PANICKÁ PORUCHA 6 DÍL

Jitka B. ta má ráda jen sebe samotnou a možná že ani sebe ne!Jen nad sebou věčně nařiká celou dobu co sem chodí,hmmm,hrozná povaha, kde není rady není ani pomoci....v tomto případě je každá rada marná.Možná se Vám teď budu zdát hnusná ,ale v případě Jitky nelze jinak...

Jitka B. ta má ráda jen sebe samotnou a možná že ani sebe ne!Jen nad sebou věčně nařiká celou dobu co sem chodí,hmmm,hrozná povaha, kde není rady není ani pomoci....v tomto případě je každá rada marná.Možná se Vám teď budu zdát hnusná ,ale v případě Jitky nelze jinak...

Jitka B. ta má ráda jen sebe samotnou a možná že ani sebe ne!Jen nad sebou věčně nařiká celou dobu co sem chodí,hmmm,hrozná povaha, kde není rady není ani pomoci....v tomto případě je každá rada marná.Možná se Vám teď budu zdát hnusná ,ale v případě Jitky nelze jinak...

Jitko,
v posteli máš útočiště klidu, míru a pohody. Ale to Tě právě ubije. Řeči, že nebudu něco ... to já bych si mockrát mohla říkat, že budu doživotní kripl, kt. nevstane při únavovém syndromu z postele a už ujedu x km na kole, včera jsem zvládla hodinu v těloctvičně cvičit něco jako mírně posilovací mini aerbic, tzv. power jógu.

Možná, že motivací pro Tebe by bylo někomu pomáhat. Já se s radostí starám o domácnost, čímž vl. pomáhám nám všem doma, pomáhám i druhým cizím lidem, starám se o zvířata, kytky, to je motor. Ty se jen lituješ a s tím daleko nedojdeš. Stát se aktivní, znamená MÍT RÁD něco dělat, MÍT RÁD někoho či něco jiného.

I fyzcké příčiny únavy existují, já jsem zářný případ, ale ani s tím Ty moc nehodláš dělat, co, Jíťo?!

Oplakáváš se a to je Tvá chyba! Víš, že je to špatné, ale proč to nechceš změnit? Jsi asi moc pohodlná. Kdybys měla deprese, tak by Tě nebavilo ani to ležení v posteli.

Evo, pěkně si užij dovolenou!
Evo, víš ona tchyně nemůže za všechno. Kdyby manželství bylo pevné, tak by vydrželo i její zásahy, ale ono pevné nebylo, byly i jiné problémy. Já jí ale nemůžu odpustit to, že ona byla ten, kdo prstem píchal do vosího hnízda a píchala často a hluboko.

Leni, to je dobře, že je zase dobře! Bereš ještě AD nebo jsi jen chodila k psycholožce?

Evi, nechceš mě přibalit do kufru??:-)) Taky bych nejraději někam odlétla a hodila všechno za hlavu.
Teď jsem se vrátila od psycholožky a prý už její pomomoc nepotřebuji. No jsem zvědavá, jak se mnou zamává odjezd syna do Ameriky, kdyžtak ji mám prý zase kontaktovat. Ale když Honza bude v pohodě, tak snad budu v poho i já. No... uvidíme.
Mažu do práce, zatím ahooooj všem.
Evi, kdy vlastně letíš??

Ahoj všem:-)
Konečně nám zase fungíruje PC....křáp jeden.
Romano, dlouho mně trvalo než jsem se dokázala nad všechno povznést. Ale v paměti to je uloženo už napořád, bohužel. Já jsem z rozvedeného manželství a táta mně opravdu scházel,ale de facto jsem ho ani pořádně nepoznala, protože když se naši rozvedli,tak jsem byla ještě mimčo. A toho jsem chtěla kluky ušetřit. I když nejstarší má na to naše bouřlivé období ošklivé vzpomínky. není nic horšího, když tě zmlácenou utišuje pětileté dítě. Ale už je to za námi, manžel se zklidnil. Jedno plus to mělo, všichni kluci jsou na mě dost fixovaní, já jsem pro ně ta vrba při nějakých problémech a když manžel odjížděl přes týden pryč za prací, tak doma byla vidět najednou taková úleva, ze všech spadla okamžitě nervozita a zavládla pohoda. Teď už třetím rokem manžel pracuje v Praze a museli jsme se naučit spolu zase žít a musím to zaklepat, zatím je to v poho.
A teď něco z jiného soudku. Včera volal mé kolegyni do práce její známý s tím, že sedí na stromě, kam ho vyhnal divočák. Vím co divoké prase dokáže udělat za paseku a jak je trpělivé, tak jsme ho připravily na to, že může na tom stromě strávit i celou noc. Ale naštěstí asi po třech hodinách prase odešlo, takže se klučina mohl odebrat domů:-) V Zoo jsme se , už nevím proč, starali o malé sele divočáka a to bylo pěkný raubíř. V poledne jsme ho brali vždycky na procházku po ZOO, občas jsme si sedli na lavičku a kecali a mrně mezitím pod lavičkou rylo a hledalo dobrůtky. Když narazil na něčí nohu, tak do ní nejdřív dloubl rypáčkem a když jsme s ní neuhnuli, tak se rozlobeně zakousl do achilovky. Docela to bolelo:-))

