom víme :-) Zkrátka se nechat vest přirozenou morálkou, tou si myslím nemůžu nic moc pokazit.
Ale čím tedy je, že někdo přijde k poznání dřív a někdo později? NĚCO to ovlivnit přece musí! Pokud to není vlastní způsob života a to z Vás nemůžu dostat jaký způsob to je, pokud přece jen ovlivňuje, tak CO? A proč u někoho dojde k poznání a u jiného ne? Co tomu napomáhá? Byla zde řeč třeba o prožitém utrpení, ale i to ne vždy vede k nějakému prohlédnutí.

pokuseni muzes mit, kdyz si uvnitr rozpolcena, nejista, kdyz ti zalezi na necem a neco jineho te od toho odtrhava.
Ja jsem vnitrne sjednocen a nic nehledam. Na nicem mi nezalezi tak, abych trpel pokusenimi zivota. Pokuseni budes mit, kdyz si zadas vice nez dostavas. Kdyz bys pochopila co ve skutecnosti mas "hledat" a "kde", tak by bylo jasne, ze pokuseni vnejsiho sveta nemohou mit uspech. Ak lidne by ses odvratila. Nikoli bojovat proti pokuseni. Ty snad s pokusenimi bojujes a proto se ti zda, ze to prekonat nejde. Nikoliv, bojem ne. Pochop proc se pokuseni deje a hlavne komu. Pak se ti to bude jevit jako irelevantni.