jsem milenka ženatého muže

Gito, proc by se rozvadel? Co mu ty muzes dat vic nez jeho zena? (Opojeni se sexu s Tebou pomine)

No Hanko - co by asi dělal s manželkou,to,co každý jiný večer,bude jí hladit a ujišťovat,jak ji má rád a jak moc je šťastný,že ji má.A pak se budou milovat a ani si nevzpomene,že někde nějaká kráva věří jeho slibům / lžím / pokud nevěříš,rovnou zabuč.Sloužíš JEN jako matrace.

no jo,to jsem čekala...ale můj příspěvek byl určen ostatním milenkám a to ty rozhodně nejsi

A dobře Ti tak mrcho!

ach jo,mě je smutno..jak budete prožívat valentýna? mě to ubíjí už ted,když si představuju co bude asi on dělat večer s manželkou...

Jinak zlato. Přes týden spolu, protože byl pracovně pryč a o víkendech fotbal, nebo tenis....

Asi v práci, ne? Večer na noc přes týden šupkyhupky za manželkou.:-)

jen víkendy a v týdnu celé dny?takže jste spolu byli pořád?

Katko,zažila jsem něco podobného, jen s tím rozdílem, že jsme spolu trávili 1,5 roku jen víkendy a v týdnu celé dny.Pokaždé, když přišel s tím,že jede s manželkou na dovolenou, nebo podobné sobectví, jsem se s ním rozešla.Za pár dní mi volal, psal a prosil ať ho neopouštím, že se rozvede.Sliboval mi děti, jak vše vyřeší...Po dalším půl roce mi došla trpělivost a nejen to.Přátelé si ťukali na hlavu s tím, že je mne pro něho škoda.Měli pravdu.Snažila jsem se sebrat odvahu a navždy ho opustit.Po posledním našem rozchodu jsme se měsíc neviděli.Dost jsem z počátku trpěla a myslela,že to nepřežiju,nespala jsem a nic mne nebavilo.Znovu začal psát, volat pak přijel a skončili jsme v posteli.Druhý den odjel k rodině a pak jen napsal, že se mnou končí.Hrozně to bolelo,ale proč bych takovému chudákovi nedala pocit mužství.Vím, že jsem vyhrála já.A teď manželky promiňte:Mám velké štěstí, že se vrátil do svého manželského vztahu, protože mi dal šanci na nenarušený vztah nevěrou.Kdyby kvůli mě opustil rodinu, byla bych hlavně nešťastná já.Chlapa nikdy nepředěláte a pokud je nevěrník, nepomůže mu ani žena se svatozáří, po čase ji opět podvede.Děkuji, nechci sráče bez svědomí a bohužel,v dnešní době prahnutí po majetku a penězích chlapi zblbnou a mají své kdysi milované manželky jako inventář, a byť to ta žena netuší, vztah je narušen do konce jejich společných životů.Pro mne je chlap jen ten, co jedná fér, a pokud zahne, pouze na jednu noc.Co trvá déle, je již bohužel vztah.Katko odpoutej se od něho co nejdříve,ztrácíš čas a hodnotu, věř mi.

Katko,zažila jsem něco podobného, jen s tím rozdílem, že jsme spolu trávili 1,5 roku jen víkendy a v týdnu celé dny.Pokaždé, když přišel s tím,že jede s manželkou na dovolenou, nebo podobné sobectví, jsem se s ním rozešla.Za pár dní mi volal, psal a prosil ať ho neopouštím, že se rozvede.Sliboval mi děti, jak vše vyřeší...Po dalším půl roce mi došla trpělivost a nejen to.Přátelé si ťukali na hlavu s tím, že je mne pro něho škoda.Měli pravdu.Snažila jsem se sebrat odvahu a navždy ho opustit.Po posledním našem rozchodu jsme se měsíc neviděli.Dost jsem z počátku trpěla a myslela,že to nepřežiju,nespala jsem a nic mne nebavilo.Znovu začal psát, volat pak přijel a skončili jsme v posteli.Druhý den odjel k rodině a pak jen napsal, že se mnou končí.Hrozně to bolelo,ale proč bych takovému chudákovi nedala pocit mužství.Vím, že jsem vyhrála já.A teď manželky promiňte:Mám velké štěstí, že se vrátil do svého manželského vztahu, protože mi dal šanci na nenarušený vztah nevěrou.Kdyby kvůli mě opustil rodinu, byla bych hlavně nešťastná já.Chlapa nikdy nepředěláte a pokud je nevěrník, nepomůže mu ani žena se svatozáří, po čase ji opět podvede.Děkuji, nechci sráče bez svědomí a bohužel,v dnešní době prahnutí po majetku a penězích chlapi zblbnou a mají své kdysi milované manželky jako inventář, a byť to ta žena netuší, vztah je narušen do konce jejich společných životů.Pro mne je chlap jen ten, co jedná fér, a pokud zahne, pouze na jednu noc.Co trvá déle, je již bohužel vztah.Katko odpoutej se od něho co nejdříve,ztrácíš čas a hodnotu, věř mi.

