PANICKÁ PORUCHA 6 DÍL

Ještě napíšu zase jednu historku se zvířátkama. Jelikož ta škola co jsem studovala by la jediná ještě v tehdejším Československu, tak jsem měla spoustu spolužáků i v Bratislavě. Odjeli jsme tam s manželem ještě co by bezdětní na dovolenou a takovou smršť jsem už dlouho nezažila. Moji bývalí spolužáci Jožo a Yveta se rozhodli, že nám ukáží jak se pije na Slovensku:-) Pivo se střídalo s borovičkou, a jelikož manžel nebyl moc zvyklý, tak ho to poměrně brzy sklátilo. Měli jsme spát v ZOO na ubytovně, ale brána už byla zavřená, takže jsme lezli přes plot kolem potoka. Manžela jsme společnýma silama vysadili nahoru na plot, což byl fakt velký úspěch. Jenže se mu nechtělo dolů a začal hulákat, že je Tarzan a kdeže jsou liány. Nakonec se nám podařilo ho přesvědčit, tak spadl na druhou stranu jak schnilá hruška. To byl ještě schopný trochu chodit, ale k ubytovně už jsme nedošli, umřel nám na polovině cesty. Tak jsem vytáhla spacáky a ustlali jsme si na chodníku. Ráno to bylo celkem zajímavé, neboť jsme leželi na hlavní cestě a návštěvníci nás překračovali a tišili svoje ratolesti, aby neječeli a nevzbudili nás. Když jsme se dali trochu do kupy, tak nás Yveta vzala do opičárny za jedním úúúúúžasným miminkem...šimpanzicí Zuzou. To malinké stvořeníčko s plínkama bylo uměle odchováváno a ošetřovatelka jí zrovna dávala pít z lahve. Ale k hodnému dětskému miminku to mělo hodně daleko... Zuza byla spíš demoliční četa.. cucla si z lahve, vyskočila na skříň, shodila nějaké knihy, přišla se napít, pak se jí zalíbila záclona a dokud se jí nepodařila urvat, tak se napít nepřišla. Nakonec jsem se jí "zalíbila" já, nejdřív mi upravila vlasy, pak se mi snažila ta malá parádnice urvat náušnice a když jsem si dovolila ji okřiknout, tak napřáhla ruku aby mi mohla vlepit facku. V tu chvíli nás manžel vyfotil.. Zuza i já s napřaženou rukou:-) Zuza vyhrála, protože já bych v životě takového tvorečka nemohla uhodit.Nakonec jsme ještě skončili v kleci s medvídětem Dorkou, manžel si jí chtěl vyfotit, ale Dorka byla jiného názoru a jak manžel dřepěl na bobku, rychle ho oběhla a shodila ho do bazénu. Naštěstí byl prázdný, takže foťák to přežil, manžel s pár odřeninama ostatně taky. Jen jsem měla zakázáno vyprat mu triko, protože na zádech měl otištěnou Dorčinu tlapu.

Lily ahooooj:-) Tebe už jsem taky dlouho nečetla. Koukám, že Dianka je pěkný ďábel:-) Venku ale na ní dávej pozor ať nic nežere, nikdy nevíš jestli v okolí není nějaký odpůrce psů a neřeší to laskominami s jedem. Nám před lety v ZOO nějaký kretén otrávil hrocha. Protože hroši jsou vyloženě popelnice, tak toho někdo využil a hodil mu do tlamy míček napuštěný rtutí:-((( O rozbitých půllitrech ve vodě, jablkách s hřebíkama ani nemluvě.
Tak kde se courají Eva Krakonoška, Lama, Valentýnka?? Pajka je patrně ještě v lázních.

Lucko, Zuzko..to bychom mohly spáchat nějaký PPPPP ( Pokec v Pohostinství Pražských Panických Poruchářek..... nebo Porouchaných Panikářek)

text

Dituš, děkuju. Snad už to bude dobrý. A tímto děkuji i Lucce, Lamě, Dášendě ( chameleon dobrý, jdu ho zrovna krmit), Evikrk (kdepak jsi?), Jiřince, Deině ( závidím Ti Tvoji váhu...chjo, já už budu nadosmrti asi špekoun), Dandy (pokud myslíš ty triviální věci jako nemocné děti, fyzický teror, zapálení našeho auta apod. tak si mě nepleteš. Ale to jsou takové normální věci), Daně, Míše (pořád na Tebe a Šimonka myslím a držím palce) a Martince( také Ti držím palce, ať nenarazíš na nějakého vola v bílém plášti a ať ti hlavně pomůže.

Ahoj Ditušo,
díky za bleskovou odpověď. Asi tu budeme 2 Šárky, píšu sem totiž poprvé, předtím jsem párkrát napsala na fórum extrasystoly, ale sem ještě ne. Takže odteď se budu raději podepisovat Šárka 2, aby nebyl zmatek. Teda 2 děti, jsi fakt dobrá :-)Já si po tomhle těh. říkám, že už nikdy více :-) a to mě čeká porod a šestinedělí.Toho porodu se teda bojím strašně, hlavně co na to řekne to srdce...No uvidíme. S tím kojením jsi to vyřešila super, dobrý nápad na noc ten Nutrilon.Tak se všichni mějte a pokud možno pohodový den bez PP a podobných mrch.

