Dá se odpustit nevěra?

Zajímalo by mě, kolik lidí na téhle diskuzi nevěru opravdu zažilo, ať už z pozice nevěrníka nebo podváděného... myslím, že se "prožitím" nevěry totiž dokážou názory docela změnit... vidím to u sebe... Dřív jsem měla zcela jasno, že nevěra je pro mě nepřípustná, tedy, že bych se nedokázala přenést přes partnerovu zradu... ale když si to teď prožívám, tak jsem zjistila, že to tak není... že to co jsem si myslela teoreticky vůbec neplatí v praxi... Nějak vidím, že je pro mě ten člověk celkově důležitější než to, že mi byl nevěrný... ale stále to nemáme vyřešeno, nevím jestli spolu budeme dál...

To suk pro ponocné:-)-velmi pěkné,velmi pěkné:-.Moc se mi líbí tvé písáníčko.Lépe by to snad nikdo nenapsal:-)

Řídím se heslem "Co sám nechceš, nečiň druhému", a proto bych nikdy nedopustila, aby se můj muž dozvěděl, že jsem ho podvedla. Nikdy bych ho tím neranila. To dopustí jen blbec.

Chybovat je lidské, kdybych tenkrát věděla co dnes, nikdy bych to neudělala.

Protože skutečně jsem naivka, schopná zamilovat se a pálit mosty, dávám si velký pozor, aby se mi to nestalo. Dobře vím, že by to byl jen krátký román a že bych jenom hodně ztratila.

Ahoj Jakube.Máš pravdu,že škola života je relativní pojem.Já ale nesoudím a ani neodsuzuji.Píšu tady co si myslím,ale posuzovat snad mohu.
Ano.Nevěra by se měla odpouštět.Pokud k ní došlo jednou.To je i můj názor.Poškozený se však bude trápit a bude ho to bolet pokud miloval někoho kdo mu ublížil.
Vem si třeba Mária.Ten tvrdí také že nevěra by se měla odpouštět.
Naivka píše že také jednou ulétla.To se taky stává,ale jak ona tak Mário mají štěstí v tom že se to jejich druhá strana nedozvěděla.Jaké by to bylo kdyby se to ten druhý dozvěděl?Co myslíš?
Hodná mrcha píše že to je málo.Když to tak vezmu z vlastní skutečnosti,tak jsem spočítal že z 20manželství svých známých se rozpadlo 14.Dvě nerozpadlé manželství jsou spolu relativně krátce,dvě přežili manželskou krizi a dvě jsou na tom dobře.
Nevím jak jste na tom vy s délkou manželství ale čím déle spolu lidi žijí tím je to pro oba dva těžší a těžší.Pak přijde doba kdy jeden z nich nebo i oba mohou klopýtnout nebo rovnou zakopnout.Viz Naivka.Prostě se jednomu zachce ochutnat něčeho nepoznaného.Pak se klidně může stát že mu to zachutná a je konec.To co roky budovali,jak se milovali,jak jim bylo krásně najednou skončí jak mávnutí kouzelným proutkem.Na jedné straně většinou jeden pár šťastný a na druhé jeden nebo více(podle toho kolik mají dětí)smutných dětí.

Naivka má pravdu. Nevěre by se pokud možno měla odpouštět. A rozhodne nikdy neprozrazovat!

30%, tak málo? To já takovej optimista nejsem.:-)

škola života je silně relativní pojem... pro každeho znamená něco úplně jiného... nelze podle toho co jeden prožil, posuzovat,či dokonce odsuzovat někoho jiného,koho jsem navíc v životě neviděl...

To co jsem zde napsal tak si za to stojím.
Ikdyž dotyčnou nebo dotyčného neznám tak vím jaké to je.Škola života je nškola života a tu žádná jiná škola nenahradí.Otevři oči dívej se kolem a poslouchej.Pak zjistíš že 30%lidí kolem tebe se chová úplně jinak než by mělo.

Já si nemyslím,že nevěra se nemá odpustit.

Důvody k ní jsou různé a někdy je to jen úlet.

Nedávno jsem říkala kamarádce, že si vyloženě koleduje, aby jí manžel podváděl. Stejně to asi bylo houby platný, říct si nedá. Takže i tak to bývá, ale určitě ne vždy.

Já jsem se vdávala mladá za prvního partnera. Po několika letech jsem měla pocit, že můj muž není zrovna nejlepší milenec. Měli jsme v té době kamarády - manželský pár a ten muž se mi dvořil. Byl to vyhlášený sukničkář. Nahlodalo mě pokušení a šla jsem si to vyzkoušet s ním. Byl to úplný propadák, vůbec se mi to nelíbilo. Manželovi jsem se v duchu dlouho omlouvala a nikdy bych nedopustila, aby se to dozvěděl. Tak vypadá jednorázový úlet.

Nikdy jsem nebyla z těch, co má manžela jen kvůli výplatě. Možná proto, že ji nenosí pravidelně.:-)

pro partyzány...(dobrej nick),

a nejednáte občas z pozice síly ? co tzv Justiční Omyly ? ono se velice lehce říká že mám pravdu, když držím v ruce ostře nabitou zbraň,nemyslíte ?

a co když si to některé dámy udělaly samy,(i když to samy nepřiznají) že zkrátka svým jednáním a chováním vytváří v rodině takový pocit bezpečí,o proti kterému je běh po minovým poli za potlesku kulometů tisíckrát bezpečnejší a zábavnější ???

víte kolikrát jsem slyšel od VDANÝCH žen,že chlapa potřebují jen každého desátého v měsíci a to ještě na pět minut kůli výplatě ?

v mnoha případech se vůbec nedivim že chlap se jde raději ožrat do hospody nebo že si najde jinou...
nevěřím že chlapa nutí k nevěře jen jeho hormony... to si myslím že je hodně málo... spíš je k tomu přivařena spousta okolností kterou si ženy ani neuvědomují , nebo uvědomit nechtějí.. okolností, která každá sama o sobě je nepatrná pitomost, že ji normálně přejdete mávnutím ruky,ale společně je to síla ? jak se řiká, 1000x nic umořilo mamuta ???