Vydrž to a nauč se být sama.Udělej si pohodu,co máš ráda, hudbu, kámošku, mně pomáhá fyzická námaha.Jsi závislá a to je počátek nemoci. Teď si myslíš,že si schopná existovat jen prostřednictvím druhého.Závislý člověk dává přednost nevyhovujícímu partnerovi před samotou. Buď s přáteli,rodinou,najdi si činnost. Vždyť láska ti má přinášet radost a vyrovnanost! Nepleť si závislost s láskou! Hlídej si sebeúctu, on tě nesmí ponižovat! Je lépe se rozejít a vybudovat si nový život,než onemocnět. A proto: s úsměvem,hlavu vzhůru,ukazuj své klady a přednosti,neboj se říkat NE! Napiš si to někde a když budeš pochybovat,přečti si to.Mně to pomáhalo.Měj se a vzhůru do boje!

ahoj, děkuji za odpověd. Já tuším, že to takto nikdy neskončí. Pořád ale tajně doufám, že do něj třeba přestanu být zamilovaná, přestanu ho chtít nebo se zamiluju do někoh o jiného. Prostě - že to skončí bezbolestně pro me. Být takto s ním, tak to je pro me spousta hezkých okamžiků a mezi tím spousta čekání a pochybností a marnosti. Ale být bez něj, odjet někam, bojím se, že se to tím nevyřeší.Sice ho neuvidím, ale o to víc na něj budu myslet. Tady mám spoustu kamarádů, vždy mi pomůžou, když potřebuji a i ted me podporují. Když odjedu, budu sama někde v cizině - jen s myšlenkami na něho - toho se právě bojím. Chci to ukončit, vím, že je to jediné správné řešení, ale nevím jak to udělat tak, abych u toho netrpěla daleko víc (a dýl) enž když zůstanu s ním. Dva rozchody jsem vydržela 5 týdnů - vůbec jsem se neviděli a bylo to jen horší a horší - pak jsme si stejně napsali, přišla velká úleva - prostě to trápení bez něj bylo už tak velké, že jsem celý rozum zahodila a vrátila se k němu, jen aby ta bolest přestala. A toho se ted bojím, že se budu snažit od něj oprostit, budu se jen trápit a trápit a pak to zase nakonec skončí takto - pokud se teda nebudu trápit navěky... já fakt nevím, jsou z toho zoufalá. Hlavně ted nevím, jeslti s ním mám jet aspon na ty závody o víkendu nebo to vydržet sama a nejet - to je ted takový nejzávažnější rozhodnutí

Dokud ho budeš vídat,nikdy to neskončí. Budeš se trápit pořád.Najdi v sobě hrdost a vykašli se na něho. Ukaž,že na to máš! Nejlépe odejdi hodně daleko abys ho nepotkávala.Sport nesport. Jde i o zdraví. Když se budeš pořád trápit,vyústí to v nějakou nemoc. Vlastní zkušenost.Mysli jen na sebe,nenech si řídit nikým život. Je to pěknej darebák. Probuď se!!!

Já to právě vím, že takto jen ztrácím čas. Jenomže ty chvíle s ním pro mě byly tak krásné, že bych je vyměnila za celou další budoucnost. Stálo mi to za to, když u mě 4 dny v týdnu bydlel a 3 bydlel doma. Věděla jsem, že to nikam nepovede, ale brala jsem to jako důkaz, že mu na mě záleží a jen kvůli okolnostem se mnou není napořád. Jenomže už jsme se tolikrát rozešli. On to umí udělat ze dne na den, bezcitně, já mu pak přestávám věřit. A už ani ty hezké chvíle s ním bych si nevychutnala, nevěřila bych, že to myslí upřímně. Ale zase se bojím od něj odpoutat. Je zároveň můj osobní trenér, je v tom sportu hodně dobrý a těžko bych hledala lepšího. Už jen proto se s ním nechci přestat stýkat. I když ho neuvidím a trénoval by mě někdo jiný, stejně by se ke mně od ostatních doneslo, co dělá, s kým - to už tu bylo při minulých rozchodech. Trhalo mi to srdce. Když odjedu někam úplně pryč, budu toho zas litovat a myslet na to, co on tu asi dělá a litovat, že jsem ještě chvíli mohla být s ním. Já vím, že to asi zní šíleně, ale já bych pro jeho lásku obětovalal všechno. A to mi ještě dnes řekl, že mě má rád, ale nemiluje mě.

