PANICKÁ PORUCHA 6 DÍL

Ahoj z hor.
Všechny vás zdravím po slunečném víkendu a přeju krásný zbytek neděle.
Dnes už vás přečíst nestihnu, tak jsem vás všechny chtěla aspoň pozdravit.
Ahoj.

AHOJKY HOLKY ,
ZUZI ,vida jaká jsi zdatná pěstitelka,te´d máš krásný jarní truhlíky:-))
Stou kočkou SFINX to jsou zajímavý info ajak je ta potvůrka drahá.My budem mít v létě mládě kočky britské modré,tuhle rasu mám moc ráda ,moje sestra má britskýho kocora Valentýna ,je moc krásnej :-))
Ovšem nevím co na to řekne náš pes ,ten bude ukrutě žárlit :-))

PAJKO ,dnes se motám ,ale ze slunce :))trochu jsem to asi přepískla ,sluníčko má už pěknou sílu

BÁRO CO TY?snad je ti lépe

mějte se všichni pěkně ,bezpepkově a těšte se do dalších sluníčkových dní :-)))

Dášendo, držím Ti moc pěsti, aby vysazování probíhalo tak snadno a bezproblémově i nadále :-)

Evíčku, se snížením váhy jsi fakt šikulka. To chce motivaci a pevnou vůli, takže silný jedinec :-) Máš proč být na sebe hrdá.
Buspiron má na letáku i dg. Panická porucha a kdesi jsem se dočetla, že je protiúzkostný, ale nenávykový. Mně ataku nezastaví. Náběh má pomalý jako AD a údajně má i antidepresivní účinek. Nikdy jsem ho nebrala ani denní doporučenou dávku. Někdy mívám pov¨cit, že je úplně jedno, jestli ho beru či nikoliv. Předepsán jsem měla 3 x denně, postupně jsem ho snížila na jeden. Zajímavé mi připadá, že je na trhu pod 2 názvy, ještě jako Anxiron, který se u nás už nedostane a na Slovensku je to naopak. Oba dva se výrabí v Maďarsku. S agresivitou mi to přijde zajímavé. Někdy mě vadí, že reaguju na vše negativní smutkem jako melancholik, trochu agresivity cholerika bych skoro někdy uvítala. Prostě pořádně se naštvat. Ale taková jsem byla vždycky.
Evíčku, myslím, že sis užila docela dost traumat, není divu, že s Tebou psychika občas zacvičí. A taky si myslím, že jsi silná osobnost, která se z toho zase dostane. Dítě bych Ti přála, mohlo a mělo by Tě posílit a přeladit. Pořád se opakuju, když tu píšu, jak těhotenské hormony působí proti PP. Vždycky jsem se v těhotenství cítila úplně zdravá a bez potíží. Až mnohem později jsem se dověděla, proč tomu tak bylo. A taky jsem přesvědčená, že bez dětí bych možná skončila v léčebně. Byly pro mě tak silnou motivací, že mě držely nad vodou, dávaly smysl mému životu...

Zuzko, moc Ti fandím k terapii. Jsem slaboch. Vím, že ani mně by ublížit nemohla. Na rozdíl od Tebe si myslím, že Ti pomůže velice a z celého srdce Ti to přeju. Zítra na Tebe budu myslet :-) zvládneš to, žádný strach!

Jo ještě jsem chtěla poradit Evičkovi. Na ty křeče, mi pomáhá magnesium. Zkoušela jsi někdy? Jestli ne, tak zkus.Ahoj.

