Panická porucha PP7

Evíčku, to mi připadá, jako bys popisovala můj život. Bohužel u nás nedocházelo jen k slovním potyčkám. Naštěstí to je už dávná minulost. Myslím na Tebe a držím palce ať to všechno vydržíš. Na tohle je totiž každá rada drahá.
Evikrk, Honzu si naštěstí vybrala stejně praštěná rodina jako jsme my. Akorát že on se těšil jak si odpočine od našich dvou raubířů,no a tahle rodina má kluky čtyři ve věku 12, 9, 5 a 3:-) Vím, že ten rok pro něj bude velký přínos do jeho dalšího života, ale je to takové divné, když vím, že ho uvidím až za ten rok. Chjo, no musím to vydržet. Ostatně o vzrůšo se mi tu stejně budou starat už jeden puberťák a jeden skoro puberťák :-))
Holky nemáte náhodou některá zkušenosti s houbou shitake?? Prý údajně po ní neroste sliznice v nějaké enormní míře. MARTINO, nevíš o tom něco? Děkuju.

já ano a bohužel jsem s těch kterym se kila nádherně nabalují a jen tak nepouští

Nene nemám,a kdybych přibrala jedině dobře.Já jak zhubnu tak se cítím hůř.Ale B komplex že by se po něm přibralo,nevím,já nepřibrala ani po B12-injekciích.

nemáš po tom Bkomplexu zvýšenou chut k jídlu ,já bych po něm zbaštila všechno

Holky já jsem utahaná jako soumar,zakázka odvežená a upřímně je mi jedno,jestli se bude líbit ,nebo ne,hlavně ,že je pryč.A já jdu hodit asi kopyta nahoru a pustim nějakou hudbu a musím relaxovat.Nakoupila jsem B komplex jsem jako vyždímaný citron,počasí je tu opravdu divné a já zmořená.Hlava mě bolí jako střep.Nevím co to má být.Ale hurá,že mám uděláno a fakt dnes už asi žehlení nedám.

Otrnulo, otrnulo. Ale včera, když bylo nejhůř a nevěděla jsem co se stalo, tak se mi úplně živě vybavila JIPka a já napojená na hadičky, neschopná pohybu a jak jsem se zaříkala, že už v životě nikdy,ale nikdy nezvednu nic těžkýho, nebudu startovat sekačku, házet v zimě sníh a bla bla. Skutek utek a já blbnu dál.

Olgo, o kotli mi ani nemluv. To mi zas připomělo, že musíme dát něco opravit. Jenže se skoro každý večer přitápí, tak teda nevím kdy. Už mi je taky zima, jak se tu válím. Nejsem zvyklá být v klidu a už mě to nebaví a ještě mrznu. Bych aspoň pletla fusekle, ale to bych už s rukama nehla vůbec.
Vaschko, neboj. Poutě nesnáším. Snad jsem je neměla ráda ani jako mladá. Teď je tady v sousedním městě slavná porcinkule. To je vždycky takových lidí. Když můžem, tak město objíždíme, ale i tak je to síla. V takovým případě jsem ráda, že děti jsou velké a vnoučata žádná.
No, dnes k nám na hory přijíždí Dita, to ji moc teplo nebude. Jak se budu moct pořádně otočit, abych mohla řídit, pojedu se za ní podívat. Počítám asi v pondělí.
Tak mě napadlo, co Renča? Neslejzá nám zas nějaké kopce?
Jdu se na chvilku natáhnout, v sedě to stojí za prd.
Lenko, tak na tebe budu myslet. Ještě mám moc v živé paměti, když mi kluk odjížděl do světa. A z pár měsíců byly nakonec skoro tři roky. Jo, bulela jsem jak želva, psala každý den sms, v té době ještě neměl počítač, tak jsme mu volávali do budky. Ale zas pro ty mladé to je zkušenost k nezaplacení a my mámy to musíme vydržet.

Evikrk, díky za kladenskou poezii, ať žije lidová tvořivost. A koukám, že už ti otrnulo tak ne abys to zase přehnala.
Evíčku, jak důvěrně znám všechno, co popisuješ, jenže z doby před 30 lety a v jiné politické situaci. Vydrž prosím tě a pokračuj v léčbě, možná by tobě pomohla psychoterapie aby ses v klidu dokázala rozhodnout, jak dál a jak přetnout ten bludný kruh. Možná je právě výhodou, že ještě nemáš děti a to rozhodnutí a volba by byla jednodušší, než tenkrát pro mě. A nedovol, aby ses nakonec ocitla na mnoho let zavřená doma v izolaci jen se svými myšlenkami a odkázaná na pomoc okolí, jako jsem dopadla já. Upřímně ti držím palce.
Jitko B., garderoba je, dobrá nálada taky, tak by to chtělo ještě nějakého toho zazobaného chlapa, tak šťastný lov a když to nevyjde tak nevěš hlavu.
Leno, celý den na tebe myslím, dej potom vědět, jak dcera dorazila a jak jsi to přežila.
Holky, asi se přes víkend nedostanu na počítač, takže asi ahoj v pondělí a mějte se všechny dobře.
Ještě si vás přečtu tak okolo šesté a potom až do pondělka asi šmytec.

