Duchovní cesta

To by byla fakt strasna karma...
Neboj ...tak zle to nebude...

Anděli vážně myslíš,že tu budu 20 let?
Nechci ani domyslet....

Položíš otázku - dostaneš tisíc odpovědí.
Která je pravá - ani andělé nevědí:-)

Vracíš mi moje vlastní slova Petře a ono to pasuje:) díky:)

Tolik různých názorů,kteréžto ve finále splývají v jednotu jsoucna, nedělí se na kladné a záporné.
Obklopuje nás nádherná příroda, ve keré to taky je :))
Život je hezký i když nám občes někdo šlápne na "kuří oko"- i TO má své kouzlo:))

Ježišmarja Q. já se vůbec nepovažuju za žádný stav, natož svrchovaný..
Já chápu spíš ty básničky a to jsem měla na mysli,že jsem málokdo- tu tvou báseň a dodatek od Evelyn. Přesně tahle část té básně se mě dotkla..
Tak nepoznaný stav..no to je alespoň základ.

Vílo, vílo, zatím slyším slabé kňučení:)

dekuji Petre,
tak jest.

Evelyn,
děvče milované,
děkuji za vejce malované,
a pro sladkou hubičku
hledám naší hvězdičku, kde se setkáme,
ruce si podáme.
>
bez nicku:
Za svitu měsíce
se tvoje kraslice
kouzelně mění,
zlatá ve stříbrnou,
magickou proměnou,
zrozením z ničeho,
jest vše i není.
>
nice:
Vlastenko, jež přebýváš v srdci ctitele svého,
i když pro tebe je cizí zemí,
neznamená to, že na světě není.
pro d.
Slovo umí po duši pohladit,
mě hladily verše Tvé,
jen ty mi dokážou struny naladit,
utěšit srdce mé.
d.d.d. nechť letí vesmírem i na těchto stránkách :))

jsi nepoznatelny stav.

niko,
nevedomost je umoznena jen za pritomnoosti vedomi. a zrovna tak i poznani a poznavani je zavisle jen na vedomi. stav ne-poznani je ovsem za timto poznanim zavislym na vedomi. je jeste PRED vedomim a vedomi se mu deje. nema s nim vsak nic spolecneho krome toho, ze vedomi pouziva jeho svetlo k poznavani veci.
takze svrchovany stav je za nevedomosti i poznanim a take i za vedomim. TO JSI TY.

já jsem málokdo...

Evelyn,
{:
malokdo to chape.

nevedomost = vedomi.

***
ti, kteri touzi po poznani,
neciti kdyz se po nich slape.
jejich pozornost je jinde,
ctizadost umrtvena tusenim, co bude.
***
svou vlastní důležitost odhazují vdál,
už není toho, kdo by o ni stál.

:)))

ne, neporvali, ale kulturne se dohodli, ze nase poznavaci systemi jsou radikalne odlisne. jsme dobri pratele a dokonce tam ani neni zadny nesoulad. jenom nesoulad co se tyce vykladu sveta. jeho system poznavani je zalozen an predpokladu narozeni, muj system poznani vychazi ze stavu pred narozenim. stav pred narozenim je vlastni kazdemu cloveku a proto je nadrazeny stavu narozeni. dohodli jsme se vsak, ze to co rikam jsou totalni nesmysly a zasmali jsme se na tom. byl vsak natolik uprimny, ze rekl a dovedl to rici, ze promin, z meho pohledu jsou to nesmysly ale podle me to bylo od nej poctive, protoze je zajedno s individualitou. pro individualitu jsou to samozrejme nezmysly a tak, podle meho, ma skvele individualni poznani.

jak obráceně?

No obráceně by to asi nešlo, ne?

..to by mě zajímalo,jestli jste se neporvali..
Vědomí se zdá být zodpovědné za nevědomost...

Dala jsem si Quinou s cuketou,
no možná to bylo něco jiného,
že by merlík čilský s cuketou?
No jedno vím jistě -
mám stále hlad
a věřím, že když si dám ještě chleba s máslem,
tak budu mít dost:-)

minule jsem se bavil s jednim clovekem o beznych vecech. najednou se rec stocila a on zduraznil, ze je neverici a ze neveri a ze je to blbost verit v Boha a td. prece vsak zduraznil, ze i on je verici, ale ze veri ve vedu a ze veri v jednotlive aspekty sveta, ktery se mu jevi. zduraznil, ze preci kazdy v neco veri, ze neni takoveho cloveka, ktery by v nic neveril. bez viry se pry neda zit. ja mu na to rekl, ze nepouzivam zadnou viru, zadny system viry ani v nic neverim ani nejsem nucen v nic verit. pak jsem se sam jeste snazil najit nejakou viru v sobe, jestli tam cosi zapomenuteho nenajdu, ale nic jsem nenasel. ja skutecne v nic neverim. dostali jsme se skutecne hluboko az k definici viry, no on porad mi chtel dokazat, ze v neco verim, jenomze nachazel jen pripady a priklady tzv. viry, kterou ja pokladam za neco jako spontanni deni, kdy podle meho dochazi k necemu jinemu nez vidi on. ja totiz nejsem ucastnikem deje, kdezto on je tim dejem. byt v deji primo zaangazovan znaci byt primo zapojen na vysledky konani, coz produkuje i viry v jisty vysledek, je tam konec-koncu i vira v zdarnost jakehosi konani za ktere se kdosi citi byt odpovedny. ja jsem prost konani, konec-koncu je mi nad slunce jasnejsi, ze nikdo nikdy nevykonal zadny skutek. deje se mi to pred ocima, zatimco ja jen prihlizim. jak bych vubec mohl verit v neco, co se prokazatelne jenom deje podle vnitrnich zakonitosti kauzality, zatimco je vsechno jen projevem ve vedomi, jeho obsahem, ktery nema zadny ucel a nik mu ucel nepriklada? kde je vira, pokud tam neni verici?