Ahoj všem v nedělní podvečer.
BÁRO: Jsem moc ráda, že se ti ulevilo. V ten pátek jsi psala, tak sugestivně a zoufale - úplně mě to rozrušilo. Skoro při každé atace, zažívám podobné pocity. Vůbec nechápu, že mě ta mrcha vždycky zaskočí a nejsem schopná si na to zvyknout. Přeju ti, aby ti bylo dobře. Bereš hormony? Mě naposledy říkala dr. psychiatr, že si myslí, že jsem na hormonální léčbu ideální kandidát, jelikož si myslí, že mé stavy hodně souvisí s blížícím se přechodem. No to jsem opravdu nadšená.
DÁŠENDO: Měla bys ze mě radost. Truhlíky osazené, kromě Spermatem, ještě Maceškama a Sedmikráskama, hlína vyměněna.
Ještě ke kočce SFINX. Víš, že mají mnohem víc alergenů než chlupaté kočky? Prý je to tím, že alergeny jsou jakési bílkoviny či co(snad enzymy,) které se vylučují z těla, a protože nemají chlupy ve, kterých by se zadržovaly, proudí přímo alergikům pod nos. To jsem vyčetla v odborné literatuře, když jsme se rozhodovali, zda ho koupit, či nikoliv, ale mít doma ohavu a ještě k tomu za 80.000 Kč,to snad udělá jen cvok.
PAJKO: Do stacionáře mě poslala dr. na mou vlastní žádost, chci to zkusit. Mám pocit, že uškodit mi to nemůže - jedině pomoci , i když bůhvíjaké naděje si nedělám. Celé odpoledne jsem mastila životopis, který musím předložit. Tak jsem si po čase zrakapitulovala svůj život.
LUCI: Až budeš na příjmu, jen napiš, zda jsi obdržela mail. Ten tvůj 1. dorazil až druhý den společně s tím druhým. Tak jen ať vím, zda ho máš či nikoliv.
Ahoj VŠEM, zítra mi držte palce, mám trochu trému, jako bych měla nastoupit do nové školy, či zaměstnání.
Tak Čauky.

Jitko B.: Já zázrak neočekávám, jen jsem prostě zklamaná. Teď už samozřejmě vím o co jde, nejsem z toho tak vyděšená. Dřív když jsem dostala první záchvat, to se ani nedá popsat, ta hrůza. Dokázala jsem záchvat vystupňovat až na maximum. Teď mi hlavně vadí ty fyzické příznaky, to je otravný :o(( Jo a já mám docela výhodu, protože vůbec nejsem na sladký, spíš na zeleninu, saláty, kuřátko a tak. Ale jestli Tě to uklidní, za rok a půl jsem to ze 100kg stáhla na současných 76kg (měřím 176cm). A jsem na sebe hrdá. Jen mám strach, že tím že asi po lécíc nemám moc chuť k jídlu, tak těch svých pět malých vyvážených porcí za den do sebe prostě nenasoukám a metabolismus usne. A hubnu tak 2kg týdně, takže není divu že mi padají vlasy (ale stále jich mám tak na tři hlavy, jak říká manžel). Akorát kdo má dlouhé vlasy a padají mu, asi ví jak manželé a partneři reagují na stále ucpané odpady :o)))
Lamo: Ty gynekologický trable znám, od doby co beru léky v tom mám bordel jak v ruskym tanku. Jinak já cvičím, i doma u DVD, máme velkou zahradu, tak teď si tam relaxuju nad záhonky, mám pejska, takže hodně činností, to jo. Doktorka říkala, že právě důvody bolesti zad mohou být psychické, asi měla pravdu, co beru léky je to lepší. Jenže prostě když já začnu něco dělat, neznám meze, máme velký dům, pak jsem strhaná jako kráva (pardon) a oslabené tělo záchvaty na to asi taky patřičně reaguje. Jinak souhlas, sport, pohyb, procházky a relax je fajn pro nás panikáře i depresáčky. K tomu Buspironu: už si to moc nepamatuju, brala jsem tuším jeden ráno a jeden večer. Doktorka mi nikdy neřekla k čemu je, pořád mi připadalo, že to nic nedělá. Pak jsem se dočetla, že např. v USA se buspiron dává mladým proti agresivitě. Něco na tom bude. On má prostě utlumovat a blokovat záchvaty předem. To mi doktorka řekla až teď, protože jsem se na to zeptala. Má jen nevýhodu že má poměrně dlouhý čas než zabere, někdy i několik měsíců. Já se tenkrát léčila přes rok, v době kdy mi zemřela sestra, psychoterapie navíc vytáhla na světlo spoustu věcí z dětství, které jsem potlačila (smrt táty, zodpovědnost za mladší sestru v ranném věku). Pak jsem se z toho zhroutila. Chtěli mě pořád někam zavřít. Tak jsem se prostě sama přestala léčit, přestala jsem brát léky a záchvaty zvládala vůlí, dýcháním, brekem, psaním básniček a aromaterapií. Dostala jsem se z toho, začala jsem zas normálně fungovat, začala jsem konečně hubnout těch svých 100kg, s manželem to bylo stále lepší, s rodinou si báječně rozumím. Zase jsem začala žít, přestala jsem si neúspěchy tak připouštět, snažila jsem se nestresovat, v pravý čas odpočívat, v pravý čas pracovat. Začali jsme plánovat rodinu. Tak si asi dovedeš představit, jak mi teď po tom všem co jsem dokázala je. Je to všechno zpět.
Moc děkuju všem za podporu, zahřeje to. Všem přeju, aby jim bylo líp.