Tak jsem si chtěla postěžovat, ale po přečtení přízpěvku od Evíčka jsem zjistila, že vlastně nemám na co. Dělám podobně jako ona s manželem, ale znovu se utvrzuju, že mám skvělýho chlapa. Je jasný, že si jdem občas na nervy, ale fakt jsem po tom prvním hrozným manželství narazila na vyjímku mezi chlapy. Ale to mu nemůžu říct. Tím vlastně odpovídám i Lily. Víš, tím, že děláme s mužem spolu, tak vlastně i ta agora se dá snášet. Nejsem skoro nikdy sama, jedem spolu do práce, z práce, po úřadech. Ne vždycky, ale když mi bylo hodně zle, on řídil a já třeba jen vyběhla z auta odevzdat nějaká lejstra, nakoupit a tak. Ale měla jsem zmapovaný všechny záchody v okolí, protože všechno šlo přez střeva. Vím, kolik záchodů je na sociálce, kolik na finančáku, ve které restauraci po městě je hajzlík čistý a dostupný. No jo, mohla bych o tom vydat příručku. Dnes už zařizuju skoro všechno sama a manželovi to doprovázení někdy dokonce chybí. Holky, on se mnou jednou šel i na gyndu. Jedinej chlap v čekárně a jak si to užíval.
Evíčku, to tě musí hrozně vyčerpávat, ten denodenní stres. Vím, že když je něco s dětma, teda už dospělejma a jsem v nervech, jak se vždycky zhorším. Jestli to opravdu jde do kelu, není lepší nějaký razantní řešení. Mě řekla moje doktorka, že se to ve mě všechno hromadilo po dobu prvního manželství, ten stres, strach a pak , když tělo mohlo v klidu vydechnout, jsem se zhroutila.
Lily, ale řeknu ti, že kdybych tenkrát měla normální pracovní dobu a byla odkázaná třeba na autobus, tak nevím. Dnes už bych to asi zvládla, ale tenkrát určitě ne. Mě tohle svinstvo chytlo až při podnikání, takže jsem dost dělala z domu.
Jo, taky jsem byla na další injekci a už se trochu hýbu. Takže jsem dopoledne byla v práci připravit mzdy a tak trochu posbírat doklady ze včera, ale už jsem doma a snažím se ignorovat žehičku, vysavač a tak. Občas zařvu, když udělám nějaký blbý pohyb, ale je to lepší než včera a v noci. Možná i těma injekcema. Tak snad to bude opravdu jen něco nataženýho. To suché teplo je hrozně fajn. Já už mám pro tyhle případy takový gelový pytlík. Podle stavu ho dám buď do mikrovlnky ohřát nebo do mrazáku. Záleží na tom, co dělám a jak se zmrzačím.
Valentýno, krásnou dovču.

Ahoj.
Přidávám se k těm, kteří mají cestovní horečku. Odjíždím zítra. Sice ne do zahraničí, ale i tak se bojím.
Dneska jsem si dokoupila garderóbu na balení chlapů a můžu vyrazit:-)

Lily, k Tvému dotazu jestli chodím do práce. No, mám soukromou firmu, kterou vedu s manželem. Pro firmu pracuji už od roku 1996, můj manžel je hrozně náročný a náladový. Když je nějaký problém, jsem první na ráně. V poslední době spolu už skoro mimo práce nekomunikujeme a i ta pracovní komunikace probíhá tak, že na mě neustále řve a dostává mě do strašného tlaku. Dneska to bylo za poslední dobu snad nejhorší. Někam si založil věci a začalo obviňování, že jsem mu je vzala, že je viděl jak je mám já. Samozřejmě jsem při 20 úkolech které mi naložil začala běhat po pracovně a ty jeho věco hledat. Samozřejmě že já jsem je nikam nedala, prostě to jen na mě svedl. A tak to chodí denně. Spát chodíme odděleně, protože večery tráví u počítačových her, stejně tak víkendy. Jsem vlastně stále sama uzavřená ve velkém domě, bez přátel a pochopení mé nemoci. Mimo mé rodiny nemám nikoho, kdo by mě nějak podporoval, už jsem myslela i na rozvod, do tohoto stavu jsem se vlastně dostala tak, že jsem se snažila unést nároky, které na mě kladl. Bylo mi 18 let, když jsem ho poznala, je o 12 let starší a stále je to stejné. Můj problém je ale v tom, že bych od něj po tolika letech nedokázala odejít a navíc bych neměla ani peníze se postavit na vlastní nohy, protože žádné "vlastní" peníze nemám. Mzdu mu posílám na účet, aby bylo na splátky na dům, neříkám, že se mám nějak zle, ale chybí mi ta svoboda samostatnosti mít vlastní peníze, pocit, že jsem nezávislá. Je to hrozně komplikované, s ním nikdy nevím, vedle koho se probudím, jestli vedle chápajícího manžela, který mi uvaří čaj a koupí čerstvé rohlíčky nebo vlezu do místnosti, kde první slovo je nadávka. Nikdy mě neuhodil, ale v poslední době si i nadáváme docela drsně. Jsem prostě zoufalá. Chápu, že AD nezaberou hned, ale tím jak mám ty moje dýchací problémy už víc jak dva týdny, jsem moc vyčerpaná a nemůžu se soustředit. Dneska to bylo tady tak hustý, že se mi udělalo zle, nemohla jsem se vůbec nadýchnout, pak jsem dokonce dostala kašel, nakonec jsem sáhla i po Ventolinu, já mám snad pocit, že mám i to astma doopravdy. Vím, že musím být trpělivá.