Jakoubku, nevěra je zrada. A kdo zradil jednou, zradí znovu. Zrádce jsme vždy ihned zastřelili než stihl napáchat další zlo. Nebo si snad myslíš, že úkladný vrah by to už nikdy neudělal? Vzorce lidského chování jsou stejné. Akorát psychopati jdou jinými cestami. Nevěra je tabu pouze pro toho, kdo je z hloubi duše přesvědčen, že je to nemorální a podlé. Nebo je věrný pod tlakem okolností, např. mu hrozí podstatná ekonomická ztráta v případě rozvodu či fyzický atak od žárlivého partnera.

mne nejvíc vytáčí to 150% přesvědčení že pokud to udělá jednou, bude to dělat pořád...
ano,asi se to stává často, ale né vždy...
jenže tady,na této diskuzi, se z toho stává dogma...
vrtá mi hlavou jak někdo může tvrdit o někom, koho v životě neviděl, že to udělá na 150% znovu a znovu, jenom proto, že se našel někdo jiný,který to tomu, co to tvrdí provedl ????????????????????????????????
asi jsem blbej ale tohle mi do hlavy neleze...

Suku jednou jsem nevěru odpustila a fakt jsem věřila, že to bylo správně, netrápila jsem a žila nějaký čas v blažené nevědomosti a byla to pěkná doba. Teď se mi ukázala podruhé, snad bych ji dokázala i odpustit, ale tentokrát mám obavu, že ta důvěra se už nikdy nevrátí na 100% a nevím jestli se dá žít s někým komu nevěříš.

Jančo,jsou mezi námi i tací kteří poletí za manželem a řeknou mu jak milují jejich polovičku.Vtom se mýlíš.
To že milenec má v tom jasno je pravda.
Jakube říká se když čuba nechce nedá a to samé platí o manželkách.Chlap to na ně může zkoušet a pokoušet štěstí a osud.

Jakube přečti si prosím všechny příspěvky a snad přijdeš na to,že tu byla hodně hlavně řeč o těch milenkách.Jasné je.že toto dělají i ženy,ale bohužel pro ženy,chlap má v tomto jasno a určitě nepoletí za jejím manželem,jak miluje jeho ženu a že ji chce atd.Zatím-co milenka jde přes mrtvoly.:-)

Proč mám pocit , že je muž,podle vás, zkázou celého vesmíru... Ono všechno házet jenom na muže je strašně jednoduché,že ???

Já myslím, že nevěra nemá s rozumem nic společného. Naopak, pokud by při ní lidi používali mozek, možná by k ní ani nedocházelo. Ano, mozek se používá možná tak na zastírací lži.

Jestli byly nemocemi myšlené pohlavně přenosné, tak já neznám jediného muže, který by si nějaké takové nemoci připouštěl. Všichni si myslí, že jim se to stát nemůže. Někteří vynechají prostitutky a považují to za dostatečnou ochranu. Že by mohli nakazit stálou parnerku, to už si žádný muž nepřipouští.
Ani vysokoškolsky vzdělaní muži neví o HPV, chlamydiích... O AIDS si myslí, že pravděpodobnost nakažení je velká asi jako že zdědí miliardu.

Nevěra byla, je a bude. Každý ji nějakým způsobem potká.

No já si myslím,že nevěra byla je a bude.Záleží na nás jak se k ní postavíme.V dnešní době je ale tolik nemocí,že by nás ta nevěra mohla přijít dost draho.Zaplatit daň nejvyšší-svůj život,by mělo odradit dost partnerů-rek od nevěry.Je těžké odolávat svodům ženy neb muže,zvlášť když doma sednou v teplákách a čučí na telku a prdí v posteli,ani to slůvko něhy nevypadne a pak jsou vymydlení med jim kape od huby a z pěti minut milování doma se ženou je deset minut:-)A obráceně.Ženský jsou taky potvory,bohužel je nám to přírodou dáno a kdo se tomu postaví je jen malé procento lidí.Mozek používá už pak jen ten kdo si uvědomuje vážnost,situace,co by se stalo kdyby na to drahá polovička přišla.Ti u nichž zvítězí místo mozku ono místo jenž poskytovalo donedávna rozkož partnerovi-ce si to uvědomí někdy až příliš pozdě.Je to velice složité.Odpouštět je lidské-jen se nesmí zneužít toho odpuštění a pak už by nebylo tolik bolesti.

Taky mám pocit, že hodně můžu vesele zahýbá a když jsou sami podvedeni, tak to těžce snášejí.

Vztahy jsou těžká záležitost a každýmu se stane,že se mu připlete do života někdo jiný a pak záleží na osobnosti každého a na kvalitě vztahu, který má, jestli bude riskovat nebo jasně řekne stop. Většina mužů umí dokonale oddělit sex a vztah, takže výčitky svědomí je až tak netrápí. Na druhý straně, je zajímavé, jak nevěru své partnerky neodpouštějí. Možná výjimky se najdou, ale minimálně.