Duchovní cesta

díky Evelynko za nádherný email,
napíšu ti určitě později.
Jsi skvělý a dobrý člověk, jako většina tady:)))

K.Kočko, díky, jestli je někdo dobrý člověk, tak ty :-) a nemyslím to ironicky!
hezký víkend

:)))

Klementinko,
dobrá, pustím se do toho.
jak se zmínil Duch, Ježíš - jako nepopiratelně duchovně pokročilý či nejpokročilejší - by ti nejsíš v souvislosti s tou tyrankou řekl : odpusťte jí, neboť ona neví, co činí. A ještě Nesuď, nechceš-li být souzen.
Hlava Klidné Kočky touží rozsápat tu ženu na kusy, aby už nikdy nemohla ubližovat dětem. Srdce ale ví, že lidská měřítka Správného a Nesprávného na takové věci nestačí. Že ona měla jako každá lidská bytost možnost volby, dvě cesty, kterými se dát. Vybrala si takovou , kterou si vybrala. Zda je to náhoda, lze polemizovat (Evelyn Ti určitě řekne, že náhody nejsou, a já si to pomalu začínám myslet taky), o svobodné vůli lidí vybrat si svou cestu se tu tuším taky nedávno mluvilo. Zda je svobodná vůle iluze nebo ne, nevím. Možná musela, možná nemusela udělat takovou věc, ale Boží mlýny (karma či jak kdo chcete) melou - jak praví moudrá píseň - bez výhod a melou stejně všem. Takže i ji jednou semelou. Možná musela tohle udělat, aby pak mohla poskočit dál. Možná tohle musel prožít ten klučík, aby se mohl posunout ve svém vnímání světa. Co my víme o Božích záměrech a lidských rolích v nich?
Viděla jsem ji v poledních zprávách, jak mluví s novináři. Tichá, introvertní osoba, evidentně na pokraji nervového zhroucení. Vysvětlovala, že byla pod příliš velkým tlakem, že toho na ni bylo moc a neuměla si říct o pomoc. Že za normálního stavu věcí by nic takového neudělala. Že toho strašně lituje. Můžeme jí věřit, nemusíme, jedno je jisté. Hrábnout může každému z nás, a ani nemusíme být pod tlakem.
Takže, když to shrnu - hlava by chtěla tu mrchu potrestat stejnou hrůzou, jakou musel projít její syn. Srdce ví, že tahle cesta by nikam nevedla, že musíme nechat na Bohu, aby rozhodl o vině a nefušovat mu do řemesla.

miluju vtipy o blondýnkách a o Klementínkách :-) :-)

Klem. s kamarádkou stojí na nádraží a kamarádka se ptá: "Pane průvodčí, odveze mě tenhle vlak do Budějovic"? Ne, odpoví průvodčí.
Klementinka vypne prsa a zeptá se: "A mě"?
:-) :-) :-)

U nebeské brány stojí fronta mužských duší. Svatý Petr rozděluje: "Vy, kteří jste byli doma pod pantoflem - doleva, vy, kteří jste byli doma pány - doprava." Vlevo stojí velká fronta, vpravo jen jeden muž. "Řekni těm ostatním, v čem dělali chybu a jak jsi to dokázal ty, že dnes můžeš stát zde vpravo."
"No, stará mi říkala, že si mám stoupnout sem, tak tu stojím..."

duchu :-) :-) :-)

"Pomóóc, pomóóc, páne pojicajte, ukradli mi tášku!"
Ano, povídejte, co jste v ní měla? Doklady, peníze?
"Désat peňažének!"

Klem., jeden z mála duchovně pokročilých, o nichž se dá těžko pochybovat, byl Ježíš. Co by ti řekl na tohle,netuším, můžu si jenom domýšlet. Dokud budu sedět u klábosnice a vyťukávat "moudra" v rytmu "duchovního" blues, pokročilost mi asi nehrozí, neb si ji spojuji m.j. i se skutečnou schopností pomáhání druhým a to na plný úvazek:-)

Žena se rozhodne nechat si udělat plastickou operaci ke svým padesátým narozeninám.
Utratí 5000 dolarů a výsledek se jí docela líbí. Na cestě domů se zastaví v trafice, aby si koupila noviny. Než odejde, zeptá se prodavače:
"Doufám, že vám nebude vadit, když se zeptám, ale kolik si myslíte, ze mi je let?"
"Asi tak třicet dva," zni odpověď.
"Ne-e! Je mi přesně padesát," odpoví spokojeně žena.
O malou chvíli později zajde do McDonaldu a položí servírce tu samou otázku.
Dívka odpoví: "Tipovala bych tak devětadvacet."
Žena na to: "Kdepak, je mi padesát."
Teď je na sebe pyšná. Cestou domů se zastaví v cukrárně, chce si koupit nějaké bonbony. Prodavači znovu položí otázku.
"Ó, řekl bych třicet."
Opět pyšně odpoví: "Je mi padesát, ale díky."
Když o chvilku později čeká na autobus, který by ji dopravil domů, zeptá se staříka vedle sebe na totéž.
On odpoví: "Paní, je mi osmdesát a odchází mi zrak. Ale když jsem byl mladý, tak byl jistý způsob, jak poznat, kolik ženě je. Zní to
velmi divně, ale musíte mě nechat sáhnout na svá ňadra. Pak, a pouze pak, vám mohu říci, kolik vám je let."
Chvilku čekají v tichosti, ale nakonec jí zvědavost nedá. Vymáčkne ze sebe,
"Doprčic s tím, dělejte, co musíte!"
Stařík vklouzne oběma rukama pod její halenku a začne ji pomalu a opatrně osahávat. Pečlivě potěžká každé ňadro, jemně sevře každou
bradavku, přitlačí ňadra k sobě a otírá je jedno o druhé.
Po pár minutách žena nedůvěřivě řekne: "Dobře, dobře.... Kolik mi teda je?"
Stařík dokončí poslední zmáčknutí jejích ňader, spustí ruce a řekne, "Madam, vám je padesát."
Ohromená a překvapená řekne: "To je neuvěřitelné, jak jste to poznal?"
Starý muž se zeptá: "Slibujete, že se nerozzlobíte?"
"Slibuji," odpoví žena nedočkavě.
A stařík praví: "Stál jsem za vámi ve frontě v McDonaldu."

