Úmrtí pejska

Všech je ti líto , no aby ses samou lítostí neposrala. krávo.

I mě je jedno,co si kdo myslí.Spíš je mi těch lidí líto a nechápu teda vůbec,proč to zde píšou a ubližují.Jak můžou psát kdy a v co smutek přeroste.Tam je nějaká hranice?Někdo určí kdy nám skončí smutek?To snad ani nejde.Jsou to chudáci.

Určitě to rozdíl není.A...Milá Andrejko,
stejne jako Ty cítím smutek po svém pejskovi Maxíckovi.Jsou to dva mesíce co zemrel.. První vánoce bez nej, je mi smutno a je mi úplne jedno co si kdo o tom myslí. Prisla jsem pred casem i o své rodice, Maxík byl jejich pejsek, jediné co mi po nich zbylo. A musím ríct, ze cítím zrovna tak velkou bolest, jako pri ztráte rodicu. A nikdo mne nemá právo za to posuzovat, ze nejsem normální. Jsou lidé, kterí se rychle oklepou, mozná jim trochu závidím, ale já jsem proste jiná. Porucit si nebo se prinutit smutit po pejskovi takovou a takovou dobu nejde.A je to kazdého vec. Od toho jsou tyto stránky a dekuji Line, Zdence, Janace a tobe Andrejko.
Cloveku to alespon trochu pomuze.
Dása

Určitě to rozdíl není.A...žádný rozdíl mezi zvířetem a člověkem,by měl urychleně vyhledat odbornou pomoc. Smutek je přirozený,ale smutek,který přeroste v obsesi,nepatří mezi zdravé reakce ani v případech,kdy smutníme po lidech. I žal musí mít své hranice a konec.

Určitě to rozdíl není.A vy kdo píšete v tom případě berete zvíře spíše jako věc.I když někdo se i přes to,když mu zemře např.někdo blízký,myslím člověka,přenese relativně klidně a nedá to znát.Takže tuto diskuzi respektujte!!Marcelo opravdu to pro někoho rozdíl není.

O co vám jde? Kdo má domácí zvířátko, tak ho má rád a když mu odejde, tak za za ním nějakou dobu smutní. Ale musí vzít taky rozum do hrsti a přenést se přes to. Zařadit to v mysli tam, kam to patří. Nezlobte se, ale srovnávat tu ztrátu s člověkem je prapodivné. To je snad velký rozdíl!

Emočně zdravý člověk...Šarí-myslím,že právě Ty nemáš vše ve svém srdci v pořádku,jinak by jsi tady nepsala taková slova.Ty psa máš? Asi ano,tak si jej vem a běž na čistý vzduch-tady bolest nepředěláš na radost a i když možná Tvůj příspěvek má hlavu a patu-napiš to na jinou debatu.Na JHVH-již chybíš a věř,že Tvé útoky tady Ti oblíbenost nepřinsou-tam,budeš zase jenom kapka v Mrtvém moři.

Musím tu napsat pár řádek,i kdybych nechtěla.-A to jsem si řekla,že to omezím,vzhledem k tomu co se tu děje.První k Marii,chci vás podpořit,prosím přečtěte si i zpětně co jsme zde my,kteří jsme přišli o našeho věrného přítele a kamaráda psali,naše příspěvky,možná to může pomoci,aspon trošinku.Tato bolest se dá opravdu přirovnat ke ztrátě lidského přítele nebo rodinného společníka.Soucítím a přeju hodně sil,držím palce a myslím na vás.Dále,prosím Linu,vykašli se na ty poslední příspěvky.I když myslím,že se svou inteligencí jsi se nad to nejspíš přenesla.Mě osobně jsi opravdu hodně pomohla.V dnešní kruté,rychlé,nepřející době jsem a to musím upřímně říct pocítila z tvých slov teplo,sounáležitost,která mne posílila,zahřála na duši a to bylo pro mne v té těžké době velmi mnoho.Můžu říct dokonce,že takto jsem to asi od nikoho necítila.Jsem ti vděčná.A vy kdo tu své názory píšete-nevím-prožili jste něco takového?Ztrátu přítele,rodinného příslušníka?Odpustte si to aspon v tomto předvánočním dá se říct už času.Proč ubližovat?Vím,je to diskuse,ale jestli se vás to netýká,myslím tohle téma,můžete si najít jiné,je jich tu na doktorce dost.

Umřel nám pejsek, měl necelých dvanáct roků. Připadám si jako praštěná, nemyslí mi to a navíc, za týden jsou vánoce. Nevím vůbec co s tím hrozným pocitem,tou prázdnotou a skutečností, že už nikdy nic nebude jako dřív. Skoro dvanáct let jsme se od sebe nehnuli. Včera touto dobou tady ještě byl se mnou. Už nemohl chodit, jenom ležel, nejedl několik dní, nepil druhý den. Najednou tady není. Nového pejska nechci, nemůžu ho mít.