Hezkej den všem milým mešuginkám a mešugáčkům:-)
Zefíre...SUPEEEER!! Takhle se i líbíš:-)
Dano, kup v lékárně na to krvácení Gelaspon, je tam sice jen 5 malých kousků a stojí asi 65,- ale jako první pomoc je to dobrý.
Zuzko, chrápající manžel je moje každodenní noční můra. Ze začátku to ještě šlo, když usnul na zádech, tak ho stačilo jemně postrčit a zašeptat brouku chrápeš...on se lekl, knokautoval mě a pak mi už bylo šuma fuk jestli chrápe nebo ne. Teď je to horší, chrápe i když leží na zádech, na boku i na břiše. Takže se snažím usnout dřív jak on. Sice někdo radí našít zezadu na pyžamo tenisák, ale ten můj pyžamo nenosí. No ještě bych mohla vyzkoušet mu ten tenisák narvat do pusy.
Jiři, no zvířátka mi drží nad vodou, sice bych ty ptačí uřvaný zrůdičky někdy s chutí zaškrtila( hlavně po ránu), ale jinak je s nima psina. Děkuji Ti za mail, ale ještě nemám dost sil na něj reagovat. Každopádně si ho čtu několikrát za den.
Co Šárka? Už je to lepší?

ANDULKO, já se ničím takovým, co jsi popisovala nezabývám. Přes tyhle věci je tady hlavně Martinka.
Ale píšu o tom, protože jsem se ve svém okolí s tím hodně setkala, hlavně proto, že jsem chtěla přijít na kloub dceřiným problémům a taky proto, že se tím hodně začala zabývat má sestra.
No a jsou to věci neskutečné,nepopsatelné, ale podle mě je důležitý tomu nepropadnout a zachovat si chladnou hlavu, potom se dá na svět dívat nejen střízlivým pohledem, ale i tím duchovním. Obě tyto věci se dají snáz skloubit, než vnímat jen jeden směr.
Ale z vlastní zkušenosti teď už vím, že když se stane něco nepředvidalného nebo nevysvětlitelného, tak se na to dívám pohledem duchovním.

ANDULKO, já se ničím takovým, co jsi popisovala nezabývám. Přes tyhle věci je tady hlavně Martinka.
Ale píšu o tom, protože jsem se ve svém okolí s tím hodně setkala, hlavně proto, že jsem chtěla přijít na kloub dceřiným problémům a taky proto, že se tím hodně začala zabývat má sestra.
No a jsou to věci neskutečné,nepopsatelné, ale podle mě je důležitý tomu nepropadnout a zachovat si chladnou hlavu, potom se dá na svět dívat nejen střízlivým pohledem, ale i tím duchovním. Obě tyto věci se dají snáz skloubit, než vnímat jen jeden směr.
Ale z vlastní zkušenosti teď už vím, že když se stane něco nepředvidalného nebo nevysvětlitelného, tak se na to dívám pohledem duchovním.

Dituš, asi zabraly. Svět je zase hezčí. Depersonalizace pořád neodezněla, ale vnímám ji méně a méně často. A hlavně věřím, že časem přejde.

Všem přeju krásný den bez problémů :-)

Zefíre,zabraly,co?! .-),no někdy je,to máš pravdu.Když nejsou motáky od derealizací...čau a drž se tak dál.

Johanz,hezká věta ta poslední,pravda.

...no a pak že těhotenství,porody a děti do PP nepatří,že jo...čau čau,mějte se líp.

Šári , to jsem tu ani nepostřehla,že čekáš, a tak už zakrátko:-)gratuluju,co to bude?Víš?
Podívej,já brala Apo-parox po prvním porodu dva roky,super. Před chtěným druhým mimčem jsem vysadila a tři měsíce na to otěhotněla,docela v té době překvapivě ještě neplánovaně.-).První holčina má ted 4,je částečně hyperaktivní,divoká i plačtivá,různé možné úzkosti pozoruju,připadá mi mě od malička ,nejen teda podobou! -spíš těmi úzkostnými myšlenkami,že se stydí dětí apod. ted je ale už v tom směru naštěstí Ok a do školky se těší!:-)Před prvním těho jsem jen roky trpěla a nevěděla o Pp nic,čili ani neléčila.Do sedmého měsíce jsem plně pracovala-učila na ZŠ-kde bylo o stres postaráno,ale zda má tohle vše na dceru vliv již od pobytu v bříšku ,nevím stopro ,to jsou jen dohady,ale trochu asi jo.Většina je prostě spíše dána geneticky.Bud sklony k Pp či úzkostem budou ,nebo ne.Neboj se ničeho! Dcera první se rodila deset hod normálně,ale nešla ven,mám dojem,že už asi měla tehdy potíže s kyslíkem,což může mít za následek její dnešní chování,aspon částečně.To víš,dr mi tenkrát řekli jen,honem na sál,na císaře,nic víc.
Druhá holčina má 5 měsíců,taky bez AD v těho,první tři měsíce kojení taky bez AD,až ted dva měsce beru zas Apo-parox.Začla jsem na nejmenší možné dávce,ted mám 1 prášek denně,protože kojím přes den a v noci max.jednou,dávám na noc od začátku flašku-Nutrilon-beru Ad po posledním kojení cca kol 7 večer.Dle rady psychiatričky. Ta s AD taky moc nesouhlasila,ale pak řekla,že když to s kojením dělám takhle,že z mlíka se přes noc látka vyplaví dostatečně.
Jinak Eduša,ted sem moc nechodí,ale asi znáš,brala v těho i při kojení Zoloft a v pohodě.nenech se doktorkou příliš ovlivnit,zkus to vydržet po porodu,třeba ti bude najednou líp díky hormonům:-)-mně teda nebylo,ale někomu zas prý ano,pokud by se ti líp nedělalo,či nedej Bóže hůř,ozvi se dr a začni brát.Drž se!čau D.