Katko, rozumím Ti. Rozum říká, že to je hajzl, nemá to budoucnost a taky je Ti líto dětí a ženy, ale když s ním nejsi, máš pocit, že umřeš. Mám to samé. Nejsem schopná to ukončit, navíc on už podnikl určité kroky (odstěhoval se od rodiny, představil mě rodičům,...)Ale pořád tam něco nesedí. Je to moje svědomí a jeho taky. Občas nám rupne v hlavě a chceme se rozejít, po týdnu se zase dáme dohromady, protože to, co je mezi námi je moc silné. Klidně si mě odsuďte, ale já si myslím, že všechno co se děje se dít má. Už třeba kvůli tomu, že i na jeho ženu někde čeká lepší partner (opravdu jim to neklapalo). Katko, jediné, čeho se bojím, je, že ten dotyčný si s Tebou opravdu jen hraje. To je zase něco jiného. Pryč od něj, zapomenout. Ze začátku to bude bolet, ale pár měsíců ho neuvidíš a zapomeneš, věř mi. Myslím, že takto jen ztrácíš čas.

Dnes na to šel jinak. Prý mu chybím, není to jen kvůli sexu, že mě má rád. Chce se mnou být, ale nemůže se mnou už půl týdne bydlet. Jen u mě třeba 2x týdně spát. Nevím, jestli bych to tak ustála, být s ním a vídat se jen tak málo. Přitom ale když mu řeknu, že s ním už být nechci, tak z toho budu úplně v pr..., že jsem ho fakt ztratila. Bojím se o něj přijít úplně. Nabízí mi ted vílet - společný víkend. Předtím byly společné víkendy samozřejmost. Ted nevím. Bojím se nejet, že toho budu litovat a bude mo po něm strašně smutno. On by jel sám, jedná se o jednu akci, já bych pak žárlila, že se tam někde baví...a já sedím doma. Když ale pojedu, tak do toho zas spadnu a pak se v neděli vrátíme, budu mít pocit, že on dostal, co chtěl a bůhví, který den v týdnu pak zase bude mít čas. Říkám si, že bych třeba jela, ale kvůli té akci -jako a nespala bych s ním tam. To by mi udrželo odstup a pak bych měla pořád navrch já, to ale není asi proveditelné. Logika na mě nefunguje, tak jsou z toho zoufalá

Ahojky,
tak se se mnou před týdnem rozešel přítel. Byl to už náš 6-tý rozchod... První dva já a další čtyři on. Přítel je ženatý s jinou, celou dobu jsem myslela, že se třeba rozvede, pak už ani ne, jen jsem si užívala chvil sním. Byli jsme spolu 2,5 roku, z toho poslední rok bydlel 4 dny v týdnu u mě a 3 dny doma. Když jsem s ním začala chodit, byli jsme předtím kamarádi a věděla jsem, že s manželkou už dlouho nespí a nerozumí si s ní. Tak jsem to nebrala, že bych jí ubližovala. Že se nikdy nerozvede zdůvodňoval tím, že nechce ubližovat dětem. Jestli o nás jeho žena věděla, nevím, ale tak týden před rozchodem říkal, že se od něj chtěla odstěhovat a nechät mu děti, že ho tím vydírá. Já bych se o jeho děti ráda starala, ale on to tak nechtěl. Pak jednoho dne místo aby přijel, jak jsem byli domluvení, zavolal, že se rozchází, že se bude věnovat dětem a já si mám najít někoho pro život. Tak jsem to obrečela, ale řekla jsem, že jo. Od známých jsem se dozvěděla, že místo věnování dětem se věnuje vlastní zábavě - v ty dny v týdnu, co býval u mě. Takže děti byly jen záminka. Ještě ho ted vídám na společném sportu a přišel, že se mnou chce dál spát. Nemyslel tím rozchodem prý, že se mnou nechce dál spát, ale že se mnou už nemůže víc než půl týdne bydlet. Taky při tom rozchodu řekl, když jsem se zeptala, že už mě ani neměl rád. Přijde mi to hnusný. Jak se mnou může chtít spát, jen tak, bez lásky? Vím, že to s ním nemá ani nemělo budoucnost, ale strašně ho miluji. A ted vidím, že pro něj je prioritní jen sex a o me mu vůbec nejde. Budu ho ted několikrát týdne potkávat, trenuje me a nevím, co říkat na jeho nabídky sexu. Bojím se, že mu podlehnu, ale přitom vím, že bych se tím strašně ponížila. Tak nevím, co mám dělat. On mě určitě nemiluje. Odpoutat se od něj ale nejde. Proto jsem se k sobě taky vždy vrátili. A taky bych už chtěla muže pro život, děti, rodinu. On tohle všechno má. Když to po sobě čtu, je všechno jasné, není důvod proč s ním být. Jsem ale hodně citově založená a prostě rozum ustupuje do pozadí. Nejvíc mě bolí, že jsem mu tak lhostejná a že je tak bezcitný, že jako člověk mu vůbec nechybím, že mu chybí jen ten sex...

máš recht.

Děkuji milenky,že jste ,bez vás bych nikdy nevěděla,jakého jsem měla doma hajzla.Ted žije u milenky a já jsem v klidu.

zbožnuji sympatické ženy, které při orálním milování stříkají a jsou hodně mokré, ať už přitom ejakulují nebo pouští fontánku. můj email je romance2"email.cz zbožnuji velká, citlivá vzrušená prsa,mnam,mnam.max.dikrétnost.sympatický 41 let.