Duchovní cesta

čekáš pomoc zbytečně. Ani jedno ti nepomůže, když to budeš dělat pro něco..cvič cokoliv jen tak, pro radost. Nejlépe s prckama. A poznáš zázraky..A poopřemýšlej po nějakym novym neosobnim princovi on pak přijde sám..
A jinak mě nemusíš vůbec brát vážně, já jsem taková najivka...

Dvě děti,3 a 5 let,kočka jedna,pes jeden,dům a 10 hodin v práci.Duševně se opájím radostí,fakt.Po tom co jsem zažila se svým neosobním principem.Horší je to fyzicky,jsem se sílami skoro na dně.Nepomáhá mi nic.Jóga,tibeťani,tajči,všechno marné.

Milá Mamko,
pokud tě tvé děti naplňují láskou a dávají ti pocit, že bytí je smysluplnné, i když unavená padáš večer do peřin.. Pokud máš pocit, že tě obtéká řeka života a zároveň nepropadáš beznaději, nebo smutkům, pak je všechno jak má být. Jsi tam, kde máš být. Však ono to nějak dopadne :o) Tobě ani tvým dětem se nemůže nic stát :o)

Aha bezchybný bojovník.

Evelynko ty jsi roztomilá, já si nemůžu pomoct:)

hezky jsi to popsala Evelyn. Když rozpoznáš druhé v sobě, nelze se pak opravdově hněvat, protože je zde neustále přítomná nekonečná schovívavost a transcendence vycházející z tohoto poznání.

Někdy bývá obtížné odhodit tři poslední věci. Ono záleží asi na člověku, co je tou poslední věcí. Pro někoho to může být iluze svobodné vůle, pro někoho radost, kterou mylně nazývá esencí bytí, kdežto ona je jen nejsladší zbraní samsary, nebo iluze partnerské lásky, kterou míváme tendenci zaměňovat za lásku.

Ale jsou to slastné plody samsary.
Nelze nalézt svobody majíce svobodnou vůli.
Nelze nalézt blaženosti opájíce se radostí,
ani nelze nalézt lásku ve víru hledání partnerské lásky.

O těchto krocích je možno mluvit. Mě také pomohl jeden človíček. Prostě stačilo říci, že i radost je věcí samsary a že i té je nutno se vzdát.

Tak neremcej a buď bezchybný bojovník,jak by ti mnozí tady poradili.

mamko mamko, jeho neosobní princip je stejně dokonalý jako ten tvůj, to jen ty tvé vlnky hněvu z něj dělají hňupa..
jak máš malé děti?

Ahojky Ničko,
skoro jsi to trefila :) Jen místo pozdravu slunci je to Pět Tibeťanů, čínská orgánová soustava na protažení meridiánů, magické pohyby, medituji v jednom kuse a k tanci přidej tanec kolem manžela, tří dětí, dvou psů a domu.
:)))

Tak to ne,žádného partnera,jednoho hňupa jsem se právě zbavila.

Proveď svíčkovou magii a přivolej si bohatého partnera,pak můžeš taky tančit po lese a modře zářit.

mamko, jsi tam, kde máš být a určitě záříš alespoň dobře-modře, když jsi se svými dětmi:)
to se žádné meditaci nevyrovná.
A já jsem přeháněla, ty mě ještě asi neznáš..

Bóžinku,to by se mi taky líbilo,to je pak člověk asi klidný a vyrovnaný.Umí si to někdo zařídit,fakt asi závidím.Já jsem matka samoživitelka,dvě malé děti,po práci kolotoč doma,večer počítač,ale pracovně,kolem druhé ráno padnu do postele a v šest vstávám.
Projev,neprojev,vlnky,nevlnky,já určitě modře nezářím.

zajímá mě tvá praxe Evelyn.
Ráno 12 krát pozdrav slunci, dechová cvičení a 20 minu meditace, večer rišikéšská série relaxace a 40 minut meditace? Mezitím tancuješ mezi lesem a počítačem a pořád se pěkně usmíváš a záříš modrou barvou?
Přeháním?

a Evelyn je já, když na mě myslí..
hodná a hezká Evelyn...

