Ambulantní lékaři pohřbívají svoje praxe
Více než 10 000 praktických lékařů pro děti i dospělé, stomatologů a dalších ambulantních specialistů si 10. října navlékne na rukáv černé pásky. Pacienti tak uvidí ordinovat nejenom smutečně označené lékaře, ale v čekárně si přečtou parte a plakát, které osvětlují důvod protestu. Kromě toho se desítky lékařů osobně vydají pohřbít české ambulantní lékařství do Žleb na Kutnohorsku, kde končí jediná ordinace praktického lékaře. Nebude chybět rakev, ani hudební doprovod.
Protest organizuje Koalice soukromých lékařů, sdružující praktické lékaře pro dospělé, děti, ambulantní stomatology a další ambulantní lékaře. „Ambulantní péče mele z posledního. Důvodem jsou léta stagnující příjmy ambulancí a rostoucí byrokracie. Povinné zavedení eReceptů a EET je pro mnoho stárnoucích lékařů tím posledním důvodem, proč ve své praxi nepokračovat. Na venkově je ale nemá kdo nahradit. V nejbližších letech se to dotkne i těch lidí - voličů, kteří zatím problémy osobně nepociťují,“ říká za organizátory MUDr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů.
Jak uvádí předseda Sdružení ambulantních specialistů MUDr. Zorjan Jojko, vlastní šetření ukázalo, že ve druhé polovině roku 2016 bylo 36 % ambulantních specialistů v důchodovém věku. Dle statistiky Ústavu zdravotnických informací a statistiky bude v roce 2020 chybět 800 ambulantních lékařů.
Ambulantní péče je podle organizátorů protestu finančně podhodnocena a není schopna konkurovat mzdám ambulantních lékařů a sester v nemocnicích. „Plat ambulantního lékaře ve státním zařízení je ve srovnání s jeho kolegou v soukromém sektoru o 28 % vyšší. Ambulantní nestátní zdravotní sestra má o 33 % menší mzdu, než její kolegyně pracující pro stát,“ doplňuje MUDr. Jojko. „Na problémy upozorňujeme léta. Vedení ministerstva je zlehčuje a problematiku primární péče podceňuje. V návrhu úhradové vyhlášky pro rok 2018 ministerstvo dokonce připravuje snížení úhrad ordinacím praktických lékařů. To situaci ještě zhorší a postihne především venkovské praxe. Navíc je to v přímém kontrastu s nárůstem úhrad pro nemocnice, který se počítá v desítkách procent,“ říká MUDr. Šonka. Situace je podle něj tak vážná, že praktičtí lékaři zvažují uzavření ambulancí.
Jedním z těch, kdo končí s praxí v oblasti Čeladná je MUDr. Petr Pachman. Ve své ordinaci se stará o více než 1500 lidí. „Po 45 letech praxe jsem naznal, že povinné zavedení eReceptu a posléze EET je už na mne moc a odejdu do důchodu,“ říká MUDr. Pachman. Praxi nabídl k odkupu, zatím dle něj nikdo neprojevil zájem. Lékařkou, která končí k lednu 2018 je i MUDr. Iva Jirmanová z Rakovníka, a to společně s další kolegyní. Starají se o více než 1 700 dětí do 18 let. „Myslela si, že po 45 letech práce budu do důchodu odcházet s dobrým pocitem, opak je však pravdou. V současnosti je naše práce spíš směsí nařízení, příkazů, zákazů, výkazů, hlášení pro nejrůznější instituce. Poslední kapkou je blížící se povinný eRecept a EET. Nikdo nepřipustí jakýkoliv kompromis, nikdo z kompetentních lidí nechce slyšet naše argumenty. K tomu pacientům všichni slibují všechno, a ti se také podle toho občas chovají. Jen výjimečně se daří nahradit lékaře, odcházející do důchodu. Navíc, po zrušení, obor praktický lékař pro děti a dorost prakticky neexistuje. Pacientům vysvětlujeme naše důvody, a ti se nestačí divit. Musí si sami najít nového lékaře, ale kapacita kolegů není nekonečná. Nejsme s kolegyní samy, kdo končí,“ popisuje MUDr. Jirmanová s tím, že odchod zvažuje více praktických lékařů v jejím okrese.
Praktický lékař se v průměru stará o přibližně 1 700 pacientů. Ve městech jsou praxe menší, tedy kolem 1 300 - 1 500 pacientů, na venkově je to běžně přes 2 000 lidí a v některých lokalitách typu Chebsko, či Mostecko připadá na 1 lékaře až 4000 pacientů.
Komentáře
To dělá cca 2000Kč/hod
odůvodnění
cituji článek
v některých lokalitách typu Chebsko, či Mostecko připadá na 1 lékaře až 4000 pacientů
cituji - kapitační platba
https://www.vzp.cz/tiskove-centrum/otazky-tydne/kapitacni-platba-pro-praktiky
Základní kapitační sazba se podle rozsahu ordinačních hodin pohybuje od 48 do 54 Kč za měsíc.
Sazba 50 Kč platí pro praktické lékaře pro dospělé, kteří poskytují hrazené služby v rozsahu alespoň 25 ordinačních hodin rozložených do 5 pracovních dnů týdně, přičemž alespoň jeden den v týdnu mají ordinační hodiny prodlouženy nejméně do 18 hodin
Nájem ordinace řekněme 20 tisíc za měsíc, takže náklady tu jsou 50 tiscí za měsíc. Od pojištoven lékař dostane min 150 tisíc za měsíc. Před mnoha lety ředitelka Vzp musílková uváděla, že jen vzp platí v průměru praktikvoi 120 tisíc. To je tak 17 let zpět, ne-li 20 let dozadu. Pak tu jsou další pojišťovny, takže příjem 150 do pojištoven. Chci-li potvrzení ap., tak vše se platí. Sazby od pár stovek výše, třeba 500 za kus papíru, kde asi nevyšetří. Dokonce bych tipnul, že ty vedlejší přímé platky dokážou v pohodě zaplati mzdové náklady na sestru.
Možná i ty bys měl něco nastudovat.
Chápu, že pro některé lékaře, kteří dodnes nemají ani počítač to může být problém, stejně tak ale někteří takoví lékaři můžou být problémem našeho zdravotnictví.
EET možná jen těm zubařům a ordinacím, kteří nemají smlouvu s pojišťovnami.
V lékárnách EET bez diskuze, tam se točí dost peněz, někde se šmelí s léky a zejména v městech mi připadá, že je víc lékáren než zdravotnických zařízení. Tam kde lékárna není, umožnit lékařům vydávat léky dle jejich specializace. Pochopitelně opět přes Erecept a EET.
- Odpovědět
Pošli odkaz