Cernoch zacne chodit s mladou holkou, chodi spolu pul roku za rucicku po Praze, sedi v kine atd. a cernoch po tom pul roce rika,ze teda by mohlo dojit uz k nejakemu tomu sexu. Slecna mu odveti "vis ja jsem to jeste s nikym nedelala a vy cernosi to mate pry hrozne veliky, ja se
bojim".
Cernoch ji vysvetluje "to je nesmysl, to jsou jen takove evropske reci, mame ho uplne normalniho". "No vis ja se stejne bojim, tak pozdeji" zni odpoved.
Cernoch to zase po ctrnacti dnech zkusi a slecna opet rika "vis ja se bojim, vy ho pry mate hrozne velkyho" - "ale to je nesmysl"
"hele tak ja ti to udelam pusou" - "ty jsi snad blba, to si muzu udelat kdykoliv sam".

Makat ho měli naučit a ne nechat flákat
a pak vymýšlet blbiny.

tak dobře :-) :-)

Už jsem se uklidnila. Myslela jsem, že by mi mohl někdo z duchovně pokročilých napsat svůj komentář, ale zřejmě tento příběh není tak duchovně atraktivní, jako příběh amerického chlapce, který přes své postižení vyhrál školní závod.

Rodiče nečekaně vejdou k synovi do pokoje a vidí,
jak stojí uprostřed místnosti v latexovém oblečku a mlátí se bičem.
Rychle zavřou dveře a bezradně na sebe koukají.
Pak otec konečně promluví: "Seřezat ho asi nemá smysl, co?"

Tu blbomatku, jak ji tady nevímproč probíráte, znám..Vzorná katolička...Nikdo by do ní neřekl, čím se baví,když tvrdí, že výchova je pro ni pohoda jazz nebo tak nějak a že má všechno vychytaný:)
Ale křesťanský návod na duchovní cestu nás přece nabádá, abchom prošli peklem, že dále bude Ráj:) Takže ona to možná vzala doslova.
Na druhou stranu, má pravdu, dítě které stráví půl života na studeným betonu, si nebude stěžovat, že má příliš tvrdou matraci a malou peřinu i postel, myslím to doslova i obrazně...
Znám podobné případy, 2 hoši v jedné dětské postýlce, 1 chlapec ale na dece na parketách, 2 holky co mají místo postele starou skříň... a podobně a protože u toho nejsou kamery, nikdo to neřeší. Velmi "zbožné" rodiny...
Neviním přímo Církev, pokud to někdo tak bere. Viním "pánbíčkáře" každé filozofie, z toho, že přinášejí apokalypsu:)
No, když se to tak vezme, nedala mu ta matka vlastně příležitost dlouhého rozjímání, důležitého pro duchovní život?

Tak jako tak, v podstatě jí nic nehrozí...Jako té s odpuštěním svini, která v Brně na VŠ kolejích zabila svoji spolubydlící...A vlastně je nevinná a studuje dál a jednou bude i léčit.
Vy, věřící, duchovní, nebo jak to vidíte jednoduše, Pánbůh to řídí a je to v pořádku. Víte, co se podle pověsti stalo čumilům na Ukřižování? Jistěže ne, oni taky věřili, že Bůh zařídil a oni musí mlčet.
Od té doby bloudí po světě bez nároku na spásu:) Není divu, že Církev tuhle pověst už dávno zakázala:)
Protože takové příběhy by nutily věřící, v jakémkoliv systému víry nebo filozofie myslet. A vlastní myšlení je v každé armádě zakázané:(

duchu! to není sranda!
nejenom, že jsem včera na ten článek narazila na centrum.cz, ale navíc jsem to viděla i ve zprávách a nemohla jsem spát, protože tam uklázali záběr z té kamery.
Nejhorší je, že i když o tom nevíme, tak se takové věci dějou, ne že nejsou, a já nevím jak se s tím vypořádat. Manžel mi večer říkal, že si to moc beru a ať jdu do pracovat do sociáních služeb.
to bych asi nezvládla. S dětma jsem často v kontaktu a každému vysvětluju, že slabším se neubližuje.
Jak jsem k tomuto klišé dospěla? NEVÍM, ale je to tak!! Copak to nestačí, že to cítím??

Nevím, nevím, Klem.:-) Pokud by ta dobrá žena byla orientovaná na sado-maso, tak bys jí s tím snad udělala radost...

nevím kde, proč a nač,
..máme vytvořený jakýsi vlastní vzorec chování a podle něho z neopodstaněného důvodu hodnotíme i druhé..
ale cítím, ne, VÍM, šestý smysl? intuice?, že to, co udělala ta ženská není správné!
Evelyn, kdyby bylo na mě, tak jí svážu do kozelce, zavřu do cely bez oken a nechám chcípnout hlady!!

To mi neco pripomina :o)