..jsi chytrá a milá Lokomotiva Honza..

Ahojky Lokomotivko,
pokud znáš Mílu, pak by sis mohl vzpomenout i na tato její slova:
"I když budeš na svého bližního třeba přísný nebo ho budeš kárat, v duchu zůstaneš skloněn u nohou božského Já, které v něm sídlí."

Když mi v jednom okamžiku dá jeden člověk facku a druhý mě pohladí, pak je zjevné, že jejich projevy jsou rozdílné, ale jejich Já, neosobní princip je stejný ve všech, ve mně i v těch obou. Mohu v nich vidět třeba Vaška a Tondu, ale také Jedno Já. Stálou nepohyblivou hlubinu, která se na povrchu jemně zavlnila různými projevy. Voda v hlubině oceánu má stejnou kvalitu jako vlnky na hladině a přece mouhou být ty vlnky každá jiná. Jedna od druhé jsou oddělena, ale také vzájemně spojena. Celek jdoucí do různých projevů a vzápětí se znovu vracející do neprojevu.
A tak jsme i my svými těly a projevy každý jiný a přece úplně stejní. Od sebe odděleni a přece spojeni. Jsem Evelyn a nejsem Nika, ale jsem také Já, které je současně Evelyn i Nikou.
To byla pouze moje teorie neověřená mou praxí, ale tak nějak to vnímám, že by to mohlo být.
:)

K "k moudrosti" :o)

"hlavne poukazujes na ty ostatni, kteri podle tebe taky neprosli. trochu kratkozrake"
Nevzpominam si, ze bych na nekoho poukazoval. Ani toto nebylo poukazovani,jen konstatovani nutnosti pouze nekterych kvalit mysly, ktere uz zakonite musi byt dosazeny na pocatku.
Nejsou-li pritomny, pak je mozne pouze racionalne chapat, ale asi tezko integrovat poznani do cele bytosti. Takove chapani je jako slova bez skutecneho obsahu.

Ale proc se domnivas, ze druzi poukazuji na tebe a proc to na sebe vztahujes? Koneckoncu jsou to jen slova.

A nakonec jsi to ty, kdo tvrdi, ze je hloupe delat si legraci ze "subtilnich abstraktni veci", ale proc? Protoze se te to dotyka? Humor je jako transcendence a proto je tak osvobozujici. Proc zakazovat lidem delat si srandu i z poznani a tim se ho vzdavat. Je to dulezite, aby clovek neulpel.

Kdo tvrdi, ze myslim moc heslovite? A zna mne ten clovek natolik, aby mohl neco takoveho rici. Neni to pak jen souzeni? Moh clovek, ktery soudi dosahnout poznani?

Ty tvrdis, ze si myslim, ze jsem chytry, ale mam chaos v jednotlivych vecech, ktere nejdou lepit dohromady.
Slucovani "zdanlive" nesluctelnych veci je prirozena vec prichazejici s poznavanim. Nakonec zustane vec jenom jedna a i tu lze opustit.

(nevim o jakych vecech mluvis (lepeni neslucitelneho), ale povsiml jsem si, ze pokud nekomu nerozumim, nemusi to byt nutne zpusobene tim, ze se ten druhy myli).
K tomu je potreba druhe vnimat alespon jako stejne dulezite, jako jsi ty sam. K pravemu pochopeni musis pak toho cloveka povysit sam nad sebe. Ale ne rozumem, to je k prdu. Tohle se deje srdcem. Pak muze dojit k hlubokemu vhledu a pak muzes mluvit o druhem. Ale v tu chvili uz nemuzes rici: "Jsi takovy a takovy" ale jen a pouze rici lze: "soucitim s tebou". Kdo zna tuto kvalitu, nema sebemensi potrebu soudit druhych lidi, ani vynaset jakekoliv soudy o druhych.. beztak je to vzdy jinak, nez se clovek domniva.