Pěkné ráno Všem.včerejší naše návštěva pražské ZOO ,byla fajn,bylo krásně ,ale mraky lidí :))
Myslela jsem na Lenku,LENI Ataky jsme zpátky jely přes ŘEPY,protože jsme ěšli ještě něco pokoupit a já volala v autě AHOOOOOJ TULENKO:-))
U Aničky zaznamenaly největší úspěch žirafy a u mě taky ,mám je moc ráda ,jsou to krásný ,ladný zvířata.
Anička prošla po svých skoro celou ZOO,taky jsme jeli lanovkou malou měl na klíně manžel ,já bych se bála ji držet,měla jsem co dělat sama ,bojím se výšek ,ale poslední dobou ta fobie docela ustoupila :-))
Taky Vám chci napsat ,že už jsem skoro bez AD,beru už jen čtvrtičku z půlky tj.5mg,zatím jsem OK,tak uvidíme dál.

BÁRO ,moc mě Tě bylo líto ,jak jsi psala v záchvatu ,věř mi ,že Ti strašně rozumím ,vždyť jsem ty stavy taky před rokem sama prožívala a lítala po nocích v zahradě s bušícím srdcem a hrůzou v očích,polomrtvá strachy že zešílím ,ale dostala jsem se z těch hrůz alespoň prozatím .
BÁRO ,určitě se alespoň pokus o změnu AD,tžohle Tě musí strašně ničit a vyčerpávat.
PAJKA je tak hodná ,že Ti volala,ona je hodně obětavá ženská a každýnu se vždycky snaží pomoc ,moc si ji pro to vážím ,to samě i Martinky.
Dnes je opět nádherně slunečno ,budem grilovat maso k obědu,udělám nějaký čerstvý salátek a bude to pohoda,až na ten můj zpropadený zub ,který mě chvílemi trápí je to osmička a pravděpodobně bude muset úplně ven ,možná že je pod ním váček ,protože i když mi plombu pan doktor odvrtal a zub vyčistil ,tak chvílemi je to úplně šílená bolest:-(

DITUŠ ,ta zahrádka je oprvavdová radost viď?
Já už taky zasázela kytiček a teď mě baví pozorovat ,jestli už něco ze země vylézá :-))

TAK LIDIČKY MĚJTE KRÁSNOU NEDĚLI:-))

Jitko, problémy s odhadem věku nemají jenom ženy. Mému synovi je 31 let a má 12-tiletého syna. Nedávno šel do Matýskovi školy pro synovce a řekl, že patří k Matějovi. "Vy jste jeho bratr?". Nechtěla uvěřit, že otec :-). Jezdí taky často pracovně do USA a tam už mu párkrát nechtěli nalít alkohol, že ještě nemá 21 let. Ale přes svůj mladistvý vzhled si dokáže ve svém privátním i pracovním okolí sjednat respekt, až mám někdy pocit, že by mohl i ubrat.
Chtěla jsem tím jen říci, že není až tak podstatné, jak člověk vypadá, ale jak vystupuje, jak své okolí přesvědčí. Přirozená autorita netkví ve vzhledu.

