Lidé na vozíku a sex.

Jo, mám to doma dobré, zda čím dál lepší to nevím.

Ale důležité je vědět, že je to i díky paní psycholožce. Učí mne vyznat se v sobě.

Kdysi asi před třemi léty jsem k ní začala chodit kvůli dětem - no - zase ne kvuli době, ale kvůli svým pocitům, že selhávám jako matka - a tentkrá jsem jí tvrdila, že jsem silná schopná ženská, která dokáže vše od zboření zdi kangem po řízení mezinrodních projektů....Ona se vždy jen zaptala "Myslíte?" a nic mi nevnucovala....Dnes už vím, co myslela. Tahá ze mne věci, které jsem jí v minulosti tvrdila, že mám dávno a dávno vyřeešené, že mne netrápí, neoblivňují. Dnes vím, že si tahám (a taháme) kufry traumat, které přechází klidně i na další generaci.......
Njen že jsem tu placená ze zdroju z USA - já opravdu hodně věcí cítím jako v USA - a oni si na psychlozích ujíždí. Prostě chodím k zubaři na gyndu a k paní psycholožce - tu si platím samozřejmě - hodina asi 500 Kč. Chdím asi 4 do roka. A naučila jsem své děti totéž. Toto je i způsob té sebelásky - mám se ráda a tak se o sebe starám.
A

A všimněte si kolem sebe máme lidí, kteří by dobrého psychoanalytika potřebovali jako sůl.....Neprudili by pak okolí.
Neboli -já se svými sračkama chodím k odborníkovi.

Lezu něco dělat, čau večer.

Možná udržujeme to hnízdo, ale možná to záleží na každém, co snese.

Já osobně na oltář rodiny položím jakoukoliv oběť. Vím, že hodně žen zakrývá zástěrou co může (i násilí např,)

Čerstvý, tak jak jsi to napsal, tak to cítím i já. Taky bych asi takhle nedokázal žít, ale každý jsme jiný. Když mi exmanželka sdělila, že má jiného, bylo mi jasné, že už s ní být nechci a vlastně v dobrém jsme se rozešli. Ona se znovu vdala, ale nyní je už zase rozvedená a to né z její viny. Život je složitej!!!!!

Dobré ránko,řekl bych že to máteš jednoduší,než mi chlapi.Nám když ten vstah vyhoří,jak to tu píšeš ty Karin,tak ho musíme opustit,neumím si představit,že budu žít,jíst,spát,udržovat dům z někým s kým si nemám co říct.Některý baby to mají asi jinak.........teď mě napadá,že ten tvůj,si asi užívá taky nějakého jiného kvítku,spokojenost na obou stranách :-)))ale moc pochybuji že se dá něco dobrého,v takovém prostředí vytvořit. Nic mi na tobě nevadí,jen jsem se zapojil do diskuze........Elis na to jde líp,je lepší se pohádat a řešit daný problém,život je krátky.

Už jsem to vyprázdnila....

jo, máš plnou schránku...
:-)

díky, napíšu, ale dnes to asi nestihnu, musím ještě připravit něco do práce.
Zítra?

Adresa na mail

[email protected]

ale musím to vyčistit, aby to došlo, moc tam nechodím.

Soudit druhého za jeho činy, když nevíme co má za sebou, v čem žije atd. je hloupé.

Mám kamaráda, takový místní Casanova a ten si velmi často říká - zachránce manželtví. Ženská si s ním vyrazí z kopýtka, on ji lichotí, obdivuje ji a pak ji spokojenou vrátí domů...prostě zachránce manželství.

jak zjistím tvou adresu na Seznamu?

ellis, to my už komunikujeme jako brácha se ségrou. Mluvíme třeba o tom, co je třeba udělat na baráku, jaké problémy má náš pes, ale o sobě nemluvíme nikdy.
Vím, že žiju s hodným člověkem, nikdy bych ho neopustila, ale chlap a ženská prostě nejsme už tolik let, že je vyloučené to změnit.
A tak mám už třetího přítele.
jsem vdaná přes dvacet let.

snad je pochopitelné, že hadka proběhla v polích za dědinou, kdy ostatní "slušní" vesničané jsou v kostele. Tady ještě stále platí, že pracovat v neděli je hřích.