Nevim odkud jsi prisel na tohle:
"hlavne vsak bud k sobe naprosto uprimny a nerikej si ze mas lidi radsi nez sebe" Ja to nevtrdim. Netvrdim to. A taky prave proto, ze jsem mozna neco zmenilo. Neco o cem asi tezko mluvit. Jak bych mohl? "To driv velbloud projde uchem jehly, nezli ten kdo vidi rozdil mezi sebou a druhymi. V tom jsi mohl pochopit oc se jedna. Protoze skutecne nelze videt rozdilu mezi sebou a druhymi. Zadny tam neni.

"v sobe objevis i ostatni lidi jako aspekt sebe sama. ten vsak nebude ohranicen tak jako ohranicen bezne je onen vjem ostatnich individualit." - s timto bych souhlasil

Rozumim o co se pokousis, pokud promlouvas. To je-li tve poznani skutecne. Ale je zde jedna vec, ktera zpusobuje vetsi nerovnovahu a utrpeni, nez cokoliv jineho. Ale nepoznas to u pocitace.

Mila Tomasova to prirovnala k necemu ze sveho detstvi. Narodilo se jim kacatka a jedno z nich melo na zadecku prischlou skorapku. Rozhodla se mu pomoci a skorapku odtrhla. Kacatko pak zemrelo.

Nemame pravo strhavat zavoje nevedomosti. kazdy clovek nese pravdu ve svem srdci a az nazraje, objevi ji. Mi tu smime jen postavat, aby k nam nalezli cestu a mi jim mohli ukazat pouze jeden nasledujici krok. Nemuzes chtit nikoho vzit na zacatku zivotni drahy a posunout ho na konec. Je to nasili. Proc to delat? Aby prestal trpet? Bude trpet o to vice.

" no,pokud ty nevidis... je prece nad slunce jasnejsi, ze mezi lidmi jsou rozdily. z toho michani kategorii jednou muzes mit malicky problem ohledne svetovych stran a smyslu pro nahore a dolu...
ve svete jedname jedine skrze individualni nastroje a veskere jednani muze byt jedine individualni. jedine postoj muze byt neosobni." Tohle mi prijde jako ciry sofismus. Odporuje to tvemu tvrzeni o zjisteni "Ja jsem vse co jest".

"abys tyto vyroky mohl pouzivat, musis vedet, co je to poznani a musis ho mit dosazene. jinak je to jenom smesna fraze, priteli. jinak, poznani vylucuje sobectvi, pokud nevis. tak jako den vylucuje pritomnost noci. takze, nevis o cem mluvis"
A "Q": "Ty víš kdo já jsem"?

Schopnost rozlisovat mezi tim, co by mohlo nebo melo byt a rozpoznat, kde se skutecne na sve draze nachazim a netouzit byt jinde, nez jsem.. to je uprimnost sam k sobe. Je-li ta pritomna, uprimnost k druhym prichazi sama v tesnem zavesu. Uprimnost je jednou z prvnich kvalit nutnych k dosazeni poznani.

Tech par vet, ktere te popudily, nebyly urceny tobe, ale druhym. Tem co dokazou realisovat cast svobody treba tim, ze si stahnou kalhoty na Václaváku. Komu toto ublizuje? Komu to prospívá? Je to prospesny stav mysli. Protoze myslim, ze oni jsou mozna tam, kde jsou a splnuji kvalitu uprimnosti.

http://www.youtube.com/watch?v=SJkxiSJ4z6E&mode=related&search=

I pro Evelyn a ostatní,která moudře popsala stav mysli/strach/.
Přispěji kapkou pro rozplynutí strachu...

Všem krásný den..:-)

Růženko,
se strachem nebojuj, nech ho rozplynout, odejít. Co je to vlastně strach? Nejsou to jen dotěrné myšlenky, neustálé šťourání se v hrůzných představách, které se ani nemusí naplnit? Už jsem to zde psala, ale připomenu to ještě jednou.
Strach zabíjí dříve, než nepřítel zasadí smrtelnou ránu. Ale ta vůbec nemusí přijít.
Tak k čemu se strachovat a trápit se?
:)