Báro, to je hrůza, že se Ti to pořád vrací :-(
Možná by to vážně chtělo jiná AD.
Egilok jsem taky dostala na tlak před 3 lety, brala jsem ho měsíc a pak vysadila. Absolutně jsem po něm nemohla spát. Měla jsem brát 1/2 ráno a 1/2 večer, jenže jsem ani v 5 ráno nespala, byl to měsíc hrůzy a absolutního nedostatku spánku, přitom normálně problémy se spaním nemám. Tak jsem si koupila tlakoměr a měřila zpočátku několikrát denně, pak občas a co netrpím na PP, tak jsem si tlak už asi 3/4 roku vůbec neměřila.
Ty po Egiloku spíš normálně? Tlak si teď neměřím, protože ani na to nemám čas ani náladu, ale občas jsem ho měla zvýšený, tak přemýšlím, že bych měla Egilok aspoň ráno začít užívat.

Když má člověk dlouhodobě úzkostné stavy a nemusí jít rovnou o ataky, pak logicky upadá do deprese. Snažte se všichni být co nejvíc aktivní a vyhledávejte činnosti, které vás těší. Všichni jsme trošku zkroucení, ztuhlí a křečovití strachem. Je třeba udělat něco na uvolnění. Doporučuju plavání, masáže, pobyt v přírodě. Snažte se jít optimismu naproti. Mně to taky často nejde anebo velice stěží, ale snažím se. Evíčku, léky nestačí, je třeba upravit životní styl. Bolí Tě záda? Pak doporučuju plavání anebo alespoň jógu. Totéž i Lamce, v Olomouci máte 50 m dlouhý bazén, co bych za to dala :-) Dnes jsem byla s dětmi a vnoučaty v přírodě, někteří bruslili, zbytek jsme měli kola a opravdu jsme si užili slunce, zeleně, vzduchu a tepla. Krmili jsme koníky a jeden mě láskyplně kousl do břicha, asi jsem k nakousnutí :-) Všem jsem byla k smíchu a sobě taky. Na bílém tričku flek a otisk koňských zubů a na kůži červené otisky taky. Zaplatila jsem za svůj výlet 1 Neurolem navíc, ale vím, že určitě nebudu mít depkovou náladu. Takže volím dny s lékem navíc a expozicemi, je to trénink, příště postačí půlka a přespříště možná žádný...
Evíčku, kolik toho Buspironu bereš, pokud Ti ho doktorka předepíše? Beru ho taky. Jinak padající vlasy, to je taky rozhozená psychika. Moc Ti přeju a Lamce taky, aby bylo líp.

Evíčku,
to, co mi popisuješ, je něco jako já přes kopírák s pár změnami. Doma pohoda, manžel mě podporuje, venku krásně, všechno šlo, jen teď pozoruju určité zhoršení a jistou rozklepanost. A to nepiju, nekouřím atd. Taky hubnu jako ty, jsem nedomrlá. Jen za ztuhlou čelist vyměň moje stávkující gynekologické záležitosti - krvácení uprostřed cyklu a jiné chuťovky.
Myslím, Evi, že i tak jsme na tom dobře, když přihlídneme k akutnímu stresu, který právě prožíváme. Nezapomeň, že nejsme zdravé a máme napsané pilulky, které reagují na to, co naše tělo potřebuje v určitých situacích. Ale když se situace změní radikálně k horšímu, tak naše medikamenty "nepokryjí" všechno. Myslím, že se nemusíš stresovat a zabývat se katastrofickými scénáři. Shrňme si fakta: hubneš, já taky. Tělo ani psychika nemají hubnutí rády, je to alarmující stav. Vždycky, když jsem zhubla, psychiku jsem měla jak na houpačce, měnila se mi kvalita pleti, byla jsem plačtivá, slábla mi imunita. Totéž platí pro stres. Přičti si tělo vyčerpané zimou, udělej si rovnítko. A jestli máš děs z rakoviny, zajdi k obvoďačce na krev - špatná sedimentace by byla takové první varování, že se v těle něco děje nekalého(třeba jenom zánět). Takže já nevím jak ty, ale já si pohlídám životosprávu a udělám něco antistresujícího, zdravého a relaxačního. Máme hned vedle sebe multikino a cosi jako solnou jeskyni, takže to zkombinuju s něčím sladkým a s přítomností kámošky. Jestli tohle nemáš k dipozici, navrhuju večer s DVD: Prázdniny s Kate Winslet a Cameron Diaz. Mě to tak pohladilo po mé sentimentální duši, k tomu jsem zakousla jahody se šlehačkou, pak jsem dala pusu manželovi a spala jsem jak mimino.

