Ulcerozní kolitida

Existují příběhy s...Ahoj Květo. Mohu to jen potvrdit, že mi přírodní léčba pomohla.Již skoro rok mám Crohna v klidu a to mi po vysazení biologické léčby, která také nezabrala navrhovali, ať dám střevo pryč.

Ahojte, děkuju, za kladné ohlasy, mezitím jsem se i já dopátrala trochu lepších příběhů, ale stejně se mé naděje upírají k postupující vědě :-) Jinak jak to tu tak čtu, tak jsem na tom ještě dobře. Já jsem ten případ, kdy se příznaky UC objevily prakticky poté, co jsem sekla s kouřením (mimochodem, prý kouření při léčení UC spíš pomáhá, kuřáci mají obvykle spíš Crohna) Dlouho mi trvalo než mi došlo, že něco není v pořádku, člověk si to nechce připustit a taky jsem nic o UC neveděla. Takže nějaký ten hlen, hnis a nadýmání, ale v podstatě nic tak hroznýho. Když přišla první krev, tak už nebylo zbytí a frčela jsem k obvoďákovi (mimochodem, taky to pro vás bylo celý tak potupný?) a pak čekala asi měsíc na kolono a to už jsem nevycházela prakticky z domu, prudké zhoršení příznaků, to se jinak nedá říct, než sr.ní krvavé kaše, křeče atd. Navíc když vás to donutí jít na záchod, ze kterého byste se pozvraceli, tak to taky nepřidá. Kolono bolelo, celkem dost (injekce jsem odmítla, řídila jsem), ale přežít se to dalo, možná proto, že jsem čekala, že tím se to celé vyřeší... No, nevyřešilo, tím jsem měla parádní dárek k vánocům jistej. Dostala jsem salofalk 500, dva prášky třikrát denně, zabral téměř okamžitě a přes lehčí dozvuky mohu říct, že dneska je mi fajn. Na záchod chodím jednou denně (čímž se vyřešila má pokuřácká zácpa) jím co chci, jen se snažímm omezovat cukry, maso a nadýmavou zeleninu. No a mléko mám sušené sójové a beru probiotika a vitamíny. Občas je fuška všechny ty prášky dohromady sladit (resp.dodržet nastavený režím, ani na štědrej den jsem nemohla s našima povečeřet), jsem zvědavá, jak přednášejícím vysvětlím, že teď přímo na jejich přednášce se musím najíst :-( Akorát jedna věc mě trápí, jsem celá taková nateklá, kdybych víc jedla, řekla bych si že jsem prostě jen přibrala, ale tohle nemá příčinu, leda ty prášky, ale natéká se snad jen z kortikoidů, ne? nebo i salofalk je taková mrcha? Nemáte s tím zkušenosti? se mi i vypouklo bříško, vypadám jak těhotná a nechci to tak nechat, myslíte, že posilování a následné vytvarování břišních svalů bude na škodu, např. při kolonoskopii? (jakože menší prostor-špatnější přístup-větší bolest?) Díky moc všem, kdo připojí radu, pořád tápu.

Petra: a přesně tyhle příspěvky nám ostatním způsobují průjmy, že ti to není blbý...

Květa:Blbost!Nemám nic proti "víře,která Tě uzdraví,"ale neumím si představit bylinku,která uzdraví zmasakrovaný střevo.Smiřte se s tím,že trvalé vyléčení je možné jen díky skalpelu a kvalitnímu chirurgovi.

Existují příběhy s...Ahoj rok je moc krátká doba na to,aby jsi si mohla říct jsem z toho venku. Taky jsem byla před prvním těhu na bylinkách, akupunktuře a léky byly sníženy až na minimum, ale stejně ta nemoc nezmizela. Pouze byla v klidu.