A plané a jalové city... To...ženských magazínů,červené knihovny a knih Daniely Steele. :-D
O moje city nemusíte mít starost, v těch se většinou orientuju. Ale štkaní nad psími hroby v dobách,kdy o pár tisíc kilometrů na jihovýchod rodí matky děti jen proto,aby je poslaly zemřít,mi připadá nepatřičné. Směšné. Zbytečné. DEKADENTNÍ. A každá kultura,která upadla do dekadence,rychle zanikla. Jste pro tenhle svět novodobé víly Banshee.

Emočně zdravý člověk přejde pár sprostých příspěvků bez potíží-zdravá emoce se totiž aktivuje jen tehdy, je-li k tomu skutečně důvod, a „zdechlinářský“ příspěvek je jen pitomost. Nezdravě přecitlivělý člověk se ale chytí na každý podobný nesmysl. Tobě, Lino, vážně nevadí, že tvá přecitlivělost tě nutí odcházet a utíkat z míst, která máš ráda, a ochuzuje tvůj život? Vždyť to není žádná skutečná hodnota a bohatství, ale jen zloděj času a sil.

Mila Lino,preji ti pokud mozno pekne svatky vanocni.

A plané a jalové city... To se ti tedy povedlo. Marným životem je jen ten bez citů!

smutněte si,ale jste...Ty chudáku bys měl jít sám na psychiatrii,
ti, co sem píší, čteš-li jejich řádky, mají rodiny, děti, vnoučata, někteří i další pejsky, starají se... Jen jeden z jejich řad, člen rodiny, jejich pes, chybí a přicházejí si sem postesknout. Starají se asi i více než ty, který máš čas před vánoci sem nahlížet, i když sám žádná trápení nemáš a přicházíš sem jen škodit. Vánoční čas je čas vzpomínek a rozjímání
a je tady vítán každý člověk dobré vůle. Ta tvá vůle na dobrou ale nevypadá! Je mi tě líto.Jitka

Ano, svět je plný hrůz, do...smutněte si,ale jste případ pro psychiatra. Nebylo by lepší si opatřit jiného psa? Anebo si do pěstounské péče vzít dítě z ústavu? Pak byste možná daly svému životu trochu skutečný rozměr. Takhle mi vás ani není líto,nic než plané a jalové city. Promrhaná léta životy.

Poté, co jsem asi před dvěma roky naučila trochu pracovat s Internetem a jednou našla tyto stránky, byla jsem tak šťastná, že konečně si mám s kým promluvit o svém přetrvávajícím smutku.
Má bolest se umenšila soucítěním a souzněním druhých. Když jsem se "vypovídala", přibývaly na tyto stránky další a další smutné příběhy a já to zase chtěla těm nově příchozím vracet svým zájmem o jejich trápení, o jejich osudy. A tak jsem tady setrvala i nadále.
Zjišťovala jsem, že i ti ostatní mají kolem sebe jistě i dobré, ale nenaslouchající lidi, kteří nechtějí o smutku mluvit, zrovna tak, jako jsem měla ve svém okolí i já. Prostě to tady bývalo sladkobolně hezké a ulevující napětí hluboce citlivým lidem, za jaké si dovoluji pokládat i sama sebe.
A po dlouhé době sem začali psát i ti,
kvůli kterých jsem sem tedy rozhozdě nepřišla, tedy ti neteční k lidské bolesti.
Ano, i tady mne a vás ostatní, tito lidé dostihli!!
A my jsme si ,asi naivně, mysleli,že nás tu lidská zloba nedostihne, že jsme tu jen a jen mezi svými!!!
Ještě jsem vydržela, když tady začala padat i hrubá slova, říkala jsem si že budu pokračovat dál a ty sprosté útoky přehlížet. Ale už je toho příliš. Ty "psí zdechliny" včera už nemohu rozdýchat. Taková svinstva napsaná do stránek, patřící lidem smutnícím po svých psích láskách!
A tak sbohem, vy stránky, mému srdci kdysi tak milé a blízké.Sbohem vám, Vy praví, milí kamarádi a kamarádky z Domu smutku, který býval kdysi naším!
Vám, moji milí přátelé,se kterými mne spojovala láska k pejskům a krásné vzpomínky na ty zemřelé, přeju co možná nejklidnější Vánoční svátky, hodně zdraví a síly v budoucím roce a také to, aby
cit ve vašich srdcích nikdy nezeslábl,
je to dar, je to bohatství a nesmíme si ho dát zašlapat špatnostmi, které nás
dohnaly i tady, na těchto, dříve pro nás tak intimních stránkách. Měla jsem a mám Vás moc ráda a nikdy nezapomenu! Vaše Lina.

krve a smrti,a vy tu...se jako nácek,který měl fotra v Osvětimi kápem-Lina má pravdu sám jsi LIDSKÁ ZDECHLINA!!!!!!

krve a smrti,a vy tu...Ano, svět je plný hrůz, do toho světa však naši psi patří tak jako ty, který však tím, co jsi napsal, jsi v mých očích lidská žijící zdechlina! Vždyť co jiného je člověk bez citu, jako jsi ty!
Co tady pohledáváš? Lina

Lidi,co to tady vyvádíte?...se pod to podepisuji

Lidi,co to tady vyvádíte?...krve a smrti,a vy tu smutníte nad psími zdechlinami. Dřív se tomu říkalo dekadence.