Ahojky vsichni.Strasne dlouho jsem tady s vama nebyla,mela jsem dlouho nemocne deticky.Mladsi syn dostal spalovou anginu,kdyz se z ni dostal,tak ze skoly donesl nestovice,kdyz prekonal i je,tak je chytil starsi synator a ted ma pro zmenu anginu manzel a tak to jde porad dokola.Vsechny vas moc zdravim a rada si s vami povykladam.zaujalo mne tu nekolik prispevku,az budu mit chvilicku,tak se k nim vratim,je tu nekolik lidicek,co maji problemy jako ja.Tak prozatim se rozloucim,jdu dat do poradku kluky,mejte se vsichni moc,moc krasne.Ahoj.

Jitko, neboj, jsi normální, určitě přijde doba, kdy se budeš cítit fajn. A jednou určitě poznáš někoho, s kým ti bude dobře a dnešním chmurům se už jenom zasměješ. Moc ti to přeju.
Baruško, přečetla jsem si, co tě včera večer potkalo. Pajka je moc hodná, že ti zavolala. A tvá doktorka taky, když k ní můžeš přijet klidně i takhle pozdě večer. Jsem ráda, že už je ti líp.

Evíčku - jak já ti rozumín. Taky jsem na sebe a na všechny okolo naštvaná, protože mám pocit, že se všichni mají líp, než já. Ptám se proč mi není skvěle nebo alespoň normálně, když mám už takovou dobu AD. Asi jsem od nich očekávala zázrak. Ten se ale nekonal a je mi někdy líp a někdy (bohužel častěji) hůř.
Já nekouřím a nepiju alkohol vůbec, ale narozdíl od tebe nehubnu, ale žeru pořád sladké a tloustnu. To mi na sebevědomí nepřidá. Stále mívám pocity, že nejsem normální a jde to se mnou z kopce. Viz. příspěvek ze včera.

Ahoj všem ...tak syn má po angíně ,,,a teď má streptokok ze vzduchu.chjo:-( tak koukáme na komedii a smějeme se.Přeji krásný slunečný a bez paniky :-)V pondělí se jdu objednat k psychiatričce Mudr.Borzová už se těším ,že to začne být po těch letech lepší.Mějte se a smějte se :-)