MARTINO
MY PŘECE NEMÁME CO ZTRATIT A TO ŽE SE (ŠPRAJCNEŠ) U DOKTORA TO JE PRO TVOJE DOBRO...JÁ MÁM ZKUŠENOSTI ZE ŠPATNOU DIAGNOZOU PLNO A DVĚ UMRTÍ BRRRRRRR

JEN NAŠE HLOUPOST UDRŽUJE ŠPATNÉ DOKTORY NA JEJICH MÍSTECH....

Lidičkové, život je tak krásný :-)

ANDULKO

NA TO MUSÍ BÝT ŠPIČKOVÝ TERAPEUT (TEN KDO TĚ VEDE CESTOU ZPĚT)JINAK JE TO JEN NORMÁLNÍ SEZENÍ U PSYCHOLOGA...

NĚCO MI TAM CHYBÍ V TOM TVÉM POPISU ALE NEVÍM CO...JDU KOUKNOUT NA REGRESNÍ TERAPIÍ

NEVÍM JESTLI ZROVNA TO JE TO PRAVÉ ČÍM BY SE DALA PP VYLÉČÍT...SPÍŠ SE VYLEKÁ CO ZASE KDO CHCE...

Dášeňko : ) ,
ano, vřed na 12-terníku mně praskl před 12-ti lety a doteď tam mám zánět a přemnoženého helikobaktera, kt. vřed způsobuje. Můj bývalý gastro-internista mě léčil jako by byl z hlídač nemocnice a ne doktor. V srpnu jsem se na něj strašně naštvala, až dnes, po půl roce jsem byla schopná zvednout telefon a objednat se ke druhému gastro doktorovi, tentokrát na chirurgii. Představ si, že mně vezme hned DNES odpoledne, neuvěřitelné! Mám všechna doporučení i vyšetření u sebe, tak by to chtělo jen nasadit novou léčbu. Tak mně drž palce, ať tam ze mě nedělají zase vola. Lhostejných a nevzdělaných doktorů mám už plné zuby : (

Ad Kohout
- kokokodák

Ahoj všichni.Moc ráda si vás čtu, jste všichni moc prima.
Mám dotaz na Ditušu. Za 3 týdny čekám první mimčo a otravují mě pořád ES, úzkosti, PP apod. Než jsem otěhotněla, tak jsem brala Citalec, bylo to fajn, ale dr. poručila před otěhotněním vysadit. Tak to zatím zvládám bez AD. Jenže mi taky řekla, že když budu kojit, tak nesmím taky nic brát, jenže je to k nevydržení. A kojit rozhodně chci, ale zase za cenu, že se z toho bez AD složím? Jestli jsem dobře pochopila, tak máš taky mimčo a kojíš i s AD. Můžu se zeptat co bereš? A taky by mě zajímalo jaká je malá, jestli je třeba ubrečená, nebo je to pohodové mimi. Dost se bojím, že ty mé stavy ovlivnily miminko a bude z něj úplně stejný nervák jako já :-(
Díky a mějte se všichni.Je bezva vědět, že v tom člověk nelítá sám.

JOHANZ: Regresní terapie probíhá asi tak, že si sedneš nebo lehneš, terapeutka si sedne někde naproti a ptá se. Nejdřív o problémech, které máš, potom zavřeš oči a posloucháš otázky a vybavuješ si. Představíš si nepříjemný pocity co znáš při PP, úzkosti, bušení srdce a tak a přez ně se dostáváš do minulosti. Je to jako v relaxaci, máš zavřené oči a vybavuješ si kousky života (jako kdybys hrál nějaké divadlo). Říkáš kde jsi, co je okolo, co se dějě a jak se cítíš. Pak to s terapeutkou procházíte několikrát, dokud si nevybavíš detaily a neodstraníš nepříjemné pocity.
JIŘINO: Znáš nějakou knížku o minulých životech, která by stála za to si přečíst? Věříš na regrese? Já jsem doufala, že po regresní terapii se zbavim úplně PP. Nestalo se. Včera jsem měla takovou úzkost

dnes Fenomén dne na jedničce,21.50 -Proč stále víc lidí potřebuje psychiatra.