Holky, kdyby jste některá měla ICQ a chtěla si lépe (rychleji) pokecat než přes diskuzi, mé ICQ číslo je: 260-082-340 a Nick samozřejmě: Ivca

Lily, jinak mám samé kluky. Honza 18, Jirka a Jakub 14.

Lily, mám už velké děti, ale PP mě přepadla když jim byly asi dva roky a po léčení mi dala pár let pokoj. Teď se v tom plácám znovu.
Valentýnko, tak přeji příjemnou cestu a užijte si to tam. A PePču nech doma, ta nemá nárok jezdit k moři:-)

Ahojky.Jsem tady jen na skok.Do včera nám nešel internet.Za chvíli odjíždíme s dětma na dovolenou do Chorvatska,tak jsem se s Vámi přišla rozloučit.
Nervy mám na pochodu,cestovní horečka ouřaduje,fuj.Už aby jsme seděli v buse.
Mějte se mi tu všichni moc hezky,až se vrátím,ozvu se.Papapapapa

text

OLÍ, ano to je ona, ta MÍŠA, co má hodného přítele Jiříka, dcerku Mišku, synka Šimonka a restauraci.

Ahoj všem,
jsem tu jen na skok.

Marti: děkuji za odpověď, mohla bych Tě požádat i toho co se týče mých ledvin, studených nohou a trávicích potížích (zácpa). Budu moc ráda, jsem už z toho zoufalá, navíc mě pořád svědí hlava a hrozně padaj vlasy, ať použiju jakýkoli šampon, byla jsem u kožního koupila šampon za 270 kč a výsledek žádný:-( Marti budu moc ráda za pomoc, pořád špinim u gynekologa jsem byla tolikrát.Může kyvadýlko ukázat čím to je? A co je s tím ostatním? Jednou jsi psala, že u mých AD Ti to neukázalo negativní vliv, tak to jsou pro mne asi vhodná? Moc děkuju. Mám taky knížku o bylinkách. Děkuju. Sarapis byl myslím dobrý, ale PMS jsem brala 7 dní a zjistila jsem, že po nich nic moc psychika, jestli to může být.

Zkusím Vás přečíst, ale mám doma přítele.

OVCE, máš ještě ten můj mail, jak jsem ti posílala ty články? Můžeš se mi do něj klidně vypsat a může to být jak chceš dlouhé. Pomáhá to. Já to také občas dělávám se svou sestrou nebo jsme si písali s Miškou odsud z diskuze. Píšeme si kolikrát opravdu dlouhé mailíky a vůbec to nevadí. Třeba na to budu moci i nějak reagovat nebo ti napíšu, jak jsem to či ono prožívala já a tak.

Evikrk, ten pohyb dobře znám, naposledy v zimě , když jsem nabírala lopatkou koks, se mi stalo totéž a domů jsem lezla po čtyřech.Nejhorší je slézt z postele nebo se obracet z boku na bok a taky sedět moc nejde. Tenkrát jsem byla několik dní sama doma, takže jsem nikde u doktora nebyla a pamatuju, že první tři dny horror, a dalších 14 dní horror menší a pak to nějak přešlo. Asi to fakt chce klid a teplo, já si tenkrát v zoufalství uvařila brambory ve šlupce a rozmačkala jsem je do hadru a dávala na kříž.
Hani, ať tu práci co děláš ve stresu zase neodneseš nějak psychicky, děláš pod tlakem, ale dneska už snad konec, ne? Jsi šikulka, zvládneš to , předáš a oddechneš si.
Martino, krásně jsi popsala svůj pohodový výlet.
Ivčo, tvé zprávy o Mišce, je to ta Míša, co vždycky píše pozdě v noci nebo až nad ránem??
Jdu zalejt, konve budu tahat opatrně, abych nedopadla jako Evikrk.