Ahoj z hor.
Romono, ahoj. Víš, tyhly myšlenky asi po rozvodu zákonitě musí přijít. |Přijde takové uklidnění,málo se vidíte, pomalu se zapomene to špatné. Víš, u vás, když manžel má kluky rád, třeba pochopí, že je manipulovanej mámou a přehodnotí priority. Nebo potkáš někoho jinýho,s kým si budeš rozumět. Ale ono je vždycky ten druhý vztah hodně komplikovaný. Já třeba mám manželství úplně skvělé, ale zas tu jsou děti, které jsem vyvdala a zůstalo všechno na mě, protože jejich máma dala přednost chlapům před dětma. A problém je ten, že nikdy to nejsou děti vlastní, ať se snažíš sebevíc.A když se nepovedou, tak pak teprv to je průser. Já si myslím, že teď už jsem malinko nad věcí, ale taky jsem si pokládala tu samou otázku jako ty."Stálo mi to všechno za to!"?
A jak jinak? U nás to ještě vypadá jak po výbuchu, ale už mám v obýváku kufr a dnes jsem si koupila tričko. Balení začalo. Ahoj, letím na poštu.

Leni, máš za sebou těžké období a žádný div, že tě přepadla PP. Ono ustát velké problémy dlouhé měsíce či léta se musí někde projevit. Já jsem se taky trápila léta a pak ty obsese a PP, hrůza hrůzoucí. Ale jsi silná, zvládla jsi to! Ono je možná lepší udělat velké kompromisy a manželství zachránit, rozvod rozhodně není nic hezkého. Některé problémy se rozvodem vyřeší (už nestávám u okna a nečekám na manžela, nebrečím a nechodím po bytě s otázkou, jestli dneska přijde nebo zase ne, nehádám se kvůli maličkostem atdatd.) ale jiné problémy po rozvodu zase nastaly a někdy si říkám, stálo mi tohle všechno vůbec za to?

Lucko, teprve teď jsem si četla zpátky a přečetla jsem si, co jsi mi napsala, tak to co jsi napsala, že duševní nemoce jsou pro naše rodiče něco nepřípustného, že Tvoje maminka měla v sobě nějaký blok a zacpávala si uši, tak to máme stejné. Přitom moje máma je hrozně hodná, ochotná, ve všem mi pomůže, ale když mám trápení, odvrátí se, neumí to přijmout, řešit, nevím jak to popsat. Někdy jí něco říkám a ona mi na to neodpoví, přitom bych potřebovala jen podporu, aspoň trochu...Ale už jsem se s tím smířila, my své rodiče nezměníme, pochopení musíme hledat jinde. Chodím k psycholožce, kde tyhle věci řešíme a taky rozvod a styk dětí s otcem, hodně mi pomáhá, ale je taky pěkně drahá :-( A hlavně mi pomáhá, že v tom nejsem sama a jste tady Vy všichni :-)

Dandy, drž se, všechno bude zase dobrý, neboj. Zlé období překonáš a zase se dostaneš nahoru uvidíš. Víš, že já mám za sebou taky hodně špatnou dobu, někdy mi bylo hodně krušno, ale už se zase dívám dopředu.

Ahoj všem,
kde jste kdo?

Ahojky všem! No to je zase témat! Jestli ale já na tom už nejsem líp a to proto, že mě hormony už nic neříkají!!!!Ale zase řeším jiné věci, buďte rádi děvčata že ještě máte menzes, až to skončí, budete pro muže už nepřitažlivé - prý to chlapi poznají, že je žena už za zenitem, no a co to udělá s tělem a vlasama a vůbec s psychikou! Takže já už jsem dvojitá PP, jednak ji mám a jednak jí mám z toho že jsem po přechodu!Zítra jedem s manželem na relaxační víkend a tak už se mi zase uvrtává v hlavě myšlenčička - zvládnu to? No když je ouvej, hodně na vás myslím, jak vy to řešíte. A jak píšete - aj já jsem tzv. meteosenzitivní a asi čím starší tím více reaguju na změny počasí. Já teď řeším horší věc - nevím zda to souvisí s PP, ale stávalo se mi to párkrát vloni, takový stav jako když nevidím kolem sebe podrobnosti, třeba uklízím prádlo a šahám po dvířkách a vlastně nevím co chci, kam jdu, kdo jsem! Trvá to chvilinku, ale jsem z toho hotová, nevím jestli je to roztroušená skleroza nebo Alzheimer. Loni se mi to pak ztratilo a teď to začalo znova a strašně z toho panikařím. No snad to zvládnu a na něco přijdeme se známou doktorkou. Už se vidím, jak jsem ztracená ve městě, nevím kdo jsem a podobné scénáře. No nic, uvidíme, uvidíme!
Milé panikářky a panikáři - je tu nějaký(?),
krásné dny, jsem mimo domov a mimoň jsem taky a až se vrátím, pokud se tam neztratím s mou hlavou, tak vám zase napíši. Držte se jak nejlíp umíte! Páčko DUCHMERY

Dobrý večer všem
Zdeni - upřímnou soustrast.