Ahojky všem, nějak jsem tu dlouho nebyla, tak jsem se snažila pročíst se zpět co to šlo. Je tak krásně, ale mě je bez jakékoli příčiny zase zle :o(( Absolutně nevím proč. Zase to přišlo do té největší pohody. Už týden a půl mi tuhne pusa, bolí mě z toho až čelisti a zuby. Je to už nesnesitelnej pocit. Stejný to bylo před dvěma lety, když jsem se prvně léčila. I když beru AD, spíš mě to přijde horší. Sice nemám ty šílený záchvaty, kdy nemůžu ani dejchat a srdce slyším až v hlavě, ale pořád mě brní nohy, ruce, třesu se, chvíli je mi zima nebo zas horko. Já se toho snad nezbavím nikdy. Už upadám do takový beznaděje. Snažím se něco dělat, zabavit se, ale protože si musím brát Rivotril, když už to je fakt k nesnesení, moc toho neudělám. Přitom mám tolik důvodů být šťastná a spokojená, v práci mi to jde, manžel mi dělá pomyšlení jak může, rodina mě podporuje, snažím se tomu postavit. Tak proč ??? Co jsem komu udělala ?? Přestala jsem kouřit, piju maximálně nealkoholické pivo, správně jím, tak proč mě moje hlava a tělo neposlouchá ? Jak znám doktorku, zas mi zvedne dávky AD, nebo je vymění, nasadí Buspiron a sebere mi Rivotril. Navíc na mě z toho začala padat taková deprese a beznaděj, že bych brečela kdyby to šlo. Hubnu a padají mi vlasy, to mi na psychice taky nepřidává, děsí mě to, samozřejmě už si vymejšlím 1000 druhů rakoviny. Co mám dělat, aby mi ta pusa tolik netuhla ? Někdy mi třeba do telefonu zákazníci ani nerozumí a mě je to hrozně trapný. Alespoň se uklidňuju tím že od léta jsem necítila dva prsty na ruce a měla jsem úporné bolesti zad, až jsem bolestí brečela a po AD a Rivotrilu to zmizelo a záda bolí jen občas po větší námaze, která mě přiznávám tyhle stavy vyvolává. V hlavě mám duto, špatně se soustředím a protože jsou ve firmě dovolené, jsem vystavená šílenýmu stresu. Máte někdo stejné příznaky ? Mám se nějak obávat nebo je to prostě jen projev nemoci? Vím, dokázala jsem se z toho už jednou dostat za pomoci léků a vůle to zvládnout, ale tohle mi už bere naději. Strašně bych chtěla konečně děti, ale teď to nejde. Všechno se mi hroutí a nic nevychází jak jsem si přála. Jsem z toho smutná. Vím, že o chce trpělivost a naději, že to přejde, ale ten strach že se to jednou vrátí tady bude vždycky.

Barčo,měly jste obě vnoci na oře hupnout a zaklusat si ,ona by se Pepča z toho natřásání třeba sama posr..a utekla.
..no já mám náladičku všelijakou.Tak tady plácám...zatímco trouba syčí,těst nekyne,žehičká napařuje a mně se nesscceeé...to co s emi chce,to nemůžu,nb povinnosti mi nikdo neodpááře.A naíc v sobě zas pár dní překusuju, jak to tady u nás ve státě funguje...poslala jsem návrh-žádost na úřad, zda by se nemohly v okolí našeho zhuntovaného sídliště učinit jisté 3 opravy( pískoviště v dosahu samá nefunkčí,hnus,hřiště jen torzo z roku cca 70,chodníček uměle prošlapaný za léta lidmi,co ho nikdo dosud nezprovoznil) no a odpověd taková,že bych to nejradš poslala do Obč.juda.
..chjooo...

Martino,nesenilníš...někdo je prostě na jisté věci melancholičtější a jiný se tomu,co nás rozláče, směje.Když třeba koukám na nějakou scénu filmu,kde je na místě se i rozslzet,muž má tendence bud přepínat ,což mu vždy patřičně vyčiním,nebo se směje,že prý proč brečím.A ted co je lepší,dusit v sobě pocity,emoce...či je neumět dát najevo..bud ráda,aspon ses pročistila od sebemenších úzkostí.Hlavou se v takové okamžiky vždy řítí, že naše některé životní etapy jsou již v ři..!:-)

Baru,to je bezva.Neber to jako zneužívání ,od toho dr jsou,by pomáhali,jenže jen někteří to berou dnes jako poslání,jindy jest to spíš s nimi k pos....papa.

Bydlím u kostela,
SVATBA je tu málokdy,
ale dnes neobvykle i s dechovkou.

Nevěstu znám jen stěží od vidění,
ale slzy mně tekly jak hrachy.
To dechovka s písničkou Vdávala maměnka mě tak dojala - to nejsem ani já, nebrečela jsem ani na své svatbě - hold senilním
a miluju muziku :)

Dituš, doktorka má psa a koně a tak taky občas potřebuje manžela-veterináře mimo pracovní dobu. Takže mi sama nabídla, když budu potřebovat, ať jí zavolám, ona bydlí v domě, kde má současně i ordinaci, tak jen sejde po schodech. Nechci toho zneužívat, ale včera mi bylo opravdu ovuvej. Pa.