Ahojte, tak už sem taky...Existují příběhy s dobrým koncem,ale spousta lidí mi tady nevěří,moje nemoc se na tolik uklidnila po bylinách,že jsem si dovolila i otěhotnět,celé těhotenství jsem jen na bylinkách a na stolici chodím max 2x denně a taky jsem dřív užívala asacol a prednison,už to trvá asi rok co jsem v poho,ale nechci to zakřiknout,vím že tato nemoc je pěkná svině,ještě uvidím co bude po porodu.Akorát se cítím celkem unavená a taková malátná.Jsem nekuřák a piji jen příležitostně.Bojujte,já jsem si své užila taky než mi na tuto nemoc přišli.Mějte se hezky papa.

Veronika212:Vím,i tělo k ní musí dospět.

Když bude nejhůř,..nebojte...Ja bych se operace nebala ale nekteri doktori ji nechteji provadet.....

Když bude nejhůř,..nebojte se operací a jděte...Když selžou medikamenty i biologická,není asi jiná možnost...Také jsem se bála,ale není čeho...dá se vybojovat vítězství,ale bez skalpelu to nepůjde,ne na pořád...

Slunce - jsem na Maledivách...Je to mozne,prudka zmena...me se to ted taky zhorsilo,kdyz byl mraz tak pohoda a ted jak se trochu oteplilo-zase krev a beham....Doktor mi rikal,ze "me ted rozhodi kazdy prd",jak mam to delo vysilene!

Carlos - držím palce!!!!!!

Slunce - jsem na Maledivách a první 3 dny v pohodě a po týdnu - hopla, krev, průjmy a už to jede, už to fičí...
Přitom tu nemá stres, neuvěřitelně špičkový jídlo, plavání ve vodě 28C teplé, spánek 14 hodin denně...
Fakt tomu nerozumím.
Někde jsem četl, že by to mohlo bý i z klimatizace - ví o tom někdo něco?

Kouření - někde jsem viděl statistiku, že pouze 10% z nemocných UC jsou kuřáci.

Ahojte, tak už sem taky...ahoj,me to taky zjistili pred vanoci.byla jsem na tom uplne stejne-depku,protoze mam dve deti a myslenka,ze nemuzu snima jit na plovarnu,brusle a podobne me docela dostavala!!!!Hodne jsem si o tom precetla-pry se ma dodrzovat bezezbytkova dieta,pitny rezim a nestresovat se...a doktor rikal,ze je to nabourana imunita.ja na to nemyslim a proste delam vse-preci nebudou deti trpet za to ze mama je nemocna!!!!A kdyz potrebuji na Wc tak proste jdu a klidne vsude!Clovek se musi hodit do pohody.I kdyz se taky nekdy bojim -treba ve meste,ze to na me prijde.Ted po lekach chodim tak 2krat denne na wc-prevazne rano a pak mam klid.obcas je mi hur ale pokud i manzel pomuze tak se da vse zvladnout..Ja taky nevim sceho tu nemoc mam-ziju celkem zdrave,nekourim,nepiju a sportuji-a zjisti mi takove svinstvo...Budeme doufat,ze brzo zjisti puvod nemoci a vyleci nas uplne.

Musím reagovat. Mě problemy...Byl jsem víc jak 3 roky v pohodě, postupně jsem se vrátil k treninku a dokonce i na závody! po závodech jsem moc necvičil trápily mě jiné problemy, lokty apod. Když jsem myslel, že to zas půjde, vrátilo se to. 1,5 roku po závodech, kdy nebyl větší trenink ani stres, fyzický, jinak jsem měl velké osobní stresy. Nyní píšu za špitálu Bohunice, zkouší mi cyklosporin, pak už jedině operace, selhalo naprosto všchno, i biologická léčba. Ted tu byl doc. Zbořil, řekl mi to jasně, ale to jsem věděl. Ptal jsem se tu hlavně kvůli případné operaci, ale chválíte to tady, tak snad. Nevěřím, že to ještě zabere, nefunguje nic. . . .