Celý tento týden mám problém se vstáváním a únavou. Uvažuji o tom, že zítra se vyspím a nepůjdu do práce. Je to počasím nebo je to stále spojeno s užíváním AD? Nevím, ale štvě mě to. Pochybuju o tom,že se mi někdy v životě podaří být aktivní.
Třeba dneska jsem celé odpoledne ležela v posteli a dívala jsem se na televizi. Říkala jsem si - to není normální, neměla bych jít něco dělat? A hned jsem si odpověděla - a co bych měla dělat, mě se nic dělat nechce, v posteli je mi dobře a to je nejdůležitější.
Loni touto dobou jsem ani v té posteli ležet nemohla. Musela jsem si stále měřit puls, chodit po domě, brečet a čekat, co bude dál.
Fuj, už ty stavy nechci zažívat. Asi budu celý život na AD. Těhotná stejně nebudu, tak to nebudu muset řešit.

Ahoj dnes jsme byli na pohřbu mého strejdy 52 let :-( krásný podvečer všem

Jo a holky, vy snad máte chuť na sex když s váma zmítá PP neléčená? Že to tlumí AD souhlasím, ale předtím v našem stavu to přeci neni o moc lepší, když je člověk totálně vystresovaný...
A s antikoncepcí, máte pocit, že když ji berete ztrácíte o sex zájem?

LIBO: Každopádně ti psychiatr nejdříve vyloučí ostatní nemoce, změří tlak, udělá EKG a EEG, probere to s tebou a budeš si alespoň jistá. Že se budíš leknutím to opravdu vypadá na nervy. Stejně tak to, že se cítíš slabá a točí se ti hlava. A doktorem se nesmíš nechat tak rychle odpálkovat, on je tam pro tebe a měl by se snažit tvé problémy vysvětlit!
Takže hurá znovu k doktorům. Není na co čekat, aby se to nehoršilo. Já ti přeju sílu.
Všechny zdravím a aby si všichni nemysleli, že sem nechodím, protože je mi dobře,... tak včera jsem slupla večer místo jednoho neurolu hned tři a nezabral pěknou dobu. Zato ráno jsem přišla do práce jak mrtvolka a neprobralo mě ani kafe minimálně do deseti... fuj, to nebudu dělat, úplně jsem cítila, jak ta chemie ze mě vysála veškerou ještě zbylou energii... brr.
Pěkný večer :)

Lily ,zdravím Tě ,občas se panika objeví i při léčbě ,to asi zažívali všichni tady,ty derealizace to věřím ,že je hnus ,když je máš tak často.
Jak píšeš ,že závidělas holkám veselost a dobrou náladu ,je to možná jen zdání ,o mě by si jistě někdo cizí nepomyslel ,že jsem snad teď už "vyléčený " panikář.Platím za velice veselou ,pozitivně naladěnou bytost :o))
a jen já sama vím co se mnohdy za utrpení skrývalo za mou veselou tváří ...že to bylo kolikrát na zbláznění

EVI KRK tak to budeš mít dnes krásná ,nový to bude fajn:o))
jo muž bude mít ortézu minimálně ještě měsíc ,potom snad teprv začnem konečně taky s rekonstrukcí.

RENČO ,Ty jsi číslo ,moc mě to po ránu pobavilo :o))

Mějte se prima pokud možno bezpepkově ,jdu makat na zahradu a vězte ,že fyzická práce je opravdu zaháněč starostí a strastí ,člověk nemá tolik času přemýšlet nad sebou :o))

Mno, tak nebojte,samy nejste-Lily,Lamo.Ale já to měla už po porodu i bez AD,což asi teprv ted.
Lily-na sebevraždu laskavě zapomen!!! Štve to člověka,rmoutí,dyt to znám,ale i ty se z toho dostaneš,možná to bude pořád dokolečka-líp- hůř,ale díky za každé to "LíP".Šikula? Někdy si to říkám sama sobě,nebo mi to občas řekne mamka,ale jinak.-((hm, muži, když se mu to hodí,tak vypadne z úst leccos,třeba že jsem neschopná apod.Přitom o celý chod domácnosti se starám jen já,včetně o dcery,on je pořád v práci a večer se málokdy sejdem na dýl ,než na dvě hodiny na sedačce v obýváku u tv.Sem tam je s námi na zahradě.Nejradši však za asistence svých kamarádů.Bezva soukromí.A je toho mnohem víc:-(((.
Při vaření brr ES... na houby.No a tak jsem si uklohnila kuřecí stehno na houbách,pravácích.
Musím se vzchopit a zkulturnit,něco udělat s pokryvkou palice,vypadám jak hejkal.

Předchozí příspěvek je můj, ovšem adresovaný Lily. Omlouvám se.