Karin - mně se dá psát na seznam.

Plzák sice říká, že nevěra se má zatloukat, zatloukat a zatloukat.
Ale mě lhaní moc nejde. Když se mne můj muž jednou v hádce zeptal co se stalo, všechno jsem mu řekla. My oba ctíme rodinu a doma před dětmi se nikdy nehádáme (což paní psycholožka řekla, že je špatně!!)
a vysvětlování tohoto problému proběhlo jednu neděli asi mezi 9. a 10. ranní, kdy jsou všichni vesničani v kostele a my jsme tam jako moulové makali sami a pohádali se ve stresu kolik máme oba práce atd. atd.
a on mi řekl, že se kurvím...no a já jsem mu řekla, že s takovým sobcem, který si udělá sobě dobře a mě kašle mi nic jiného nezbylo. Takhle jsem tak ne sebe řvali v polích. Bylo to hodně husté....ale hodně to vyčistilo vzduch doma. Hádky jsou opravdu nutné, jinak je doma puch...

ellis, já ti to moc přeju, že se to tak stalo, po tom náročném mládí sis to zasloužila. Je to složitá věc a škoda, že ji nelze probrat tak po žensku, se vším všudy.
jednou ti třeba napíšu, co se v mládí stalo mně.
jsem ráda, žes tu zůstala, moc!

je to jen pocit,z mé strany to byly otázky na které jsi mi odpověděla ,to je vše,dobrou noc .

odcházím do říše snů,doufám že si na nějaký ráno vzpomenu,všem přeji nádherné žití !!!!!!!!!

čerstvý, já jdu teda pohledat nějaké ty růže, mám trošku pocit, jako bys mi něco vyčítal, ale možná je to jen pocit.
Možná se ti nelíbí, že mám přítele?

Karin já jsem byla dlouho hodná (blbá) holka, s absencí sexuálních zkušeností jsem otěhotněla a v 19 letech se vdávala. Do 30 4 děti..... Prostě hodná, blbá holka uvázaná u děcek a hospodářství.
Věděla jsem, že nám v tom manželství cosi chybí, cosi nefunguje ale ani jsem nevěděla co. Také jsem si myslela, že buď ten orgasmus není nic moc nebo jsem frigidní. Prostě mě sex nebavil.
No a pak se mi stal ten příběh, že jsem se skamarádila s tím vozíčkářem. Sama jsem nevěděla co mě k němu táhne, ale věřím na osud. On byl pár let po úraze, ještě sám neměl rodinu, ale také věděl, že já rodinu bourat nebudu, že si spolu jen něco dáme.
Já jsem nechtěla být ani nevěrná a také jsem ho nechtěla odmítnout, ranit, ale ani urazit ho souloží jen ze soucitu. Také jsem se bála, že se mi bude ošklivit jeho postižené tělo. Nic z mých negativních představ se nestalo. Naopak. Tím že jsem mu chtěla dát hezké milování, tak krásné jaké jsem byla schopná, tím, že byl přece jen málo mobilní jsem se musela víc hýbat já. Říkám, že jsem musela pohnout svým liným zadkem, kterým jsem doma nepohla. To je jasné.... Prostě jsem zažila krásné milování se skutečným orgasmem. I můj kamarád se se mnou mnohé naučil. Myslím, že jsme si dali hodně oba. On má dneska rodinu, já jsem se vrátila spokojeně domů.

Já jsem potřebovala dozrát v ženu. Doma se mi to nedařilo. Prostě se to tak stalo.
Můj muž není blbec aby nepochopil, že jsem se změnila. Pochopil, že to bylo někde jinde. Ocenil, že jsem zůstala. Ono stejně nebylo kam odcházet a také proč.

Proto když sem napíše jakákoliv "stydlivá čtenářka", že ji sexuální život s vozíčkářem neuspokojuje a že tedy obecně vozmeni mají neuspokojivý sex. život, vím, že chyba je v nich obou, v každém jinou mírou - a to v míře oběti nebo daru jeden druhému.

každý nemá na růžích ustláno,to by potom nenutilo ostatní jít dál a dál a výš a ještě výš.........:-))) nebylo by proč.