Ahojte, tak už sem taky...mam to 5 let a vraci se to vzdycky na zimu asi tomu schazi slunce sem na imuranu a kdyz to zacne tak i na asacolu ale porad jim vsechno nesmi se tomu clovek poddavat musi se swtim naucit zit jinak by se zblaznil.Pred 2 roky sem videl porad o teto nemoci vtelevizi atam mu nasadili nejaka homeopatika a5let byl bez priznaku jako by ji nemel.

Ahojte, tak už sem taky...Ahoj nevím jestli to je to co hledáš, ale třídní učitelka mojí starší dcery má UC 30 let a jen občas má relaps občas jí nasadí léky a jinak nemá problémy. Takže já znám jeden případ, kdy se 30 let daří nemoc držet relativně v klidu, ale čím to je ti nepovím, protože jídlem, životním stylem to jenom není.

Ahojte, tak už sem taky patřím. UC mi zjistili teď před Vánoci, takže jsem je celé prožila tak nějak neradostně, však to znáte, ta hrůza, když vám doktor řekne, že ač mladí a doteď bez problému, jste nevyléčitelní... pak jsem začala pročítat diskuze a udělalo se mi ještě hůr, připadá mi, že to vždycky skončí blbě, dříve či později :-( pak takové ty šílenosti: kolono, čeká mě enteroklýza, odběry krve (fakt se bojím jehel) a léky, které vás vlastně zabíjí a to doslova. já nevím, ale OPRAVDU NEEXISTUJÍ PŘÍBĚHY S DOBRÝM KONCEM??? a tím nemyslím, že se někdo raduje, že chodí "jen" 6x denně, ikdyž chápu, že po letech utrpení je to jakoby vítězství. Ale vážně, ví někdo z vás o případech, kde nemoc ustoupila, skoro neprobíhá (dlouhé remise a jen malé relapsy) nebo se dokonce "vytratila" po nějakou dlouhou dobu? Moc by mi pomohly pro změnu aspoň nějaké dobré zprávy a trošku naděje, zatím jsem našla jen hooodně špatný věci. Děkuji a omlouvám se, že tak depresivně, ale nějak se s tím pořád nemůžu srovnat. V dnešní době a pokroku a nejen že se neuzdravíme ale ještě nás "léčba" dorazí.

Zdravím přítomné....Musím reagovat. Mě problemy začaly před 3-mi lety.Zažil jsem 2 relapsy. Ted jsem byl v pohode - na záchod jednou denne, zadna krev, 5mg prednisolu + 2 g salofalku. Ted pisu z dovolene, kde jsem zacal zase posilovat - byl jsem drive stejne, jako ty, kulturista. Vraci se mi krev do stolice, chodim 3x denne a zkracuje se interval mezi "chtenim" a "musenim".
Ty jsi byl 3 roky totalne v pohode? Jedl jsi, co jsi chtel, cvicil... ???
Co myslie, ze te dostalo zpatky?

Já se obávám, ze jsem se tu zachoval jako idiot a neodolal jsem malinam, boruvkam, jahodam a korenenemu jidlu.
Jinam mi vzdycky relaps zacal pres leto. Na jaro jsem byl v pohode a na podzim "v prdeli"....

A hlavně to že člověk...Víš co mě nejvíc mrzí? Ten promarněný čas, když jsem měla Aničku (11let) nemohla jsem s ní níkam, žádné procházky, neustále unavená, vystresovaná matka, co si prostě dítě neužívá, jen ho má, hodně mi museli pomáhat rodiče, třeba s vyzvedáváním ze školky, hlídáním když mi bylo zle.Je mi líto všech těch akcí na kterých byla jen ona s manželem a já ze strachu ani nevylezla ven a vše si prohlížela jen na fotkách.Když vidím jak si užívám Terezku, jak jsem chodila na 3hodinové procházky, na všechny akce jdu s nima, jedním slovem prostě žiju :-) nepřežívám.